Předseda NS Smrkovský: O slovo se hlásí posl. Pešák.

Posl. Pešák: Soudružky a soudruzi, já s tím úplně souhlasím, co řekl soudruh Valo, ale kolikrát za jeho předsedování bylo toto zneužito? (Místopředseda Valo: Ani jednou!) To není pravda. Řekl bych tu ještě další věc: Včera se nesešly výbory a dnes jednotliví poslanci se nezúčastňují, jsou zase věčně v hospodě.

Předseda NS Smrkovský: Slovo má s. Dohnal.

Posl. Dohnal: Vážené soudružky a soudruzi, jen malou připomínku k procedurálním pravidlům. Každá skupina poslanců i jednotlivec má právo předložit plénu Národního shromáždění návrh. Tento návrh předložilo 21 poslanců a byl zde předložen protinávrh s. místopředsedy Valo. Další jiný návrh zde nebyl podán čili domnívám se, že další diskuse by byla bezpředmětná a že soudruh předseda by měl dát v prvé řadě hlasovat o protinávrhu s. Valo a potom o návrhu 21 poslanců. Děkuji.

Předseda NS Smrkovský: To mi bylo jasné, už jsem to ohlásil. Ke slovu se hlásí s. Knapp.

Posl. akad. Knapp: Soudružky a soudruzi, pokud se dobře pamatuji, bylo přihlášeno ke slovu ještě 24 poslanců. Kdyby to byl s. předseda neskončil, tak by asi dříve než těchto 24 poslanců vystoupilo v diskusi jiných 24 poslanců k otázce, zda tedy prvních 24 má dostat slovo nebo ne. Myslím, že to ukazuje jistou nedokonalost našeho jednacího řádu, vzal jsem si jej, listuji tam a nemohu najít řešení. Fakt je, že to není normální a obvyklé, aby se hlasovalo o tom, zda ještě někdo, kdo se hlásil ke slovu, je má dostat nebo ne. Pokud si soudruzi přejí, aby vystoupili, mám za to, že není možné jim slovo odepřít. Vracím se ovšem k otázce času, protože přece každé takové zasedání by někdy mělo skončit. Z toho vyplývá takovýto můj návrh: Přijmout, že se bude pokračovat v zasedání, ovšem pokračovat tak, jak je to obvyklé, tj. ukončit diskusi tak, že se udělí slovo všem poslancům, kteří o slovo řádně požádali. Doporučuji však též, aby byl vznesen dotaz, zda se ještě někdo další uchází o slovo, a potom uzavřít usnesením listinu řečníků; jinak by bylo možné, že by se schůze svolala na 2. a 3. května, ale ani tam by se neskončila a pokračovala by dále a byli bychom v podobné situaci jako dnes. Připojuji se tedy k návrhu, aby se nerozhodovalo o tom, že se neudělí slovo poslancům, kteří jsou přihlášení, ale zároveň doporučuji, aby se provedla krátká rozprava o uzavření listiny řečníků.

Předseda NS Smrkovský: Znovu konstatuji, že zde byl návrh 21 poslanců a k tomu přišel protinávrh s. posl. Valo, aby se v diskusi pokračovalo příští týden, a tento návrh doplnila s. posl. Besserová, aby se pokračovalo 3. a 4. května, tj. v pátek a v sobotu. Dám tedy hlasovat o protinávrhu, že se diskuse skončí neboť máme další bod jednání a v diskusi se bude pokračovat za týden, tj. v pátek a v sobotu 3. a 4. května. To byl další protinávrh posl. Besserové. Poněvadž 2. května je první den po 1. máji, je třeba rozhodnout, zda NS se bude konat tento den již od rána nebo odpoledne. Bylo by možno v jednání NS pokračovat spíše 2. května odpoledne. To byl původní návrh. Formuluji to takto: Dnešní diskuse bude přerušena. Schůze NS bude tedy svolána ke svému pokračování na čtvrtek 2. května odpoledne, na pátek 3. května, a kdyby se ukázalo, že by čas nestačil, museli bychom pokračovat v sobotu 4. května.

Soudružky a soudruzi, mám za to, že návrh je jasný. Prosím o hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Jeden.)

Kdo se zdržel hlasování? Prosím sčitatele, aby se ujali své práce. (Po chvíli.) Hlasování se zdrželo 10 poslanců. Návrh byl tedy kvalifikovanou většinou schválen, a tudíž se nemusíme k této věci vracet.

Nyní bude polední přestávka a ve 13.00 hod. budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu, tj. o vládním návrhu zákona o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů. Přerušuji schůzi Národního shromáždění.

