Chtěl bych připomenout to, co říká § 3, že Česká národní rada se zřizuje jako prozatímní orgán, podtrhuji prozatímní orgán ústavní politické reprezentace českého národa. My to řešíme z hlediska národnostního, nikoli z hlediska územního. Budou-li nějaké jiné návrhy, je možno je projednat v tomto prozatímním orgánu, který stejně svoji funkci skončí, jakmile otázka státoprávního uspořádání bude vyřešena.

Je přirozené, že tyto věci dnes hýbou veřejností, že k nim říkají své názory naši občané, že k nim říká svůj názor náš tisk a že se o tom hovoří jak v Čechách, tak na Moravě. Pravda, se zpožděním, protože naši bratři Slováci o tom mluvili mnohem dříve. Jde o to, jestliže oni jsou připraveni, abychom i my byli připraveni tyto otázky projednávat. Myslím, že je opravdu na čase, abychom se vrátili ke Košickému vládnímu programu a abychom uskutečnili rovnoprávné postavení našich národů, Čechů a Slováků. Já se vůbec Slovákům nedivím, že touží po tom, aby si mohli své věci spravovat sami. Vždyť my, Češi, bychom myslím nebyli ani jiní; když šlo v minulosti třeba o otázky naší svobody, vždycky jsme dovedli vyvíjet značné úsilí, abychom ji dosáhli.

Ustavení České národní rady jako rovného partnera slovenské reprezentace, která už existuje a jíž nepochybně Slovenská národní rada je, má být prvním krokem k rovnoprávnému postavení tentokrát Čechů k tomu, aby i otázky uspořádání našeho státu mohly být uspokojivě vyřešeny tak, aby vyhovovaly oběma našim národům i ostatním našim národnostním skupinám.

Pokud jde o návrh § 4, kde jsou dány dvě alternativy, souhlasím s alternativou druhou, jak jí navrhl. s. posl. akad. Knapp. Děkuji za pozornost.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Ke slovu je přihlášen posl. Špálovský.

Posl. Špálovský: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Chtěl bych se vyjádřit k tak významnému zákonu, který dnes projednáváme, a promiňte mi, když budu mít odlišný názor, než měl zpravodaj. Je to z několika důvodů. My plně podporujeme požadavky bratrského slovenského národa na dořešení jeho postavení v naší republice Avšak nechodili bychom poslanci po zemi, kdybychom se nezmínili o tom, co se hovoří u nás na Moravě. Nejde o žádné požadavky na vytvoření Velké Moravy, avšak domnívám se, že některé důvody, které uvedl posl. Procházka, přece jen stojí za povšimnutí.

S. zpravodaj akad. Knapp hovořil o tom, že bychom měli zákon udělat dobrý a dobře.

Domnívám se, že tak, jak je předložen, bude sice brzy, ale ne dobře, protože nepostihuje všechny otázky, které bychom chtěli v tomto zákoně mít.

Při poslední společné schůzi výborů NS položil jsem otázku z politických důvodů, jak to bude vypadat v naší republice, když se dva rovnoprávní partneři nedohodnou. Odpovědi místopředsedy vlády a posl. akad. Knappa spíše ještě moje obavy vzbudily, protože případy dvojfederace, které akad. Knapp uvedl - jedna se již rozpadla, o druhou se bojuje, a třetí, která by mohla vzniknout, by mohla být podle našeho vzoru, kdyby se nám to podařilo - mne neuspokojují.

Mám pořád tu obavu, aby zůstala jednotná naše republika, Čechů a Slováků. Proto o těchto otázkách hovořím, přičemž nechci zapomenout, že názory, které se u nás na Moravě projevují, nejsou nijak bezpředmětné.

Je možné, že důvody jsou někde jinde, avšak máme-li v současné době, jak o tom hovořil místopředseda vlády i posl. akad. Knapp, celou řadu nedořešených a nejasných věcí, potom pochopitelně se tím více budou objevovat názory od nás, z Moravy. Pro nás by bylo milejší a lépe by se nám politicky pracovalo, kdybychom již měli sporné otázky vyřešeny, takže bychom se mohli mnohem odpovědněji vyjádřit k těmto významným zákonům.

