Bez súčasného vytvorenia nových národných
orgánov u oboch častí štátu by
zmeny v pôsobnosti a štruktúre slovenských
národných orgánov boli pokusom o vylepšenie
doterajšieho asymetrického systému, ktorý,
ako to vyjadrila SNR vo svojom prehlásení, sa počas
svojho doterajšieho uplatňovania v štátoprávnej
a politickej praxi na Slovensku preukázateľne zdiskreditoval
a jednotu republiky nielenže neposilňoval, ale naopak
oslaboval.
Požiadavku federalizácie nemožno chápať
jednostranne. Nejde len o záujem slovenského národa.
Požiadavka federatívneho usporiadania vyjadruje záujem
oboch našich národov. Tak treba chápať
tvorbu nového systému, že ho majú vytvoriť
oba naše národy na základe vzájomného
porozumenia, na základe rešpektovania záujmov
oboch národov a národností na prospech všetkého
ľudu Československa.
Sme toho názoru, že pripravovaný ústavný
zákon sa nebude dotýkať len VI. hlavy platnej
ústavy, ale že bude nevyhnutne meniť viac ustanovení
a iných kapitol ústavy - o NZ, vláde, súdoch
a prokuratúrach. Zatiaľ len v najnutnejšom rozsahu
tak, aby sa zabezpečila zhoda s navrhovanými štátoprávnymi
úpravami vrátane vzťahov v republike žijúcich
národnosti.
Ak z politických dôvodov treba predpokladať,
že k vypracovaniu novej ústavy sa prikročí
v dohľadnom čase, sme za to, aby návrh ústavného
zákona o federalizácii ČSSR bol vypracovaný
tak, aby sa v podstate mohol stať súčasťou
tejto novej ústavy.
I keď dnes nemožno ešte určiť presný
termín, kedy bude vypracovaný a celej našej
verejnosti predložený návrh federačného
zákona, sme toho názoru, že budúce voľby
do vrcholných zastupiteľských zborov by sa
mali konať tak, aby z nich vzišli nové české
a slovenské národné orgány a tiež
nový spoločný parlament.
Rovnako treba zdôrazniť, že pre účinnejšie
riadenie hospodárstva v nových podmienkach bude
zvlášť dôležité, aby sa i hospodárska
politika vlády, príprava plánov a štátneho
rozpočtu na budúci rok už od začiatku
robila so zreteľom na pripravované štátoprávne
zmeny. Sme presvedčení, že federatívne
usporiadanie štátu posilní našu socialistickú
demokraciu a upevní československú štátnosť
založenú na zásadách bratstva a najužšej
spolupráce našich národov a národností,
ich jednoznačnej a neochvejnej oddanosti veci socializmu,
priateľstva a spojenectva s ľudom ZSSR a ostatných
krajín socialistického spoločenstva.
Súdružky a súdruhovia, teraz mi dovoľte,
aby som vyjadril náš názor na niektoré
otázky týkajúce sa hospodárskej politiky
vlády na Slovensku. To, čo sa hovorí vo vyhlásení
vlády o hospodárskej politike celoštátne,
platí v rovnakej miere aj pre Slovensko a myslím,
že nenadsadím, keď poviem, že v niektorých
smeroch ešte viac.
Disproporcie v oblasti ekonomiky sa prejavovali v základnom
zameraní štruktúry hospodárstva. Doteraz
sa dostatočne nerešpektovala potreba rozvoja odvetví
náročných na pracnosť, i keď základným
a dodnes otvoreným problémom je práve otázka
využívania zdrojov pracovných síl.
Ekonomický vývoj na Slovensku sa nerealizoval na
takej štrukturálnej a technickej úrovni, ktorá
by odrážala súčasný stav vedeckého,
technického a ekonomického poznania vo svete. Extenzívny
rozvoj, rovnako ako celoštátne, viedol k sústavnému
a neúmernému zvyšovaniu výrobnej spotreby
a tým k zníženiu podielu národného
dôchodku na spoločenskom produkte.
