A nyní si dovolím upozornit ještě na jeden speciální problém brněnských vysokých škol. Zde, jak známo, byly před lety velmi hrubým administrativním zásahem i u nás nebývalého typu, který je obvyklý v dobách ohrožení státu, a ne v dobách míru, zabrány budovy civilní techniky a právnické fakulty pro vojenské účely, aniž byla do dneška poskytnuta jakákoli náhrada. Vzhledem k vážnosti situace i v politickém smyslu žádám ministra národní obrany genpor. inž. Dzúra, aby poskytl neprodleně, nejpozději do 1. září t.r. prostory pro ubytování a výuku studentů techniky, případně i university, ve vojenských objektech do té doby, než bude postavena brněnská technika a universita, včetně kolejí. Nikdo nechce zpět budovy, ale chceme, aby se učinila rehabilitace těchto vážně poškozených institucí.

Rád bych se v souvislosti s rehabilitací zmínil ještě o záležitosti Československé akademie zemědělských věd, která byla zrušena a je citelně postrádána ke škodě našeho zemědělství, lesnictví i potravinářství. Doporučuji proto, aby se předseda vlády inž. Černík zabýval otázkou urychleného ustavení samostatné meziresortní Československé akademie zemědělských věd, která je nezbytná pro rozvoj naší vědy a mezinárodní spolupráci na těchto velmi exponovaných úsecích.

V návaznosti na uvedený problém doporučuji vládě, aby bylo pokud možno nejdříve obnoveno naše členství ve světové organizaci pro výživu a zemědělství při OSN, které pro nás bude všestranně užitečné hospodářsky i politicky.

Dostal jsem včera rezoluci pracovníků ministerstva spotřebního průmyslu, kteří velmi kladně hodnotí v programovém prohlášení vlády tu pasáž, která si všímá rozvoje ekonomiky Slovenska ve smyslu využití přírodních zdrojů, zejména dřeva. Podotýkají správně, že tento problém je problémem celostátním a že by se měl řešit z hlediska perspektivy naší společnosti, totiž tvorby životního prostředí pro naše občany, tak aby tvorba a ochrana krajiny byla v souladu s produkcí dřeva a jeho efektivním využíváním, aby problémy zdraví národa a jeho perspektivy byly nedílně spojeny s efektivním zpracováním dřeva, a to především proto, že je to surovina reversibilní, to znamená znovu obnovovatelná, na niž můžeme postavit náš dlouhodobě koncipovaný průmysl. Je velkou vadou, jestliže vyvážíme surovinu, aniž ji u nás zhodnotíme. Soudím, že by v tomto smyslu mělo být prohlášení dopracováno a realizováno. Měli bychom dbát na to, aby přírodní základ naší země, která je velmi poškozována průmyslovými exhalacemi a jinými negativními vlivy, byl zachováván. Soudím, že by ministr lesního a vodního hospodářství s. inž. Hanus měl s ministryní spotřebního průmyslu s. Machačovou takovýto koncept ekonomických vazeb vypracovat, aniž by docházelo k jiným nežádoucím organizačním změnám.

Dovolte mi, abych se zmínil ještě o otázce naší další práce. Snad se vám zdá, že jsem přednesl příliš mnoho interpelací. Faktem je, že jsem přednesl v nejstručnější možné formě jitřící palčivé problémy, které měly být dávno vyřešeny k obecnému prospěchu.

Závěrem se vracím k myšlence o vládě a lidu, tentokrát jiným mudroslovím, které říká, že "taková vláda je nejlepší, o které lid nic neví a přitom se mu dobře daří". (Smích v sále.) Stará moudrost tu má na mysli rozhodující kritérium, že vláda totiž nebude posuzována podle programu, nýbrž podle toho, jak tento program naplní. Soudím, že nová vláda má pro to všechny nezbytné předpoklady. V této možná přílišné důvěře je třeba poskytnout vládě plnou důvěru a také účinnou podporu.

Předsedající místopředseda NS Zedník: Děkuji posl. Vyskotovi. Dávám slovo posl. Procházkovi. Připraví se posl. Antal.

