Ráda bych k tomu připojila, že by bylo výborné,
kdyby kromě plnění této zásadní
věci přicházelo ministerstvo nebo vláda
podle povahy věcí také s věcmi aktuálními,
palčivými. Myslíme-li na minulý rok,
myslím, že by se našly takové případy,
se kterými by bylo bývalo vhodné přijít
i mimo program.
Jako třetí kategorii bych vyhradila takovou klidnou
kolej "pouhou" informaci, pro studium a pro zajištění
znalosti problematiky.
Při těch velkých koncepčních
věcech vycházím z harmonogramu, že zajímavé
konkretizace, připojené k vládnímu
prohlášení. Mám na mysli takovou problematiku,
jako je Evropa, naše vztahy, naše úkoly v Evropě
v celé šíři. To myslím, že
by bylo takové téma, které by velmi zajímalo
naše Národní shromáždění
v nejbližší době. Ale uvádím
jen jedno téma s ohledem na krátkost času.
Myslím si dále, soudruzi, že právě
při projednávání vládního
prohlášení, které se nutně dotýká
celé škály našeho života, vystupuje
do popředí nutnost komplexního přístupu
k zahraničně politické problematice tak,
aby obsáhl celou oblast, která má vztah k
mezinárodnímu postavení naší
republiky, všechny složky jejich mezinárodních
vztahů. Myslím, že všichni také
chápeme část IV. vládního prohlášení,
a smím-li to tady říci, i příslušnou
část akčního programu KSČ v
nedílné souvislosti se všemi kapitolami ostatními.
Toto mne přivádí k určité speciální
stránce komplexnosti, která myslím vystupuje
tak výrazně do popředí právě
v souvislosti s naším současným vývojem,
s procesem, který vzbudil a vzbuzuje tak živý
zájem pokrokových sil ve světě. Mám
zde, soudružky a soudruzi, na mysli vztah mezi zahraniční
a vnitřní politikou, vazbu, která se zvlášť
názorně promítá zde u nás v
Národním shromáždění.
Je to dáno několika faktory, např. tím,
že poslání Národního shromáždění
zahrnuje vnitřní i zahraniční politiku,
že poslanci odpovídají svým voličům
a jsou s občany v těsném styku, že Národní
shromáždění musí být ve
spojení s veřejností. Z těchto vnitřních
aspektů plyne také, myslím, hlavní
význam úlohy Národního shromáždění
v mezinárodních stycích, a to v nejrůznějších
formách a na nejrůznější úrovni,
ať jde o vystoupení a mezinárodní součinnost
parlamentu jako celku doma nebo na zahraničním fóru,
o vztahy meziparlamentních teritoriálních
skupin, o vztahy mezi výbory parlamentů různých
zemí i pokud jde o dosud málo - myslím -
využívané kontakty osobní.
Ještě jeden pohled na tuto myšlenku, soudruzi,
dovolíte-li.
Naše veřejnost je díky vynikající
úrovni naší publicistiky soustavně dobře
orientována o mezinárodních problémech.
Bude však myslím třeba odstranit nepoměr,
který existoval pokud jde konkrétně o naši
zahraniční politiku. Zde myslím jsou stezky,
které je nutno vyplnit zdravým proudem, obzvláště
vyprahlé. Teprve nyní bude moci k tomu přispět
i NS, jeho zahraniční výbor, nejrůznějším
způsobem informovat o své činnosti a podnětech
a tak uspokojovat velký zájem veřejnosti
o zahraniční politiku, poznávat a vyvolávat
- skutečně také vyvolávat - názory
občanů a posilovat tak pocit jejich spoluodpovědnosti
za věcnou náplň konkrétních
relací, jakož i spoluvytvářet předpoklady
pro to, co je myslím nejvýraznějším
promítnutím socialistické demokracie do oblasti
mezinárodních vztahů, totiž, zde cituji
akční program strany, "pro aktivní podíl
čs. občanů na formování zahraničně
politických stanovisek". Než ukončím
tuto partii svých připomínek, ráda
bych velmi vřele uvítala důraz, se kterým
vláda ve svém programovém prohlášení
hovoří o tom, že za vývoj socialistické
společnosti v naší republice cítí
svou odpovědnost především před
vlastním lidem, jemuž je vlastní hluboce internacionální
cítění. Myslím si totiž, že
v této základní, životní odpovědnosti
vlastnímu lidu je nezbytný a neodmyslitelný
předpoklad jakékoli hodnoty a ceny naší
země jako spojence a partnera.