Tým sa v podstate nevytvárali dostatočné
predpoklady pre potrebný rozvoj celej infraštruktúry,
životného prostredia a v konečnom dôsledku
i životnej úrovne. Z tejto príčiny sa
nedostatočne riešili rozdiely v ekonomickej úrovni
Slovenska a Čiech. Syntetickým vyjadrením
toho je skutočnosť, že pri relatívne rýchlejšom
raste národného dôchodku na jednoho obyvateľa
Slovenska absolútny rozdiel v tvorbe národného
dôchodku sa proti českým krajom výrazne
zväčšil.
Sme preto toho názoru, že pri riešení
ekonomických problémov bude i naďalej základnou
oblasťou výrobná sféra, v ktorej pôjde
o dosiahnutie štrukturálnych zmien, predovšetkým
v priemysle. Pochopiteľne pri zabezpečovaní
ďalšieho rozvoja jeho výrobnej základne
bude treba orientovať sa na výstavbu progresívnych
výrob v spracovateľskom a potravinárskom priemysle,
v záujme plného využitia rýchle mobilizovateľných
zdrojov ekonomického rozvoja Slovenska tak, aby sa čo
najviac urýchlila tvorba národného dôchodku
a na podklade toho aby sa zvyšovala i účasť
Slovenska na užití celospoločenských
zdrojov.
Pokračovanie v rozvoji výrobnej základne
priemyslu na Slovensku je potrebné hlavne s ohľadom
na potreby využitia vysokých prírastkov pracovných
síl a tiež s ohľadom na využitie ostatných
prírodných a ekonomických možností
a podmienok Slovenska.
Budeme musieť vynaložiť veľké úsilie,
aby sme správne využili vysoké zdroje pracovných
síl na Slovensku, a už do roku 1970 musíme
vytvárať podmienky v dostatočnej rozostavanosti
kapacít, najmä spracovateľského priemyslu.
V období rokov 1971 až 1975 bude na Slovensku okolo
90 % z celoštátneho prírastku zdrojov pracovných
síl. Zvýšenie počtu pracovných
príležitostí pre silné populačné
ročníky mládeže na Slovensku do roku
1970, ako aj v ďalších rokoch, a cieľavedomé
usmernenie ich výchovy v súlade s koncepčnými
zámermi rozvoja jednotlivých odvetví je jedným
z najvážnejších problémov rozvoja
ekonomiky Slovenska v budúcnosti.
Od riešenia týchto problémov, od úlohy
dať prácu, uvoľniť iniciatívu mladých
ľudí nemožno ďalej unikať. Novej generácii
treba dať perspektívu pracovného a spoločenského
uplatnenia. Keď je na programe dňa požiadavka
zvýšenia dynamiky nášho hospodárstva,
potom čerstvé sily, elán, kvalifikácia,
iniciatíva a odvaha mladej generácie sú tu
prvoradým faktorom.
Pri využívaní prírodných zdrojov
Slovenska pôjde tiež o také odvetvia a odbory,
ktoré môžu v celoštátnom rámci
omnoho výraznejšie prispieť k rozvoju hospodárstva
celej republiky. Mám na mysli najmä všestranné
využívanie vodných zdrojov, dreva, nerudných
surovín, špeciálne pre výrobu stavebných
hmôt.
Našu pozornosť bude treba sústrediť na ďalší
rozvoj a technický vzostup existujúcej výrobno-technickej
základne v póloch rozvoja, v smeroch dosahovania
optimálnej finality výroby predovšetkým
v oblasti spracovania hliníku, plechov, petrochemických
výrobkov, umelých vlákien a pod.
Prínosom pre ekonomický rozvoj Slovenska i republiky
môže byť i lepšie využívanie
výhodnej geografickej polohy Slovenska.