Posl. Procházka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, měl jsem možnost u jednotlivců v různých sociálních skupinách obyvatel si ověřit, jak lidé reagují na vládní prohlášení, přednesené před několika dny předsedou vlády. Všichni vyjadřují názor, že spolu s akčním programem KSČ je to návod, jak problémy, které před celou společností stojí, řešit ve prospěch rozvoje národního hospodářství i další cesty vpřed.

Jsou však skupiny lidí, které v krátkém období očekávají pronikavější zlepšení svých životních podmínek. Jde vesměs o rodiny, v nichž pracuje a je výdělečně činný jeden člen rodiny. Rychlé řešení očekávají důchodci s nízkými důchody, žadatelé o byty, problémy dopravy, služeb a dalších naléhavých úkolů.

Současně je však vyslovována řada dotazů i kritických připomínek, jež se týkají drahé a těžkopádné státní i podnikové administrativy s požadavkem snížení jejího aparátu a tím i jejího zhospodárnění. Nechybí volání po ekonomickém zhodnocení nákladů, které dává společnost na vědu a techniku, s požadavkem její větší efektivnosti, mnoho dotazů je na dlouhodobé půjčky, které poskytujeme rozvojovým zemím, vznáší se i kritika neekonomických výsledků v zahraničním obchodě.

To vše i řada dalších připomínek, dotazů a kritik ukazuje, jak občanům naší vlasti záleží na řešení problematiky, která je v minulosti pálila, a kdy se na ně při realizaci hospodářské politiky nedostávalo. Najdou se však i nyní lidé, kteří na základě minulých zkušeností hodnotí vládní program pesimisticky, srovnávají dřívější a nynější prohlášení a pochybuji, že vláda přemění svá slova v činy.

Na druhé straně se právem prohlubují vrásky skupině lidí, kteří po prostudování akčního programu a vládního prohlášení s tužkou v ruce počítají a připravují opatření, aby v konkrétních podmínkách svých kolektivů pomocí organizace, techniky a ekonomiky přinesli a zajistili lepší hospodářské výsledky, přičemž počítají s iniciativou lidí na ekonomickém poli i s tím, že se jim dostane plné podpory vlády, má-li dojít k souladu činnosti těch, kteří odpovídají lidem za kladné výsledky a realizaci nové hospodářské politiky v každém kolektivu.

Lze říci, že velká většina občanů přijala prohlášení vlády s uspokojením a vyslovuje vládě podporu.

Chtěl bych vyslovit několik myšlenek k rozvoji ekonomiky, která musí pro novou politiku komunistické strany, zakotvenou v akčním programu, vytvořit dostatečný prostor. Přestože jsme v současné době svědky oprávněné kritiky v souvislosti se stagnaci našeho národního hospodářství v minulých obdobích, je dokázáno na faktech, že vývoj v ČSSR probíhal v mnoha směrech pozitivně, že bylo vybudováno dílo, za které se lidé, kteří spojili svůj život s výstavbou socialismu, nemusí stydět, že jsme zvýšili průmyslovou výrobu na pětinásobek od roku 1948 a že vzrostl i národní důchod.

Tyto skutečnosti ovšem nemohou zastřít určité slabiny v ekonomickém vývoji naší země. Extenzívní faktory vývoje v poválečném období měly za následek budování nadměrné struktury národního hospodářství, které z hlediska země, která je surovinově chudá a leží uprostřed Evropy, potřebuje naopak mít takovou strukturu, která nezakládá ve svém celku zvyšující se materiálové a surovinové nároky na jednotku produktu. To je také příčinou, která způsobila značné napětí mezi zdroji a potřebami v celém národním hospodářství.

Tuto příčinu jsme pochopili i my, poslanci průmyslového výboru NS, a proto již na jaře m. r. jsme vládě - po důkladných průzkumech v závodech a podnicích - doporučovali přijmout opatření k rozvoji oborů s vysokým podílem lidské práce, málo náročných na materiál, investice i energii. Šlo o rozvoj elektroniky, elektrotechniky, výpočetní techniky a textilního strojírenství. Proto očekáváme, že vláda vynaloží veškeré úsilí, aby doporučeni průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu k urychlení strukturálních změn bylo ve prospěch našeho národního hospodářství realizováno.

