Dostal jsem zprávu, že na Plzeňsku se má
stavět podobná nová opravna vagónů.
Jistě by to nebylo v pořádku a nebylo by
to ani v souladu s tím, co chceme, a myslím, že
by nová vláda měla do důsledků
prověřovat všechny problémy nevyužitých
fondů a dělat taková opatření,
aby se fondy využívaly lépe a aby se nemusely
často budovat duplicitní nové a drahé
investice. (Potlesk.)
Předseda s. Smrkovský: Děkuji. Slovo
má posl. Šubrt, připraví se posl. Pernická.
Posl. Šubrt: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci, z vládního prohlášení
kromě jiného vyplývá, že významné
místo v účelném rozvoji národního
hospodářství a života společnosti
a tím i národního bohatství má
investiční výstavba v plném rozsahu
své složitosti a nyní i rozpornosti. Nemalou
úlohu, jak tyto rozpornosti odstraňovat a složitosti
řešit, má ministerstvo techniky. Z čeho
by měla vycházet koncepce činnosti ministerstva
techniky jako ústředního orgánu pro
řízení státní technicko-ekonomické
politiky v investiční výstavbě? Především
je to skutečnost, že nositelem hospodářské
aktivity, a tudíž i investiční politiky
se musí stát podnik. Podnik je základním
článkem řízení, pro nějž
je nejdůležitější nadřízenou
instancí socialistický trh. Tato nutnost je dnes
jednoznačně rozpoznána. Diskuse nevznikají
o tom, zda uplatnit zdravý tlak trhu vůči
naší výrobě, ale jak ho prosadit ku
prospěchu podniků i našich občanů.
V investiční výstavbě je situace o
to složitější, že kritériem
rozhodování o investicích nemohou být
zpravidla momentální poměry na trhu, ale
požadavky budoucího trhu. Na jejich utváření
působí nesmírně široká
paleta různorodých a často protichůdných
faktorů. Většina z těchto. faktorů
má jedno společné: je to sepětí
s vědeckotechnickým rozvojem.
Realizace výsledků vědeckotechnického
rozvoje přináší nejen nové způsoby
uspokojování lidských potřeb, ale
sama vyvolává nové potřeby a mění
od základu celý způsob života občanů
moderní industriální společnosti.
Tyto změny nemají ovšem jen pozitivní
důsledky. Problémy, které přináší
vysoké stadium technické civilizace, naplňují
vědce a politiky na celém světě vážnými
starostmi a možno říci i obavami. U nás
pak je situace o to složitější, že
i při pomalém tempu technického rozvoje a
při jeho nedostatečném vlivu na efektivnost
hospodářství pociťujeme stále
nepříznivěji negativní účinky
zavádění techniky do života. Příliš
časté jsou stížnosti na narušování
životního prostředí, na devastaci krajiny,
prašnost, exhalace, hlučnost, na necitlivé
zásahy do krajiny, do vývoje sídelní
struktury atd.
Základní příčina těchto
negativních jevů je ovšem v tom, že za
prvé tu nejde o novou techniku v plném smyslu tohoto
pojmu, poněvadž technické řešení,
které se dostává do kolise s životními
potřebami lidí, není možno považovat
za progresivní. Za druhé: není realizace
techniky zvládána komplexně, a konečně
samotná účinnost techniky, kterou instalujeme,
je nedostatečná, její ekonomický přínos
je nízký, což se projevuje mimo jiné
i v tom, že nadměrné náklady na rozvoj
materiálně výrobní základny
průmyslu omezují možnosti rozvíjet patřičným
tempem terciární sektor.
Vycházím-li z těchto skutečností,
pak poslání ministerstva techniky v té oblasti,
která se dotýká realizace nové techniky
investiční výstavbou a která tedy
bezprostředně souvisí s tvorbou a ochranou
životního prostředí, spočívá
v těchto úkolech:
1. Připravovat koncepci technické politiky ve výstavbě,
a to koncepci usilující o komplexní pojetí,
o postižení všech souvislostí a důsledků
jak z hlediska rozvoje materiálně výrobní
základny, tak z hlediska životního stylu. Tato
koncepce musí sjednocovat koncepce nosních oborů,
úseků i ucelených programů i koncepce
jednotlivých složek životního prostředí.
