Nyní k finanční situaci obyvatelstva.

Vývoj hospodaření podniků ovlivnil i finanční situaci obyvatelstva. Příznivé finanční výsledky podniků, podstatně vyšší částky výplat podílů za výsledky hospodaření běžného roku i jejich doplatky za rok 1966 a provedené platové úpravy v některých odvětvích nevýrobních sfér, např. ve školství a zdravotnictví, ovlivnily podstatně zvýšení peněžních příjmů obyvatelstva. Peněžní příjmy obyvatelstva stouply v roce 1967 o 11,7 mld Kčs, tedy o 3,1 mld Kčs více než bylo uvažováno. K největšímu absolutnímu zvýšení došlo u příjmů z mezd, relativně nejrychleji však vzrostly příjmy zemědělců.

Je v našich silách dosáhnout růstu mezd a životní úrovně zlepšenou prací. Je nesporné, že reálný růst produktivity práce zůstává jedním z nejnaléhavějších úkolů celé naší výroby. Přitom růst produktivity nemusí být vždy zajišťován jen investováním do nových továren a do nových strojů. Značným přínosem pro růst produktivity práce zůstávají stále aktuální i takové činitele, jako je lepší organizace výroby, zlepšení pracovní morálky, dodržování pracovní doby, zlepšení pracovního prostředí apod.

Vklady obyvatelstva na vkladní knížky u Státních spořitelen vzrostly v loňském roce o 5,6 miliardy Kčs, z toho na Slovensku o 1,7 miliardy Kčs. Jejich celkový stav dosáhl ke konci roku výše 45,2 miliardy Kčs. Srovnání s jinými průmyslovými státy i vývoj hospodářské a životní úrovně ukazují, že můžeme očekávat další růst úspor. Vláda bude celou svou hospodářskou politikou spoření obyvatelstva a stejně tak i podniků dále podporovat. Současně budeme v souvislosti s rozvíjením peněžního trhu - a platí to zejména i o efektivním využití vkladů obyvatelstva pro vyšší zapojení do úvěrových operací v oblasti služeb, bytového hospodářství apod. - podporovat pružnost výroby i obchodu.

Jako významné opatření nutno uvést zejména rozhodnutí vlády z loňského roku o rozvoj výroby stavebních hmot.

Stav oběživa ke konci roku 1967, soudružky a soudruzi poslanci, činil 13,1 miliardy Kčs. Této výši odpovídá obrat oběživa zhruba 32 dnů, což je vcelku v souladu s hospodářským vývojem.

Jak posuzovat finanční hospodaření státu? Příznivý vývoj finanční situace podniků a obyvatelstva se neprojevil přiměřeně v centrálním finančním fondu, ve státním rozpočtu.

V roce 1967 nový ekonomický model řízení ještě zcela nepůsobil, ve financování se prosazovaly - nikoliv v pomíjivém rozsahu - staré metody prakticky automatického "fasování" peněz z bankovních účtů státních prostředků. Resorty i národní výbory požadovaly na značnou část svých mimořádných výdajů krytí z ústředního rozpočtu nebo z vládní rozpočtové rezervy. Z vládní rozpočtové rezervy bylo v roce 1967 uvolněno celkem 4,1 miliardy Kčs. Snahy centrálních orgánů narážejí na silný tlak zdola a nedaří se vždy dostatečně mu čelit. Důsledky hradí ovšem celá společnost, státní rozpočet především.

V průběhu roku 1967, jmenovitě v jeho první polovině, převažovaly v rozpočtovém hospodaření příjmy nad výdaji. Avšak podstatné zrychlení rozpočtových výdajů v závěru roku nakonec vedlo ke schodku ústředního rozpočtu.