Vzhledem k tomu, že nejde jen o ekonomický problém, nýbrž i o řešení sociálně politických aspektů, které se dotknou mnoha občanů, doporučuji, aby v harmonogramu předloženém vládou k zajištění úkolů vyplývajících z jejího prohlášení byla této otázce věnována co největší pozornost.

Hloubka ekonomické reformy svým rozsahem i svým významem se řadí mezi největší akce od znárodnění. Nutno říci, že do dnešní doby šlo o správné teoretické zásady, které se při uplatnění do praxe dostávaly do vážných rozporů z různých příčin. Za jednu z hlavních považuji to, že nebylo vytvořeno potřebné klima, příznivé pro rozvoj kvalifikace, pro odbornost, vzdělanost - zkrátka takové ovzduší, které nestrpí strnulost, průměrnost, která u nás je a která zachvátila naši ekonomiku.

Je třeba, aby na všech stupních řízení nejen v průmyslu, nýbrž i u národních výborů, byla respektována fakta, aby byl vyhlášen boj proti subjektivismu v ekonomice, aby se zvýšila odpovědnost, pravomoc i autorita lidí, kteří řídí a vedou ekonomické procesy. Jsem přesvědčen, že v tomto směru vláda při prosazování této zásady najde v nás, poslancích NS, veškerou podporu.

Bude nutné vládu podporovat v úsilí, aby se zastavil růst neproduktivních nákladů na výrobu, což bylo v minulosti příčinou ztráty efektivnosti. Půjde o zvládnutí ekonomiky na úseku dlouhonávratných i krátkonávratných investic. Cesta k tomu je přes efektivnější výsledky práce v každém závodě, podniku a organizaci. Jsem toho názoru, že bude nutné v nejbližších letech pracovat v průmyslu s tím, co máme, co jsme vybudovali, co jsme zvládli, a současně provádět opatření k řešení našich současných problémů.

Chci však zdůraznit, že ekonomickou reformu zaměřenou na řešení rovnováhy bude možno prosadit, když bude nastolena vzájemná důvěra centra k práci podniků a opačně. Nechci rozebírat v této souvislosti vládní vyhlášku č. 228/67, její dopad na myšlení a chování podniků.

Bereme na sebe všichni velké úkoly a budeme mít co dělat, abychom vše, co vyžaduje ozdravení našeho národního hospodářství, v praxi zvládli a aby naše opatření působila správným směrem.

Podle mého názoru bude nutné vládu všestranně podpořit v úsilí, aby uspokojování krátkodobých vnitřních potřeb se nedělo na úkor dlouhodobých zájmů ekonomického rozvoje a rozvoje společnosti, v čemž v minulosti byla založena jedna z příčin ekonomické nerovnováhy. Vláda je povinna provádět politiku, která bude důsledně protiinflační, což nebude rovněž snadný úkol a bude vyžadovat od celé veřejnosti plné pochopení.

Vzhledem k tomu, že vláda ve svém prohlášení dává odpověď, jak řešit otázky veřejného, politického i hospodářského života naši společnosti, budu pro důvěru vládě hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda NS posl. Zedník: Děkuji s. posl. Procházkovi. Dávám slovo posl. Antalovi a připraví se posl. Holatová.

Posl. Antal: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, v súvislosti s prejednávaním programového vyhlásenia vlády Národného frontu chcem vo svojom diskusnom príspevku poukázať na neracionálne využitie drevnej suroviny v našej republike. Touto problematikou sa zaoberajú s mimoriadnou intenzitou zástupcovia štátnych lesov a drevospracujúcich závodov v Stredoslovenskom kraji. Je to konečne i pochopiteľné, lebo v Stredoslovenskom kraji máme okolo 19 % lesov republiky a takmer 22 % zásob dreva na kmeni. V Stredoslovenskom kraji pripadá dnes na obyvateľa okolo 0,60 ha lesnej pôdy, kým v ČSSR 0,31 ha na jedného obyvateľa. Pokiaľ ide o zásoby dreva na kmeni, pripadá v Stredoslovenskom kraji 99 plm a v ČSSR 43 plm na jedného obyvateľa.

