Ujišťuji vás, že vaše náměty budou se vší vážností posouzeny vládou i jednotlivými ministry a podle ekonomických možností postupně zařazovány do pracovního programu vlády a jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů. Vláda nemůže a nesmí s přihlédnutím k současné politické situaci v zemi zakládat svou politiku na slibech. Potřeby lidu, závodů, družstev i krajů, okresů, měst a vesnic jsou ohromné. Vláda jejich oprávněnost nepodceňuje. Postavení vlády při zajišťování vládního prohlášení ve složité mezinárodní a vnitřní situaci nebude lehké. Řešení zejména hospodářských problémů země spojených se složitými strukturálními změnami a přechodem na novou soustavu řízení bude značně konfliktní. Odstraňování neefektivnosti musí se dělat tvrdým postihem jejích producentů. Musí se dělat uvážlivě, politicky citlivě, ale důsledně krok za krokem. Je mi lito, že s přihlédnutím k reálné situací, do které nová vláda vstupuje, nemohu Národnímu shromáždění prohlásit, že budeme vládnout tak dobře, aby "lidé o nás nevěděli".

Ze širokého souboru problémů bych se chtěl zmínit především o novém státoprávním uspořádání. Jsme si plně vědomí toho, že historický význam, politická naléhavost a šíře problematiky státoprávního uspořádání, zejména nového uspořádání vztahu Čechů a Slováků, vyžaduje, aby se k těmto pracím přistoupilo neprodleně.

Předpokládá se jmenovat politickou komisi, složenou na principu Národní fronty z představitelů politických stran, Národního shromáždění, SNR, vlády, masových organizací, Čs. akademie věd, Slovenské akademie věd a zástupců národnostních menšin. Vláda pak zřídí při předsednictvu vlády odbornou pracovní komisi, která bude složena z právníků, ekonomů, historiků, znalců národnostní otázky z vědeckých ústavů, vysokých škol apod. Přípravné práce na tomto významném politickém úkolu byly již ve vládě zahájeny. Celá problematika, která je nesmírně závažná a citlivá, se musí stát vedle odpovědné práce příslušných odborných skupin významnou politickou záležitostí všech občanů země, obou národů a všech národností. Vláda nemůže již nyní vyhlásit termín, kdy příslušný zákon bude NS předložen. Veřejnost seznámí s obsahovým programem i časovým postupem politická komise, jak jsem její ustanovení výše oznámil.

Dále bych chtěl říci několik poznámek ke stanovisku Ústřední rady odborů, kterou vláda považuje za přímého tlumočníka zájmů pracujících. ÚRO byly předloženy požadavky i některé návrhy na krytí rychlejšího růstu životní úrovně pracujících. Nelze je paušálně zamítnout, ale samozřejmě ani paušálně přijmout. Souhlasím se stanoviskem ÚRO, že je nutno stanovit konkrétní postup řešení podle naléhavosti otázek. Za zvlášť citlivou otázku pokládáme přechod pracovníků na jiná pracoviště, případně získání nové kvalifikace v důsledku prováděných strukturálních změn v národním hospodářství. Při řešení bude nutno brát i přiměřený zřetel k tradicím a výrobním zkušenostem. V tomto smyslu bude nutno přezkoumat i některá ustanovení, zejména vyhlášku č. 86 z roku 1967 o uvolňování pracovníků a jejich umísťování a hmotném zabezpečení v souvislostí s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními.

Souhlasíme také se stanoviskem ÚRO, že je nutno se zaměřit na to, aby při růstu reálných mezd maloobchodní ceny nerostly ročně více než o 1,5 %, že je nutno odstranit administrativní prvky v kontrole mezd, zabezpečit účast pracujících na řízení podniků apod.

