Vyslovme tedy, přijímajíce ústavní zákon o přípravě federativního uspořádání ČSSR, přání zdaru ČNR i SNR v jejich historické práci a vyslovme přesvědčení, že obě, ČNR i SNR, ve vzájemné spolupráci předloží NS v dohledné době, avšak po důkladném vyšetření všech hlavních problémů a bez nepřiměřeného spěchu příslušné návrhy na změnu ústavy, která v zájmu upevnění jednoty obou našich národů přetvoří náš dosud unitární stát ve federaci odpovídající národní suverenitě Čechů a Slováků a zároveň jejich bratrskému svazku ve společném státě. Proto dnešnímu zasedání navrhuji jménem ústavně právního výboru, aby na základě výkladu, který jsem si vám dovolil podat, byla osnova ústavního zákona o přípravě federativního zřízení ČSSR přijata. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji akademiku Knappovi a nyní zahajujeme rozpravu. Zatím je přihlášen k rozpravě posl. ing. Václav Červený a poslanec Čeněk Procházka, který, jak sám uvede, nám před dnešním zasedáním doporučil vlastní návrh, který se stane předmětem diskuse. Předávám slovo posl. ing. Červenému:

Posl. ing. Červený: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Nelze pochybovat o tom, že s přípravou federativního uspořádání ČSSR plně souhlasí celá naše veřejnost. Po výkladu místopředsedy vlády s. dr. Husáka a po výkladu předsedy ústavněprávního výboru s. akademika Knappa nemám žádné připomínky, pokud jde o tento návrh zákona, který je nutno považovat za zákon, který umožňuje přípravu definitivního zákona o federalizaci našeho státu. Dovolte mi několik málo připomínek k činnosti, kterou bude vyvíjet prozatímní ČNR. Podle návrhu zákona je úkolem ČNR vyjadřovat národní politické stanovisko k uspořádání vztahů českého a slovenského národa a zajišťovat přípravné práce spojené s ustavením českého národního státního orgánu. Má právo předkládat Národnímu shromáždění iniciativní návrhy v souvislosti s federativním uspořádáním ČSSR.

Jsem toho názoru, že ČNR bude muset projednávat a zaujímat stanovisko k výsledkům práce vládního výboru pro státoprávní uspořádání a eventuálně i jiných výborů a komisí, které se budou zásadami federalizace zabývat. Bude projednávat se SNR příslušné návrhy. To znamená, že bude muset zřídit výbory nebo komise, které by měly být analogickými komisím a výborům SNR, a ty budou pak předkládat své návrhy plénu ČNR, aby mohly být projednány. Vidím v ČNR to, co řekl s. akademik Knapp, prozatímní přípravný parlament českého národa. Vedle hlavních politických otázek, týkajících se rozdělení státní moci mezi Českou a Slovenskou národní radu a federální orgány, bude připravovat ČNR i územní rozdělení v oblasti své působnosti. Půjde o to, jak budou vyřešeny vzájemné vztahy mezi okresy a statutárními městy v českých krajích a ČNR. Je možno, že by ČNR v budoucnu řídila bezprostředně okresy a statutární města v českých krajích. Jsem však toho názoru, že v tomto případě by se orgány ČNR a české vlády neúměrně rozrostly a že by se nám znovu objevila problematika oblastí. Osobně bych byl pro třístupňové řízení, tj. vložit mezi okresy a statutární města jakési zemské výbory. Tím by byl o vyhověno event. požadavkům z Moravy. Dojde-li k definitivní dohodě o modelu státoprávního uspořádání do 28. října 1968, bude třeba vytvářet státní orgány českého národa, tj. ministerstva nebo jiné ústřední orgány ČNR. V tom okamžiku by prozatímní ČNR se stala ústavním reprezentantem českého národa a měla by funkci jakéhosi prozatímního parlamentu.

Za zvláště důležitý problém v této době považuji sestavení státního rozpočtu federalizovaného státu na rok 1969. Je samozřejmé, přípravné práce na rozpočtu budou procházet normálním způsobem a že po vyhlášení federalizace bude muset dojít k dělbě státního rozpočtu na rozpočet federální a na rozpočty národní. Je nutno zabezpečit národním celkům jejich příjmy k hrazení jejich nákladů včas. Bojím se totiž za dané situace finančních provizorií, která se mohou stát předmětem rozporů. V této věci by mělo být jasno co nejdříve.