V rozpočtovém hospodaření byly překročeny plánované příjmy i plánované výdaje. Nemalý podíl na překročení rozpočtových výdajů mělo překročení některých úkolů státního plánu v průmyslu a v zemědělství, které zvýšilo nároky na úhradu cenových rozdílů, cenových intervencí a dotaci k hrubému důchodu v rámci současné dotační politiky. Proto lze toto překročení rozpočtu hodnotit příznivě, neboť současně došlo k vyšším dodávkám zboží a tím k lepšímu zásobování trhu. Tak například objem tržní produkce v zemědělství měl za následek, že se přírůstková prémie a diferenciální příplatky poskytované ze státního rozpočtu zvýšily proti plánu o více než 1100 miliónů korun.

Příjmy státního rozpočtu byly v roce 1967 překročeny o 3,9 mld. Kčs, ale ani to nestačilo krýt rostoucí požadavky ve výdajích. Řekl jsem již, že dnešní soustava podnikových daní a odvodů vyžaduje úpravu, aby lépe regulovala podnikové důchody, reagovala na změny cen, umožnila i společnosti získat zdroje na krytí rostoucích úkolů.

Nadto řada podniků neplní řádně své povinnosti vůči státnímu rozpočtu. Nově utvořené odbory státních financí, které provedly letos poprvé finanční vypořádání ústředně řízených státních hospodářských organizací, vyměřily jen po prvních revizích navíc 230 miliónů korun odvodů do státního rozpočtu. Nadto cenové revize prováděné cenovými orgány odhalily v roce 1967 a v 1. čtvrtletí letošního roku na 1185 miliónů Kčs neoprávněného zvýšení cen s důsledky pro odvody do státního rozpočtu.

V konečném výsledku nekryjí příjmy ústředního rozpočtu jeho výdaje.

Schodek ústředního rozpočtu činí 2831 mil. Kčs, přebytek národních výborů 2054 mil. Kčs, schodek celého státního rozpočtu 777 mil. Kčs.

Schodek ústředního rozpočtu nemůže být uhrazen z přebytku rozpočtu národních výborů, neboť tento přebytek je převáděn do jejich fondu rezerv a rozvoje, kterého národní výbory používají ve své pravomoci. Schodek ústředního rozpočtu je zatím kryt úvěrem Státní banky čs. Řešení schodku i závazků státního rozpočtu vůči Státní bance z minulých let bude vládě a Národnímu shromáždění navrženo v rámci připravovaných opatření k zabezpečení zvýšení příjmů a snížení výdajů státního rozpočtu. Prosím Národní shromáždění, aby tento způsob řešení, jakož i finanční vypořádání s podniky za minulý rok schválilo a v další etapě připravovaná opatření k rozpočtové rovnováze podpořilo.

Schodek státního rozpočtu neříká mnoho sám o sobě. Rozhodující je, vznikl-li schodek v souvislosti s kladnými opatřeními k ovlivnění hospodářského růstu, či byl-li činitelem zvyšujícím nerovnováhu a zdrojem inflace. Z tohoto hlediska nutno přiznat, že schodek státního rozpočtu za minulý rok není důsledkem aktivních zásahů státu na peněžním trhu, ani cílevědomých snah k posílení hospodářské konjunktury nebo žádoucích strukturálních změn. Jde o projev trvalých tendencí ke schodkovosti, vyvolaných nadměrnými výdaji při velkém rozsahu dotací a systémem daní a odvodů, který nezabezpečuje dostatečné příjmy státního rozpočtu. Proto s nápravou počítáme již při přípravě hospodářské směrnice na rok 1969.

Přitom stojí před námi ještě pro rok 1968 nutnost opatřit peníze na realizaci přijatých opatření v oblasti sociální politiky, na rehabilitace a jiné naléhavé úkoly. Musíme se starat, abychom měli dostatečný prostor i pro podporu strukturálních změn a pro aktivní ovlivňování peněžního trhu.

Rozbor loňského i letošního hospodaření ukazuje, že bude nezbytně nutné zajistit jednak přísnou hospodárnost ve výdajích, jednak dostatečné zvýšení rozpočtových příjmů. Nechceme, aby potřebná opatření postihla obyvatelstvo. Proto uvažujeme o zavedení progresívních odvodů podniků. Je to nevyhnutelné, nemá-li dojít k dalšímu prohloubení nerovnováhy a to je i v zájmu jistot samotného socialistického podnikání.