Proto podporuji názor, přednesený posl. Procházkou, a doporučuji, aby za té to situace bylo přerušeno jednání o této otázce, abychom se ještě mohli vzájemně poradit, protože času na to bylo opravdu velmi málo. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. O slovo je přihlášen posl. Laštovička.

Posl. Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych říci několik poznámek k návrhu, který zde přednesl posl. Procházka.

Jako člověk, který svoje dětství prožil na Moravě a který má hluboký citový vztah k Moravě, chtěl bych přesto upozornit na některá základní fakta, na která by bylo vhodné soustředit pozornost.

Jsem toho názoru, že dnes jde o řešení otázek mezi národy a nikoliv mezi oblastmi tohoto státu - Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

Jde nyní o to, abychom znovu potvrdili dobrovolný svazek dvou národů, tentokrát jako formální dohodu pověřených národních reprezentací.

Slovenské národní povstání jasně vyzdvihlo vůli slovenského národa žít s Čechy v jednom společném státě. To byla veliká věc, rozhodující pro existenci jednotné republiky. Také dnes se politická reprezentace Slovenska vyslovila pro jednotnou republiku při nejrůznějších příležitostech opětovaně. Můžeme proto vycházet z této skutečnosti jako z daného stavu, což je podle mého názoru věc nedozírného, základního významu.

Zbývá řešit otázku způsobu soužití mezi národy, otázky konečné úpravy ústavy. My je však nebudeme řešit, protože je připraví jako alternativní návrhy teprve národní reprezentace dohodou.

V nynější fázi jde podle mého názoru o upevnění základního pilíře naší republiky, kterým je vztah Čechů a Slováků, a to všech Čechů - českých, moravských a slezských jako národního celku.

Proto musíme vycházet ze suverenity slovenského národa, jeho práv na sebeurčení a jeho práva rozhodnout se pro samostatný státní život nebo soužití. Slovenský národ se již ústy - jak jsem to již říkal - politické reprezentace vyjádřil jasně pro soužití Čechů a Slováků v jednom společném státě.

Požadavku rovnoprávnosti odpovídá jediný možný způsob řešení této otázky - a to je dohoda mezi národy. Při této dohodě bude třeba obzvláštní pozornost věnovat tomu, co vyvolávalo napětí mezi Čechy a Slováky, co vyvolávalo nespokojenost a podrývalo soulad, dobré soužití a tím i nejdůležitější pilíř, nejdůležitější základy společné republiky.

Věnovat pozornost těmto otázkám bude největší služba jednotné republice, kterou my jako představitelé českého národa v NS, a ti, kteří budou členy ČNR, mohou věci společného státu prokázat.

Proto jsem toho názoru, soudružky a soudruzi, že v této fázi máme soustředit pozornost na řešení vztahů mezi dvěma národy a vyslovit proto souhlas s předloženým návrhem ústavního zákona. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl. Laštovičkovi. Hlásí se posl. dr. Hrabal.

Posl. dr. Hrabal: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, chtěl bych informovat dnešní plenární zasedání o tom, že dne 10. června se sešli na půdě Severomoravského KNV poslanci NS společně s funkcionáři KNV a jednali o otázkách federalizace.

Při tomto jednání, na kterém byly zváženy všechny důvody pro federativní uspořádání naší republiky, kde byla také zvážena tzv. "moravská rezoluce", kde byly zváženy všechny důvody z jednání Státní komise pro federativní uspořádání naší republiky, vyšlo jednomyslné rozhodnutí, že poslanci Severomoravského kraje včetně KNV jsou pro federativní uspořádání našeho státu na národnostním základu, přičemž podotýkám, že my Moraváci, alespoň v Severomoravském kraji, se nepovažujeme za nějaký zvláštní národ, ale považujeme se za Čechy.

Bylo také dohodnuto, že jsme důsledně pro dvojstupňový systém. Máme za to, že bude nutno velmi pečlivě řešit nové územní uspořádání našeho státu vzhledem k některým požadavkům, zejména bývalých ONV, na to, aby byly vytvořeny další nové okresy. Shodli jsme se také na tom, že bude zapotřebí zvýraznit úlohu NV, zejména MěstNV, a posílit jejich pravomoc.

