Předseda NS Smrkovský: Ještě
soudružka Turečková.
Zprav. posl. Turečková: Snad by se s. Kolder
měl vyjádřit, jestli vysvětlení
s. Colotky bylo dostatečné, nebo zda navrhuje, aby
o jeho námět bylo usnesení směrem
k vládě doplněno.
Předseda NS Smrkovský: Prosím posl.
Koldra.
Posl. Kolder (mluvil z místa - nebylo dobře
rozumět): Já jsem vyjádřil mínění,
aby vláda provedla mimořádná opatření
s ohledem na mimořádné problémy tak,
aby právníci a novináři se posadili
a urychleně na zákonu pracovali, poněvadž
při diskusi o novele byla řeč, že by
zákon mohl být do 31. srpna hotov. Přitom
místopředseda vlády s. Husák prohlásil,
ať s tím neděláme vědu, když
se lidé dají dohromady, pak se tiskový zákon
urychleně může dělat.
Stejně tak myslím, že je třeba učinit
mimořádná opatření v tom směru,
aby byl návrh urychleně předložen, aby
byly dány na určité otázky záruky.
Je věcí vlády, aby tyto věci posoudila.
Mám jen žádost, aby harmonogram vlády
byl prověřen tak, aby byly vytvořeny pracovní
podmínky pro naše právníky a novináře,
aby mohli urychleně pracovat.
Předseda NS Smrkovský: Dávám
slovo ještě místopředsedovi vlády
dr. Colotkovi.
Podpredseda vlády dr. Colotka: l pokiaľ ide
o zákon o spolčovacom a zhromažďovacom
práve, platí to isté, čo o tlačovom
zákone. Rovnako sme prijali opatrenie v záujme urýchlenia
prípravy tohto zákona. Osobne chcem Národné
zhromaždenie ubezpečiť, že urobíme
všetko, čo je možné, aby sme legislatívny
program, ktorý bol rozpracovaním vládneho
prehlásenia, realizovali čo najskôr. Normy,
ktoré dostávate prípad od prípadu,
dokumentujú, že vláda tento úmysel pojala
vážne.
Chceme ako zhromažďovací a spolčovací
zákon, tak aj tlačový zákon cez prázdniny
vypracovať aj tými formami, že chceme zadaním
týchto úloh vedeckým kolektívom dosiahnuť
riešenie týchto otázok. Ak Národné
zhromaždenie potrebuje ešte zdupľovať tento
svoj pôvodný zámer, nič proti tomu
nenamietam, ale vláda berie tak vážne tento
zámer, ako tu bol podčiarknutý v diskusii,
a my sa s ním stotožňujeme.
Předseda NS Smrkovský: Předpokládám,
že budete souhlasit s tím, že mínění,
které zde vyjádřil posl. Kolder, bylo dostatečně
komentováno a bylo na ně odpovězeno místopředsedou
vlády s. Colotkou, tudíž že naše
Národní shromáždění k
této záležitosti se nemusí už vyjadřovat.
Myslím, že s tím všichni asi můžeme
souhlasit. Dám hlasovat nyní o návrhu, který
zde byl přednesen akad. Knappem, o návrhu na usnesení,
kterým Národní shromáždění
doporučuje vládě to, jak to bylo zde akad.
Knappem přesně citováno. Je třeba,
aby to bylo ještě jednou předneseno? (Hlasy:
Ne.)
Dám hlasovat: Kdo souhlasí, aby bylo přijato
usneseni? (Hlasy: Termín.)
Zprav. posl. Turečková: V návrhu je
řečeno, aby v souladu s přípravou
nového tiskového zákona atd. čili
se na to vztahuje termín zde řečený
s. Colotkou a předtím ministrem kultury, do konce
srpna má být návrh zákona připraven.
Předseda NS Smrkovský: I tato otázka
je vyjasněna. Dávám hlasovat. Kdo s návrhem
souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Jeden.
Tím máme i tuto problematiku vyřízenu.