Tyto koncepce se pak mohou stát výchozím
podkladem pro práce na dlouhodobém rozvoji naší
ekonomiky, mohou přispět k tomu, aby se rozhodování
o hospodářské strategii mohlo opírat
o alternativy možných směrů technické
politiky, v nichž jsou zachyceny i ekonomické i mimoekonomické
účinky. Je samozřejmé, že dokumenty
tohoto druhu lže kvalitně připravit jen v trvalé
a bezprostřední spolupráci vědy a
výzkumu, ministerstva pro národohospodářské
plánování, resortních ministerstev,
podniků, VHJ a NV. Ministerstvo techniky musí mít
ovšem iniciativní úlohu.
2. Podílet se na vytváření podmínek,
v nichž se rozvíjí investiční
činnost. Mám na mysli obecné ekonomické
klima, které je dáno situací na investičním
trhu a z něho odvozeným chováním investorů
i dodavatelů. V této oblasti musí ministerstvo
techniky přispět zejména tím, aby
obecný projev dalšího rozvíjení
ekonomické reformy respektoval dostatečně
specifičnosti a zvláštnosti investičního
procesu, aby nástroje hospodářské
politiky umožňovaly realizovat i principy technické
politiky centra.
Dále mám na mysli normativní, legislativní,
metodickou působnost, která musí být
zaměřena jak na vytváření předpokladů
pro plný rozvoj podnikatelské aktivity, tak na ochranu
veřejných zájmů a v neposlední
řadě práv jednotlivých občanů.
Tato působnost ministerstva techniky jako ústředního
orgánu státní správy bude v nových
podmínkách nabývat stále více
na významu. Jestliže se podniky skutečně
ekonomicky osamostatňují, jestliže se v centru
ustupuje od přímého řízení
výroby, upouští-li se od ukládání
úkolů, omezuje-li se na minimum rozhodování
o konkrétních záležitostech atd., je
zároveň nutno cílevědomě regulovat
ty stránky investiční činnosti, které
se dotýkají životního prostředí
a práv občanů jako uživatelů
nemovitostí. Proto ministerstvo techniky musí vypracovat
ucelený systém nástrojů a záruk,
jak předcházet střetávání
ekonomické racionality v řízení investičního
procesu se společenskými a individuálními
zájmy. Týká se to zejména územního
plánování a stavebního řádu,
ale i dalších stránek přípravy
a realizace výstavby.
3. Ministerstvo techniky musí dále vytvářet
podmínky pro to, aby mohly plnit řádně
svou funkci ty orgány, které zastupují stát
v jeho podnikatelské funkci. Mám na mysli případy,
kdy se uskutečňují investice s přímou
nebo nepřímou účastí státu.
To znamená buď plně že státního
rozpočtu nebo s podílem rozpočtových
zdrojů nebo s jeho zárukou za úvěry.
Pro tyto případy je nutno stanovit technické
normy, standardy a ukazatele, vymezit míru jejich závaznosti,
upravit způsob zadávání těchto
staveb, posuzování jejich dokumentace, provádění
a závaznost expertízy, kontrolu kvality, konečné
vyhodnocení atd.
S touto funkcí ministerstva techniky souvisí i další
úkol, který ministerstvu připadá v
souvislosti s rozšířením jeho působnosti
o bezprostřední ingerenci v bytové a občanské
výstavbě. Má-li ministerstvo garantovat,
aby se v těchto úsecích dosáhlo vytyčených
společenských cílů, musí mít
nejen pracovníky s vysokou odbornou způsobilostí,
koncepčně schopné organizátory, ale
musí mít vymezeny i patřičné
pravomoci.
Technická revoluce se, soudružky a soudruzi, realizuje
především investiční výstavbou.
Z toho důvodu jsem hovořil o úzkém
vztahu technického rozvoje a investiční výstavby.
Nechci přitom působnost ministerstva techniky zužovat
jen na tuto stránku. Je jasné, že kromě
toho bude řešit dále specifické úkoly
týkající se všestranného uplatňování
vědeckotechnického pokroku v rámci působení
nové ekonomické soustavy. Vláda pak by měla
tyto ve světě běžné zásady
investiční politiky bez kompromisů a subjektivistických
přístupů soustavně prosazovat. (Potlesk.)
Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji posl.
Šubrtovi. Slovo má posl. Pernická.
Posl. Pernická: Soudružky a soudruzi poslanci!
Předseda vlády s. Černík nám
přednesl široký a bohatý program příštích
vládních úkolů, který má
přispět k rozvoji celého společenského
života, zejména naší ekonomiky, a vnést
spokojenost do myslí našich pracujících
v celém státě. Realizace tohoto programu
nebude lehká. Při jeho uskutečňování
bude třeba sladit řadu dílčích
zájmů, zejména k rychlému odstranění
nedostatků a deformací posledních let.
Ráda bych jako poslankyně jihomoravského
znojemského pohraničního okresu upozornila
při této příležitosti na některé
závažné problémy tohoto krásného
kraje, dnes průmyslově chudého a zanedbaného.
Znojemský okres se vyznačoval již před
válkou tím, že byl okresem převážně
zemědělským, kde dobrá půda
a vhodné klimatické podmínky umožnily
pěstování ovoce, zeleniny a vína.
Na tuto výhodnou zemědělskou produkci navazoval
potom konzervárenský průmysl, který
učinil znojemské okurky světoznámými,
a znojemský okres se stal zásobitelem velké
části naší republiky, zejména
ranou zeleninou a ovocem.
Znojmo samo se stalo postupně pro své výhodné
položení a krásné přírodní
okolí i své bohaté historické památky
centrem turistického ruchu a hojně navštěvovaným
letoviskem. To vše zajišťovalo obyvatelstvu tohoto
pohraničního okresu přiměřenou
životní úroveň a po osvobození
republiky v roce 1945 přispělo k rychlému
osídlení této oblasti.
Deformace naší ekonomiky, o kterých zde bylo
již hovořeno, vedly ovšem v posledních
dvaceti letech k tomu, že tento kvetoucí krásný
kraj byl stále více zanedbáván, takže
dnes patří mezi ekonomicky zaostalé oblasti
naší republiky. Tato nepříznivá
situace se odráží v postupném vysídlováni
celého okresu, poněvadž obyvatelé, zejména
mladí lidé, se stěhují za prací
do vnitrozemí. Direktivní řízení
našeho hospodářství, zaměřené
dosud především na metalurgii a paliva, zanedbávalo
rozvoj průmyslové výroby v této části
naší republiky ke škodě národního
hospodářství, podcenění zemědělské
výroby a spotřebitelského průmyslu
podstatně omezilo hospodářskou základnu
této oblasti a některé vodohospodářské
úpravy prováděné bez ohledu na potřeby
Znojma a obyvatel této části vedly i k omezování
turistického ruchu a prakticky k znemožnění
Znojma a jeho okolí jako vítaného letoviska.
Funkcionáři ONV i OV KSČ se marně
snažili tento nepříznivý vývoj
zvrátit. Naše upozornění, že je
třeba v nových podmínkách okres zprůmyslnit,
že je třeba využít tamního bohatství
a dobrých objektivních podmínek, nepadlo
nikdy na úrodnou půdu. Dodnes kompetentní
místa nevyjádřila jasně, zda je zprůmyslnění
okresu ekonomicky a politicky odůvodněné
nebo zda podle některých představ má
sloužit dále jako rezervoár pracovních
sil, které budou přetahovány do jiných
okresů Jihomoravského kraje nebo i jiných
krajů. Všechny snahy a veškerá iniciativa
místních funkcionářů o postavení
některých závodů, jako Rico, Tesla,
Agrostroj atd., nebyly nikdy realizovány.