Vím, že je to námět k diskusi, s. místopředseda vlády dr. Husák při společné schůzi výborů o tom mluvil. Vím ale, že vnitřní poměry v českých zemích si musí řešit ČNR sama.

Chtěl bych upozornit ještě na jeden problém, který nebyl dosud diskutován. Jde o postavení hlavního města Prahy jako hlavního města federalizovaného státu. Podle mého názoru zákon o hlavním městě Praze bude nutno novelizovat, protože Praha se stává hlavním městem Čechů i Slováků a logicky by měla mít zvláštní postavení ve státě. Jde o vztah k federálním orgánům a o vztah k ČNR. Já si totiž nedovedu představit, že by hlavní město Čechů a Slováků mělo podléhat v základních problémech své výstavby jen ČNR. Považuji toto za předmět k diskusi.

Ústřední výbor NF byl konstituován. Máme slovenskou NF a nemáme ještě českou NF, která by jí byla partnerem. Předpokládám, že v poměrně krátké době bude ustanovena i česká Národní fronta.

Soudružky a soudruzi, skupina poslanců Československé strany lidové se rozhodla pro návrh ústavního zákona o přípravě federativního uspořádání ČSSR hlasovat v tom znění, jak byl ústavně právním výborem předložen.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci Červenému, slovo uděluji posl. Procházkovi.

Posl. Procházka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Dovolte mi vyjádřit se a dát připomínky k předloženému ústavnímu zákonu, který má zabezpečit přípravu federativního uspořádání ČSSR. V úvodu bych chtěl na adresu předkladatelů tohoto zákona říci, že nám byl předložen k projednávání v tak přehnaně krátkém termínu, že v případě, bude-li přijat podle §§ nové osnovy ve znění, které jsme ve čtvrtek 20. června na společné schůzi všech výborů obdrželi, hrozí nebezpečí, že návrh neumožní plně uplatnit demokratické právo všem zájmovým skupinám lidí, jednotlivým územním celkům v Čechách, na Moravě a Slezsku, to je vyjádřit svou vůli, ale také se podílet na zásadě, kterou si předkládaný ústavní zákon klade za cíl, to je zabezpečení přípravy federativního uspořádání dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků.

Mám za to, že jsme si všichni vědomi situace, která vznikla a před kterou jsme my, poslanci z Čech, Moravy a Slezska, postaveni, s úkolem sice rychlého, ale neukvapeného řešení. Zatímco slovenský národ má řádně zvolenou Slovenskou národní radu, tento jediný nám předložený návrh, jak ústavní cestou vytvořit Českou národní radu, není optimálním řešením.

Domnívám se, že by k celému průběhu příprav přijetí tak závažného ústavního zákona bylo třeba více návrhů, neboť zákon, kterým bude upraveno státoprávní uspořádání, jako dějinně významná zásadní změna ve svých důsledcích ovlivní další vývoj životní situace a podmínek českého a slovenského národa, národnostních menšin, všech sociálních skupin lidí a všeho obyvatelstva. Tato změna bude beze sporu působit na životní podmínky našeho lidu nejen v nejbližší době, ale i v budoucnosti.

Z tohoto aspektu mi dovolte, abych jako poslanec, žijící na Moravě, bez lokálně patriotických zájmů, s hlubokým přesvědčením, že mi nejde o vyvolávání dalších problémů, kterých má naše společnost k řešení již tolik, se vyjádřil ve formě návrhu změn k předloženému paragrafovanému ústavnímu zákonu.

Chci zdůraznit, že tyto návrhy a změny jsou vyjádřením neustále rostoucího množství rezolucí, které docházejí krajským a okresním orgánům od politických organizací, NV, JZD, společenských organizací, od pracujících ze závodů, ze schůzí občanů, kde vyjadřují své názory na státoprávní uspořádání naší republiky, samozřejmě s požadavkem respektovat Moravu a Slezsko.