Domnívám se, že není možno, abychom v symetrickém uspořádání obnovili opět asymetrický systém.

Proto, i když nejsem zmocněn onou schůzkou 10. června, chci vás informovat o tom, že závěr schůzky vyzněl jednomyslně v tom směru, jak je předložen návrh ústavně právního výboru na federativní uspořádání našeho státu. Pokud někteří poslanci vystupují jménem Moravy, nevystupují jménem celé Moravy, nejvýše vystupují jako poslanci některých okresů Jihomoravského kraje. (Potlesk.)

Posl. Dobiáš: Vážené Národní shromáždění, podle potlesku mohu soudit, že většina tohoto shromáždění je pro návrh přednesený posl. akad. Knappem.

Přesto se zamýšlím nad menšinou, která zde něco přednáší a domýšlím to trochu jinak. Představuji si ten návrh na tři rady, vím, že to nejsou národní rady a že se z toho vyvine něco jiného, já bych to nazval nová zemská zastupitelství. To není ono. Chceme politicky něco jiného. Proto je to pro mne hodně jasné, že návrh, jak je přednesen, je správný. (Potlesk.)

Posl. Šubrt: Vážené Národní shromáždění! Řešení federativního státu není nezbytné chápat výhradně jako řešení problematiky národů Čechů a Slováků. Existují různé formy složení států, od národních federací až ke spolkovým systémům.

V současné době jsme toho názoru, že nejde o řešení těchto problémů, i když mají svůj význam. Jde o to ustavit Českou národní radu jako partnera Slovenské národní rady. Více mi však vadí způsob konstituování, i když chápu složitost danou krátkostí času. K tomu jsem se ostatně vyjádřil na společné schůzi výborů. Osobně bych se spíše přimlouval za konstituování delegováním zástupců českých a moravských krajů, které by spíše odpovídalo prozatímnímu charakteru orgánů, který má být ustaven. Přesto však jde více o formální záležitost a domnívám se, že může být i tato prozatímní Česká národní rada ustavena volbou NS. Tomu odporuje ve druhém návrhu, který předložil posl. Procházka § 4, odst. 2 i celkové znění. V první větě se říká, že ji volí poslanci NS a pak hovoří o tom odděleni, že by se tedy měly vytvořit tři skupiny a každá skupina volit zvláštní radu.

Stavím se za návrh, který předložil ústavně právní výbor. (Potlesk.)

Posl. Ing. Macho: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Návrh, ktorý predniesol predseda ústavnoprávneho výboru akad. Knapp za ústavnoprávny výbor, považujem za správny. Už ten fakt, že návrh sa zrodil a rodil v posledných týždňoch, poslúžil upevneniu našej socialistickej republiky a nepochybne poslúži aj jeho prijatiu v našom NZ. Je všeobecne dobre známe, že doterajší model štátoprávneho usporiadania jednak z objektívnych a jednak zo subjektívnych príčin sa neosvedčil.

Potreba realizovať federatívne usporiadanie nevznikla z potrieb administratívnych, ale národných. Zemské zriadenie sa neosvedčilo. Ide leda o federatívne usporiadanie na princípe národov.

V súhlase s predchádzajúcimi diskutérmi možno povedať, že existujú problémy, ktoré by bolo treba na Morave, predovšetkým na južnej Morave, riešiť. Osobne som mal možnosť presvedčiť sa napr. o vyľudňovaní okresu Znojmo. Myslím však, že bude možno tieto problémy uspokojivo riešiť v kompetencii Českej národnej rady.

Budem hlasovať za návrh, ktorý predložil ústavnoprávny výbor, pretože chce riešiť základný problém, problém federácie na princípe národnom. Domnievam sa, že problémy, ktoré sa zdajú dôvodom na vytvorenie Moravsko-sliezskej rady, nie sú také závažné, aby mohli konkurovať týmto a že problémy, ktoré existujú v niektorých okresoch na južnej Morave, bude môcť riešiť Česká národná rada.