(Schůze přerušena ve 12.12 hod.)

(Jednání po přestávce zahájeno ve 13.03 hod.)

Předseda NS s. Smrkovský (zvoní): Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji naše přerušené jednání. Než předám slovo představiteli vlády k dalšímu bodu našeho jednání, chci ještě odpovědět na připomínku, která zde byla vznesena, že nebylo zcela respektováno pořadí, jak se poslanci přihlašovali do diskuse. Ujišťuji Národní shromáždění, že napříště všechny přihlášky budou číslovány. Možná, že se sem dá i tabule, aby takové výtky se staly bezpředmětnými.

Podle našeho pořadu přistoupíme ke druhému bodu, kterým je

2. Vládní návrh zákona o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů a zpráva ústavně právního výboru

Návrh zákona odůvodní pověřený člen vlády s. min. dr. Vlasák. Prosím, aby se ujal slova. Sděluji, že zpravodajem je poslanec dr. Hrabal.

S. min. dr. Vlasák: Vážené Národní shromáždění, v souvislosti s náročními úkoly, které musí řešit vláda v oblasti ekonomiky a s nimiž jste byli seznámeni v předneseném vládním prohlášení, pokládá vláda za nezbytné navrhnout určité změny v organizaci a působnosti některých ústředních státních orgánů.

Tyto změny, které jsou obsaženy v předloženém návrhu zákona, nelze odkládat až do doby, kdy budou vyřešeny a uzavřeny otázky vyplývající z nového státoprávního uspořádání, protože současná ekonomická situace vyžaduje, aby řada závažných otázek byla řešena bezodkladně. Jde zejména o problematiku přípravy hospodářských směrnic pro činnost podniků v roce 1969, řešení aktuálních mzdových a cenových problémů, řešení naléhavých sociálních otázek, konkrétní zajištění a organizování bytové výstavby, jak se k tomu vláda zavazuje ve svém prohlášení, rozpracování dalšího postupu ekonomické reformy apod.

Nový přístup k řešení těchto problémů, zvýšená úloha, pravomoc i odpovědnost vlády vedly vládu již ke konkrétnímu rozhodnutí zlepšit koordinaci práce v oblasti řízení ekonomiky. Vláda proto vytvořila z některých členů vlády Hospodářskou radu, která bude plnit zejména tyto úkoly:

- organizovat a koordinovat přípravu zásadních národohospodářských opatření, dlouhodobých výhledů státních plánů, státního rozpočtu, konjunkturní politiky, cenového a mzdového vývoje, dále

- přijímat opatření k realizaci hospodářské politiky přesahující působnost jednotlivých ústředních orgánů státní správy, posuzovat, hodnotit vývoj národního hospodářství a připravovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Hospodářská rada není zvláštním ústavním orgánem, ani nemá mít pravomoc ústředního orgánu státní správy. Zřízení Hospodářské rady nevyžaduje proto formu zákona a bylo uskutečněno vlastním rozhodnutím vlády.

Již samotné zřízení Hospodářské rady, což je opatření nevyhnutelné a bylo navrhováno autory nové soustavy řízení již před čtyřmi lety jako jedna z podmínek pro zajištění nové soustavy řízení, si vynucuje například nutnost změny v postavení a úloze SPK, která doposud představovala prakticky vrcholný orgán centrálního řízení v oblasti ekonomiky a vykonávala nejen plánovací, ale i koordinující a řídící činnost celé hospodářské oblasti. Tím se chtě nechtě stala orgánem nadřazeným vůči ostatním článkům centrálního řízení.

Naproti tomu nebyly v dosavadní soustavě centrálních orgánů dostatečně zajišťovány některé důležité oblasti, jakými jsou právě mzdová, cenová a sociální politika, které nejenom v současných podmínkách, ale i v budoucnu, zejména při dalším postupu ekonomické reformy, budou vyžadovat intenzivního řešení při zvýšené samostatnosti a zajištění ústavní odpovědnosti za navrhovaná a prováděná opatření v těchto oblastech.

Také v oblasti konkrétní hospodářské politiky pokládá vláda za zvláště naléhavé zajistit rychlé řešení některých problémů, které jsou zvláště důležité v současné době, například řízení a zajištění komplexní bytové výstavby z jednoho místa. Dosud bylo toto řízení roztříštěno do čtyř míst centrálního řízení.

