Treba povedať, vážené súdružky a súdruhovia, že súhlasím s diskutérmi, ktorí vystúpili v našom parlamente, že nám všetkým myslím neni ľahko pri schvaľovaní tohto zákona. A nie preto, súdružky a súdruhovia, že by sme boli proti spravodlivosti, proti spravodlivému riešeniu krívd, ktoré sa čestným občanom našej republiky stali, ale preto, že každý z nás robí i určitú sebakritiku. A robí túto sebakritiku zato, že sme mohli tieto veci pripustiť, že sa vôbec tie prípady, ktoré riešime v rehabilitačnom zákone, mohli stať. Na druhej strane vzbudzuje i toto významné a skutočne historické riešenie v nás dôveru v silu našej demokracie, ktorá musí byť zárukou, aby sa podobné činy už nikdy viac v našej republike neopakovali. Toľko úvodom.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v diskusii vystúpilo 13 diskutérov. Všetci súdruhovia a súdružky súhlasili s celkovým návrhom zákona, až na niektorých súdruhov, ktorí mali určité doplnky alebo ďalšie návrhy. Pripomienka, ktorá bola vo Výbore pre plán a rozpočet, pokiaľ ide o § 2 písm. c), pokiaľ ide o termín od kedy má zákon platiť, bola súdruhom Koubom vysvetlená a stiahnutá. Pokiaľ ide o pripomienky s. Tomana, ktorý uviedol, že na nich netrvá, len ich tu uviedol, vysvetlil ich s. Hrabal a s. minister spravodlivosti. Nechcela by som k týmto otázkam ďalej niečo dodávať. Súhlasím s vysvetlením, aké súdruhovia podali.

Pokiaľ ide o súdruha Červeného, ako spravodajkyňa zákona súhlasím, aby zákon bol v zmysle jeho návrhu doplnený.

Ďalším problémom, ktorý tu bol uvedený, je otázka § 35, ktorý bol zo zákona vypustený Ústavnoprávnym výborom. Návrh, aby tento paragraf bol do zákona znova uvedený, prišiel od s. Šubrta a súdružky Sekaninovej. Chcem vám povedať, že sa s návrhom s. Šubrta a s. Sekaninovej plne stotožňujem. My v Ústavnoprávnom výbore sme uvažovali o tomto návrhu a bol tu aj prijatý ako skutočne spravodlivý. Vychádzali sme však z toho, že pokiaľ ide o jeho realizáciu, je tu skutočne mnoho pochybností ako veci realizovať. A tu treba sa nad týmito vecami zamyslieť, hovorili o nich experti i niektorí členovia Ústavnoprávneho výboru. Je tu otázka, v prípade, že šlo o úmyselne spôsobenú škodu, ako rozložiť dôsledky tejto škody na všetkých pracovníkov, ktorí sa na týchto škodách podieľali. Veď boli z rôznych rezortov: bezpečnosť, prokuratúra, súd. Ďalej treba vidieť, že sa na rozhodnutiach súdov podieľali aj sudcovia z ľudu. A popri sudcoch z ľudu tam boli aj znalci. Ako rozdeliť, ako spravodlivo postihnúť všetkých, ktorí sa na tom podieľali. Je to skutočne dosť pochybné, i keď hovorím, že zásada, aby tí, ktorí sa na úmyselne prevedených nezákonnostiach podieľali, niesli náhradu týchto škôd. A treba dodať ešte to, že uzákonenie tohto paragrafu 35 by mohlo skutočne v našej verejnosti vyvolať dojem, že sme odhlasovali zásadu, o ktorej sme už vopred vedeli, že ju neni možné realizovať. Teda, že prakticky týmto dosť úmyselne klameme našu verejnosť. Myslím si, že v tomto zmysle by sme tu nemali vytvárať žiadne ilúzie.

Pokiaľ ide o samotný zákon, pamätá na postih a riešenie všetkých tých, ktorí sa na nezákonnostiach podieľali. Ako priamo tých, ktorým sa nepremlčuje lehota ich činov, tak aj tých, ktorí budú postihnutí vnútornou cestou. Už dnes sú vytvorené a zasadajú komisie, ktoré budú do dôsledkov riešiť problémy týchto ľudí, ktorí sa nezákonností dopustili.

Preto sme toho názoru, že by bolo veľmi správne, aby Národné zhromaždenie túto vec zvážilo a rozhodlo v tom zmysle, aby § 35 do zákona nebol dávaný.