Vláda se bude zabývat také připomínkami Československého svazu žen. Postavení žen v naší společnosti si jistě zaslouží, abychom řešili s největší pozornosti otázky mzdové úrovně žen, důchodů, pracovní doby, směnnosti apod., samozřejmě ovšem v reálných podmínkách. Vláda rovněž chápe jako svůj důležitý úkol zabezpečení rozvoje pohraničních a méně rozvinutých oblastí země. Za účasti KNV připravuje zvláštní skupina návrh na řešení pohraničí, který bude ve 3. čtvrtletí připraven k projednání. K jeho dokončení použijeme také výsledků průzkumu a doporučení výboru pro plán a rozpočet. V tom smyslu doplníme i časový program vládních prací tak, aby do 31. července 1968 byly vypracovány návrhy na rozšíření oblastních ekonomických nástrojů, které by účinně přispěly k řešení aktuálních problémů pohraničí ještě do konce r. 1970, a aby do 31. října 1968 byla vypracována první varianta návrhu rekonstrukce a výstavby pohraničí po roce 1970. Naši pracující se ptají, komu se dávají prostředky a odkud se berou na státní dotační politiku. Ministerstvo financí má k dispozici přehled o tom, které výrobky nebo výrobní obory jsou dotovány, a seznámí s nimi veřejnost. Odbourávání dotací musíme dělat velmi důsledně. Vláda si cení podpory NS i jednotlivých poslanců k postupnému odbourávání nežádoucích dotací. Budeme se obracet o podporu k NS i tenkrát, kdy budou vznikat sociálně ekonomické konflikty jako důsledek našich kroků. Málo efektivní výroba je chráněna před důsledky trhu bariérou dotací. Vláda bude potřebovat oporu u pracujících, u odborových organizací apod. v těch podnicích a závodech, kde její rozhodnutí bude postihovat zdroje, bude vyvolávat potřebu měnit výrobu, organizaci, kvalifikaci pracujících apod. To není záležitost administrativního rozhodnutí. Nemůžeme postupovat necitlivě. Pracující dnes dotovaných výrob zpravidla za dnešní stav, jenž je důsledkem mnohaletého vývoje hospodářství v direktivní soustavě, nemohou. Musíme postupně zpřísňovat podmínky, dát pracujícím čas a prostor pro nutné změny. Oceňujeme-li potřebný čas k odbourání neúčelných dotací maximálně na 5 let, pak to neznamená, že se toto období týká všech výrobků a všech závodů, jež jsou dnes dotovány. Pro některé výrobky nebo závody bude stanoveno období daleko kratší, třeba příští rok nebo dva či tři roky. Nerovnoměrná úroveň dotací k cenám vyplývá z nerovnoměrných podmínek každého oboru i výrobků v reprodukční činností. Proto je nezbytný postupný, ale důsledný přechod.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že chápeme současný vládní program a z něj vyplývající postupy zajišťování úkolů jako otevřené. Vývoj nepochybně přinese další nové problémy, s nimiž je třeba počítat. Budeme rovněž citlivě reagovat na podněty, které se zrodí v dalším rozvíjení procesu probíhajícím ve společnosti, i na úkoly, které s sebou přinese realizace ekonomické reformy. Chceme, aby politika vlády v oblasti politické i hospodářské zvládla úkoly, jež se nyní nahromadily, ale aby také postupně získala potřebný předstih v poznání a řešení společenských a ekonomických problémů.

Organizujeme nyní práci tak, abychom bez prodlení přistoupili k urychlenému uskutečnění zásad a úkolů programů vlády v návrzích zákonů osnov, v práci vlády i jejích orgánů podle harmonogramu prací, do kterého jsme úkoly z vládního prohlášení zapracovali. Chci ujistit nejen vás, poslance, ale také všechny občany, že vládní politiku budeme uskutečňovat s plným vědomím odpovědnosti, kterou máme vůči NS a vůči všemu lidu. Všechna rozhodnutí, jež vláda učiní, smysl celé její práce bude v tom, aby náš socialistický život byl plnější a bohatší, aby důvěra, která byla vládě vyslovena, nalezla své konečné vyjádření v růstu hmotného i kulturního bohatství společnosti, v upevnění mezinárodní prestiže socialistického Československa.

Věříme, že se přitom budeme moci spolehnout na podporu NS, politických stran a společenských složek NF a všech dalších organizací, že nalezneme pochopení a podporu všeho lidu naši socialistické země. (Potlesk.)

Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji předsedovi vlády s. Černíkovi.

Národní shromáždění bere na vědomí, že o vyřízení dotazů a podnětu poslanců, na které nebyla dána odpověď bezprostředně, bude vláda poslance informovat. To se týká i vzpomínané vyhlášky č. 73, o které mluvila posl. Kratochvílová.

Ptám se, zda má někdo dotaz nebo připomínku k závěrečnému slovu předsedy vlády. (Nikdo se nehlásí.) Není tomu tak.

Soudružky a soudruzi poslanci, vládní prohlášení a rozprava v plénu NS se zabývala mimo jiné i životně důležitou otázkou státoprávního uspořádání soužití Čechů a Slováků v jednom státě, a to formou federace. Jak ukázalo naše jednání a závěrečné slovo předsedy vlády, jsou jak na Slovensku, tak i na české straně podmínky řešit ve shodě státoprávní postavení slovenského i českého národa v jednotné Československé socialistické republice. NS přikročí v úzké spolupráci s ÚV NF, s vládou a SNR k projednání zásad federativního zřízení z hlediska státoprávního i ekonomického tak, aby v době tak krátké, jak je to vůbec možné, mohlo schválit příslušné ústavní normy, které tuto politickou otázku vyřeší ve prospěch dalšího soužití obou našich bratrských národů.

