Nicméně ovšem tato věc a otázka je živá nezávisle na tomto faktu a jsou i jiné politické otázky, které jsme diskutovali zároveň, protože nejde jen o postavení Moravy, ale jde také o postavení města Brna - jak o tom už byla zmínka - a jde také o postavení Slezska. Já sám jsem poslancem ve Slezsku a vím, že tam je velmi živá otázka postavení Slezska a že tam by pravděpodobně návrhy na zřízení tří národních rad, resp. na federaci ve třech, asi nebyly přijaty s velkým nadšením a že bychom se setkali a setkáváme se i s návrhy na federaci ve čtyřech.

My jsme v ústavně právním výboru o této věci zevrubně jednali a za přítomnosti posl. Procházky ústavně právní výbor setrval při svém návrhu zhruba z těchto důvodů, přičemž všechny tyto důvody byly vlastně řečeny v diskusi.

Předně je známo, že federace jsou možné na různých principech. A existují federace na různých principech, ovšem není pochybností o tom, že u nás, v ČSSR, federace spočívá na principu národním, že tato federace jde zpátky až ke Košickému vládnímu programu, k vyřešení vztahu dvou národů v našem státě, a že tedy u nás není přijatelná federace na principu historicko-geografickém, která by byla něčím zcela kvalitativně jiným, politicky jiným, nežli je federace ve státě, ve kterém žijí dva bratrské národy, jak to říká naše ústava.

Dále pak jsme uvažovali znovu o tom, že takto chápaná naše federace spočívá - a to znovu se vrací ke Košickému vládnímu programu - na zásadě sebeurčení národů - o tom tu už také byla řeč - tj. řešení problému sebeurčení národů u nás, a sebeurčení národů vyplývá ze suverenity národů a nikoli z historicko-geografických uskupení obyvatelstva na určité území. Zkrátka ústavně právní výbor zůstal při svém návrhu, aby zákon o přípravě federativního zřízení byl přijat tak, jak je navrhován, a učinil takovéto usnesení, které vám přečtu doslova:

"Ústavně právní výbor se usnáší setrvat při svém návrhu, a to zejména z těchto důvodů:

Federace v dané politické a hospodářské situaci ČSSR je politicky míněna bez jakékoliv pochybnosti jako federace na principu národním a nikoliv na principu historicko-geografickém. Tomuto řešení svědčí i právo na sebeurčení národů, které vyplývá ze suverenity národů a nesouvisí s historicko-geografickými územními celky. Konečně i nyní platná ústava, navazujíc historicky na Košický vládní program, charakterizuje v článku prvém Československou socialistickou republiku jako socialistický stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Slováků. Že všech těchto důvodů je možno chápat federaci v ČSSR toliko jako ústavní uspořádání vztahu dvou národů, tj. Čechů a Slováků a není tedy přijatelná federace na jiném principu."

Ústavně právní výbor ovšem dále jednal u vědomí toho, že přece jenom otázky Moravy, Brna i Slezska mají jistou politickou důležitost, a protože diskusi nebylo možno skončit dnes, doporučuje, aby v předpokladu, že zákon o přípravě federativního zřízení bude přijat tak, jak je navrhován, aby se NS usneslo na určitém doporučení České národní radě, aby při svém jednání se připomínkami týkajícími se postavení Moravy, Brna a Slezska v rámci české části federace zabývala a zaujala k nim stanovisko.

Třetí bod, který je důležitý v diskusi, byl návrh s. posl. Dr. Kučery, ministra spravedlnosti, na doplnění § 2. Ústavně právní výbor se domnívá, že sice nynější formulace § 2 by asi nezavdala příčiny k nedorozumění nebo event. Konfliktům s vládou nebo NS, nicméně se domnívá, že je možno tento návrh přijmout, protože dobré účty dělají dobré přátele, a když je to jasně řečeno, tak se možnost nedorozumění zmenšuje. Ovšem doporučujeme jeden doplněk k návrhu s. posl. Dr. Kučery. Návrh zněl tak, že se toto ustanovení - míněno je ustanovení § 2 - nedotýká ústavního postavení NS a vlády. Ústavně právní výbor soudí, že je třeba dodat, že se toto ustanovení netýká ani ústavního postavení SNR, protože SNR podle ústavy funguje jako zákonodárný sbor, kdežto podle § 6 navrhovaného ústavního zákona bude mít působnost jinou a nejmenování její v této souvislosti by mohlo způsobit velmi vážné nedorozumění.

Další poznámky, které mám, se týkají už jenom toho, o čem se zmínil poslanec Červinka a poslanec Šubrt. Poslanec Červinka mluvil o postavení zemí. Této myšlence dává ústavně právní výbor výraz doporučením České národní radě, jak jsem vám je právě přečetl.

Postavení hl. m. Prahy je otázka, kterou ovšem bude třeba se také zabývat. Připojuji ještě otázku, která je živá a kde už máme přímo v ústavně právním výboru podnět k projednávání ze strany národního výboru města Brna. To znamená, že i postavení města Brna bude třeba projednávat.