Z těchto zásadních důvodů a na podporu realizace svého programu vláda předkládá výjimečně - a za to bych se chtěl omluvit - urychlený návrh zákona o provedení některých specifických změn v orgánech centrálního řízení, v přesvědčení, že navrhované změny nebudou v rozporu s budoucím federativním uspořádáním, neboť uvažované orgány budou bezesporu nezbytné i v budoucí centrální vládě, i když se předpokládá vznik obdobných orgánů v Národních orgánech. Proto se také nenavrhují další změny v jiných orgánech a ministerstvech, kde je nutné a nezbytné vyčkat až na konečné řešení státoprávního uspořádání. Z tohoto důvodu také, aby vláda předešla jakýmkoli nedorozuměním, doporučuji, aby z vládního návrhu bylo vypuštěno ustanovení o přejmenování ministerstva těžkého průmyslu.

V předloženém návrhu zákona se navrhuje zřídit:

Ministerstvo národohospodářského plánování, které vzniká přeorganizováním zrušované Státní plánovací komise, je koncipováno jako ústřední orgán, odpovědný vládě za komplexní přípravu dlouhodobého výhledu a pětiletých národohospodářských plánů. Jeho činnost se oproti dřívější SPK oprošťuje od veškeré operativní činnosti řízení Národního hospodářství, která byla charakteristická pro direktivní pojetí plánu. Nové ministerstvo nebude mít ani další výkonné pravomoci, které příslušely SPK na některých úsecích, např. v zaměstnanosti a rozmísťování pracovních sil, v řízení cenového vývoje apod.

Ministerstvo techniky přebírá v podstatě úkoly dosavadní Státní komise pro techniku, kterou navrhuje vláda zrušit. Významnou změnou je rozšíření dosavadní působnosti v oblasti společenských investic. Vzhledem k tomu, že v této oblasti je uplatňování ekonomických principů omezeno a že celkový stav, jak ukazuje i rozprava k vládnímu prohlášení, nelze již po delší dobu považovat za uspokojivý, je nutno posílit úlohu ústředního řízení. Půjde hlavně o koordinaci činností zajišťujících harmonický a komplexní rozvoj území, měst a sídel. Zvláštní pozornosti vyžaduje komplexní bytová výstavba, jejíž řízení bylo dosud roztříštěno mezi několik ústředních orgánů. V návrhu se soustřeďuje funkce ústředního řízení komplexní bytové výstavby do ministerstva techniky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí převezme ústřední řízení státní politiky v oblastech práce a pracovních sil, sociální politiky a mzdové politiky. Jde o relativně samostatnou oblast státní politiky, kterou je účelné soustředit. Široká oblast pracovních mzdových a sociálních podmínek života občanů byla doposud nejednotně a nedokonale řízena a je jí třeba uvést do souladu s celkovými cíli a možnostmi socialistické společnosti.

Státní cenový úřad převezme odpovědnost za řízení a kontrolu cenového vývoje. V nové soustavě řízení se stává oblast cen významnou složkou centrálního řízení. Dlouholeté zkušenosti nás přesvědčily o tom, že ovládnuti cenového vývoje je jedním z nejsložitějších a nejpracnějších úkolů státní správy, který navíc má velký vliv na hospodářské podmínky podniků i na život občanů. Cenová soustava má své vlastní, samostatné zákonitosti pohybu, dané konkrétními situacemi na trhu. Proto je účelné pro tento důležitý úkol vlády zřídit samostatný centrální úřad vedený ústavním činitelem, jak je tomu v řadě jiných států s tržní ekonomikou. Jednou z významných činností Státního cenového úřadu bude též kontrola dodržování cenových předpisů.

Navrhované řešení si nevyžádá vyšších výdajů ze státního rozpočtu, protože zřízení nových ústředních orgánů je vyváženo zrušením některých dosavadních orgánů a jejich personální vybavení bude řešeno přesunem pracovních sil mezi centrálními orgány a úsporami.

V oblasti práce a sociálních věcí i v oblasti cenové politiky a kontroly cen se na doporučení předsednictva Slovenské národní rady nepřistupuje zatím k vytvoření odpovídajících Národních orgánů v soustavě Slovenské národní rady z toho důvodu, že tyto otázky budou řešeny ve spojitosti s federalizací Československé socialistické republiky. Vzhledem k tomu, že Slovenská národní rada předpokládá, že k federalizaci dojde již v nejbližších měsících, nepovažuje předsednictvo Slovenské Národní rady za politicky únosné vybudovat výkonné orgány Slovenské Národní rady na uvedených výsledcích ještě na základě asymetrického systému. V důsledku tohoto stanoviska se doporučuje, jak je uvedeno v rozdané zprávě k vládnímu návrhu, vypustit z něho ustanovení § 22 a v důsledku toho přečíslovat další paragrafy.