Naše úsilí v nejbližší době se musí také zaměřit na vyřešení některých problémů spojených s ústavními svobodami občanů. Tyto úpravy jsou nedílnou součástí demokratizačního procesu v naší společnosti. Podle vládního prohlášení budou v krátké době předloženy návrhy významných norem, mimo jiné i zákonná úprava spolčovacího a shromažďovacího práva. Urychlené vydání tohoto zákona je nutné i z toho důvodu, že dosavadní zákon neodpovídá dnešním potřebám a neumožňuje dostatečně posoudit, které nové spolky či organizace mohou přispět k dalšímu rozvíjení socialistické demokracie. Do vydání nového zákona však plně platí zákony dosavadní. Současný stav, kdy zákony nejsou plně respektovány, s čímž souhlasit nelze, podtrhuje nutnost připravit a předložit NS návrh nového zákona o právu spolčovacím a shromažďovacím.

Dovolte mně, soudružky a soudruzi poslanci, abych odpověděl na dotaz posl. generála Hečko, adresovaný mně v jeho včerejším vystoupení, kde mne žádal o vysvětlení, co myslím pod rehabilitací Národního shromáždění.

Chci říci, že nejsme v rozporu s chápáním rehabilitace, funkce a poslání NS, v rozporu s názorem poslance Hečko. Všichni naši lidé očekávají, že NS se s plným zdarem zhostí úkolů, které před ně staví současný demokratizační proces. Jde především o jeho plnou svrchovanost jako nejvyššího orgánu v tomto státě, o jeho zákonodárnou a neméně důležitou kontrolní činnost, kvalifikovanou oponenturu vůči vládním návrhům zákonů atd. Jde nám také o obrození poslanecké funkce, úlohy a místa poslance v naší společnosti.

Cožpak je možné souhlasit s tím, že někteří poslanci nebo poslankyně doplácejí na to, že jsou zástupci lidu v parlamentě? Stačí pro ilustraci uvést jeden příklad. Poslankyně NS, mistrová na svém pracovišti, protože vykonávala svou poslaneckou funkci, která je nesporně náročná čas, aby se zbavila různých nepříjemností, které z toho v závodě měla, přijala v témže závodě raději místo uklízečky. A to nemluvím o dalších poslancích, kterým chyběly a chybějí v jejich odpovědné funkci často i nejzákladnější podmínky. To na jedné straně.

Na druhé straně však je třeba plně pochopit, že nejvyšší orgán státní moci musí být orgánem dělným a v této době obzvlášť tvůrčím. To klade nemalé nároky na každého z nás, ať již ve volebním obvodě nebo na půdě parlamentu. Čili vystupováním každého poslance musí být vskutku státnické. Nemusím připomínat, že před námi stojí nemalá práce, zvážíme-li, kolik zákonů bude nutné v době co nejkratší novelizovat a projednat. A to nemluvím o náročné práci na nové ústavě, která musí být tak dokonalá, aby se neopakovaly případy, kdy se neustále měnila a doplňovala.

Plně souhlasím s posl. generálem Hečkem, že je třeba podstatně zvýšit iniciativu a aktivitu tohoto orgánu, jak to učinil ÚV KSČ na svých posledních zasedáních.

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, projednávání programového prohlášení vlády je ukončeno. V rozpravě vystoupilo 72 poslanců. Uplatnili různé připomínky a náměty, zásadně však všichni vyslovili souhlas s prohlášením vlády. Proto navrhuji, aby NS přijalo toto usneseni:

Národní shromáždění ČSSR vyslechlo a projednalo programové prohlášení vlády, v němž jsou obsaženy hlavní současné úkoly naší socialistické společnosti, které chce vláda v nejbližší době zabezpečovat a řešit.

Poslanci NS se v rozpravě kladně vyslovili k úkolům vlády a ke způsobu jejich zabezpečování. Vytyčené úkoly vycházejí z reálného rozboru současné situace a z možností, které dnes máme. Úkoly však musí být dále rozpracovány a doplňovány tak, aby neustále odpovídaly potřebám naší společnosti.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky vyslovuje s předneseným programovým prohlášením vlády svůj souhlas. Vláda má plnou důvěru Národního shromáždění, které jí bude poskytovat i účelnou pomoc při uskutečňování vytyčeného programu.

Programové prohlášení může být důsledně splněno jen tehdy, stane-li se předmětem zájmu a snahy všech našich občanů. Národní shromáždění pevně věří v dovednost a vůli všech vrstev a skupin naší společnosti, věří v jejich schopnost vybudovat socialistickou společnost odpovídající našim podmínkám a tradicím.

Poslanci Národního shromáždění přednesli v rozpravě četné náměty, připomínky a dotazy k různým problémům hospodářské a sociální politiky našeho státu. Národní shromáždění doporučuje vládě, aby se těmito náměty a připomínkami zabývala a informovala Národní shromáždění o přijatých opatřeních.