Tyto ekonomické deformace se projevují ovšem
v okrese katastrofálně. Zatímco před
druhou světovou válkou měl okres 145 tisíc
obyvatel, měl v roce 1961 pouze 115 tisíc obyvatel,
přičemž v četných pohraničních
obcích kolem Znojma poklesl počet obyvatelstva až
o 50 %. Dokonce v 29 obcích je o 75 % méně
obyvatel, než bylo před válkou. Po roce 1961
počet obyvatel v celém okrese sice pomalu, ale dále
klesá, přestože okres patří mezi
okresy s největší populací v kraji a
v celé republice. Příčina - jak jsem
již řekla - je vystěhování obyvatel
za prací do vnitrozemí. Tak jen v roce 1961 se vystěhovalo
3150 obyvatel a v žádném roce nedosáhl
příliv obyvatelstva vyššího čísla
než úbytek vystěhováním. Je proto
toto vystěhovalectví vážným problémem
a je třeba jej rychle řešit, aby se postupně
tento významný pohraniční okres stále
více nevylidňoval.
Nedostatek pracovních příležitostí
se projevil i na průměrných příjmech
na jednoho obyvatele, které zdaleka nedosahují ani
krajský průměr, který již sám
o sobě není v rámci celého státu
příliš vysoký. Dnes mimo okres musí
dojíždět za zaměstnáním
více než 7 tisíc osob, a to do různých
krajů republiky, zejména do Brna, vzdáleného
téměř 70 km. Lže snadno vypočítat,
kolik činí ztráta času každého
z těchto pracovníků, jaké to přináší
hospodářské škody a jak to snižuje
jejich celkovou životní úroveň. Ještě
horší situace je u učňovského
dorostu. V letech 1962-66 odcházelo průměrně
2400 chlapců a dívek do učňovského
poměru, avšak více než 50 % z nich muselo
odejít mimo okres.
Mohla bych uvést ještě celou řadu přesných
statistických zjištění, která
exaktně prokazují, jak znojemský okres je
málo zprůmyslněný, jak v rámci
Jihomoravského kraje, tak v rámci celé republiky.
To se přirozeně projevuje negativně na životním
standardu celého obyvatelstva včetně na růstu
bytového fondu a ostatních aspektech.
Tyto katastrofální skutečnosti nejsou přirozeně
nic nového a bylo na ně často upozorňováno.
Dokonce již IX. sjezd KSČ se touto otázkou
zabýval a nastínil nejen rychlé doosídlení,
ale celou řadu plánovaných opatření,
která by měla tento nepříznivý
vývoj zvrátit. Okres měl být zprůmyslněn,
zvýšena zaměstnanost obyvatelstva a zabráněno
stálému odčerpávání
pracovních sil z okresu. Příznivé
klimatické a půdní podmínky měly
být využity k dalšímu rozvoji zemědělské
výroby a ke komplexnímu využití těchto
výrobků ve zpracovatelském průmyslu.
Prakticky se však nic z toho nestalo a jak město samo,
tak celé jeho okolí chátrá. Projevuje
se to i na nesmírně cenných kulturních
památkách, kde jsme nebyli schopni ani dokončit
restauraci jedné z nejstarších a nejkrásnějších
románských kaplí v naší republice
pro nedostatek finančních prostředků
a kapacity stavebních organizací. Tato vzácná
rotunda, která stojí v areálu místního
pivovaru, je v havarijním stavu, takže hrozí
její znehodnocení. Po mnoha intervencích
byla konečně zastřešena pomocnou provizorní
konstrukcí v roce 1965, ale přesto vlivem povětrnostních
podmínek a provozu jmenovaného závodu stále
dále chátrá.
Svého času jsme zainteresovali na řešení
našich problémů i bývalého předsedu
vlády s. Lenárta, který Znojmo navštívil
a přislíbil svou pomoc, avšak vládní
usnesení č. 426 naše naděje zklamalo
a neposkytlo nám takové prostředky jako celé
řadě jiných měst a okresů.
Soudruh předseda vlády inž. Černík
ve svém vládním prohlášení
vyzvedl potřebu a nutnost prioritního řešení
problémů rozvoje málo vyvinutých a
zvláště exponovaných oblastí,
a to jak v českých krajích, tak i na Slovensku.
Znojemsko je nesporně jednou z těchto oblastí,
ve kterých se nepříznivě projevily
deformace minulých let. Má přitom všechny
předpoklady k tomu, aby se znovu stalo kvetoucím
krajem s rozvinutou výrobou, kde by lidé našli
dobrou práci a mohli šťastně žít,
a přitom ještě přispět k řešení
našich celospolečenských problémů
využitím svých dobrých objektivních
podmínek.
