Naše programové spojení socialismu s demokracií u nás vytváří nebývalé možnosti pro získávání nových spojenců, a to především v těch vrstvách obyvatel evropských států, jejichž objektivní postavení a vývoj směřují k socialismu.

Máme proto všechny předpoklady při praktické aplikaci zásad mírového soužití se účinněji než dosud podílet na pozitivním vývoji v Evropě, vytvářet podmínky pro sblížení evropského východu a západu.

I československá zahraniční politika je záležitostí všeho lidu. Věříme proto, že právě tak jako ve všech oblastech společenského života se na její tvorbě i provádění budou podstatně intenzivněji podílet všechny organizace Národní fronty. Jejich široká a tvůrčí spolupráce je také jedinou správnou cestou, která vede ke vzájemné důvěře mezi lidem a jeho vládou.

Se zásadami programového prohlášení projevují poslanci Čs. strany socialistické souhlas. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji poslanci Dohnalovi. Slovo má soudruh Toman.

Posl. Toman: Vážené Národní shromáždění! Náš zdravotní výbor a jeho sociální komise několikrát v minulosti a prakticky po celé funkční období zaujímaly stanoviska k úpravám sociálního zabezpečení, kteréžto otázky jsou předmětem vládního prohlášení i akčního programu. My jsme právě zde na této tribuně několikrát upozorňovali na nutnost úpravy těch nejnižších důchodů a doporučovali jsme dokonce, aby se šlo cestou přerozdělení národního důchodu. Proto jsme uvítali, že od 1. května budou zvyšovány všechny nízké důchody, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem příjmu, a to v zásadě na 400 Kčs měsíčně u jednotlivce a 700 Kčs u manželských dvojic. V té souvislosti navazuji na prohlášení vlády o postavení nízkopříjmových skupin obyvatelstva a doporučuji, aby vláda přezkoumala skutečné sociální postavení těchto skupin, zejména v těch případech, kdy příjem na hlavu v rodině nedosahuje 400 Kčs měsíčně.

Zdravotní výbor totiž konstatoval, že nejde o doporučení úpravy nízkých, ale o úpravu nejnižších důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů. Výzkumný ústav sociálního zabezpečení prověřil, že existenční minimum činí u nás na jednu osobu 500 Kčs, na dvě osoby 800 Kčs.

Zdravotní výbor dále doporučuje co nejdříve zrušit dnešní omezení u výdělků žen, které pobírají vdovské důchody, dále perspektivně zrušit krácení důchodu v případě ústavní péče důchodce, revidovat kategorie důchodců a daň z důchodu a řešit urychleně důchodové zabezpečení členů JZD.

Úprava všech důchodů byla rovněž námi několikrát řešena. Zdravotní výbor souhlasí s návrhem, aby od 1. ledna 1969 byla provedena jednorázová úprava všech základních důchodů v průměru o 8 %, ovšem s tím, aby bylo při současném zvýhodnění příjmů nízkých důchodů zajištěno udržení zásluhového principu. Rovněž se doporučuje provádět úpravy všech důchodů každoročně v souladu s nárůstem cen životních nákladů. Zde měl náš výbor na mysli to, aby reálná hodnota důchodů už neklesala.

Zvláštní pozornost zasluhuje úprava důchodů příslušníků odboje. Zdravotní výbor žádá, aby byl urychleně vypracován návrh na úpravu důchodů příslušníků odboje a jejich rodinných příslušníků. Rovněž se doporučuje uvážit změnu zákonné normy, která by dávala příslušníkům odboje zákonnou možnost odejít do důchodu dříve, než je zákonná věková hranice nutná k dosažení nároku na důchod.

Nutno řešit i zvýšení maximální výše důchodů. Náš výbor doporučuje úpravu zákonných předpisů zajišťujících dosavadní maximální výše důchodů dané absolutní částkou důchodu pro osoby, které po splnění podmínek pro nárok na starobní důchod pokračují nadále v trvalé pracovní činnosti. Doporučuje se však posunout datum účinnosti této úpravy až do doby vyřešení naléhavějších úprav důchodů, zejména poživatelů nízkých důchodů.

Stále bude pro nás platit zásada: vytvářet materiální podmínky, společenskou vážnost a úctu ke starým lidem a umožnit jim důstojný a zasloužený odpočinek. Všestranná péče o staré lidi nebyla u nás doceněna. Tuto problematiku bude naše sociální komise konkrétně řešit 16. května na společném zasedání se sociální komisí hlavního města Prahy.