Předkládám tento návrh jako vlastní iniciativní návrh a žádám, aby byl rozdán poslancům. Abychom dobře pochopili navrhované změny v jednotlivých paragrafech, dovolte, abych vás v důvodové zprávě s nimi seznámil. V důvodové zprávě doporučuji - já bych ji pro vaši informaci přečetl celou, vzhledem k tomu, že návrhy na změny nemám:

"Základem nového státoprávního uspořádání ČSSR na federativním podkladě se musí stát dobrovolný svazek rovnoprávných státních útvarů českého a slovenského národa, založený na jejich právu na sebeurčení, respektující oprávněnou relativní samostatnost jak Čech, tak Moravy se Slezskem, tak Slovenska. K tomuto cíli je třeba vytvořit Českou radu a Moravskoslezskou radu, jež se stanou do uskutečnění federalizace orgány ústavní politické reprezentace, pospolitosti českého národa, žijícího v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ustavení rovnoprávných partnerů SNR je základním předpokladem demokratického postupu při řešení všech otázek, spojených s federalizací.

Zároveň je nutné již při této příležitosti ústavně zakotvit zásady vyplývající z podstaty federalizace a vylučující přehlasování slovenských poslanců v Národním shromáždění při schvalování nových státoprávních vztahů mezi českým a slovenským národem. Poněvadž řešení obou uvedených otázek nelze zabezpečit v rámci platné ústavy, je třeba je upravit navrhovaným ústavním zákonem. Prozatímní orgány ústavně politické reprezentace jednotlivých větví českého národa se doporučují označit jako Českou radu a Moravskoslezskou radu. Jejich úkolem bude zajišťovat přípravné práce spojené s ustavením orgánu českého a moravskoslezského federativního útvaru, vyjadřovat stanoviska k přípravě jejich vzájemných vztahů a jejich vztahů ke slovenskému národu a předkládat NS potřebné návrhy. Právo předkládat návrhy zákonů, zakotvené v článku 52 platné ústavy tak zůstává nedotčeno.

Pokud jde o počet členů České rady a Moravskoslezské rady, předpokládá návrh ústavního zákona, že bude shodný v obou radách s počtem členů Slovenské národní rady po jejím rozšíření. Ústavním reprezentantem slovenského národa zůstává SNR. SNR si bude moci po splnění úkolů, spojených s přípravou federalizace, rozšířit počet svých členů o význačné představitele veřejného života slovenského národa, kteří nejsou poslanci SNR. Potřebné pomocné práce pro Českou radu a Moravskoslezskou radu bude obstarávat Kancelář Národního shromáždění. Náklady spojené s činností České a Moravskoslezské národní rady budou hrazeny z rozpočtu NS."

A nyní, soudružky a soudruzi, vážení poslanci, k paragrafovanému znění.

Vycházejíce z práva českého a slovenského národa na sebeurčení, ze zásadní rovnoprávnosti a z potřeb harmonického politického i ekonomického rozvoje státu a ze skutečnosti, že český národ žije ve třech zemích geograficky i historicky odlišných, Národní shromáždění ČSSR se usneslo na tomto ústavním zákoně:

(¹) K přijetí ústavního zákona, upravujícího státoprávní vztahy mezi českým a slovenským národem, je zapotřebí souhlas nejméně tří pětin všech poslanců NS, zvolených v českých krajích, tři pětiny v moravskoslezských krajích a nejméně tři pětiny poslanců NS zvolených na Slovensku.

(²) O návrhu podle odstavce 1 hlasují poslanci, zvolení v českých krajích, moravskoslezských krajích a poslanci zvolení na Slovensku.

Úkoly spojené s přípravou federativního uspořádání ČSSR plní Česká rada, Moravskoslezská rada a Slovenská národní rada.

Česká rada a Moravskoslezská rada se zřizují jako prozatímní orgány ústavně politické reprezentace národa. Česká a Moravskoslezská rada působí až do ustavení českých a moravskoslezských orgánů, které budou zvoleny ve všeobecných volbách. Česká rada a Moravskoslezská rada vyjadřují národní, politická a ekonomická stanoviska k uspořádání svých vzájemných vztahů a vztahů českého a slovenského národa, dále zajišťují přípravné práce, spojené s ustavením státních orgánů federativních celků. Mají právo předkládat NS iniciativní návrhy v souvislosti s federativním uspořádáním ČSSR.

