Celé území okresu Most je charakterizováno
dvěma výraznými krajinnými celky.
Jsou to jednak Krušné hory a jednak údolní
poloha řeky Bíliny. Každý z nich se
velmi výrazně projevuje svým vlivem na klima,
lesnatost, organizací osídlení, koncentraci
obyvatelstva apod.
Důlní činnost je v současné
době rozhodujícím činitelem při
formování reliéfu krajiny. Vytvářejí
se zde složité systémy hlubokých lomů
a převýšených výsypek, se změnami
půdních podmínek, s porušenou přírodní
rovnováhou, čili reliéf zcela odlišný
od původních tvarů. Je tedy zřejmé,
že z přírodních faktorů je velmi
závažná otázka poznání
místního klimatu a vlivu reliéfu krajiny
na místní režim, neboť znalostí
těchto otázek by bylo usnadněno rozhodování
o rozmístění výsypek, které
představují přeformování terénu
a mohou narušit nebo úplně přerušit
dosavadní přízemní vzdušné
proudy. Značné výškové rozdíly
mezi horami a údolím mají rovněž
vliv na špatnou větratelnost území.
Dále se vyskytují v celém Podkrušnohoří
velmi často inverze, zvláště pak v zimním
období. Nejčastěji se vyskytují v
důlních oblastech, a to především
vinou rozsáhlých devastací. Nejběžnější
je teplotní inverze s dolní hranicí u povrchu
země a horní hranicí ve výšce
650-700 m nad zemí, kde oblohu často kryje několikadenní
stratus, v zimních měsících pak trvají
nepříjemné mlhy prosycené průmyslovými
exhalacemi. Tyto inverze jsou velmi časté, až
140 dní v roce. Celá oblast má v ročním
průměru dvojnásobný počet dní
s mlhou, kdy je viditelnost pod 1 km, než české
vnitrozemí. Mostecko má 90-115 dní, Plzeň
60 dní, Praha 45-50 dní. Na celkové ploše
státu se okres Most podílí pouhou třetinou
procenta. Nesrovnatelně výraznější
však je podíl mosteckého okresu na půdních
devastacích, neboť činí téměř
17 % všech devastací způsobených v ČSSR
těžbou uhlí a přes 12 % úplného
úhrnu všech devastací vůbec.
Zábory půdy v důsledku důlní
činnosti budou však i nadále pokračovat.
Do r. 1970 dojde k záborům dalších 350
ha půdy. Plocha devastací roste nejen v důsledku
absolutně se zvyšujících těžeb,
ale i vinou zhoršeného skrývkového poměru.
Za 20 poválečných let bylo v severočeském
hnědouhelném revíru skryto celkem asi 1227
mil. m3 země a z toho 739 mil. m3,
tj. 60 % , na okrese Most.
Na těchto devastovaných plochách dochází
k postupné rekultivaci. Nejvíce rekultivací
bylo provedeno pro zemědělské účely
a ovocné sady. V letech 1960-1966 byla už rekultivovaná
plocha devítinásobně větší.
Do konce roku 1980 má být odevzdáno dalších
1500 ha převážně lesnických rekultivací.
Nejvíce znečistěná oblast republiky
- severočeský hnědouhelný revír
je rozsáhlým a mohutným zdrojem nejrůznějších
plynných i pevných exhalací. Jedním
z nejdůležitějších a nebezpečných
indikátorů intenzity znečistění
je množství exhalovaného kysličníku
siřičitého, vznikajícího spalováním
hnědého uhlí, s nejvyšším
obsahem síry. Z úhrnu 400 000 tun SO2 exhalovaných
v roce 1965 v okresech Ústi, Teplice, Most a Chomutov připadlo
na Mostecko 150 000 tun kysličníku siřičitého,
tj. 37,5 %.