Pokud jde o konstituci ČNR, posl. Šubrt upozornil na některé pochybnosti, na jiné možnosti konstituce ČNR. O tom není sporu, že jsou myslitelné i jiné způsoby, jak by mohla být ČNR konstituována, ale poněvadž ani posl. Šubrt nenavrhoval změnu navrhovaného ustanovení zákona, tak myslím, že se dále nemusíme touto věcí zabývat, poněvadž přirozeně i možnost, kterou ústavně právní výbor navrhuje, je možná a pro dočasný orgán únosná, takže v této věci je možno setrvat při návrhu.

Na závěr chci formulovat návrhy ústavně právního výboru a tím i jako návrhy zpravodaje.

Navrhuji z podnětu posl. dr. Kučery, ministra spravedlnosti, aby v § 2 osnovy zákona byla doplněna druhá věta tohoto znění: "Toto ustanovení se nedotýká ústavního postavení Národního shromáždění, Slovenské národní rady a vlády." Konec navrhovaného textu.

Dále navrhuji pro případ, že zákon bude přijat tak, jak se navrhuje, aby Národní shromáždění učinilo toto usnesení: "Národní shromáždění doporučuje České národní radě, aby při svém jednání prozkoumala připomínky jednotlivých poslanců, přednesené na této schůzi, i připomínky docházející z okresů a míst týkajících se postavení Moravy, a zejména též města Brna, jakož i Slezska v rámci české části federace, a zaujala k nim stanovisko."

Tento poslední návrh byl dohodnut i s posl. Procházkou, který - předpokládám, že tomu tak bylo, mne zmocnil, abych tím tlumočil, že návrh je podáván v dohodě s ním a že tudíž není třeba rozhodovat o jeho návrhu původním. Ovšem prosím s. Procházku, aby to plénu NS sám potvrdil. Děkuji za pozornost.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Ptám se posl. Procházky, jestli souhlasí s reprodukcí, jak byla řečena. (Posl. Procházka: Souhlasím.)

Soudružky a soudruzi poslanci, protože diskuse byla vyčerpána a je skončena, přistoupíme k hlasování. Hlasovat budeme o původním návrhu výboru ústavně právního s. akad. Knappem, jak jsme všichni bedlivě sledovali a mohli si to zaznamenat. Ještě upozorňuji v této souvislosti, prosím s. akad. Knappa, jestli se chce k tomu ještě vrátit, že na str.2 paragraf čtvrtý dává dvě alternativy na řešení. Zprav. Posl. akad. Knapp ve svém referátu doporučil alternativu druhou. To znamená, že budeme hlasovat o alternativě druhé, protože nikdo proti tomu nevznesl námitky. Soudruhu Knappe, je tomu tak?

Zprav. posl. akad. Knapp: Je tomu tak, poněvadž vlastně ústavně právní výbor po projednání na minulé společné schůzi výborů předkládá k rozhodnutí jenom tuto jedinou alternativu, takže vlastně tím, že nebylo možno rozdat nový text, došlo k tomu, že jsou v textu alternativy dvě. Ovšem ústavně právní výbor navrhuje tu alternativu, která je uvedena jako alternativa druhá jako alternativu jedinou, tak jak říkal s. předseda.

Předseda NS Smrkovský: Přistoupíme k hlasování. Upozorňuji, že hlasujeme o návrhu ústavního zákona, k jehož přijetí podle čl. 51 odst. 3 ústavy je zapotřebí souhlasu tří pětin poslanců NS. V sále je přítomno v této chvíli 240 poslanců NS. Můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem na vydání ústavního zákona o přípravě federativního uspořádání ČSSR ve znění a po doplnění předložené ústavně právním výborem NS, nechť zvedne ruku! Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Jeden poslanec. Děkuji.

Konstatuji, že se pro návrh vyslovily nejen tři pětiny, ale že až na jeden hlas se pro něj vyslovili všichni přítomní, čili daleko více, než kolik je ústavou určeno.

Národní shromáždění schválilo tímto ústavní zákon o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky (Potlesk).

Soudružky a soudruzi poslanci, pokud jde o doporučení České národní radě, to již bylo zahrnuto v tomto bodě. Ne; tedy prosím, dám samostatně hlasovat o doporučení předneseném akad. Knappem pro Českou národní radu, aby se zabývala otázkami Moravy, Slezska a města Brna v tom znění, jak zde bylo soudruhem Knappem předneseno. Prosím, kdo s tím souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? Jeden. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Čili toto doporučení bylo Národním shromážděním schváleno. Slovo má s. Manďák.

Posl. Manďák: Soudružky a soudruzi, hlasoval jsem proti proto, poněvadž neshledávám žádný důvod, proč by zejména nebo zvláště o Brnu mělo být něco speciálně projednáváno. Domnívám se, že v tom dalším jednání budeme muset vzít v úvahu i řadu jiných měst jako je Brno.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci Manďákovi za připomínku.

Soudružky a soudruzi, konstatuji, že dnešní pořad našeho jednání byl vyčerpán. Než přeruším schůzi do zítřka, sděluji, že zítra v 8.00 hod. se v obrazové galerii sejde skupina poslanců bez politické příslušnosti, tj. 30 našich kolegů, kteří chtějí projednat některé otázky související s dalším pořadem naší schůze, která má skončit v pátek. I jiné některé další skupiny poslanců se chtějí zítra ráno ještě poradit, proto to oznamuji s tím, že přerušuji schůzi Národního shromáždění a pokračovat budeme zítra 25. června 1968 o 10.00 hod. Končím schůzi.