Ďalej, vážení súdruhovia a súdružky, mám ešte jednu poznámku pokiaľ ide o diskusiu v tom zmysle, že súdruhovia veľmi vážne zdôrazňovali nutnosť zabezpečiť sudcom, ktorí budú zasadať v rehabilitačných súdoch, a myslím, že nielen v týchto súdoch, ale všeobecne, skutočnú sudcovskú nezávislosť. A to ako od všetkých orgánov štátnych, straníckych a všetkých spoločenských, ale myslím, že aj zo strany našej tlače a iných komunikačných prostriedkov, pretože sila verejnej mienky môže niektoré veci doviesť tam, kam boli už v minulosti dovedené. Preto myslím, že túto pripomienku treba brať veľmi vážne vo všetkých orgánoch a vo všetkých inštitúciách.

Na záver, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, považujem za veľmi správne pripomienky s. Kopeckého, s. Manďáka a s. Závodskej, ktorí zdôrazňovali, že Národné zhromaždenie by malo veľmi dôsledne sledovať, ako rehabilitácia, ako súdna rehabilitácia prebieha. O výsledkoch by malo byť pravidelne informované. Myslím, že je to veľmi správne a že táto kontrola zo strany Národného zhromaždenia bude veľmi a veľmi nutná a účelná.

Na záver by som chcela povedať, že existuje také príslovie, ktoré hovorí, že dôveru možno veľmi ľahko stratiť, ale ťažko získať. Myslím, že v takom postavení sme dnes i my v parlamente. A len dôsledná realizácia zákona o súdnej rehabilitácii i ďalšieho zákona, ktorý bude riešiť správnu rehabilitáciu nám zaručí, že naši občania skutočne získajú postupne znova plnú dôveru k našim orgánom a ku všetkým orgánom, z iniciatívy ktorých sa tieto zásadné a skutočne priamo historické veci v súčasnom období v našej socialistickej republike riešia.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, doporučujem, aby Národné zhromaždenie schválilo návrh zákona tak, ako bol predložený aj s pripomienkami, ktoré sú uvedené v správe, ktorú ste písomne dostali s tým, že sa doplní o pripomienku s. Červeného.

Podpredseda NZ Žiak: Ďakujem s. spravodajkyni. Počuli ste jej stanovisko, ako aj stanovisko s. ministra spravodlivosti k rozprave.

Obaja sa vyjadrili k pozmeňovacím návrhom, ktoré boli prednesené v rozprave a zhodne oba navrhujú vyhovieť pozmeňovaciemu návrhu posl. lng. Červeného, urobiť zmenu v § 31, ako bola ústne prednesená a zdôvodnená. Teraz sa pýtam ostatných poslancov, ktorí predniesli pozmeňovacie návrhy, menovite poslancov Tomana, Šubrta a Sekaninovej, či po vysvetlení v záverečnom slove ministra a spravodajkyne trvajú na svojich návrhoch.

Pýtam sa posl. Tomana. Ďakujem.

Pýtam sa posl. Šubrta. Ďakujem.

Pýtam sa posl. Sekaninovej.

Konštatujem, že posl. Toman vzal svoj pozmeňovací návrh späť.

Vzhľadom na to, že poslanci Šubrt a dr. Sekaninová trvajú na svojich pozmeňovacích návrhoch, ktoré sú obsahové zhodné, dám najprv hlasovať o pozmeňovacom návrhu, ako ho formulovala posl. dr. Sekaninová.

Kto súhlasí s tým, aby za § 34 návrhu zákona bol vložený nový § 35 tohto znenia. "Ak nahradil štát škodu podľa § 27, má postih proti tomu, kto ju úmyselne zavinil," nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Prosím skrutátorov, aby sčítali hlasy. (Deja sa.) Päťdesiat hlasovalo za návrh posl. dr. Sekaninovej. Kto je proti tomuto návrhu, nech zdvih ne ruku! (Deje sa.) Prosím o prepočítanie, kvôli presnosti, aj keď je to jasná väčšina. Konštatujem, že 129 poslancov je proti. Kto sa zdržal hlasovania ? (Nikto.)

Oznamujem, že podľa správy v evidencii je v sále prítomných 219 poslancov, čiže 129 je absolútna väčšina. Konštatujem, že návrh posl. Sekaninovej nebol schválený.

Teraz môžeme pristúpiť k hlasovaniu o celom ostatnom texte návrhu zákona, a to v znení spoločnej správy výborov a ústneho návrhu sprav. posl. Litvajovej.

Kto súhlasí s celým návrhom podľa správy výborov, nech zdvihne ruku. (Deje sa.) To je úplná väčšina, ako vidím. Kto je proti tomuto zákonu? (Nikto.) Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.)

Tým Národné zhromaždenie schválilo návrh zákona o súdnej rehabilitácii. (Potlesk.)

Teraz dám hlasovať o druhom návrhu zákona, t. j. o návrhu ústavného zákona, ktorým sa prechodne upravujú niektoré otázky volieb sudcov. Je to tlač 175.