Dovolte mi teď, soudruzi, abych velice stručně
přistoupila ke druhé, konkrétní části
svého krátkého vystoupení.
Dne 31. března 1968 oznámil president Johnson americké
a světové veřejnosti, že americká
strana je ochotna zahájit předběžné
rozhovory s vládou VDR. Přitom také prohlásil,
že Spojené státy zastaví bombardování
VDR s výjimkou akcí v prostoru bezprostředně
na sever od demilitarizované zóny.
Přes neurčitost a určitou rozpornost prohlášení
presidenta Johnsona reagovala vláda VDR pozitivně
svým prohlášením z 3. dubna, jímž
souhlasí se zahájením rozhovorů o
zastavení amerického bombardování
a válečných akcí proti VDR s tím,
že poté by mohlo dojít k dalšímu
jednání o otázkách zajímajících
obě strany.
Naše republika, soudružky a soudruzi, uvítala,
a vyjádřila to i oficiálním prohlášením
ministerstva zahraničních věcí hned
4. dubna, prohlášení VDR a pohotově
navrhla, aby se Praha stala místem jednání,
pokud si to budou přát obě strany.
0d té doby - jak všichni víme a sledujeme -
dochází dále k porušování
vzdušného prostoru VDR a k zintenzívnění
náletů na její území ležící
mezi 17. a 18. rovnoběžkou. Jednání
mezi zástupci VDR a zástupci USA dosud nebylo zahájeno.
Ačkoli byla že strany USA nedávno prohlášena
ochota zahájit jednání "kdykoli a kdekoli",
americká strana postupně odmítla některá
místa, která navrhla VDR, jmenovitě Phnom-penh
a Varšavu. Naše veřejnost, jakož i veřejnost
světová - včetně americké -
je znepokojena těmito průtahy, jež trvají
bez ohledu na to, že jako důsledek pokračování
bojových akcí dále umírají
lidé a jsou ničeny velké hodnoty hospodářské
a kulturní.
Za této situace, soudružky a soudruzi, přichází
60 čelných osobností našeho veřejného
života s významnou iniciativou. Jen z časových
důvodů se neodvažuji číst jména
těchto osobností, ač by vás jistě
velmi zajímala. Sdělily NS, že žádají
vládu, aby vyvinula maximální úsilí
při zprostředkování mezi VDR a USA
a aby zejména aktivně doporučovala Prahu
jako vhodné místo pro jednání. Současně
oněch 60 osobností - mužů a žen
že všech oblastí našeho veřejného
života - požádalo NS, aby podpořilo československou
iniciativu.
Předkládám vám, soudružky a soudruzi,
tuto žádost jménem skupiny poslanců
Bílkové, inž. Václava Červeného,
Dobiáše, Fialy, Lörincze, inž. Malecké,
Mjartana, Monczky, Nového, Panstera, Pennigerové,
Vodsloně, Zupky a jménem svým. Jménem
této skupiny - a jistě se souhlasem celého
NS - obrací se v této věci na ministra zahraničních
věci soudruha prof. dr. Hájka se žádostí
aby tomuto podnětu vyjadřujícímu stanovisko
naší veřejnosti věnoval plnou pozornost.