Takýmto zameraním rozvoja výroby chceme usilovať
o širšie a účelnejšie zapojenie hospodárstva
na Slovensku do celoštátnej ekonomiky i do medzinárodnej
deľby práce.
Uplatňovaním zásad novej sústavy riadenia
v súlade s objektívnymi tendenciami, ktoré
sú príznačné pre moderné, vysoko
vyspelé hospodárstvo, budú slovenské
národné orgány vytvárať priaznivé
ekonomické podmienky pre progresívne integračné
procesy vhodné pre podniky a zodpovedajúce i celospoločenským
záujmom.
Okrem ďalšieho veľmi cieľavedomého
rozvoja priemyslu na Slovensku pôjde o plnšie využívanie
možností poľnohospodárstva, a to najmä
v jeho produkčných oblastiach. Možno povedať,
že doterajší rozvoj poľnohospodárstva
na Slovensku bol vcelku úspešný. Objem produkcie
v porovnaní s predvojnovou úrovňou sa zvýšil
zhruba o polovicu, najmä na podklade rýchleho rastu
živočíšnej výroby. Tento rast predstavuje
podstatne vyššie tempo oproti celoštátnemu
priemeru. Jednak ale ani zdaleka nevyužívame všetky
možnosti, ktoré sú najmä v racionálnom
využívaní intenzifikačných faktorov,
zvyšovaním výnosov a úžitkovosti.
Pôjde o investície do pôdy - meliorácie.
Ďalej bude treba prihliadať k niektorým zvláštnostiam
Slovenska, najmä hospodáreniu v horských a
podhorských oblastiach s ohľadom na diferencovanú
kvalitu pôdneho fondu i odlišné podmienky pre
rozvoj, kde bude treba zo strany štátu uplatňovať
diferencované regulačné nástroje.
V nevýrobnej sfére si bude trvalú starostlivosť
vyžadovať najmä zabezpečenie rozvoja školstva,
zdravotníctva a bytovej výstavby. Pôjde predovšetkým
o vytváranie primeranejších predpokladov vo
vybavenosti základného školstva v záujme
zníženia smennosti. Riešenie týchto problémov
si vyžaduje výstavbu vyše 1200 učební
ročne v podstate až do roku 1975.
Zvláštnu starostlivosť bude vyžadovať
tiež zabezpečenie komplexnej bytovej výstavby.
Pôjde nielen o dodržanie pôvodného programu
výstavby 157 000 bytov vo štvrtej päťročnici,
ale tiež o ďalšie opatrenia na jej zvyšovaní
po r. 1970.
Zlá úroveň bývania na Slovensku, ktorú
po sebe zanechali predchádzajúce režimy i vojna,
a rýchlejší vzrast počtu obyvateľov
a domácností si vyžadovali rýchlejšie
tempo bytovej výstavby, ako to umožňovali plánované
spoločenské predpoklady, pridelované na bytovú
výstavbu Slovenska, a preto riešenia bytového
problému sa muselo ujať vo veľmi významnej
miere obyvateľstvo Slovenska samo.
Od oslobodenia do konca minulého roku sa postavilo na Slovensku
482 000 bytov, z čoho asi 50 % v individuálnej bytovej
výstavbe. Naproti tomu v českých krajoch
sa za rovnaké obdobie postavilo 701 000 bytov, a z toho
v individuálnej výstavbe len 124 000. Možno
povedať, že doterajší spôsob zabezpečovania
výstavby nepriaznivo ovplyvňuje životnú
úroveň obyvateľstva na Slovensku. Ku koncu
februára 1968 činili pôžičky na
výstavbu rodinných domkov od Štátnej
sporiteľne 755 mil. Kčs. Priemerná výška
pôžičky na jeden rodinný domček
činí asi 30 000 Kčs. Nazdávame sa
preto, že v programe vlády bude treba, aby v súvislosti
s posudzovaním rozvoja životnej úrovne a vytyčovaním
opatrení a podmienok pre jej plynulý rast sa k bytovej
výstavbe zvlášť prihliadalo. Bude treba
najmä prijať zásadu, aby sa Slovensko väčšou
váhou podieľalo na tých formách bytovej
výstavby, ktoré sú rozhodujúce z hľadiska
sociálnej skladby a príjmov obyvateľstva.