Vydatné jsou i exhalace Chemických závodů
v Záluží a celkový stav komplikuje řada
menších přízemních zdrojů
se špatným rozptylem. K nejnebezpečnějším
znečišťovatelům patří povrchové
doly s hořícími slojemi. Po roce 1970 se
tento nepříznivý poměr ještě
zhorší v důsledku uvedení do provozu
první etapy elektráren (Tušimice, Ledvice,
Prunéřov, Počerady). Výkon mosteckých
elektráren a tepláren - ještě před
5 lety jediných velkých energetických provozů
v severočeském hnědouhelném revíru
- je 4násobně větší než
budované kapacity, které spotřebují
téměř 3krát víc paliva a zamoří
ovzduší. Podle různých předběžných
odhadů v závislosti na kolísavém obsahu
síry, troj- až sedminásobným množstvím
kysličníku siřičitého.
Ale už současné množství exhalací
stačí vytvořit velmi vysoké hladiny
znečištění. Zvlášť
nebezpečné jsou zimní koncentrace, kdy se
rozptýlené exhalace z vysokých komínů
sčítají s nepříjemným
přízemním znečištěním
z domácích topenišť.
Během naprosté většiny zimních
měsíců převyšují dlouhodobé
průměry dovolenou hranici a denní maxima
dosahují až desetinásobku normy.
V této souvislosti je třeba podotknout, že
jsou známy zahraniční katastrofy, při
nichž znečištění ovzduší
zavinilo onemocněni a úmrtí mnoha set až
tisíc osob. Nejsmutnější rekord svého
druhu drží Londýn. Je proto třeba si
uvědomit, že podobné nebezpečí
může v budoucnosti vzniknout i v okrese Most, kde
např. koncentrace naměřené v Lomu
obránců míru u rýpadla těžícího
hořící sloj činily 7,50 mg v 1 m3,
a havarijně dochází za určitých
povětrnostních podmínek k exhalacím
SO2, např. u úpravny Komořany r. 1961 41,0
mg/m3.
V současné době je prováděno
měření pouze na závěsných
stanicích, které mohou poskytnout pouze orientační
obraz o stavu znečištění ovzduší.
Síť hygienicko-meteorologických stanic vybavených
registračními analyzátory kysličníku
siřičitého dosud vybudována nebyla
pro velkou poruchovost těchto přístrojů.
Z celkového počtu 24 přístrojů,
které byly do okresu dodány, je prováděno
měření pouze na sedmi těchto přístrojích,
neboť zbývajících 17 slouží
k výměně těchto vadných přístrojů,
a rovněž získávané hodnoty měření
nejsou spolehlivé. Bylo by proto zapotřebí
zakoupit jeden až tři přenosné registrační
přístroje na měření hodnot
SO2 od firmy "Instrument Development Company" Reston,
Virginia, který měří kromě
okamžitých hodnot SO2 rovněž hodnoty v
půlhodinových intervalech.
Zvýšený výskyt exhalací v mosteckém
okrese způsobuje značné národohospodářské
škody, a to jak na lesních porostech a zemědělské
produkci, tak i na zdravotním stavu obyvatelstva. Stupeň
zasažení lesních porostů je přímo
katastrofální. Na obou lesních závodech
v okrese činí poškozená plocha porostů
cca 65 %. Z těchto uvedených důvodů
je nezbytně nutné, aby celý komplex Krušných
hor zasahovaný exhalacemi byl převeden jako účelový
les.
Za nejzávažnější nepříznivý
jev nadměrných koncentrací škodlivin
v ovzduší považujeme však zdravotní
stav obyvatelstva. Podkladů o zdravotním stavu obyvatel,
z nichž by bylo možné vycházet, je velmi
málo. Základními číselnými
údaji jsou pouze materiály o pracovních neschopnostech
při nynějším způsobu evidence
nemocných. U obyvatel, kteří nejsou v pracovním
poměru, to znamená důchodci, děti
a ženy v domácnosti, to znamená 41,1 % všech
obyvatel okresu, nelze zjistit průkazné údaje
o jejich zdravotním stavu. Jejich zdravotní záznamy
jsou sice na jednotlivých zdravotních střediscích,
avšak za dané situace není možné
tyto údaje roztřídit a zpracovat.
Jednou z nejvážnějších příčin
pracovní neschopnosti jsou onemocnění dýchacích
cest.
Opakující se akutní záněty
dýchacích cest a chronické záněty
poškozují po delším časovém
období trvale dýchací systém a zhoršené
podmínky průtoku krve plícemi zvyšují
námahu, kterou musí srdeční sval vynakládat
na překonání této překážky.
