Naša vláda sa obracia na národné výbory
s výzvou, aby sa bezodkladne venovali všetkým
svojím úlohám, aby najmä spracovali
svoje volebné programy v duchu Akčného programu
strany.
V našom okrese ideme dôsledne podľa tejto línie.
Navštevujeme každý miestny národný
výbor a vedieme orgány miestnych národných
výborov k aktivite a k zotrvaniu vo svojich funkciách
až do zvolenia nových orgánov.
Musíme však otvorene povedať, že horšia
situácia je v obsahovej náplni volebných
programov. Akčný program strany dáva síce
bohatstvo myšlienok, nad ktorými sa zamýšľame
a rozpracovávame ich na podmienky okresu. Lenže v
jednotlivých obciach sa musíme vyporiadať s
veľmi konkrétnymi a naliehavými úlohami
a problémami. Ide o riešenie bytovej výstavby,
školskej výstavby, obchodnej siete, vodovodov, miestnych
komunikácii atď.
Treba všeobecne priznať, že naše obce sú
vo výstavbe a vo vybavenosti značne zaostalé.
Každodenne musíme prijímať delegácie
a riešime oprávnené požiadavky týkajúce
sa vybavenosti. Ako som už povedal, týka sa to konkrétnych
požiadaviek.
Uznávame, že finančne materiálové
možnosti nášho štátu nie sú
také, aby tieto požiadavky mohli byť uspokojené
na konto štátneho rozpočtu. Privítali
sme usmernenie z centra. Bolo to po celoštátnej konferencii
funkcionárov NV vo februári 1965, na ktorú
nadväzovalo uznesenie vlády 106/66 o zvýšení
právomoci MNV a mestských národných
výborov, v ktorom bola zakotvená rozumná
zásada o spoločnom budovaní verejne prospešných
zariadení, ako združených investícií
NV a miestnych podnikov a závodov. V mnohých prípadoch
sa podarilo uzavrieť aj dohodu a pripraviť združenú
výstavbu všeobecne užitočných zariadení.
Lenže realizácia narazila na ďalšiu prekážku,
a to v obstaraní limitu novozahajovanej stavby. Takáto
administratívna zábrana znechucuje našich funkcionárov
v mestách i na dedinách a nová vláda
by rozhodne mala v tomto smere urobiť nápravu.
Navrhujem, aby do harmonogramu úloh vyplývajúcich
pre vládu z jej programového prehlásenia
bola zakotvená úloha vydať ešte v tomto
štvrťroku alebo v ďalšom štvrťroku
smernice o združených investíciách NV.
V združených investíciách vidíme
veľkú pomoc pri riešení rôznych
vecných problémov životného prostredia
obyvateľov našich miest a obcí, a preto prosím,
aby vláda tejto otázke venovala mimoriadnu pozornosť.
Ďalej treba povedať, že vláda správne
hľadá zdroje úspor aj vo verejných výdavkov.
V tomto smere by sme mali dostať prehľad o týchto
výdavkoch, aby i NZ mohlo posúdiť jednotlivé
výdavkové položky a ich spoločenskú
nutnosť.
K postaveniu NV by som chcel ešte dodať, že by
sa okrem predpokladaných zmien v ich sústave, vyplývajúcich
z nového štátoprávneho usporiadania,
mali previesť zmeny aj v ich funkčnej náplni
a právomoci. V minulom období sa veľmi často
prevádzali reorganizácie i v NV a tieto reorganizácie
sa veľmi nepriaznivo a škodlivo prejavili i v celej
činnosti NV a do značnej miery zavinili zníženie
autority NV v očiach občanov a narušovali vzájomné
vzťahy zastupiteľských orgánov. Rozhodne
boli nesprávne a predčasné teórie
o prechode na všeľudový štát, v ktorom
by sa mala uplatniť tzv. samospráva za pomoci dôchodcov,
dobrovoľných pracovníkov a pod. Myslím,
že vládne prehlásenie i na to dáva jednoznačnú
odpoveď, keď zdôrazňuje, že v štátnom
aparáte a v NV musia pracovať politicky a odborne
na výši stojaci ľudia a že si musíme
svoju kvalifikáciu stále doplňovať.