Náš štát je priemyslove vyspelý, ale na suroviny relatívne chudobný. Situácia, spočívajúca v nekomplexnosti surovinovej základne, je zhoršovaná ešte tým, že ani domáce surovinové zdroje nedokážeme dosť intenzívne využiť. Výrazne sa to prejavuje hlavne u dreva, ktoré je po uhlí naším najväčším domácim surovinovým zdrojom.

Zdrojom drevnej suroviny sú naše lesy. V porovnaní s európskymi krajinami je stav lesného fondu ČSSR veľmi priaznivý. Svedčí o tom napr. taká skutočnosť, že zásoba dreva na kmeni na 1 ha využívaných lesov činí v Európe 80 plm, kým v ČSSR 149 plm. V úrovni prírastkovosti na jeden hektár sa zaraďujeme na 4. miesto v Európe. Celkový bežný prírastok činí 3,6 plm na hektár, zatiaľ čo v Európe činí vcelku len 2,44 plm. Táto stručná charakteristika lesného fondu v ČSSR v porovnaní so situáciou v Európe nemôže však byť dôvodom pre to, aby sme so stavom lesného fondu boli spokojní. Znamenalo by to nevidieť cely rad problémov, ktoré súvisia s jeho zveľaďovaním v záujme zvyšovania produkcie užitkových hmôt pre uspokojovanie potrieb národného hospodárstva v dreve a iných materiálnych užitkových hodnotách, ktoré les poskytuje, i v záujme účinnejšieho prejavovania sa pozitívnych účinkov funkcií lesa, najmä vodohospodárskych, klimatických, hygienických a pod.

Starostlivosť o lesy ako surovinový zdroj je základnou podmienkou jeho obnovovania, pričom so zreteľom na potreby ekonomiky ČSSR j e nutné pri tomto obnovovaní vychádzať z princípu rozšírenej reprodukcie. Je samozrejme cieľom, aby intenzívne hospodárenie lesov viedlo ku kvantitatívnemu a kvalitatívnemu zvyšovaniu objemu ťaženej hmoty na základe zvyšovania prírastkovosti pri súčasnom zvyšovaní ostatných úžitkových účinkov lesa. Nepriaznivý vplyv na rozvoj lesného fondu má jeho nerovnomerné využívanie. Ide najmä o disproporciu medzi prírastkom dreva a ťažobným etátom a disproporciu medzi ťažobným etátom a ťažbou dreva, resp. ťažobnými požiadavkami. Skutočná ťažba už dlhý čas prevyšuje ťažobné možnosti približne o 700 000 plm ročne. Celkovú disproporciu medzi ťažobnými možnosťami a ťažbou dreva zhoršuje v ČSSR ešte protikladný charakter tejto disproporcie v ihličnatom a listnatom dreve. Ťažba listnatých drevín pod úrovňou etátu má za následok neplnenie pestovateľských úloh pri výchove a obnove porastov a má značný vplyv i na uskutočňovanie prevodov výmladkových lesov na lesy produktívnejšie, vysokokmenné. So zreteľom na územné rozdiely v lesnom fonde prejavujú sa dôsledky takéhoto stavu najmä na Slovensku.

Zlepšovanie lesného fondu v ČSSR vyžaduje v prvom rade vyriešenie uvedených disproporcií. Tie však skrývajú v sebe celý rad technických, technologických a ekonomických problémov. Pri prístupe k ich riešeniu musíme mať na pamäti, že charakteristické pre vývoj v ČSSR i pre celý vývoj v Európe je neustále narastanie spotreby dreva. Pretože rast ťažby dreva i so zreteľom na zvyšovanie podielu úžitkových sortimentov nemôže byť zo známych príčin úmerný rastu spoločenskej výroby, musí sa tento rozpor riešiť v podstate ďalšími dvoma cestami, a to efektívnym nahradzovaním dreva inými materiálmi a efektívnejším využívaním všetkej drevnej suroviny.