Vážené Národné zhromaždenie,
vieme, že uskutočňovanie rozvoja hospodárstva
na Slovensku bude možné len postupne a takým
tempom, ktoré bude úmerné možnostiam,
najmä však tomu, ako sa nám podarí presadiť
žiadúce štrukturálne premeny a zvyšovanie
efektívnosti našej ekonomiky.
Slovenský ľud sa 50 rokov podieľal na budovaní
tohto štátu. Budoval ho nielen prácou svojich
rúk a umom, ale bojoval zaň aj so zbraňou
v ruke. Plne si uvedomuje tak svoje práva, ako aj povinnosti,
ktoré vyplývajú z riadenia a správy
štátu.
Staviame sa preto za predložený program hospodárskej
politiky vlády, v ktorom vidíme rámec pre
usmernenie rozvoja nášho hospodárstva a činnosti
centra pre najbližšie obdobie. Sme presvedčení,
že jeho realizácia povedie k podstatnému zlepšeniu
rozvoja ekonomiky ČSSR i Slovenska. Predsedníctvo
SNR si je vedomé závažnosti a zložitosti
úloh, ktoré bude musieť vláda bezodkladne
uskutočniť. Zo svojej strany urobíme všetko,
čo bude treba, aby sme úlohy vlády pomohli
úspešne riešiť. (Potlesk.)
Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji místopředsedovi
SNR ing. Marko. Slovo má posl. Dohnal, připraví
se posl. Toman.
Mpř. NS posl. Dohnal: Vážené
Národní shromáždění, před
Národní shromáždění předstupuje
naše nová vláda s programovým prohlášením.
V prohlášení se konstatuje, že nová
vláda je vládou Národní fronty. Stranická
skupina poslanců Československé strany socialistické,
z jejíhož pověření hovořím,
se domnívá a vychází ze stávající
skutečnosti, že tato vláda ve svém složení
zcela neobráží představu našeho
lidu o vládě široké Národní
fronty.
Proto vítáme v tomto vládním prohlášení
konstatování, že vláda bude vytvářet
podmínky k tomu, aby v širším rozsahu
politické strany, společenské skupiny i občané
bez stranické příslušnosti se na naší
vládě podíleli.
V popředí pozornosti celé naší
společnosti je nyní otázka dalšího
prohloubení demokratizačního procesu směřujícího
k novému modelu socialistické občanské
společnosti. Jsou to momenty, které vyplývají
ze specifičnosti československé cesty k socialismu.
Humanistické a demokratické ideály minulosti
nebyly dosud zcela realizovány, naopak docházelo
k jejich pošlapávání, k jejich deformacím.
Možnosti socialismu, který odstranil třídní
zábrany, jsou však takřka neomezené.
Jde nyní o to, všestranný rozvoj práv
a svobod občanů, především práv
a svobod politických, nejen deklarativně proklamovat,
ale institucionálně zajišťovat, plně
legalizovat.
V první řadě bude ovšem nutno urychleně
napravit porušování lidských práv
a poskytnout plné záruky, aby k nim v budoucnosti
nedocházelo. To by se mělo stát neodkladným
úkolem vlády v době co nejkratší.
Předpokládáme proto, že již nebude
trvat tak dlouho jako dosud a že Národnímu
shromáždění bude předložen
vládní návrh zákona o rehabilitaci.
l ze stručného nástinu naší hospodářské
situace je patrno, že v důsledku dřívějšího
administrativně direktivního systému jsme
v mnoha směrech hluboce zaostali za průmyslově
vyspělými zeměmi. V neposlední řadě
vyplývá to z toho, že dosud nebyl uspokojivě
vyřešen problém koncepce efektivní socialistické
ekonomiky. Správné teoretické závěry
nové soustavy byly nedůsledně zaváděny
do praxe, často uměle brzděny i z osobních
důvodů.