K tomu iste bude viesť vláda i inštitút
nedávno vytvorený pri Ministerstve vnútra
a na Slovensku pri SNR.
Ďalej vidím vážny problém vo výbere
poslancov a najmä funkcionárov v malých a stredných
obciach. Počas výkonu funkcie v NV takí funkcionári
stratili odbornosť vo svojom pôvodnom zamestnaní,
pričom na druhej strane nezískali ani kvalifikáciu
pre prácu správneho zamestnanca. Po skončení
každého volebného obdobia alebo dvoch volebných
období z funkcie odchádzali a pritom mali veľké
ťažkosti dostať sa do pôvodného zamestnania
a zaradenia - na druhej strane potom zase vyťahujeme zo závodov
a pod. do funkcie aspoň na jedno alebo dve volebné
obdobia ďalších súdruhov. Takýto
spôsob častej fluktuácie funkcionárov
NV veľmi nepriaznivo ovplyvňuje ich činnosť.
Je iste správne, že sa NV zbavia bezprostredného
operatívneho riadenia hospodárstva a priamej zodpovednosti
za jeho výsledky, za nedostatky, ktoré sa v ňom
vyskytujú, a že sa im poskytne viac času a
priestoru pre výkon štátnej moci a správy
a pre zabezpečovanie štátnej politiky, ako
aj celkového perspektívneho rozvoja obcí,
miest a okresov. Iste by stálo za úvahu, aby sa
teoreticky rozpracoval návrh, ktorý na Slovensku
stále viac preniká, aby sa oddelil výkon
štátnej moci od štátnej správy
aj v sústave NV. V tomto prípade by šlo o očistenie
práce volených orgánov od nepríslušných
úloh a o vybudovanie odborne zdatného správneho
aparátu i na najnižších stupňoch
NV za predpokladu, že by sa neviazal len na riešenie
jednej obce. Pri takej deľbe práce a organizačnom
usporiadaní nemuseli by byť v takom rozsahu uvoľňovaní
funkcionári MNV ako doteraz a určité úspory
by mohli byť využité na skvalitnenie výkonného
aparátu.
Záverom by som chcel ešte poznamenať, že
treba vysoko hodnotiť tú skutočnosť, že
- citujem - "vláda pokladá za svoj prvoradý
úkol výrazne prispieť podľa svojej právomoci
a zodpovednosti k novému usporiadaniu štátoprávnych
vzťahov medzi oboma národmi. Zvláštnu
pozornosť bude vláda venovať tomu, aby federatívne
usporiadanie štátu sa prejavilo v oblasti riadenia
ekonomiky - Podčiarkujem toto "v riadení ekonomiky".
To považujem za veľmi vážnu otázku
v novom usporiadaní. Preto bude treba, aby tieto vzťahy
boli veľmi dôkladne rozpracované, a to tak,
aby boli maximálne využité materiálové
a ľudské zdroje a rezervy v celej republike, a najmä
na Slovensku, na prospech celej našej spoločnosti,
ako o tom hovoril podpredseda SNR inž. Marko na aprílovom
zasadaní NZ.
Pokiaľ ide o reorganizáciu hospodárstva doteraz
riadeného NV, súhlasím s návrhom,
aby sa rozvíjali rôzne formy podnikania a povoľovali
aj remeselnícke živnosti. Bude však treba domyslieť
radikálne zjednodušenie obsahu riadenia jednoduchým
systémom dane alebo odvodov a na druhej strane tiež
prevedením rozhodného obratu v otázkach zásobovania
materiálom.
Hovorím to preto, že samotné naše podniky
riadené národnými výbormi majú
akútny nedostatok materiálových zdrojov,
ktoré u dodávateľov uplatňujú.
Napr. len v tomto roku boli také materiály, ako
je krytina, obkladačky, dlaždice, telesá na
kúrenie, kotle, podlahoviny a murovacie materiály
krátené v priemere o 40 až 50 %, takže
naše podniky nemajú ani v základných
stavebných materiáloch vytvorené podmienky
pre rýchlejší rozvoj svojich kapacít.
Bude potrebné aj tejto otázke venovať maximálnu
pozornosť i napriek tomu, že sme informovaní
o tom, že vláda v tomto smere previedla radikálne
opatrenia.