Současně s přípravou těchto opatření bude nutno přezkoumat také oprávněnost některých dalších opatření provedených v souvislosti s přestavbou sociálního zabezpečení v roce 1964 a bude nutno pokračovat v koncepčních pracích, které mají vyústit v ucelenou představu jednotné a vyvážené soustavy sociálního zabezpečení pro všechny obyvatele, již by bylo dosavadní sociální zabezpečení etapovitě přizpůsobováno. V těchto postupných úpravách zásadního rázu mělo by jít v souladu s rozvojem zdrojů umožňujících růst životní úrovně obyvatelstva zejména o dobudování soustavy společenské pomoci rodinám s dětmi, která by vytvářela předpoklady pro zlepšení populačního vývoje, dále by mělo jít o stanovení a zajištění důstojného zabezpečení pro všechny občany, kteří se nemohou podílet na pracovním procesu, při současném respektování jejich minulých pracovních zásluh, dále i o zavedení systému soustavného přizpůsobování výše peněžitých dávek sociálního zabezpečení růstu pracovních příjmů a tím i růstu životní úrovně ekonomicky aktivní části obyvatelstva. Osobně toto považuji za nejdůležitější problematiku na tomto úseku. Tato problematika se vyjadřuje poněkud rozdílně a alternativně ve vládním prohlášení, které mluví o přizpůsobování, resp. periodických úpravách sociálních příjmů v souladu s růstem životních nákladů. Domnívám se, že to nestačí, nemáme-li v průběhu doby dojít k neúměrným rozdílům v životní úrovni aktivního obyvatelstva a důchodců. Přizpůsobování výše dávek růstu životních nákladů znamená prosté udržení reálné hodnoty těchto dávek. To je třeba si uvědomit. Přizpůsobování výše dávek růstu pracovních příjmů ekonomicky aktivní části obyvatelstva znamená zvyšování životní úrovně poživatelů důchodových dávek. Rozdíl vyplývá z toho, že růst nominálních pracovních příjmů je rychlejší než růst cen životních potřeb.

Mělo by rovněž jít o dobudování soustavy sociálních služeb pro občany vyžadující zvláštní péče společnosti, tj. děti, staré lidi, občany se změněnou pracovní schopnosti, zdravotně těžce postižené a různým způsobem narušené občany. Naše společnost by měla vytvořit předpoklady pro prevenci vzniku sociálních problémů v této oblasti. S tím souvisí opětné dobudování a obnovení sítě sociálních pracovníků na celém území našeho státu. Tu bych chtěl zdůraznit, že se domníváme, že i socialistická společnost má svou sociální problematiku. Mělo by se rovněž jednat o soustředění všech činností sociální povahy, které vykonávají různé resorty. Jde o komplexní pohled a komplexní řešení, na které náš zdravotní výbor i sociální komise několikrát upozorňovaly. Nelze samozřejmě předpokládat, že mohou být v jednom resortu soustředěny všechny takové činnosti, ale je třeba počítat s tímto procesem soustřeďování sociálních opatření. Při té příležitosti je jistě namístě pochybnost, proč do působnosti nového ministerstva práce a sociálních věcí se nepřevádí nemocenské pojištění pracovníků v pracovním poměru.

Vždyť přece odborová organizace v novém pojetí a v novém uspořádání našich veřejných záležitostí by neměla brát na sebe takovéto konkrétní úkoly, ale naopak měla by uplatňovat své právo na kontrolu této činnosti. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že problematika na úseku sociálního zabezpečení by se dala rozdělit do dvou zásadních úkolů.

1. Je to skupina úkolů, které volají po naléhavém a okamžitém řešení. Jsou to ty aktuální problémy našeho sociálního zabezpečení, jako jsou nízké důchody, problematika starodůchodců a důsledky růstu cen apod.

2. Ve druhé etapě by to mělo být zpracování dlouhodobé perspektivy na úseku sociálního zabezpečení. Je nutno však řešit i takové problémy na úseku sociálního zabezpečení, které nevyžadují žádných zvláštních legislativních změn a prací a které také nevyžadují žádných zvláštních finančních náležitostí. Je to kupř. problematika vedení a odbornosti různých kolektivních orgánů. To se např. týká posudkových komisí sociálního zabezpečení, v jejichž čele dnes stojí laik bez zvláštní aktivity, ačkoliv agenda těchto komisí je vysoce odborná. Měli by proto podle mého mínění stát v čele posudkoví lékaři, na kterých stejně leží největší váha činnosti. Tím by se předešlo spoustě nepříjemností a také by se ušetřila spousta peněz a výdajů v tomto směru. Rovněž urychleně by se měla změnit vyhláška 108/64, která pojednává o účinnosti jednotlivých komisí na úseku sociálního zabezpečení. Důvod je ten, že již platí nový zákon o národních výborech a že tyto komise mají mít charakter správních komisí. Proto bychom měli vládním usnesením nebo nějakým jiným nařízením dostat komise na tuto úroveň.