V současném demokratizačním procesu se vyskytují i tendence k jakési - řekl bych - dezintegraci, jednou v rámci odvětví, jindy oboru či okresu apod. Vzhledem k dosavadním disproporcím, zejména cenovým, musí stát poskytovat mj. vedle krytí společenské spotřeby řadu dotací investičních i neinvestičních. Proto je nutné takovým nežádoucím tendencím, tendencím k dezintegraci, čelit a hospodářské zdroje posuzovat komplexně ve všech souvislostech.

Znovu podtrhuji význam podnikatelské kalkulace. Významnou součástí rozpočtových výdajů jsou právě dotace. Samozřejmě, že by se nám velmi ulevilo kdybychom nemusili dotace, které představují pětinu všech výdajů státního rozpočtu, poskytovat. Odstranění zbytečných dotací ze státního rozpočtu plně odpovídá snahám ministerstva financí. Proces odstraňování dotací všemožně podporujeme. Musíme však vzít na zřetel to, že nestačí prostě dotace jen škrtnout a že bude všechno v pořádku. To by vedlo ke značným otřesům v hospodářství a to nikoliv jenom obrazně. Ze 40 mld dotací připadá 10 mld na dotace investiční a z nich jen dvě mld připadají na průmysl. Ostatní jsou určeny na rozvoj dopravy, zemědělství, spojů a jiných nevýrobních odvětví, která se bez státní podpory zatím neobejdou. Z 20 mld neinvestičních dotací připadá přes 11 mld na zemědělství, z nich část tvoří nutné kompenzace pro vedené cenové přestavby, a to konkrétně 4,2 mld Kčs. A další část, 2,7 mld tvoří cenové intervence k nákupním a prodejním cenám, diferenciální příplatky, přírůstkové prémie. Ztráty bytového hospodářství dotoval státní rozpočet v r. 1967 částkou 2,6 mld Kčs a dopravu částkou 2,4 mld Kčs.

S jakými závažnými problémy je rušení dotací spojeno, osvětluje příkladmo skutečnost, že okamžité odstranění dotací by okamžitě nutně vedlo k zvýšení cen potravin zhruba o jednu pětinu, nájemného na víc jako dvojnásobek apod. K odstranění dotací ze státního rozpočtu musí proto docházet postupně s prosazováním hospodářské reformy jako celku a současným prováděním sociálního programu. Přes intenzívní jednání o snížení dotací chci uvést, že se ukazuje, že ještě v r. 1969 bude objem neinvestičních dotací zhruba ve výši 17 mld Kčs.

Nyní ke vztahům k zahraničí. V r. 1967 byly naše vztahy k zahraničí charakterizovány menším růstem našich aktiv ve styku se socialistickými zeměmi a tím, že zadlužení v kapitalistických státech se nezvýšilo. Trvaly však ještě obtíže ve struktuře našich závazků ve volných měnách, i když v devizové situaci ve volných měnách došlo k určitému zmírnění napjetí v rozsahu zhruba 30 mld dolarů. I nadále však jsme byli nuceni udržovat svoji likviditu ve volných měnách krátkodobými, a to v neúměrném rozsahu, a středně dlouhými úvěry a neefektivními vývozy z neuspokojivé dosavadní struktury. Jsme nuceni vyvážet i takové výrobky, kde devizy produkujeme stále velmi draho. Průměrně produkujeme jeden rubl za 18 Kčs a jeden dolar za 31 Kčs.

Vysoká reprodukční cena deviz je zčásti důsledkem nízké efektivnosti naší výroby a našeho zahraničního obchodu, zčásti důsledkem diskriminačních opatření západních zemí vůči našemu vývozu. Mám na mysli zejména celní diskriminační a podobné bariéry. Každý krok k nápravě pomůže snížit podíl krátkodobých závazků na naší celkové zadluženosti, jejíž úrokové zatížení zbytečně zatěžuje naši ekonomiku, mimo jiné částkou v úrocích ročně více než 20 mil. dolarů.