K naznačeným cestám efektívnejšieho využívania drevnej suroviny sa ešte vo svojom diskusnom príspevku aspoň stručne vyjadrím, pretože táto problematika musí do značnej miery zaujať aj pracovníkov lesného hospodárstva, ktorí drevo pestujú, ťažia a dodávajú drevospracujúcim závodom a iným odberateľom. Považujem však predom za potrebné hovoriť k niektorým základným problémom zlepšovania a využívania lesného fondu v našej republike. Okrem rozširovania lesného fondu zalesňovaním nelesných, pre poľnohospodárstvo sa nehodiacich pôd vidíme základný úkol v zlepšovaní lesného fondu zintenzívňovaním pestovania lesov. lde o to, aby sme na každom hektáre lesnej pôdy vypestovali maximálne množstvo kvalitných drevných hmôt. K tomu však treba vytvárať potrebné podmienky. Mám tu v prvom rade na mysli lepšie vybavovanie lesného hospodárstva základnými fondmi, a to najmä zvyšovaním hustoty lesnej cestnej siete. To neumožní len zníženie spotreby práce pri doprave dreva, ale súčasne i uplatňovanie pokrokových spôsobov hospodárenia v lesoch. Hustota lesnej cestnej siete je veľmi nízka, a to najmä na Slovensku. Hustota lesných ciest ovplyvňuje tiež, najmä v horských podmienkach lesného hospodárstva, lepšie využívanie vyťaženej drevnej hmoty, znižovanie strát na samotnej vyťaženej drevnej hmote a na hmote porastov.

So zintenzívňovaním lesného fondu veľmi úzko súvisí závažný problém reprodukcie pracovných síl. lde tu najmä o zvýšenie podielu stálych pracovných síl, o zlepšenie kvalifikačnej štruktúry lesných robotníkov a o postupné upravovanie vekovej štruktúry stálych lesných robotníkov. Rastúce požiadavky na intenzívny rozvoj lesného hospodárstva bude možno splniť len vtedy, keď lesné hospodárstvo bude mať dostatočný počet pracovných síl, tiež s potrebnou odbornou kvalifikáciou. Pre ich získanie a udržanie treba vytvoriť priaznivé podmienky. Medzi ne patrí najmä zlepšovanie pracovných, materiálnych, sociálnych a kultúrnych podmienok. Splnenie všetkých týchto predpokladov v mnohom presahuje rámec možností samotného lesného hospodárstva, ak máme napr. na mysli dopravu robotníkov na pracovisko atď. Zvlášť závažné sú tieto problémy v pohraničných oblastiach českých krajov a začínajú sa už silnejšie prejavovať aj v spriemyselňovaných oblastiach Slovenska. Pri nedostatku stálych lesných robotníkov vyskytuje sa tu v súvislosti s hore uvedenými podmienkami aj nerovnomerné zastúpenie robotníkov v jednotlivých vekových skupinách. Z toho možno vyvodiť, že sa bude postupne znižovať podiel stálych lesných robotníkov a zvyšovať ich priemerný vek, ak sa neprevedú účinnejšie opatrenia v zlepšovaní hore spomínaných podmienok pre prácu v lesnom hospodárstve.

Predpokladaný perspektívny vývoj lesného hospodárstva ukazuje na možnosti pomerne značného zlepšovania ťažobných možností do rokov 1970-1980. Prevedené prepočty ukazujú na možnosť zvýšenia ťažobného etánu do roku 1980 na okolo 12,2 miliónov plm. Súčasne sa totiž očakáva vzrast zásob dreva na pni, a to jednak v dôsledku presunu vekových tried, jednak zvyšovaním prírastkovosti v lese. Tieto naše možnosti v rozvoji využívania lesného fondu však treba vidieť v priamej súvislosti s ďalšími možnými pozitívnymi alebo negatívnymi vplyvmi. Pokiaľ ide o negatívne vplyvy, treba spomenúť škody spôsobené priemyslovými exhalátmi. Okrem severozápadných Čiech, kde sú tieto problémy najzávažnejšie, a tiež Ostravska, začínajú sa zmienené problémy škôd spôsobených exhalátmi silnejšie prejavovať i na Slovensku, napríklad v oblasti Žiaru nad Hronom, v oblasti Novák a inde. I v tomto smere so zreteľom na plné uplatnenie sa pozitívnych účinkov lesa treba rýchlejšie v našom priemysle riešiť zachytávanie týchto exhalátov.