Můžeme přistoupit k bodu 5. našeho Jednání,
tj. k projednání návrhu výboru ústavně
právního na vydání ústavního
zákona o skončení volebního období
zastupitelských sborů (tisk 187).
Návrh odůvodní posl. dr. Hrabal. Prosím
, aby se ujal slova.
Zprav. posl. dr. Hrabal: Vážené Národní
shromáždění, je mou povinností,
abych jménem ústavně právního
výboru a z jeho pověření předstoupil
před plenární zasedání našeho
Národního shromáždění
s návrhem, aby naše dnešní zasedání
přijalo návrh ústavně právního
výboru na vydání ústavního
zákona o skončení volebního období
národních výborů, Slovenské
národní rady a Národního shromáždění.
K podání tohoto návrhu podle čl. 52
naší ústavy je oprávněn kromě
jiných také ústavně právní
výbor a ten na svém květnovém zasedání
rozhodl, aby byl vypracován návrh tohoto zákona.
Bylo přitom nutno volit formu ústavního zákona,
k jehož schválení se vyžaduje souhlas
třípětinové většiny všech
poslanců. Navrhovaným zákonem je totiž
měněna naše ústava v čl. 39,
odst. 3, v čl. 73 odst. 3 a v čl. 86, odst. 3, které
stanoví, že Národní shromáždění
a další jmenované zastupitelské orgány
se volí na dobu 4 let. Národní shromáždění
jako nejvyšší a svrchovaný zastupitelský
orgán je oprávněn vydávat jakýkoli
zákon, je oprávněn usnášet se
na nové ústavě, a samozřejmě
také předepsaným způsobem, to je ústavním
zákonem, dosud platnou ústavu měnit.
Ústavním zákonem ze dne 30. listopadu 1967
č. 112 Sb. bylo prodlouženo volební období
Národního shromáždění
a Slovenské národní rady do 18. listopadu
1968. Od počátku t. r. probíhá v našich
zemích zvláštní proces, který
formuje síly rozhodné vypořádat se
s omyly minulosti, proces nazývaný jako obroda socialistické
revoluce, jako obrodný proces nebo demokratizace našeho
veřejného života. Při vytváření
našeho nového politického systému dochází
k neustálému střetávání
názorů uvnitř všech politických
stran, společenských a kulturních organizací.
V přítomné době také realizujeme
úmysl Čechů i Slováků změnit
současné státoprávní uspořádání
naší republiky ve federativní společenské
zřízení naší vlasti. Chceme tím
zajistit plnou národní svrchovanost Čechů
i Slováků a v budoucí nové ústavě
ústavním zákonem zajistit menšinová
práva jiných národností.
Z posledního společného jednání
všech výborů Národního shromáždění
vyplynul prozatím závěr, že dosud ani
ve vládní komisi pro federativní uspořádání
naší republiky, ani v jejich odborných subkomisích
není jednotná představa o budoucím
uspořádání zákonodárných
orgánů výkonné a soudní moci,
národních orgánů a společných
federálních orgánů naší
republiky. Ukazuje se současně nezbytným
změnit zákon o územním uspořádání
naší republiky, pravděpodobně opustit
krajské zřízení, snad neobnovovat
zemské zřízení, ale v každém
případě výrazně posílit
pravomoc místních, městských a okresních
národních výborů. Proto také
přistupujeme k vytvoření České
národní rady. Prozatím však nelze s
určitostí předvídat, které
zastupitelské orgány národní a federální
a v jakém územním členění
budou vykonávat státní moc a nelze proto
uvažovat ani o volbě do těchto zastupitelských
orgánů v současné době. Myslím,
že nelze odpovědně již dnes časově
ohraničit termín konání nových
voleb, lze však dojít k názoru, že do
18. listopadu t. r. nebude pravděpodobně rozhodnuto
zejména o územním členění
našeho státu, a zejména nebude vše připraveno
tak, aby mohla započít nová volební
kampaň, nové navrhováni poslanců do
všech zastupitelských sborů. Jen tato kampaň,
spojená s přípravou voleb, vyžádá
si podle mého názoru dobu několika týdnů,
ne-li měsíců, uvážíme-li,
že bude nutno vytvořit nejen nové volební
komise, ale také konstituovat ve všech místech
Národní frontu a vytvořit z ní politický
orgán vyjadřující vůli všeho
lidu a integrující naše společné
úsilí k plnění akčního
programu. Domnívám se, že jen toto úsilí
o vytvoření plné důvěry nové
Národní frontě a novým volebním
orgánům bude vyžadovat určitý
čas, chceme-li v této Národní frontě
dát plnou možnost k demokratickému uplatnění
všech tvořivých sil naší socialistické
společnosti.