Myslím si, soudružky a soudruzi, že to je v plném
souladu s upřímným přátelstvím
našeho lidu k lidu vietnamskému, s naší
solidaritou s bojovníky za mír na celém světě,
a nikoli na posledním místě s úmyslem
naší vlády, který jistě se mnou
všichni vítáte, tj. s vůlí vyjádřenou
v programovém prohlášení podílet
se na mírovém řešení konfliktních
situací i nejpalčivějších problémů
soudobých mezinárodních vztahů. Děkuji.
(Potlesk.)
Podpredseda NS posl. Valo: Ďakujem. Súdružky
a súdruhovia, prihlásených je ešte 23
diskutérov. Treba rozhodnúť, či teraz
urobíme hodinovú prestávku na večeru,
alebo či budeme pokračovať ďalej bez prestávky.
Keby sme pokračovali bez prestávky, hovorilo by
ešte asi 10 diskutujúcich dnes, zostatok by sme nechali
na zajtra. Prosím, kto je pre hodinovú prestávku?
(Hlasy: stačí 20 minút.) - Prosím,
kto je pre prerušenie na 20 minút, nech zdvihne ruku.
(Hlasuje sa.)
Prerušujem teda schôdzu na 20 minút.
(Schôdza prerušená o 19.09 hod.)
(Schůze opět zahájena v 19 hod. 39 min.)
Místopředseda NS Dohnal (zvoní):
Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném
jednání. Slovo uděluji posl. Soprovi, připraví
se posl. s. Laštovička.
Posl. Sopr: Vážené soudružky a
soudruzi poslanci!
Ve svém diskusním příspěvku
chtěl bych se zabývat otázkami, které
dnes máme v našem zemědělství
a které jsou skutečně velmi aktuální.
Chtěl bych hodnotit jako zemědělec, jako
pracovník zemědělských organizací
to, co konstatuje vládní program, kde vláda
konstatuje, že základní podmínkou rozvoje
celé čs. ekonomiky je trvalý vzestup zemědělské
výroby. Progresivní velkovýroba v zemědělských
podnicích podstatně v minulé době
zlepšila situaci na trhu potravin a další rozvoj
zemědělství je záležitostí
materiálních prostředků vyrobených
v ostatních odvětvích našeho národního
hospodářství a dovozu. Zatím musíme
konstatovat, že ostatní odvětví plní
své úkoly vůči našemu zemědělství
nedostatečně. Vláda prohlašuje, že
k tomuto úkolu soustředí svou pozornost a
vyvine úsilí k odstranění rozdílů
a znevýhodnění zemědělství,
zejména v oblasti sociálního a důchodového
pojištění; vyvine podporu pro výstavbu
demokratických orgánů a organizací,
urychlení společensko-ekonomického zrovnoprávnění
našeho zemědělství a k tomu je třeba
plně využít družstevních tradic
i pozitivních zkušeností z budování
okresních zemědělských sdružení.
Proč zde cituji některé zásady akčního
programu a programového prohlášení vlády?
Naše zemědělské podniky i pracovníci
v zemědělství cítíme velké
zadostiučinění z tohoto prohlášení.
Zemědělství a obzvláště
našemu družstevnímu sektoru se dostává
velkého morálního uznání. Po
letech zneuznání se chápe a plně vyjadřuje
význam našeho zemědělství v celostátní
ekonomice. Uznává se velká práce a
výsledky této práce více než
jednoho miliónu pracovníků v zemědělské
prvovýrobě pro naši socialistickou společnost.
My, zemědělci, věříme, že
naše vláda bude proměňovat svůj
program v činy. Věříme, že se
nevrátí doby minulé, kdy zemědělství
bylo odbytištěm ostatních odvětví,
jež mu dávala to, co jim mnohdy zbylo, nebo se snažila
dodat to, co vyrobila, aniž to prospívalo zvýšení
efektivnosti naší zemědělské
výroby. Přitom nám bylo často dáváno
na vědomí: buď kupujte tuto techniku, nebo
přestaneme vyrábět pro vaše potřeby
a co pak budete mít?