Ptám se vás, soudružky a soudruzi poslanci, zda má někdo připomínku k tomuto návrhu právě předneseného usnesení. (Připomínky nebyly.) Dávám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem usnesení Národního shromáždění k programovému prohlášení vlády, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. Potlesk.) Konstatuji, že Národní shromáždění vyslovilo plnou důvěru vládě republiky.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych za vás za všechny popřál předsedovi vlády mnoho zdaru. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že teprve ve 14 hodin se může vrátit ministr Hájek, jehož zpráva je na pořadu jednání Národního shromáždění, přerušuji naše jednání do 14 hodin.

(Jednání přerušeno ve 13.25 hod.)

(Přerušená schůze opět zahájena ve 14.02 hod.)

Předseda NS s. Smrkovský: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi. Přistoupíme k druhému bodu pořadu, kterým je

2. Vládní návrh, který se předkládá Národnímu shromáždění ČSSR k souhlasu nové znění článku 24 a 25 ústavy Světové zdravotnické organizace, přijaté XX. světovým zdravotnickým shromážděním dne 23. května 1967, a společná zpráva výborů ústavně právního, zahraničního a zdravotního.

Návrh odůvodní ministr zahraničních věcí dr. Hájek. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr s. dr. Hájek: Vážené Národní shromáždění, soudružky soudruzi poslanci! První návrh, s nimž vláda po svém nástupu předstupuje před plénum NS, je z oblasti zahraničně politické, týká s otázky na první pohled okrajové ve vztahu k velkým aktuálním problémům mezinárodní politiky a diplomacie, dokonce otázky zdánlivě formální. Jde o souhlas s úpravami ústavy Světové zdravotnické organizace, které usnesl příslušný orgán této organizace za účasti naší delegace zmocněné k souhlasu vládou republiky. Otázku meritorně projednala vláda republiky ve svém dřívějším složení, jakož i příslušné výbory NS. Zdá se mi však, že právě skončená rozprava o vládním prohlášení v NS klade tento dříve připravovaný akt pléna do nových souvislostí, na něž bych rád alespoň poznámkou upozornil.

Bylo již řečeno, že nové v zahraniční politice vlády nebude v jej základní orientaci a cílech - zde je spíše třeba zdůrazňovat její kontinuitu -, nýbrž v pružnosti a efektivnosti jejího provádění. Jedním z předpokladů toho je plné využiti všeho, co tvoří potenciál našeho působení na okolní svět. Přitom si uvědomujeme, že toto působení zdaleka nemůže být omezeno jen na poměrně úzký záběr toho, co bychom nazvali klasická diplomacie, nýbrž se týká celé šíře naší společenské skutečnosti a činnosti. Vůči většímu úseku tohoto působení, tj. tam kde mluví a pracují fakta hospodářská, sociální, vědecká, technická, kulturní, je úkolem zahraniční služby zabezpečovat optimální podmínky a využívat výsledků tohoto působení pro upevnění mezinárodního postavení naší republiky. Naše lékařská věda, naše zdravotnictví patří nepochybně k významným faktům tohoto druhu.

Vládní prohlášení se zmiňuje o nutnosti využit lépe členství naší republiky v mezinárodních organizacích, zejména v OSN, tzn. v jejich orgánech i v jejich tzv. odborných organizacích. Tyto mezinárodní organizace se staly důležitou institucionální složkou současného mezinárodního společenství. Jsou výrazem rostoucích tendencí ke zrovnoprávnění a mírovému soužití států v mezinárodních vztazích. Působí v nich na základě svrchované rovnosti státy velké a malé, země s různým zaměřením a zájmy. Zároveň se staly jakýmsi kolbištěm, na kterém se střetávají při řešení různých otázek světové společenské soustavy i ideologie.

Nelze pouštět ze zřetele i nadále trvající skutečnost, že v mezinárodních organizacích, jejich orgánech a aparátech mají stále ještě převahu a vliv nesocialistické země, především hospodářsky vyspělé země kapitalistické. Úloha mezinárodních organizací při rozvíjení politické, ekonomické i odborné aktivity v mezinárodních vztazích je značná. Mnohé z existujících těchto organizací - k nim patří i Světová zdravotnická organizace -se staly celosvětovými centry součinnosti ve své oblasti a soustředily na sebe koordinační a výkonné funkce, které jsou státy respektovány a využívány. Československá politika vůči mezinárodním organizacím si klade za cíl nejen využívat jejich půdy jako tribuny pro hlásání a propagaci zásad naší zahraniční politiky, seznamování s naší společenskou skutečností, ale i aktivně působit při spoluvytváření demokratického profilu těchto organizací, při posilování jejich pozitivního vlivu na mezinárodní vývoj a při prosazování cílů, s nimiž ČSSR a další socialistické země přistupují k mezinárodní spolupráci v zájmu míru a pokroku ve světě.