Nedomnívám se, že by nebylo možno již
počátkem roku 1969 nebo v jeho prvém pololetí
přistoupit k volbám do nových zastupitelských
orgánů, a proto návrh zákona je koncipován
tak, že všeobecné volby budou provedeny nejpozději
do konce roku 1969. V této souvislosti podtrhuji slovo
nejpozději a dodávám, že nic nebrání
tomu, aby volby mohly být provedeny dříve,
to je v období od 18. listopadu do konce roku 1969.
V odst. 2 § k návrhu zákona je dána
praktická možnost všem voleným zastupitelským
sborům - tak jak je tomu i ve volebních zákonech
- aby neprováděly doplňovací volby
na uprázdněná místa poslanců,
kteří z jakéhokoli důvodu nemohou
svůj mandát vykonávat. Současně
však doplňovací volba není tímto
ustanovením zákona kategoricky vyloučena
tam nebo u těch zastupitelských sborů, kde
to bude nutné. Bude tedy záležet na národních
výborech, jak se samy rozhodnou.
Vydáním tohoto zákona bude nutno také
zrušit dosud platný zákon č. 112/1967
Sb. o skončení volebního období Národního
shromáždění, Slovenské národní
rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních
a vojenských soudů. Toto je provedeno v § 3
předloženého návrhu zákona. Zákon,
jehož přijetí vám doporučuji,
je zákonem, který svým specifickým
způsobem odráží přeměny,
k nimž v našem státě dochází.
Odráží je tak, že umožňuje
vytvořit dostatečný časový
prostor, aby vše, co je třeba učinit, bylo
učiněno s rozmyslem a uvážlivě.
Doporučuji proto jménem ústavně právního
výboru i jménem svým, aby plenární
zasedání předložený návrh
zákona schválilo.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji posl. dr. Hrabalovi.
Přeje si někdo slovo k předloženému
návrhu? (Nikdo.) Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o předloženém ústavním
zákonu, k jehož schválení je třeba
souhlasu tří pětin všech poslanců.
Konstatuji, že do této doby je zapsáno 244
poslanců, v sále přítomno 205 poslanců,
potřebujeme kvalifikovanou většinu 180 poslanců,
čili jsme schopni tento ústavní zákon
přijmout. Kdo souhlasí s návrhem ústavně
právního výboru NS na vydání
ústavního zákona o skončení
volebního období zastupitelských sborů
(tisk 187), nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo
proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Konstatuji, že Národní shromáždění
schválilo ústavní zákon o skončeném
volebním období zastupitelských sborů
jednomyslně.
Soudružky a soudruzi, jako 6. bod pořadu bude projednán
vládní návrh usnesení, jímž
NS schvaluje podle článku 41 ústavy státní
závěrečný účet ČSSR
za rok 1967 (tisk 176) a zprávu výboru pro plán
a rozpočet (tisk 178). Stanovisko ÚKLK odůvodní
předseda ing. Gašparík. Prosím ministra
financí inž. Suchardu, aby odůvodnil předložený
návrh.