Rovněž u dětí byly zjištěny
nepříznivé změny v krevním
obraze, které jsou typické pro vlivy nepříznivého
ovzduší. Při hodnocení vlivu životního
prostředí na zdravotní stav je velmi obtížné
stanovit rozsah adaptačních schopností lidského
organismu, tedy i konec fyziologického a počátek
patologického procesu. Máme za to, že shromážděné
údaje přinejmenším signalizují
to, že životní prostředí na Mostecku
a zejména nadměrné množství pevných
i plynných exhalací v ovzduší zatěžují
nadměrně organismus lidí zde žijících.
Je otázkou dalšího výzkumu, zda tato
zátěž je ještě na hranicích
fyziologické adaptability organismu či zda tuto
hranici již překračuje. Lze však předpokládat,
že další zvýšení plynných
exhalací v předpokládaném vývoji
překročí meze fyziologické tolerance
a dojde tedy k výraznému poškozování
zdraví obyvatel v daleko větší míře
než dosud.
Rozborem současného stavu se ukázalo, že
celkový stav podmínek životního prostředí
v okrese Most není zdaleka uspokojivý, a má-li
dojít k podstatnému zlepšení stavu,
bude nutno provést celou řadu opatření,
která v podstatě lze shrnout do těchto tři
základních skupin:
1. Zamezení dalšího zhoršení životního
prostředí.
Vzhledem k tomu, že měla být podle plánu
uskutečněna výstavba nových elektrárenských
zdrojů I. i II. etapy na bázi hnědého
uhlí, zaměřila se pozornost všech orgánů
na tyto otázky, neboť výstavbou těchto
energetických zdrojů by došlo k dalšímu
zvýšení exhalací. l když z těchto
závodů se na mosteckém okrese nachází
pouze elektrárna Počerady, jejíž výstavba
byla již zahájena, a při různých
variantách řešení bylo uvažováno
s výstavbou elektrárny Sedlec v těsné
blízkosti města Mostu, bylo konstatováno,
že výstavba ostatních energetických
závodů mimo území mosteckého
okresu značně ovlivní prostředí
zvýšeným množstvím exhalací,
a to jak tuhých (dvojnásobný úlet
popílku), tak i plynných (15násobné
překročení normy SO2)
Z těchto uvedených důvodů byl vznesen
radou ONV protest proti výstavbě těchto nových
elektráren bez odsiřovacího zařízení.
Negativní stanovisko bylo zaujato i k výstavbě
elektrárny Všestudy. Na základě těchto
námitek je navrhováno umístění
druhé etapy elektráren mimo pánev, kromě
elektráren Tušimice II, Ledvice II a Radechov, jejichž
výstavba je však podmíněna výstavbou
odsiřovacího zařízení. l když
u všech nově vybudovaných elektráren
se počítá s instalací nejmodernějšího
odpopílkovacího zařízení a
s výstavbou 200 m vysokých komínů,
je zřejmé, že ani tato opatření
nejsou schopna zabránit dalšímu zhoršování
čistoty ovzduší.
2. Zlepšení současného stavu životního
prostředí.
Již vládní usnesení č. 524 nařizovalo
resortům, aby provedly opatření ke snížení
exhalací. Jednotlivé akce vyplývající
z tohoto usnesení přebírá usnesení
č. 70/67 Sb. Jednotlivá uvedená opatření
na snížení exhalací se týkají
pouze popílku, neboť SO2 z největších
zdrojů, tj. elektráren, dosud zachycován
není a v dohledné době ani nebude. Druhou
zásadní otázkou, jejíž řešení
má rozhodující význam pro rozhodování
o výstavbě elektráren využívajících
severočeské uhlí přímo v pánvi
nebo v její blízkosti, je technologie odsiřování
spalin v těchto elektrárnách. Požadavek
odsiřování se datuje od začátku
budování velkých elektráren přímo
u zdrojů hnědého uhlí. Usnesením
vlády č. 1077/63 o schváleném územním
plánu rajónu SHP bylo uloženo příslušným
orgánům zintenzívnit výzkum odsiřování
kouřových plynů, projekci a poloprovozní
zkoušky tak, aby výstavba odsiřovacích
zařízení na velkoelektrárně
v území rajónu SHP mohla být provedena
nejpozději do zahájení výstavby II.