Česká rada má 105 členů, Moravskoslezská rada má 105 členů a SNR má rovněž 105 členů. Českou radu a Moravskoslezskou radu volí poslanci NS, a to zvláště pro Čechy a zvláště pro Moravu a Slezsko. Hlasovací právo do příslušných rad mají poslanci, jejichž trvalé bydliště je v těchto zemích, a to pro Českou radu v Čechách a pro Moravskoslezskou radu na Moravě.

Volby do České rady a Moravskoslezské rady budou provedeny tak, že příslušní poslanci volí tajným hlasováním ze svých řad jednu třetinu. Ostatní členové rad, kteří nejsou poslanci NS, volí tajně z významných osobností našeho veřejného života a z řad odborníků.

Výběr kandidátů, kteří nejsou poslanci Národního shromáždění, provedou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tajnou volbou okresní výbory Národní fronty v počtu 3 a krajské výbory Národní fronty v počtu 5 (nejvíce 10).

(¹) Ustavující schůze České rady a Moravskoslezské rady svolá do 14 dnů ode dne jejich zvolení předseda NS a řídí je do zvolení jejich předsedů.

(²) Česká rada a Moravskoslezská rada upravují usnesením svou vnitřní organizaci, zejména způsob řízení svých orgánů a pravidla svého jednání.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem, kdy byl schválen Národním shromážděním.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Tento návrh nelze chápat jako cílové řešení federativního uspořádání, musím však zdůraznit, co považuji při dnešním jednání pléna za velmi důležité, a to je nutné pochopit, že námi schválený ústavní zákon musí maximálně umožňovat zákonnou cestou občanům naší země, geograficky, ekonomicky i politicky žijícím v historicky odlišných třech územích, vyjádřit a podílet se na tvorbě budoucího modelu své samosprávy která by poskytovala trvalé záruky postupného odstraňování chyb a omylů, k nimž docházelo ve starém systému tuhého centralismu a byrokratického direktivního řízení.

Proto se obracím na všechny poslance z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska, kteří jsou pro maximální demokratismus a mají pochopení pro boj za co nejsprávnější uspořádání podmínek českého národa, o kladnou podporu navrhovaných změn. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl. Procházkovi.

Konstatuji, že počet přítomných poslanců stoupl na 234.

Nikdo další není přihlášen. Hlásí se ministr dr. Kučera.

Ministr spravedlnosti dr. Kučera: Vážené Národní shromáždění! Já bych měl pouze jednu poznámku k předloženému ústavnímu návrhu zákona. Jde o § 2, z jehož znění by se mohlo zdát, že vlastně je tímto způsobem dotčena ústavní působnost Národního shromáždění a vlády.

Proto doporučuji tento § 2 doplnit dalším odstavcem asi tohoto znění:

"Toto ustanovení se nedotýká ústavní působnosti Národního shromáždění a vlády."

Předseda NS Smrkovský: Kdo se dál hlásí? Posl. Pacner.

Posl. Pacner: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Já jsem se za ústavně právní výbor účastnil porady v Kolodějích, kde pracuje skupina pracovníků naší právní vědy a připravují některé návrhy, které potom má vláda předložit se zřetelem k státoprávnímu uspořádání v našem státě.

Chtěl bych současně vyjádřit stanovisko poslanců Čs. strany lidové. Předtím však nelze pominout návrh, o němž zde hovořil s. posl. Procházka. Říká o tom, že je to takový přehnaně krátký termín k tomu, abychom tak velmi důležitou záležitost zde zabezpečili. Jistě je třeba s ním v tom to směru plně souhlasit. Ovšem málo platné, já se domnívám, že v tak krátkém termínu lze vytvořit podmínky a předpoklady pro to, abychom byli vůbec schopni v našem státě tyto otázky projednávat, a o nic víc v tomto návrhu, který zde ústavně právní výbor předkládá, nejde.