Hlavními ekonomickými nástroji rozpočtové politiky na úseku zahraničního obchodu jsou v rámci vnitřního cenového reprodukčního vyrovnání cenové přirážky a srážky, jejichž smyslem a účelem je podpora efektivnosti naší zahraniční směny, potlačování neefektivních a preferování efektivních vývozů. Saldo přirážek a srážek uhrazené ze státního rozpočtu r. 1967 činilo ještě přes 5 mld Kčs. Chtěl bych zdůraznit, že postupný přechod k reálnému kurzu a směnitelnosti koruny, vytyčený našim vládním prohlášením, nutně povede k tomu, že soustava přirážek a srážek bude omezována a nakonec zrušena. V důsledku toho tvrdé podmínky zahraničního trhu dopadnou na podniky plnou vahou. Proto je třeba, aby podniky cílevědomě, včas a už nyní připravovaly své výrobní a prodejní koncepce, které musí přihlížet k podmínkám světového trhu a které se mohou i podstatně lišit od dosavadních představ o vývoji výroby průmyslové i zemědělské. Jen tak budou mít jistotu, že i bez dosavadní soustavy přirážek a srážek budou moci efektivně obchodovat a stát na vlastních nohou. Je to současně perspektiva efektivnosti celého rozvoje republiky stejně tak jako perspektiva samotných pracovníků naší výroby.

Efektivní zapojování do mezinárodní dělby práce zajistí vliv zahraničního trhu a světových cen na naši ekonomiku, ukáže nám, co vyrábíme draho a co levně, kam máme zaměřit náš další rozvoj. Je to tvrdá cesta, ale je to jediná cesta pro upevnění stability naší měny a obnovení postavení koruny mezi měnami vyspělých zemí.

Jak hodnotit oblast investic? Jedním z hlavních zdrojů inflačních tendencí v našem národním hospodářství jsou investice. Silný tlak na zahajování nových investic na jedné straně a nedostatečná nabídka v důsledku omezenosti kapacit na straně druhé má za následek, že účinný trh investic prakticky neexistuje, investor "hledá" - často marně - dodavatele. Téměř všechny zdroje podniků jsou v tom směru doslova "horkými" penězi, které hledají okamžité uplatnění. Podniky často uvažují podle zásady "co je doma, je doma" a nekalkulují výhodnost investic, nevycházejí ještě vždy z toho, že "se to počítá", že jde o otázky efektivnosti užití národního důchodu nyní a efektivnosti jeho tvorby v budoucnosti, že se tím rozhoduje i o jejich zdrojích i mzdách v dalších letech. Nesnaží se vždy o cílevědomé úspory, neusilují o nejvýhodnější umístění prostředků prostřednictvím peněžního trhu a o formování žádoucí kooperace.

Vysoká převaha poptávky po investicích vedla v loňském roce k tomu, že investoři ve snaze o získání dodavatele přistupují na vyšší ceny, promíjejí blahovolně a jaksi samozřejmě sankce za neplnění smluv, poskytují služby, které patří k povinnostem dodavatele, jsou málo nároční na kvalitu práce, na komplexnost výstavby i na technickoekonomické parametry. Tento stav vytvořil velmi složitou situaci, za které si investiční politika vyžádala značné administrativní zásahy včetně omezování zahájení staveb.

K nápravě těchto nedostatků musí svou úlohu sehrát i takové nástroje, jako je zadávací řád, stavební řád, čs. státní normy. Zadávací řád pro investiční dodávky je připraven a má zvýšit tlak na zkvalitnění investičního procesu. V rámci konsolidačního programu musíme usilovat o stanovení závazných priorit pro zahajování nových investic v souladu s kapacitními i finančními možnostmi a vycházet přitom z požadavků vytvářet předpoklady pro strukturální změny, pro posílení bytové výstavby a infrastruktury, pro snížení rozestavěnosti a zkrácení doby výstavby. Jen za těchto podmínek lze účinně rozvinout a vytyčit prostor, pro konkursní řízení banky, jak je podporujeme. Splnění požadavků na bytovou výstavbu se neobejde bez omezení výstavby ve výrobní sféře, neboť nemůžeme omezovat investice v zanedbané infrastruktuře.