Ide o ústavný zákon. Na schválenie ústavného zákona je potrebný súhlas ³/₅ všetkých poslancov. Ako sme zistili, v zasadacej miestnosti je prítomných 219 poslancov. Môžeme teda pristúpiť podľa ústavy k hlasovaniu. Prosím overovateľov NZ, aby sa pripravili na prípadné sčítanie hlasov.

Kto súhlasí s návrhom ústavného zákona, ktorým sa prechodne upravujú niektoré otázky volieb sudcov v znení vládneho návrhu, nech zdvihne ruku. (Deje sa.) Ďakujem. Je niekto proti? (Nikto.) Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Ďakujem.

Národné zhromaždenie schválilo ústavný zákon, ktorým sa prechodne upravujú niektoré otázky volieb sudcov.

Tým sme, vážené Národné zhromaždenie, skončili bod III.

Môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu nášho dnešného programu a to

1. Vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 81/1966 Zb. o periodickej tlači a o ostatných hromadných informačných prostriedkoch (tlač 177 ) a spoločná správa výborov Ústavnoprávneho a Kultúrneho.

Návrh odôvodní minister kultúry a informácií s. Galuška. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr kultury Galuška:

Vážené Národní shromáždění, vláda vám předkládá k posouzení návrh dílčí novely zákona č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Jednou ze základních podmínek důsledné demokratizace života naší společnosti je právní zakotvení svobody projevu, slova a tisku.

Není žádným tajemstvím, že tato ústavou deklarovaná svoboda byla u nás v minulosti soustavně porušována činností Hlavní správy tiskového dohledu a později Ústřední publikační správy, která prováděla předběžnou politickou cenzuru, bránila šíření informací, důležitých pro občany našeho státu a umlčovala názory, jež volaly po změně poměrů, které se staly neudržitelnými.

A nemůže být, domnívám se, sporu o tom, že k mnohým chybám, přehmatům a zločinům, kterými jsou poznamenána minulá léta našeho života, by bylo nedošlo, kdyby v naší zemi existoval svobodný tisk.

Chceme nyní naplnit Leninovy myšlenky, vyjádřené v Dekretu o tisku z 9. listopadu 1917, v němž se praví: "Jakmile se nové zřízení upevní, přestane všechen administrativní nátlak na tisk a tisk bude mít úplnou svobodu v mezích odpovědnosti před soudem na základě zákona, který v tomto směru je velmi široký a pokrokový".

Jsme si vědomi toho, že i jiná ustanovení tiskového zákona vyžadují revizi; k té je však třeba delší doby. Proto jsme se rozhodli provést zatím to, co nesnese odkladu, a předložit vám návrh na změnu tří paragrafů tiskového zákona.

V průběhu jednání, na kterém se podílela řada partnerů, mezi nimi zástupci Svazu československých novinářů, byla posouzena celá řada variant. Některé z nich byly projednány na schůzích ústavně právního a kulturního výboru NS. Od samého začátku byli zúčastnění partneři zajedno v tom, že je třeba skoncovat s praxí předběžné cenzury - v souladu s akčním programem Komunistické strany Československa. Při posuzování možnosti následné cenzury, například formou represívního prokurátorského rozhodnutí v okamžiku, kdy bylo započato s rozšiřováním tiskoviny, se dospělo k názoru, že tento způsob je nejen nákladný, nýbrž i neefektivní. Není možno jej uplatnit v přímém vysílání rozhlasu a televize, a rovněž u periodického tisku nelze již zpravidla zabránit tomu, aby část nákladu, obsahující utajovanou skutečnost, byla rozšířena.

Navrhujeme, aby byla v novém znění paragrafů 17 proklamována nepřípustnost cenzury, již jsme definovali jako "jakékoli zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich 3íření hromadnými informačními prostředky. Ústavně právní a kulturní výbor na svém společném zasedání doporučily, aby slovo "státní" bylo nahrazeno slovem "správní", aby pojem cenzury nebyl směšován s případným rozhodnutím soudních orgánů. Proti takové úpravě nemám námitek.

V novém znění paragrafu 18 ukládá se šéfredaktoru nebo jeho pověřenému zástupci odpovědnost za to, že v hromadných informačních prostředcích nebude uveřejněna informace, která obsahuje skutečnosti tvořící předmět státního hospodářského a služebního tajemství.

Vláda uložila ministru vnitra, aby odevzdal vydavatelům a šéfredaktorům periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků seznamy skutečností, které tvoří předmět státního, hospodářského a služebního tajemství všech resortů.