Soudružky a soudruzi poslanci, současná etapa rozvíjení ekonomické reformy i nové metody práce vlády a zejména nutnost řešení řady konkrétních ekonomických problémů, jak jsou uvedeny ve vládním prohlášení, vyžadují podle názoru vlády provedení změn navrhovaných ve vládním návrhu.

Vláda souhlasí s provedením úprav zákona, jak vyplynuly z projednání v ústavně právním výboru a z projednání se skupinou poslanců výboru pro plán a rozpočet, průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu a pro investiční výstavbu a stavebnictví. Jménem vlády doporučuji, aby návrh předloženého zákona byl s uvedenými úpravami NS schválen. Děkuji za pozornost.

Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji s. ministrovi Vlasákovi. Prosím zpravodaje pásl. dr. Hrabala, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Hrabal:

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Je mou povinností, a jistě příjemnou, jestliže předstupuji před Národní shromáždění jako první zpravodaj k prvému vládnímu návrhu zákona nové vlády. Jde o zákon o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů - tisk 168. Současně jsem si vědom, že můj úkol nebude snadný, když vládní návrh zákona byl předložen Národnímu shromáždění před několika málo dny a když pro časovou tíseň nedošlo k předchozímu projednání zásad tohoto zákona v jednotlivých výborech Národního shromáždění, jak předpokládá § 33 jednacího a pracovního řádu pro Národní shromáždění. Výbory neměly dostatek možností, aby se kvalifikovaně mohly vyjádřit k věcné problematice vládního návrhu zákona.

Bylo by však nesprávné tvrdit, že hlavní myšlenky tohoto zákona by byly poslancům zcela neznámý, když z tisku a zejména stranických jednání byli poslanci informováni o úmyslech vlády přistoupit k určité reorganizaci ministerstev a některých jiných ústředních orgánů. Jde o úpravu, která je podle mého soudu v současné době zcela nezbytná. Od r. 1960 dochází snad už po patnácté k reorganizaci centrálních orgánů, současný vládní návrh o změnách v organizaci některých ústředních orgánů není ani poslední, jak vyplývá z vládního prohlášení a ze skutečnosti, že v příštím období má dojít k vytvoření systému státních tajemníků v některých ministerstvech. Všichni jsme také informováni, že se již usilovně pracuje na vyřešení vzájemného vztahu českých a slovenských ústředních orgánů, které souvisí s federativním uspořádáním našeho státu.

Domnívám se, že navrhovaná reorganizace některých orgánů vlády o které jednáme, vychází ze zcela jiných úvah, než tomu bylo v dřívější době. Místo direktivního způsobu řízení nastupuje nyní ekonomická reforma a její rozvíjení vyžaduje také zcela nové formy řízení i nové uspořádání centra. Platí to především o systému národohospodářského plánování, které se nutně přizpůsobuje novému pojetí funkce celé vlády. Jde rovněž o vyřešení otázky státní technické politiky, správy pro oblast práce a pracovních sil, mezd a sociální politiky a konečně i pro oblast cenové politiky.

U ministerstva práce a sociálních věcí, s jehož zřízením uvažujeme, dochází zčásti k převzetí agendy, která dosud byla spravována Revolučním odborovým hnutím. Převod této agendy na nově zřízené ministerstvo práce a sociálních věcí se děje, jak mne ujistil s. ministr Štanceľ, s plným souhlasem a pochopením Revolučního odborového hnutí. Mám za to, že v současné době nelze souhlasit s tezí, že společenské organizace by měly přebírat v našem státě část pravomocí zákonodárné i pravomocí výkonné. Uplatňování této teze v současných podmínkách je nevhodné.

Ústavně právní výbor Národního shromáždění posuzoval předložený návrh zákona o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů především z hlediska dosud platné ústavy, konkrétně článku 47, který dává Národnímu shromáždění výlučné oprávnění zřizovat zákonem ministerstva a jiné ústřední orgány. Z tohoto hlediska nebylo k navrhovanému zákonu podstatnějších připomínek a navržené změny, jak jsou uvedeny ve společné zprávě (tisk 169) jen vylepšují dikci některých ustanovení navrhovaného zákona. Z rozpravy v ústavně právním výboru a ve skupině poslanců výboru pro plán a rozpočet, výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu a výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví, které se sešly včera ve večerních hodinách, ale pro malou účast poslanců nebyly schopny se usnášet, vzešly některé připomínky, které v závěru rozpravy byly formulovány tak, že