8. Vládní návrh usnesení, jímž
NS schvaluje podle čl. 41 ústavy státní
závěrečný účet ČSSR
za rok 1967 (tisk 176) - stanovisko ÚKLK ke státnímu
závěrečnému účtu a zpráva
výboru pro plán a rozpočet (tisk 178)
Ministr financí inž. Sucharda: Vážené
soudružky, vážení soudruzi poslanci! Projednávání
státního závěrečného
účtu naší republiky, předloženého
její vládou za rok 1967, dává příležitost,
abych vás seznámil se stavem a tendencemi vývoje
našeho národního hospodářství.
Je příležitostí pro zhodnocení
předpokladů nutných pro obnovení ekonomické
rovnováhy a zajištění stability naší
měny v souladu s akčním programem strany
a vládním prohlášením, které
vláda projednávala v NS na jeho květnovém
plenárním zasedání. Dovolte, abych
úvodem uvedl výsledky hospodaření
za rok 1967, jak jsou vykazovány ve státním
závěrečném účtu.
Ústřední rozpočet vykazuje příjmy
ve výši 124,5 mld Kčs, výdaje ve výši
127,3 mld Kčs, takže ústřední
rozpočet skončil schodkem ve výši 2,8
mld Kčs. Příjmy národních výborů
dosáhly v roce 1967 výše 49,3 mld Kčs,
výdaje 47,2 mld Kčs. Skončilo tedy rozpočtové
hospodaření národních výborů
přebytkem 2,1 mld Kčs.
Vývoj národního hospodářství
v r. 1967 probíhal ve složitých podmínkách
přechodu na novou soustavu řízení,
a pokud jde o státní rozpočet při
četných rysech podmíněnosti, jak jsem
uvedl při projednávání rozpočtu
na r. 1967.
Přesto, že působení nové soustavy
přineslo již některé kladné prvky,
zásadního obratu ve vývoji efektivnosti hospodářství
ještě nebylo dosaženo. Národní
důchod vzrostl v loňském roce ve srovnatelných
cenách proti r. 1966 o 8,1 %, avšak jen 31 % přírůstku
národního důchodu mohlo být použito
na růst osobní a společenské spotřeby;
tzn., že 69 % přírůstku užitého
národního důchodu bylo použito na růst
zásob, na dokončené a nedokončené
investice a konečně i na zvýšení
našich aktiv v zahraničí, zejména s
rozvojem vztahů se socialistickými zeměmi.
Jak posuzovat hospodaření podniků?
Nová soustava řízení se v podnicích
nesporně projevila růstem jejich iniciativy a podnikavosti.
V průběhu roku se ukázalo, že finanční
situace podniků se vytváří mnohem
lépe, než se předpokládalo. Toto zlepšení
bylo jednak výsledkem zvýšeného úsilí
podniků o růst efektivnosti, jednak však i
důsledkem odchylek od předpokladů při
přestavbě velkoobchodních cen. Podíl
státního rozpočtu na zvýšených
příjmech podniků však vzrostl jen velmi
nepatrně. Proto vláda nemohla přejít
tento vývoj a přistoupila ještě v průběhu
roku 1967 k úpravě některých ekonomických
podmínek. Mám na mysli např. zvýšení
úrokových sazeb z provozních úvěrů,
neodpočitatelnost bankovních úroků
od základu pro výpočet odvodů apod.
Avšak ani tato opatření nevedla za situace,
kdy navíc téměř nepůsobí
tržní mechanismus, k podstatnější
změně ve finanční situaci podniků
a státního rozpočtu. Vlastní finanční
zdroje státních hospodářských
organizací a družstev, uložené na účtech
ve státní bance, v loňském roce vzrostly
celkem o 10,3 mld Kčs a dosáhly ke konci roku 1967
výše téměř 29 mld Kčs.
Část těchto prostředků nenachází
na investičním trhu uplatnění a je
tak jedním ze zdrojů inflačních tlaků.