Záverom chcem zdôrazniť, že realizácia
jednotlivých závažných otázok
a problémov zakotvených v programovom vyhlásení
vlády bude ďalším konsolidačným
faktorom nášho spoločenského života
a rozvíjajúcej sa socialistickej demokracie v našej
krajine.
Preto je našou svätou povinnosťou na všetkých
úsekoch nášho politického, hospodárskeho
a kultúrneho života tento program vlády uvádzať
v život. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předseda NS s. Smrkovský: Soudružky
a soudruzi poslanci, uděláme si nyní dvacetiminutovou
přestávku. Jako první v diskusi vystoupí
posl. Illa.
(Schůze NS přerušena v 16.52 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17 hod. 12 min.)
Předseda NS s. Smrkovský (zvoní):
Soudružky a soudruzi poslanci, pokračujeme v jednání.
Slovo má posl. Illa, připraví se posl. Ircing.
Posl. Illa: Vážené Národní
shromáždění! Jmenování
nové vlády ČSSR a jí předložené
programové prohlášení plénu NS
vlévá znovu naději i víru do srdcí
a myslí všech poctivých a čestných
občanů tohoto státu bez rozdílu politické
příslušnosti a bezpartijních. Chceme
všichni ještě jednou znovu uvěřit,
že se již konečně pohne z místa
řešení všech naléhavých
problémů v našem politickém i hospodářském
životě, které se v minulých letech nahromadily
a k jejichž řešení nenacházelo
bývalé vedení státu odvahu, ba spíše
před nimi strkalo jako pštros hlavu do písku
v domnění, že je tak sprovodí že
světa.
Pracuji ve funkci poslance NS již čtrnáctý
rok. Do své práce na tomto úseku jsem si
přinesl poctivé úmysly pomáhat hlavně
na zemědělském úseku tomuto společenskému
zřízení a zdravý selský rozum.
Ne vždycky bylo možno v minulých letech jej tady
uplatnit. Do parlamentu jsem přišel v r. 1954 jako
soukromě hospodařící osmihektarový
zemědělec, příslušník
Čs. strany lidové. Již tenkrát jsem
byl přesvědčen o přednostech a výhodách
socialistické zemědělské velkovýroby,
kteréžto myšlence jsem pak v následujících
letech věnoval všechny své odborné znalosti
i organizační schopnosti. Vycházel jsem vždycky
z toho názoru, že bude-li dobře hospodařit
převážná většina JZD a státních
statků i naše znárodněné továrny,
bude-li dobře hospodařit celý čs.
stát, že budou spokojeni jeho občané
a že tyto skutečnosti budou nejlepším
odrazovým můstkem pro provádění
čs. zahraniční politiky a nejsolidnější
základnou pro mezinárodní postavení
naší republiky.
Do r. 1960 se nám, poslancům NS, dobře vystupovalo
na veřejných schůzích a shromážděních
voličů. Argumentů, jimiž jsme mohli
dokazovat přednosti našeho socialistického
zřízení, jsme měli víc než
dost a jimi jsme přesvědčovali i ty, kteří
s námi nesouhlasili. Horší situace však
pro nás všechny nastala, když jsme i přes
varovné hlasy našich předních teoretiků
ekonomické fronty nadále udržovali v platnosti
starý, v té době naprosto nesprávný
direktivní systém řízení, až
se nám jako domeček z karet zhroutily nereálné
plány třetí pětiletky. Ani to nás
však dostatečně nepoučilo. Už tenkrát
všichni rozumní lidé v tomto státě
chápali, že ukazatel objemu hrubé výroby
je v této době naprosto nesprávný
a že je zapotřebí co nejrychleji jej opustit
a přejít k ukazatelům ekonomickým,
spojit výrobu s trhem, dostat ji pod kontrolu a tlak zákazníka,
ať tuzemského nebo zahraničního.
Již v této době nás přední
teoretik ekonomické fronty prof. Šik, dnes místopředseda
vlády, poukazoval na to, že je u nás vynakládáno
zbytečně veliké množství živé
i zhmotnělé lidské práce, energie
i materiálu naprosto neúčelně a náprava
že je jedině možná v bezprostředním
spojení výroby s trhem, které jako jediná
cesta v poměrně krátké době
je schopno ozdravit naši kulhající ekonomiku.