Vážené Národní shromáždění, to bylo jen několik připomínek k vládnímu prohlášení, pokud jde o úsek sociálního zabezpečení, který je tak živou záležitostí v životě všech našich občanů. Věřím, že předložené vládní prohlášení pomůže tyto závažné úkoly na úseku naší životní úrovně zdárně vyřešit.

Předseda NS s. Smrkovský: Slovo má poslanec Kopecký, potom bude hovořit posl. Závěta.

Posl. Kopecký: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Při dnešním projednávání vládního prohlášení považuji za svoji povinnost ukázat na příkladu Východočeského kraje, jakou situaci může vytvořit direktivní řízení. Tento problém byl již projednáván na různých stupních, na úrovni ONV, KNV, SPK, s. ministr stavebnictví se těchto jednání také účastní. Jedná se o problémy investiční výstavby ve Východočeském kraji. Žádný z našich poslanců nebyl ušetřen kritiky a dotazů, kdy a jak se zlepší celková situace v investiční výstavbě v našem kraji. Dohodli jsme se tedy, že se sejdeme u zastupujícího předsedy KNV s. Grösla, a byli jsme podrobně seznámeni s celkovou velmi vážnou situací na tomto úseku. Toto a všechna předchozí jednání nás poslance Východočeského kraje vede k tomu, že dnes předstupují před Národní shromáždění s touto interpelací a žádám vládu, jmenovitě s. předsedu vlády ing. Černíka, aby tuto problematiku řešil, poněvadž nám způsobuje velmi vážné problémy, o kterých se v další části interpelace ještě zmíním.

Po podrobném projednání celé záležitosti došli jsme k závěru, že situace v zajišťování komplexní bytové a účelové výstavby NV se v důsledku stavu kapacit pozemního stavitelství v kraji stala neudržitelnou. Podniky Pozemních staveb, působící v kraji, vyvážejí značnou část své kapacity mimo Východočeský kraj a podobně vyvážejí značnou část kapacity i podniky místního stavebnictví, což ovlivňuje možnosti výstavby národních výborů v kraji i stanovení objemů prostředků na investiční výstavbu národních výborů. Vývoz stavební kapacity mimo kraj je přitom založen na zásadách dřívějšího zaměření ekonomiky ČSSR k rozvíjení a zabezpečování palivové a metalurgické báze.

Východočeský kraj zaujímá významné postavení v celostátní ekonomice. Přesto, že v něm žije 8,6 % obyvatelstva ČSSR, jeho průmyslová produkce představuje 10,4 % a zemědělská výroba dokonce 11,7 % z celostátního objemu. Přitom je kraj, pokud jde o objem investic, řazen na jedno z posledních míst v ČSSR, a to vzhledem ke struktuře jeho průmyslové výroby tvořené převážně spotřebním a chemickým průmyslem. Uvedená struktura výroby je doprovázena jednou z největších zaměstnaností žen v ČSSR, přičemž okresy Semily a Náchod mají podílem 65,4 % a 64,8 % celostátní primát. Porovnáním údajů o postavení krajů s vývojem investiční výstavby došli jsme k závěru, že Východočeský kraj byl a je diskriminován jak v rozdělování investičních prostředků, tak v kapacitním zajišťování výstavby. To se týká všech částí investiční výstavby, ať již se jedná o komplexní bytovou výstavbu, účelovou výstavbu NV i výstavbu státní silniční sítě. Jen za situace zpracovaného režimu komplexní bytové výstavby na léta 1968 až 1970 vyplývá, že z kapacitních důvodů nejsou Pozemní stavby schopny převzít téměř žádné akce občanské vybavenosti, přes jasná ustanovení vládního usnesení 426/67 o povinnosti realizovat bytovou výstavbu se vším, co k ní v nutné míře přísluší. Problém je po této stránce ve Východočeském kraji o to složitější, že již v minulých letech vzniklo značné manko občanské a technické vybavenosti, které organizace ministerstva stavebnictví nejsou schopny do roku 1970 odstranit. Jen v letech 1964-1967 činil skluz v plánované občanské a technické vybavenosti 84,5 mil. Kčs.

V posledních 10 letech nebyla v kraji realizována téměř žádná větší akce společenského charakteru. Ze zpracovaného výrobního plánu Pozemních staveb vyplývá, že do roku 1970 nedojde ke změně, neboť v letech 1968-1970 nebude zahájena téměř žádná účelová výstavba národních výborů v kraji, ať už se jedná o školy, předškolní zařízení, obchodní jednotky, zařízení městské dopravy, nemocnice a sociální zařízení apod. Opakuje se situace z minulých let, kdy se investiční výstavba omezovala prakticky na výstavbu bytů, neboť vzhledem ke stáří bytového fondu v kraji dosáhla jeho degenerace neúnosných rozměrů. Poukazujeme na havarijní stav historických jader některých měst, jako Hradce Králové, Havlíčkova Brodu, Vysokého Mýta, Hostinného a Jičína.