Podniky zatím nemají vždy zájem na tvorbě
úspor a nekalkulují s výnosností svých
prostředků, protože zatím nepůsobí
v rámci syntézy plánu a trhu peněžní
trh, jehož vlivem by peněžní prostředky
měly připlynout do perspektivních, progresívních
odvětví s největší efektivností.
Platí to i o kooperaci.
Ve finanční situaci jednotlivých podniků
jsou ovšem značné rozdíly. Zatímco
některé podniky mají prostředků
nadbytek, je třeba jasně vidět, že asi
400 podniků z celkového počtu prakticky hospodaří
den ze dne. Chtěl bych zdůraznit, že jsem pro
bohaté podniky, pro prosperující podniky
a pro tvrdý důchodový dopad na podniky zaostávající.
V našich podmínkách však v důsledku
nedostatků cenové soustavy, kde se teprve začíná
s upravováním konkrétních cenových
relací po předchozím zmrazení cen
a izolaci vnitřních cen od světových,
rozdělení podniků na dobré a zaostávající
není zcela spolehlivé a není pouze důsledkem
dobré a špatné práce podniků,
nýbrž vyplývá mnohdy i z náhodných
vlivů.
Realizace nové soustavy řízení naráží
na ekonomickou nerovnováhu hospodářství.
Nepodařilo se dosud uspokojivě zapojit do reprodukčního
procesu intenzifikační faktory, funkce trhu je značně
omezena, trh nepůsobí dostatečně na
hospodárnost a aktivitu podniků. Stále ještě
vyrábíme samoúčelně a draho,
stavíme dlouho, plýtváme materiálem,
stroji i lidmi, výsledky vědeckotechnické
revoluce si jen s obtížemi a pomalu razí cestu
do výroby. Jako důsledek dřívějšího
direktivního řízení dosud silně
působí i subjektivní prvky, konservatismus,
pohodlnost, návyk neefektivní výrobu řešit
s pomocí státní dotace, místní
zájmy apod. Stále ještě nemá
své místo v hospodářství střízlivá
podnikatelská kalkulace. Ve svých důsledcích
se ekonomická nerovnováha projevuje inflačními
tlaky, kterým zatím čelíme jednotlivými
opatřeními, ale za cenu toho, že odkládáme
mnohdy řešení základních hodnotových
disproporcí - mám na mysli taková opatření,
jako zmrazení cen, mechanické pojetí regulace
mezd, nežádoucí rysy ve výběrovém
řízení v investiční výstavbě,
direktivnost v oblasti zahraničního obchodu apod.,
kterážto opatření fakticky oddalují
dosazení ekonomické rovnováhy a podlamují
podnikavost a důvěru podniků. Musíme
proto vytvářet podmínky pro fungování
trhu zpružněním cen a hospodářských
vztahů, podporou soutěže a odstraňováním
umělé monopolizace, uvolňováním
zahraničního i vnitřního obchodu,
pružnou organizací hospodářství.
Proto je velmi důležitá zákonná
úprava postavení a úkolů podniků
v socialistickém podnikání, která
má být předložena NS na podzim letošního
roku. Chceme v souvislosti se zvyšováním úlohy
našich podniků odstraňovat dotace ochraňující
neefektivnost a přesunout část rozpočtových
výdajů na podniky nebo na zvláštní
fondy. Bude také nutno odstranit rozsáhlou redistribuci
prostředků uvnitř VHJ, které sanují
neefektivnost některých podniků z prostředků
"bohatších příbuzných".
V poslední době se projevují snahy nechat
"chudé", resp. neprosperující podniky
na starost státní pokladně. Ta ale na to
nemá peníze. Avšak i kdyby státní
pokladna peníze měla, není oprávněna
je vydávat na krytí neefektivnosti, a proto je úkolem
centra, vládních orgánů, aby rozlišily,
kde nedostatky v prosperitě jsou výsledkem špatné
práce, nebo kde jde o důsledky hodnotových
deformací, které je nutno řešit. Znamená
to, že i u státních výdajů se
budeme muset učit ekonomické kalkulaci.