V současné době nejde však jen o důsledné
zavedení nové soustavy, ale do popředí
vystupují také nezbytné strukturální
změny naší ekonomiky, která musí
napomoci k optimálnímu hospodářskému
vývoji v budoucích letech.
Hlavním smyslem naší hospodářské
činnosti se musí stát uspokojování
zájmů a potřeb jednotlivců. Rozvoj
ekonomiky je tedy prostředkem a nemůže být
cílem. Proto je velmi správné, že otázkám
životní úrovně je věnována
ve vládním prohlášení zvýšená
pozornost a jsou uváděny na předním
místě.
Jedním z nejtíživějších
problémů je vyřešení bytové
otázky. Proto program v tomto směru bude nutno bezodkladně
předložit. Na úseku sociálního
zabezpečení bude nutno zajistit, aby nejnižší
důchody byly určeny v souladu s pevným a
objektivně stanoveným životním minimem.
K tomu přistupují otázky služeb a celé
terciární sféry, kde nejvýrazněji
se projevuje naše zaostávání za vyspělými
zeměmi. Zejména tyto problémy nebylo by možno
urychleně vyřešit, kdyby se postupovalo dosavadním
způsobem. Proto je nutné v této oblasti mimo
jiné i všestranně podporovat rozvoj drobného
soukromého podnikání bez cizích pracovních
sil. Takovým podnikatelům je třeba poskytnout
veškerou právní a sociální jistotu
a společenské postavení včetně
záruk v oblasti cenové a daňové politiky.
V hospodářském řízení
nutno prosazovat důsledné oddělení
ekonomiky od politiky, což v programovém prohlášení
postrádáme. Dále bude třeba bojovat
proti monopolistickým zájmům výrobních
a obchodních organizací a podporovat rozvoj československé
tradice družstevního podnikání. Prosazovat
socialistické manažerství spojené s
odpovědností, právy a hmotnými výhodami.
Ozdravující proces naší ekonomiky nelze
odloučit od plného zabezpečení potřeb
každého pracujícího podle jeho schopnosti,
aby měl nejen možnost získat jemu odpovídající
vzdělání, ale též zastávat
místo podle své kvalifikace bez jakéhokoli
politického omezení.
Při soustavném zabezpečování
podmínek plné zaměstnanosti bude třeba
vymezit jasněji pojem tzv. sociální jistoty,
zejména pokud působí jako brzda dalšího
ekonomického rozvoje.
Na druhé straně ve vládním prohlášení
postrádáme větší zdůrazňování
záruk práv odborů jako skutečných
ochránců zájmů pracujících,
které mají současně tvořit
určitou protiváhu řízení.
Vnější ekonomické vztahy vykazují
vysoké úvěrové aktivum u socialistických
zemí. Je proto třeba usilovat, zejména v
rámci RVHP, o podstatné zefektivnění
její práce, o to, aby naše účast
i při respektování všech internacionálních
vazeb byla více než dosud určována vlastními
zájmy našich národů.
Kromě těsnějšího obchodního
spojení s kapitalistickými státy pokládáme
za nutné podrobněji prozkoumat otázku zahraniční
půjčky, která při vhodném využití
by mohla popř. výrazně přispět
k urychlené modernizaci a zvýšení efektivnosti
některých zaostávajících odvětví
našeho národního hospodářství.
Nás současný vnitřní vývoj
se odehrává v podmínkách, kdy garantem
naší bezpečnosti je Sovětský
svaz. Proto trvalým základem zahraniční
politiky je přátelství a spolupráce
se Sovětským svazem a ostatními socialistickými
zeměmi. V rámci této spolupráce chceme
však vyvinout maximální iniciativu ke zvýšení
aktivní úlohy ve formování koordinované
zahraniční politiky.