Zajištění investiční výstavby národních výborů ve Východočeském kraji není pouze ekonomickou otázkou, ale vážným politickým problémem. V současné předvolební kampani voliči oprávněně poukazují na neplnění volebních programů nejen z r. 1964, ale i z mnohem dřívějších dob, přičemž národní výbory nemohou tento nepříznivý stav v současné době vůbec ovlivnit. Uvádíme, že přístavba nemocnice v Broumově, odsouhlasená ministrem Plojharem nebude realizována do roku 1970, přestože figuruje ve volebních programech již od r. 1949. Stejně je tomu s výstavbou chirurgického pavilónu ve Vrchlabí, určeného speciálně pro léčbu návštěvníků Krkonoš, jehož výstavba byla odsouhlasena a projednána s místopředsedou vlády Šimůnkem, ministrem Plojharem i náměstkem předsedy SPK Matouškem.

Z dalších velkých akcí se situace vyvinula obdobně u výstavby učňovské školy v Trutnově a areálu učňovských škol v Hradci Králové.

Žádáme vás, soudruhu předsedo, aby vláda přijala opatření a závěry k zabezpečení respektování vládních usnesení č. 426 a 427 a dále k tomu, aby byl prověřen na SPK, MF a na SKT způsob rozpisu plánu investičních a finančních prostředků do jednotlivých krajů a kritérií používaných k rozpisu.

Žádáme rovněž o neprodlené vyřešení kapacitního zajištění režimu komplexní bytové výstavby na léta 1968-1970 a vyřešení rozporu v zajištění účelové výstavby národních výborů Východočeského kraje v tomto období.

V současné době činí hodnota nepřevzatých akcí organizacemi Pozemních staveb v občanské vybavenosti 56 mil. Kčs., v podmiňujících investicích 4,5 mil. Kčs a v účelové výstavbě cca 150 mil. Kčs.

Podle našeho názoru je dále nezbytné, aby SPK zabezpečila a urychleně projednala s KNV objektivně politická kritéria investiční výstavby let 1971-1975 a dlouhodobého výhledu.

Na základě těchto uvedených skutečností žádám o přizvání k jednání všech uvedených poslanců a též zástupců Měst NV, ONV a KNV našeho kraje, poněvadž musíme společně na různých schůzích vystoupit a říci otevřeně pravdu, jak bude tato problematika řešena.

Tuto interpelaci podávají poslanci Východočeského kraje, jmenovitě posl. Kopecký, Jägrmann, Zvára, Jirásková, Pražák, Vondrouš, Kučera, Pecha, Kobosilová, Marečková, Kozák a Hejlová.

S předloženým programovým prohlášením vlády souhlasím. (Potlesk.)

Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji. Slovo má posl. Závěta.

Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci, z pověření předsednictva ÚRO mám za úkol seznámit plénum NS i vládu s návrhem prohlášení ÚRO k programovému prohlášení vlády, se kterým nás seznámil ve svém projevu předseda vlády s. inž. Černík.

ROH v duchu svých nejlepších tradic se přihlašuje a připojuje veškerou svou vahou k obrodnému procesu, který probíhá v současné době v našich zemích. Tlumočíme hlasy členů a funkcionářů našich základních organizací, kteří se ve všech okresech naší republiky postavili v posledních týdnech plně za všechno to zdravé, co vyvolala KSČ, u vědomí, že veškeré naše společné úsilí se musí soustředit nyní k rozvinutí nového politického a ekonomického systému socialismu, který bude odpovídat konkrétním podmínkám a hlubokým demokratickým tradicím Československa.

Program, se kterým předstupuje před celou naši veřejnost nová vláda ČSSR, budeme proto v odborech sledovat z tohoto výchozího stanoviska. Přijímáme jej v přesvědčení, že z hlediska daných možností zachycuje bezprostřední cíle i konkrétní zájmy všech pracujících sdružených v ROH.

V tomto duchu formujeme v současné době s přihlédnutím ke vznikajícím novým podmínkám i politiku odborů jako samostatné zájmové organizace dělnictva a všech zaměstnaneckých vrstev pracujících, která se musí stát závažnou politickou silou při rozvíjení socialistické společnosti, při řešení všech otázek, do kterých se koncentrují základní zájmy našeho lidu.