Kolik nepochopení, kolik nedůvěry, kolik
zlých úmyslů bylo tomuto člověku
připisováno těmi, kteří v závětří
na vedoucích místech si dobře žili,
aniž by namáhali svůj mozek nebo ruce. Ať
to dopadlo v minulých letech se státním rozpočtem
nebo s bilancí zahraničního obchodu jakkoli,
tito lidé se vždycky dobře měli a přišli
si na své za všech uvedených okolností.
Chtěl bych po řeči předsedy vlády
s. inž. Černíka nabýt přesvědčení,
že naše nová vláda, vycházejíc
z těchto poznatků, v nejkratší možné
době stanoví jako hlavní ukazatel pro výrobu
realizovaný hrubý důchod, a to ať pro
podniky státního nebo družstevního sektoru.
Chci věřit, že nová vláda připraví
brzy zákonná opatření, aby podniky
na základě vlastních ekonomických
úvah mohly vystoupit že sdružení nebo
z oborového podniku, osamostatnit se a v budoucnu pak se
mohly sdružovat při naprosté dobrovolnosti.
Proč tak hovořím? Mám velké
zkušenosti z práce ve vedoucí funkci v JZD.
My zemědělci jsme od prvních nesmělých,
často nepřízní a nepochopením
provázených kroků jednotných zemědělských
družstev neznali v ekonomice jiný ukazatel než
realizovaný hrubý důchod. Podívejte
se, kam jsme za poměrně krátkou dobu při
takovém ohromném přerodu vesnice, který
nepoznala historie, došli. A pracovali jsme hlavně
po založení JZD za daleko horších podmínek.
Ceny za naše výrobky byly vždycky pevně
stanoveny státem, my jsme je nikdy nemohli libovolně
zvyšovat a tak udržovat nepořádek ve výrobě,
jak se to stalo v posledních dvou letech v průmyslu.
A nyní dotace, které ve skutečnosti přes
faktury průmyslem vystavěné za výrobky
nám dodané figurují ve státním
rozpočtu jako dotace pro zemědělství.
Konečné výsledky naší práce
jsou ovlivňovány počasím, pracujeme
s živým materiálem, což všechno vyžaduje
daleko svědomitější a odpovědnější
přístup k vykonávané práci,
ať už u pracovníků ve vedení či
ve výrobě. A když se nám pak z jakýchkoliv
příčin - mám na mysli buďto neschopné
funkcionáře a někdy i nepřízeň
počasí - neurodilo, my jsme nevyrobili a nemohli
jsme prodat, pracoval zemědělský družstevník
za nízkou odměnu a nikdo se nad tím nepozastavil.
Mám za to, že tento dvojí způsob odměňování,
jeden v průmyslu a druhý v zemědělství,
byl jednou z hlavních příčin útěku
mladých lidí z vesnice, kde nám dnes chybí
celá jedna generace. Byla to také jedna z hlavních
příčin, která narušila svazek
dělníků a rolníků, který
měl být základním pilířem
tohoto státu. A přece přes všechny obtíže,
které jsme na této cestě museli překonat,
českoslovenští zemědělští
družstevníci nezklamali. Situace na trhu potravin
je toho dnes nejlepším dokladem.
Když vysvětluji na schůzích nebo pohovorech
s občany správnost návrhů prof. Šika
na zavedení nové, nezdeformované ekonomické
soustavy, často se setkávám s obavami, že
její důsledné uplatnění ve
výrobě přinese s sebou nezaměstnanost.
Nemylme se. Jsme socialistický stát. Do své
ústavy jsme zakotvili právo na práci pro
každého občana. Ta jistota tady je. Ale naprosto
otevřeně je již dnes potřeba říci,
že při řešení našich ekonomických
těžkostí, kterých není málo,
se mnozí lidé budou muset smířit s
tím, že opustí své dosavadní,
třeba i výhodné zaměstnání
a budou muset přejít na jiné pracoviště,
tam, kde jejich práce bude potřebnější
a pro společnost prospěšnější.
Bude to pro mnohé lidi velká změna v dosavadním
způsobu jejich života, a proto je třeba k tomuto
problému přistupovat šetrně, lidsky
a s pochopením.