Je mi zcela jasné, že v nové soustavě
řízení naší ekonomiky budeme
muset hledat nové cesty, jak rychlého rozvoje Znojemska
dosáhnout. Máme však ve Znojmě pracovní
síly, které můžeme výhodně
použít při provádění nutných
strukturálních změn naší výroby.
Podniky progresívních výrobních odvětví,
které budou muset rychle rozšiřovat svoji výrobu,
najdou na Znojemsku dobré podmínky pro zřízení
pobočných závodů, jak již dříve
uvažoval TOS Kuřim nebo oborové ředitelství
Tesly.
Znojemsko má také bohaté zásoby cenných
surovin, zejména kaolinu, živce a žáruvzdorné
jíly, které dosud ležely bez užitku v
zemi, a teprve nový vládní program dává
možnost jejich využití ve prospěch celé
naši společnosti. Je však třeba, aby vláda
svými opatřeními umožnila tento pozitivní
rozvoj.
0bracím se proto při této příležitosti
na předsedu vlády, aby učinil všechno,
co by rychlý ekonomický rozvoj Znojemska umožnilo.
Nechceme dotace z celostátních prostředků,
chceme skutečně jen vytvoření dobrých
podmínek v rámci naší celostátní
ekonomiky a odstranění škrtících
zábran, které dosud rozvoj naší oblasti
brzdí. Jestliže nová vláda tato opatření
učiní, zajistí si plnou podporu všech
obyvatel Znojemska, jejich vděk a mimoto i uspokojení
širších celostátních a celospolečenských
zájmů naší republiky.
Dovolte mi však ještě jednu připomínku,
kterou jsem dostala a se kterou vystoupil již dříve
posl. Holáň, avšak náprava se dosud
nestala. Byla jsem proto požádána pracujícími
našeho OSP ve Znojmě, abych znovu na to upozornila.
l v programovém prohlášení vlády
se několikrát hovoří o zajištění
bytového fondu, avšak v rozporu s tímto úkolem
je stav zajištění hlavních stavebních
materiálů, především cihel, v
našem okrese i v celém Jihomoravském kraji
u okresních stavebních podniků. Velké
stavebnictví nezajišťuje provádění
rozptýlené bytové výstavby, která
v naší republice představuje několik
tisíc bytových jednotek. Tato situace trvá
již delší dobu a přes veškerou snahu
OSP není dosud vyřešena a jsou vážné
obavy, aby pracující těchto podniků
v oprávněném rozhořčení
si snad i stávkou nevynucovali řešení
těchto závažných problémů,
neboť chtějí pracovat.
Přesto, že uběhlo již první čtvrtletí,
nemají podniky místního stavebnictví
jistotu, že dostanou v dostatečném množství
základní materiál, tj. cihly, pro svou investiční
činnost, např. na výstavbu 95 bytových
jednotek, na plánované opravy bytového fondu
a na dokončení rozestavěných akcí
potřebuje náš OSP ve Znojmě asi 3,5
mil. cihel. 24. listopadu minulého roku obdržel závazný
příslib od Cihelen G. Klementa v Brně, že
plánovaný počet cihel v roce 1968 obdrží.
Proto vypracoval výrobní plán, uzavřel
dohody s investory a hospodářské smlouvy.
Avšak 14. února t. r. obdržel přípis,
jímž se daný příslib ruší
a dodávka cihel se snižuje na 1,950 tis. kusů,
což je 55 % původního příslibu.
Proto 8. března t. r. předložil stavební
podnik plánovacímu odboru jihomoravského
KNV žádost, aby cihelny dodržely původní
příslib, jehož potřebu doložil
přesnými propočty. l když byl požadavek
uznán jako oprávněný, není
dodnes vyřešen a všechny závody místního
stavebnictví jsou v těchto dnech doslova bez cihel.
Situace je opravdu svízelná a vzbuzuje vážné
obavy 12 000 pracujících v těchto podnicích.
OSP se domnívají, že cihlová kalamita
je uměle vyvolána. Nejsou to jen cihly, které
brzdí výstavbu bytových jednotek, které
OSP staví. Je to cement, řezivo, litinové
a ocelové radiátory, litinové kotle a jiný
stavební materiál.