Posl. Vincenc Červinka: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Jako poslanec za gottwaldovský okres se ztotožňuji s většinou našich občanů a také to vyplynulo ze zasedání pléna ONV, abychom měli národní federaci. Dostávám celou řadu anonymů z Brna i odjinud, že jsem zradil Moravu, že nejsem Moravák atd. Myslím, že i místopředseda NS s. Dohnal takové anonymní dopisy dostává.

Proč většina občanů z našeho okresu, neříkám že všichni, jsou pro národní federalizaci? Je pravda, že menšina pro to není. Ale nechtěl bych hovořit za všechny občany gottwaldovského okresu, jako to udělal posl. Špálovský, který mluvil za celou Moravu, a přitom např. v Jihlavě tomu nejsou nakloněni, i v některých jihomoravských okresech není souhlas, aby bylo nějaké zemské zřízení.

My všichni víme, že soudruzi z Jihomoravského kraje, hlavně z Brna, mají obavy, že Brno po stránce politické, hospodářské a možná i kulturní bude na to doplácet a z tohoto hlediska pravděpodobně také usilují o to, aby zemské zřízení bylo.

Já si myslím a ztotožňuji se s předchozími poslanci, že toto je možno řešit jiným způsobem a v žádném případě nesouhlasím s tím, aby zemské zřízení bylo, nýbrž souhlasím s návrhem, který předložil posl. akad. Knapp. Jednali jsme o tom už na společném zasedání výborů, jednalo se o tom i ve vládní komisi s. Černíka, jejíž jsem členem, a myslím, že je správné - ať se občané Brna nezlobí - to, co bylo předloženo, a budu pro to také hlasovat.

Předseda NS Smrkovský: Hlásí se ještě někdo? - Posl. dr. Kriegel.

Posl. dr. Kriegel: Soudružky a soudruzi poslanci, celý duch jednání probíhá v tom smyslu, že všichni chápeme a souhlasíme s federativním zřízením naší republiky. Všichni chápeme důvody, které od října přes leden letošního roku vedly k urychlenému jednání a řešení této velmi závažné otázky v životě naší země.

Chápu, že se ozvaly hlasy a obavy z části Moravy, že by snad jejich zájmům hrozilo nějaké nebezpečí a že by nebylo možno je řešit v dohledné době.

Já ovšem se domnívám, soudruzi, že i naše země žije v Evropě, která prodělává velký proces integrační. My řešíme vztahy mezi dvěma národy, ovšem před námi budou stát nesmírně závažné otázky řešení ekonomiky naší země. Bez úspěšného řešení této oblasti, která podle mého názoru je osou všeho, jádrem všeho, bez úspěchů v oblasti ekonomiky nebude úspěchů, ani naší nové federace, ani dalšího vývoje naší republiky.

Domnívám se, že všechny obtíže, které budou nejen na Moravě, ale i v Čechách, bude schopna Česká národní rada řešit.

Je třeba, soudruzi, abychom tak, jak jsme se pozvedli na vysoké státnické stanovisko v řešení vztahů mezi oběma národy, abychom tak přistupovali k řešení nového, ústavněprávním výborem navrženého ústavního zákona, abychom k němu přistupovali s vysokým pocitem státnické odpovědnosti. Netříštěme republiku, netříštěme tu část republiky, která má být representována Českou národní radou. Je třeba, abychom soustředili úsilí a abychom potom v dvojsvazku Čechů a Slováků mohli rychle pozvednout ekonomiku naší země, rychle pozvednout naši republiku na tu úroveň, kterou si představujeme v akčním programu.

Stojíme před jedním z nejvýznamnějších řešení posledních 25 let. Domnívám se, že bychom z tohoto hlediska měli přistupovat k hlasování pro návrh ústavně právního výboru. Osobně budu pro tento návrh hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Ještě někdo se hlásí o slovo? - Není tomu tak.

Tlumočím návrh, aby ústavně právní výbor za přítomnosti posl. Procházky se sešel a aby předseda výboru akad. Knapp ve svém závěrečném slově tlumočil přesné stanovisko výboru. Až se tak stane, dojde k hlasování. Mezitím můžeme vyřídit druhý bod našeho jednání, což je Zpráva předsedy parlamentní delegace do SSSR. Souhlasíte s tímto návrhem? (Projevy souhlasu.)