Věříme, že se nebude opakovat ani rok
1968 a především toto období, kdy chemie
neplní své povinnosti a my v zemědělství
jsme nuceni sít a sázet a přitom nemáme
průmyslová hnojiva, což může mít
velmi vážné důsledky ve sklizni roku
1968.
0brátili se na mne zemědělci z několika
okresů a také z okresu Příbram jako
na předsedu přípravného výboru
zemědělské organizace dopisem, který
podle mého názoru může být odstrašující.
Cituji z tohoto dopisu:
"Za předpokladu, že průměrná
cena 1 q čistých živin NPK v průmyslových
hnojivech je 230 korun, ztrácíme hodnotu 2,670 mil.
korun. Když vezmeme v úvahu, že naší
prací zhodnotíme tato hnojiva 1 Kčs jejich
hodnoty na 2 Kčs ve výrobě, ztrácíme
jen v našem okrese v rostlinné produkci hodnotu 5,340
mil. korun."
Schodek v hnojivech na příbramském okrese
vykazuje 11 602 q, přitom požadavky Příbramských
nebyly přehnané, neboť činily 138 kg
NPK na 1 ha zemědělské půdy.
Jestliže si převedeme ztrátu 5,6 mil. korun
na jediném okrese a vezmeme-li v úvahu, že
příbramský okres je asi v průměru
našich okresů, pak je to hodnota půl miliardy
korun v produkci. A toho se lekáme. Převedeme-li
to na hodnotu obilí, pak je to to, co musíme zabezpečovat
na kapitalistických trzích, tj. 200-300 000 tun
obilí.
Proto pokládáme za plně oprávněné,
a programové prohlášení vlády
také dává plné oprávnění
k tomu, abychom vytvářeli vlastní orgány,
jež budou v centru hájit zájmy našeho
zemědělství. Chci věřit, že
nám bude tato cesta umožněna.
Současně považuji za nutné upozornit
Národní shromáždění i
vládu naší republiky, že dne 9. a 10.
dubna se sešli zástupci a předsedové
okresních zemědělských sdružení
z celé republiky v počtu 85 na ministerstvu zemědělství
a výživy a založili přípravný
výbor pro založení celostátní
hospodářské zájmové organizace
zemědělství v naší republice.
Ve své rezoluci vyjádřili plnou podporu obrodnému
hnutí vedenému Komunistickou stranou Československa
za rozvoj socialistické demokracie v naší socialistické
republice. Konstatovali ekonomické upevnění
JZD, státních statků i ostatních zemědělských
organizací.
Vyjádřili - a troufám si říci,
že v plném souhlasu s programovým vyhlášením
vlády, které jsme tehdy ještě neznali
- že vznik okresních zemědělských
sdružení byl počátkem demokratické
přestavby v organizaci řízení našeho
zemědělství. Nyní jde o to, tuto demokratickou
výstavbu dovršit až do centra. Zdůraznili,
že představitelem zájmů zemědělských
podniků a podniků služeb jsou v současné
době okresní zemědělská sdružení.
Zde bych chtěl zdůraznit, že máme na
mysli demokratický orgán okresních zemědělských
sdružení, nikoliv převzatý aparát
z minulého způsobu řízení,
i když i tam se už projevily některé změny.
Přípravný výbor se skládá
z 23 předsedů JZD, 7 ředitelů státních
statků a z předsedy přípravného
výboru na Slovensku.