Ukazuje se však, že tyto seznamy - přes pokyn počet utajovaných skutečností redukovat na nezbytné minimum - jsou stále ještě zbytečně rozsáhlé a že ještě všude není učiněn konec praxi, charakteristické pro minulé období, podle které byly do pojmu státního, hospodářského a služebního tajemství zařazovány i četné údaje, jež před zraky veřejnosti skrývány být nemusely a neměly. Novináři právem namítají, že v případě, kdyby tato praxe měla trvat, přebírali by na sebe jednu z dosavadních funkcí cenzury. Vláda se pro to bude obsahem i rozsahem utajovaných skutečností zabývat a bude dbát na to, aby utajované skutečnosti byly omezeny na nezbytné minimum.

Je logické, že ochranu skutečností, jež tvoří obsah státního tajemství, je především nutno zajistit již v místech jejich vzniku a tam dbát o to, aby utajované skutečnosti nebyly vyzrazeny ani v tisku, ani nepovolaným osobám. Ministru vnitra bylo uloženo, aby k definitivnímu organizačnímu řešení ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství předložil v dohodě s příslušnými ministry do konce roku návrh zákona.

Svobodu tisku nelze chápat jako výlučné právo novinářů, které jim poskytuje imunitu vůči zákonům; tato svoboda nesmí překračovat meze, za kterými už se zasahuje do svobod a práv jiných občanů, společenských skupin nebo institucí. Tam, kde se tak stane, zasahuje prokurátor a soud podle platných zákonů; jejich zásahy nelze ztotožňovat s cenzurou.

Ke zlepšení ochrany občanů navrhujeme změnu paragrafu 19 odst. 3, obsahujícího ustanovení o tiskové opravě, a v tom smyslu, aby text opravy nebyl ponechán na vůli šéfredaktora, aby byla nutná dohoda o znění opravy mezi šéfredaktorem a poškozeným a aby oprava byla uveřejněna na stejném místě jako původní nesprávná informace.

Požadavky, aby byla lépe než dosud zabezpečena ochrana osobnosti, zejména aby byla v našem právu uplatněna možnost materiální náhrady za morální škody, k nimž může dojít zneužitím svobody projevu, slova a tisku, bude možno posoudit až při práci na nové verzi tiskového zákona, která již byla zahájena. Bude úkolem odborníků, aby posoudili, do jaké míry může tyto otázky řešit tiskový zákon a není-li to spíše věcí občanského a trestního zákoníku.

Vážení soudruzi poslanci, vláda je přesvědčena, že přijetí této malé novely tiskového zákona bude významným zákonodárným činem v procesu demokratizace naší socialistické společnosti. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Žiak: Ďakujem ministrovi s. Galuškovi. Spoločným spravodajcom za oba výbory, Ústavnoprávny a Kultúrny, je posl. Turečková. Dávam slovo súdružke Turečkovej.

Zprav. posl. Turečková: Soudružky a soudruzi poslanci!

Při přípravě dnes projednávané novely tiskového zákona z roku 1966 byly na společné schůzi výborů kulturního a ústavně právního vzpomenuty některé skutečnosti. Dovolte, abych se o nich zmínila i dnes. Tiskový zákon z roku 1966 vyšel z iniciativy výborů NS a byl to vůbec první návrh, kdy bylo použito možnosti ústavy z roku 1960. Byl předmětem velmi obsáhlých diskusí a v době, kdy byl schvalován, znamenal bezesporu pokrok. Do té doby byly otázky tisku a hromadných komunikačních prostředků řešeny pouze vyhláškou bývalého ministerstva informaci. Diskuse poslanců kulturního výboru tehdy vedené směřovaly k posílení vlivu hromadných sdělovacích prostředků i k ocenění jejich práce. Dovolte mi citovat jen velmi krátce výňatek z úvodního slova tehdejšího zpravodaje poslance Zváry: "Naléhavá potřeba nové právní úpravy periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků vyplývá z rozboru současného právního stavu. Dosavadní úprava nevyjadřuje plně společenské poslání tisku, rozhlasu, televize a obdobných nástrojů lidového působení a nevytváří dostatečné předpoklady pro plnění tohoto poslání; nezabezpečuje zejména součinnost státních orgánů a socialistických organizací s tiskem a s ostatními informačními prostředky, nezajišťuje náležitou informovanost tisku ze strany státních orgánů a organizací, nepodporuje rozvoj společensky prospěšné kritiky, nevymezuje jasně odpovědnost za obsah tisku a hromadných informačních prostředků. Nedostatek dosavadní právní úpravy je i v tom, že nenavazuje na platnou ústavu a nezabezpečuje v náležité míře ochranu společnosti i jednotlivých občanů a organizací před nepravdivými informacemi v tisku a v ostatních hromadných prostředcích a že vůbec neřeší otázky tiskového dohledu, který zatím spočívá na republikových vládních usneseních."