etapy elektráren. V případě negativního
výzkumu odsiřování se mělo
upustit od výstavby elektráren II. etapy a pro elektrárny
I. etapy provozované bez odsiřovacího zařízení
se měly hledat nové technologické postupy
a způsoby, aby znečištění ovzduší
SO2 bylo sníženo na minimum. Zatím však
postupně začíná dodávat proud
l. etapa severočeských elektráren o celkovém
výkonu 2540 MW dokončovaná bez odsiřování
a z II. etapy je již rozhodnuto o umístění
elektráren Ledvice II, Tušimice II a Radechov s dalším
výkonem 1820 MW. Realizace odsiřování
spalin nabývá sice již konkrétnější
podoby, neboť vláda se na svém jednání
30. listopadu 1966 rozhodla řešit odsiřování
i dovozem alespoň ve dvou elektrárnách, jejichž
výstavbu o výkonu 1600 MW zároveň
schválila jako nutnou. Při přípravě
těchto dovozních záměrů se
dokonce ukázalo, že náš domácí
vývoj technologie odsiřování spalin
do té míry pokročil, že se podnik CHEPOS
s resortem těžkého strojírenství
odhodlal v letech 1973-74 dodat provozní odsiřovací
zařízení pro elektrárnu Tušimice
II. Základní slabinou, pro niž záruka
odsiřování v provozních podmínkách
plánovaných velkoelektráren zůstává
nadále jen záležitostí plánovacího
příslibu, je okolnost, že zahraniční
nabídky je třeba prověřit vyzkoušením
prototypů v našich podmínkách a že
domácí nabídka CHEPOS je vázána
podmínkou dořešení řady technických
problémů, a to za vydatných nároků
na dovoz a zahraniční spolupráci. V podstatě
bylo rozhodnuto na schůzi vlády dne 13. 3. 1968
přijmout jako předběžné řešení
koncepci vybavení elektrárny Tušimice II odsiřovacím
zařízením tuzemské výroby s
podmínkou, aby bylo uvedeno do provozu současně
s prvním 200 MW blokem v roce 1973, přičemž
odsiřovací zařízení celé
elektrárny má být uvedeno do provozu současně
s elektrárnou. Vzhledem k tomu, že pro zpracování
projektu elektrárny s odsiřovacím zařízením
pro výkon 800 MW jsou v prvním čtvrtletí
k dispozici pouze podklady japonského dodavatele, má
být projekt Tušimice II zpracován zatím
pro odsiřovací zařízení z dovozu
a respektována možnost aplikace tuzemského
zařízení, budou-li k němu v roce 1969
příslušné podklady.
Nepříznivým důsledkem případného
nezdaru dosavadních záměrů v oblasti
odsiřování elektráren spalujících
uhlí by totiž byl provoz 6 elektráren na Mostecku
a Chomutovsku o celkovém výkonu 4360 MW bez odsiřování
v roce 1975. To představuje přírůstek
asi 70 000 tun SO2 ročně a další kvantum
popílku navíc k znečištění
ovzduší z dosavadních zdrojů.
3. Řešení důsledků nepříznivého
životního prostředí.
Vedle samotných průmyslových exhalací
a jejich vlivu na životní prostředí
jsou v současné době také částečně
řešeny důsledky tohoto nepříznivého
životního prostředí.
Z akcí, které byly podniknuty na okrese Most, je
možno uvést zavedení rekreačních
jízd za snížený tarif v letním
i zimním období, se kterými bylo započato
v letním období 1966. Dalším opatřením
je výstavba škol v přírodě, ve
kterých se předpokládá turnusové
vystřídání všech dětí
z postižené oblasti po dobu nejméně
čtyř týdnů. Zajišťování
těchto škol v přírodě je prováděno
podniky, které se nejvíce podílejí
na znečišťování ovzduší
v okrese. Jedna z těchto škol je již ve výstavbě
a bude v letošním roce dokončena a předána
do užívání. l když uvedená
výstavba škol v přírodě má
podstatnou měrou přispět k ozdravění
dětí v okrese Most, je třeba konstatovat,
že na 2 z plánovaných škol není
možno zajistit stavební kapacitu (Vráž,
Kašperské Hory). V této věci se obrátil
ONV Most dopisem na ministra stavebnictví v nedávné
době a doposud nedostal odpověď.