Jménem přípravného výboru žádám
o podporu při ustavování centrální
organizace čs. zemědělství. Přípravnému
výboru bylo uloženo, aby plně spolupracoval
s návrhovou komisí VII. sjezdu JZD a požadoval,
pokud to bude možné, do 20. května t. r. předložení
návrhů na celostátní organizaci, do
konce června předložil zpracované návrhy
zemědělské veřejnosti a konečný
návrh projednal na celostátní konferenci
zástupců okresních zemědělských
sdružení do konce září a zároveň
přistoupil k vytvoření této organizace
nejpozději od 1. ledna 1969. Přípravnému
výboru bylo uloženo, aby ve své práci
vycházel z těchto zásad:
Zachování a další upevnění
hospodářsko-zájmové jednoty JZD, státních
statků a jednotlivě hospodařících
rolníků, z účasti podniků zemědělských
služeb a podniků potravinářského
průmyslu, jež je v činnosti okresních
zemědělských sdružení a celostátní
zemědělské organizace nezbytná; z
nutnosti vybavit ústřední zemědělský
orgán nezbytnými právy v oblasti cenové,
obchodní a finanční politice, zahraničním
obchodu a účasti v orgánech Národní
fronty.
Nová organizace musí být propojena s okresním
zemědělským sdružením bez jakýchkoli
územních mezičlánků. Přitom
volit odpovídající přístup
v souladu s budoucím státoprávním
uspořádáním Československé
socialistické republiky.
Nyní několik slov k ustavení celostátní
společenské organizace družstevníků-zemědělců.
Vedle možnosti organizování v politických
stranách Národní fronty a společenských
organizacích Národní fronty i v orgánech
státní moci jsou to jen zemědělci-družstevníci,
kteří nemají svojí organizaci dovedenou
do centra. Bylo by proto potřebné, aby si družstevníci
mohli vytvořit své orgány v okrese a centru,
které by obdobným způsobem jako ROH hájily
jejich individuální zájmy, tak jako na poli
hospodářském je už dnes hájí
jednotná zemědělská družstva.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
s ohledem na význam, jejž zemědělství
má v celém světě, pod dojmem, že
přes potraviny provádějí dnes nejvyspělejší
státy na tomto světě nejen svou hospodářskou
politiku, ale politiku vůbec a ovlivňují
země, jež mají potravin nedostatek, jsem plně
přesvědčen, že docenění
zemědělství v našem státě
nám dá i tuto možnost.
Je třeba dát zemědělství plnou
důvěru, umožnit, aby zemědělství
se mohlo tak, jak to odpovídá jeho významu,
zúčastnit rozhodování v tomto státě
a obzvláště rozhodovat ve všech sférách
svého odvětví; tím se uvolní
iniciativa a zemědělství bude plnit úkol
daný mu v programovém prohlášení
vlády, jako významný účastník
stabilizace celé naší ekonomiky.
My zemědělci jsme na tyto úkoly připraveni.
Dokázali jsme to i v období, kdy jsme zde stáli
jako družstevní rolníci, s plnou zainteresovaností
na výsledcích své práce v pevně
určených cenách. V době, kdy naši
družstevní rolníci si nosili domů výplaty,
jež byly značně menší než
v jiných odvětvích, jsme prováděli
výstavbu našich družstevních podniků
při nedostatku pracovních sil vlastními pracovníky
bez ohledu na délku pracovní doby s velkým
fyzickým zatížením pro většinu
našich pracovníků. A dnes tu stojíme
jako jedno z nejkonsolidovanějších odvětví
národního hospodářství a znovu
se hlásíme k plnění úkolů
vyplývajících z vládního programu.
Máme ještě různé nedostatky.
Dosud nebylo projednáno a schváleno zákonné
opatření, které by upřesnilo vztah
okresních zemědělských sdružení.
Už 5 nebo 6 měsíců máme vybudována
v 90 % okresů okresní zemědělská
sdružení, ale nemáme dosud zákon nebo
zákonné opatření, které by
vyjadřovalo jejich činnost, jejich povinnosti vůči
státu a vůči našemu zemědělství.
Ani v rozpracovaném programu našeho Národního
shromáždění to není.
Obracím se proto k předsednictvu NS, aby znovu se
zvážila tato otázka a aby tyto naše orgány
dostaly plnou legalitu a mohly skutečně plně
vyvíjet svoji činnost.