Je potřeba co nejrychleji zkvalitnit a zlevnit výrobu.
Proto je nutné na nejvyšší možnou
úroveň pozvednout organizaci a řízení
výroby. Tam se musí uskutečňovat ten
zásadní obrat ve vývoji naší
ekonomiky, na který všichni netrpělivě
čekáme. A je to v prvé řadě
otázka kádrů, schopných lidí,
a to nejen ve výrobě, ale také v obchodě.
Když dobře vyrobíme a špatně prodáme,
tak jsme zase tam, kde jsme nechtěli být.
Je nutné všechno to, o čem jsem hovořil,
dobře se naučit dělat, vytvořit rezervy
v našem národním hospodářství,
aby naše republika nebyla hříčkou v
rukách mocných a bohatých států,
abychom nežili ze dne na den a z ruky do úst. Životní
úroveň není a nikdy nebyla a v budoucnu nebude
výsledkem toužebných přání
vedoucích politiků, je vždycky jenom odrazem
skutečných poměrů ve výrobě
- jsou to spojité nádoby.
Dokázali jsme toho hodně za uplynulých 20
roků - i na našich vesnicích je to vidět
na každém kroku. Mohli jsme však být ještě
dále, kdybychom na vedoucích místech měli
vždycky a všude schopné lidi. Je potřeba
si jenom přát, aby tento obrodný proces,
který prožíváme, alespoň dnes,
byť i se zpožděním, je tam vynesl.
Soudružky a soudruzi poslanci, jsem si vědom, že
problémy, které naše nová vláda
svým programovým prohlášením
chce řešit, nejsou jednoduché a že pro
mnohé naše občany budou i nepříjemné.
Myslím si však, že současná situace
si přímo vynucuje takový postup. Dnes je
nadále neúnosné, aby objektivní zákonitosti
v ekonomice byly nadále deformovány z obavy před
některými negativními sociálními
dopady. Jsem přesvědčen, že budeme-li
lidu hovořit pravdu, třeba nepříjemnou,
že nás pochopí a pomůže naplňovat
ekonomický obsah vládního programového
prohlášení.
Chtěl bych ujistit Národní shromáždění, že tak jako doposud nebudu šetřit svých sil pro získáni důvěry našich občanů v poctivé úmysly nové vlády jak ve volebním obvodě, tak na svém pracovišti.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Smrkovský: Slovo má
posl. Ircing.
Posl. Ircing: Soudružky a soudruzi poslanci, nechci
vystoupit s nějakým dlouhým diskusním
příspěvkem, ale pouze s několika připomínkami,
poněvadž celá řada věcí,
o kterých jsem chtěl hovořit, byla již
zde řečena, a ne jedním diskutujícím,
ale celou řadou diskutujících.
Chtěl bych jenom připomenout, že na lednovém
zasedání jsem z tohoto místa hovořil
o poznatcích skupiny poslanců výboru NS pro
plán a rozpočet, které získali z prováděného
průzkumu v pohraničních okresech a v málo
vyvinutých oblastech Slovenska. Upozorňoval jsem
již tehdy, tj. před více než 3 měsíci,
že problémy, které vznikly v těchto
oblastech, narůstaly nerealizováním celé
řady usnesení jak státních, tak i
stranických orgánů o rozvoji pohraničí
a málo rozvinutých oblastí Slovenska, a místo
aby se tyto problémy řešily, dále narůstají.
Upozornil jsem na to, že se prohlubují disproporce
v životní úrovni obyvatel těchto oblastí
v porovnání s obyvateli vnitrozemských a
průmyslových oblastí. Upozorňoval
jsem dále na to, že nechci rozebírat všechny
nedostatky a problémy, které jsme průzkumem
zjistili, ale upozorňuji pouze na ty nejzávažnější
s tím, že výbor Národního shromáždění
pro plán a rozpočet výsledky průzkumu
zapracuje do souhrnné zprávy a předloží
ji předsednictvu Národního shromáždění
a vládě. Upozorňoval jsem na to, že
budeme od vlády požadovat, abychom dostali jasnou
a konkrétní odpověď, jak a kdy budou
problémy řešeny.