Na úseku sportovních zařízení
má okres Most proti jiným okresům velmi závažnou
zvláštnost, a to tu, že rozsáhlou důlní
činností dochází soustavně
k územním změnám, které způsobují
likvidaci nejen obcí a měst, ale i sportovních
zařízení. Na základě soupisu
tělovýchovných zařízení
je urbanistická norma pro dobrovolnou organizovanou tělovýchovu
8 m2 na jednoho obyvatele plněna na 38,7 %,
tj. 2,57 m2 na jednoho obyvatele. V rámci rozvoje
je počítáno s novou výstavbou tělovýchovných
zařízení, je však třeba konstatovat,
že ani touto výstavbou nebude dosaženo plnění
celostátní urbanistické normy, neboť
v roce 1985 bude tato norma plněna na 57,12 %.
S péčí o zdravé životní
prostředí souvisí též otázka
výsadby zelených ochranných pásů
a ploch vysoké zeleně mezi dobývacími
prostorami uhelných lomů, výsypek, průmyslových
závodů, komunikací a mezi obytnými
částmi města. Návrh na řešení
výsadby zelených pásů byl již
zpracován a v současné době bylo přistoupeno
k postupné realizaci.
Zřizování rekreačních a zavlažovacích
vodních nádrží se provádí
v území okresu.
V současné době se zpracovává
koncepční studie rekonstrukce a výstavby
pohraniční části okresu do roku 1980.
S ohledem na nepříznivé životní
podmínky v okrese by bylo správné, aby ústřední
orgány zaujaly zásadní stanovisko k některým
dalším otázkám, které se vyskytují
v rezolucích pracujících z jednotlivých
konferencí:
- k úpravě nájemného a převedení
bytů do nižší kategorie,
- pro pracující okresu vyřešit prodloužení
doby zákonné dovolené,
- přešetření výše nemocenského
pojištění a otázek důchodového
zabezpečení,
- v případech, kde dojde k prokazatelnému
onemocnění způsobenému zhoršeným
životním prostředím umožnit zdarma
lázeňské léčení,
- zabezpečit, aby okres Most byl zvýhodněn
v přídělu poukazů na odborářskou
i soukromou rekreaci obyvatel, zejména v letním
období,
- vzhledem k tomu, že do r. 1985 se sníží
pracovní příležitost u mužů
o 4 % a pro ženy o 12 %, vybudovat další průmysl
v okrese. Podmínkám okresu budou vyhovovat odvětví,
která by neznečišťovala ve větším
rozsahu životní prostředí, neměla
velké nároky na územní plochy a v
jejichž skladbě zaměstnanců by převažovaly
z 65-90 % ženy.
Vzhledem k tomu, že podle statistiky interního oddělení
stoupá od r.1951 výskyt zhoubných novotvarů
v důsledku zvýšeného výskytu
3,4 benzpyrenu, považujeme za nezbytně nutné
v mostecké nemocnici vybudování onkologického
pracoviště, které by zjišťovalo zhoubné
nádory v prvopočátku a zároveň
bylo vybaveno kobaltovou bombou pro případné
ozařování a léčení těchto
chorob. V závěru mi dovolte, abych vyslovil důvěru
nové vládě. Věřím, že
problém exhalací v Severočeské hnědouhelné
pánvi bude řešen daleko důsledněji
než dosud. (Potlesk.)
Místopředseda NS posl. Zedník: Děkuji
posl. Šindelářovi. Chtěl bych upozornit
poslance NS, že délkou diskusního příspěvku
rozhodně znevažujete své vystoupení.
Prosím, abyste byli ukázněnější.
Dávám nyní slovo posl. Fišarové.
Jsou ještě přihlášení další
dva poslanci, a to posl. Fierlinger a posl. Kratochvílová.
Připraví se tedy posl. Fierlinger.