Stačí připomenout, že např. na Slovensku se učí ve dvou a třísměnném vyučování asi čtvrtina žáků. Nadto musíme nutně brát ohled na celkové problémy oblastní.

A nyní k hospodaření národních výborů. Z rozpočtového hospodaření národních výborů za rok 1967 vyplynul přebytek 2,1 mld Kčs, na kterém se české kraje podílejí částkou 1,6 mld a slovenské kraje částkou 0,5 mld Kčs.

Rozpočty národních výborů nebyly ve zřízených podmínkách roku 1967 dostatečně stabilní. Národním výborům je závazně schvalován pouze objem subvencí a dotací z ústředního rozpočtu. V jejich rámci sestavují si svůj rozpočet příjmů a výdajů. Při existenci řady nutných potřeb, o kterých víme, že zdaleka přesahují možnost národního hospodářství, je možné překročení výdajů pouze v tom případě, jsou-li překračovány příjmy. V uplynulém roce byl rozpočet příjmů národních výborů překročen o 7,5 mld Kčs, což umožnilo v souvislosti s tím překročit výdaje o 5,4 mld Kčs. Nelze ovšem, soudružky a soudruzi, udělat závěr, že tohoto oprávnění a zvýšené pravomoci bylo vždy efektivně využito. Pod vlivem velkého tlaku na řešení problémů zaostalých úseků přistupují národní výbory často k neefektivnímu způsobu uspokojování požadavků - především zahajováním nových staveb a zvyšováním rozestavěnosti místo orientace na urychlené ukončování. Tak rozestavěnost v rozpočtových organizacích proti předpokládaným 10 mld Kčs koncem roku stoupla na 14 mld Kčs. Tento vývoj nás zároveň vedl k zostření dotační politiky se zaměřením i na termíny dokončování staveb, jak vláda schválila při projednávání závěrečného účtu.

K pokrytí neplánovaných potřeb vyvinuly národní výbory značné úsilí a dosáhly příznivých výsledků v inkasu vlastních rozpočtových příjmů. Vlastní příjmy národních výborů vzrostly proti r. 1966 o 19 %. V roce 1967 činily doplňkové příjmy 1,6 mld Kčs. To umožňuje národním výborům urychlovat podle jejich vlastního uvážení rozvoj jejich hospodářství.

Vedle zdrojů rozpočtu a fondů rezerv a rozvoje měly národní výbory k dispozici ještě zdroje získané sdružováním prostředků a úvěry státních spořitelen. Zatímco v roce 1966 získaly národní výbory ze sdružování prostředků 77 mil. Kčs, v loňském roce to bylo již více než půl mld korun. Čerpaných úvěrů od státních spořitelen ve výši 297 mil. korun použily národní výbory zčásti na rozvoj placených služeb a místní výroby, zčásti na společensky prospěšné jiné akce. Celkově tedy možno říci, že r. 1967 zvýšil samostatnost hospodaření národních výborů a prohloubil i v nejednom případě jejich podnikatelskou iniciativu.

Přesto však systém financování národních výborů ukázal řadu vážných slabin včetně 1 % odvodu z hrubého důchodu oborově řízených podniků. Tyto problémy nutno urychleně řešit a chci informovat Národní shromáždění o tom, že také v současné době jsou předmětem rozboru ministerstva financí spolu s národními výbory.

A nyní ke konsolidačnímu programu. Vývoj hospodářský v roce 1967 i v uplynulých měsících letošního roku ukázal, že dílčí úpravy v ekonomice nestačí, že je třeba začít nově, soustavněji a lépe pracovat, včetně práce na konsolidačním programu. Cestu k tomu ukazuje akční program strany i přijaté vládní prohlášení. Říká, co je třeba udělat hned a jakým směrem zaměřit naše další úsilí.