Za druhé, s ohledem na rozdílnosti hodnocení 20letého vývoje národního hospodářství doporučuji, aby analýza připravovaná vládou, byla předložena NS k projednání. Soudružky a soudruzi poslanci, když už mám slovo, dovolte mi přednést ještě jeden návrh, který je poněkud z jiné oblasti. Vzhledem k tomu, jak to vyplynulo z dnešní ranní diskuse řady poslanců, že sdělovací prostředky a některé denní listy psaly o vystoupení členů NS k novelizaci tiskového zákona informace zkreslené a tendenční, neodpovídající skutečnému průběhu našeho jednání o této věci, navrhuji, aby NS pověřilo svůj tiskový odbor, aby prostřednictvím ČTK byla vydána souhrnná objektivní a pravdivá zpráva o průběhu jednání a vystoupení poslanců k této otázce.

Měl jsem v úmyslu to navrhnout nejdříve tak, aby to provedlo ministerstvo kultury a informací. Vzhledem ke stanovisku, které zaujal s. ministr, jsem dospěl k závěru, že je lépe navrhnout, aby to provedl tiskový odbor NS. Prosím NS, aby můj návrh, který podávám ve shodě s řadou dalších poslanců, schválilo a aby tato zpráva byla vydána urychleně. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Poslední z přihlášených je posl. Sopr.

Posl. Sopr: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že není náhodou, že při projednávání závěrečného účtu za rok 1967 již přede mnou vystoupilo 5 poslanců-zemědělců, kteří zde hovořili o některých problémech našeho zemědělství. Také já bych se chtěl věnovat této tématice a říci k tomu několik slov. Nebude to již nic nového, něco zde bylo řečeno, něco bych chtěl dodat.

U většiny diskutujících dnes se projevilo to, že mají strach, že nám bohatnou podniky a na druhé straně chudne stát. Já se domnívám, že chceme-li, aby naše podniky byly samostatné, aby tvořily strukturu své výroby, aby se mohly skutečně samostatně pohybovat, je nutné, aby měly určité základní prostředky, aby skutečně bohaté byly. Proč o tom hovořím?

Hovořím o tom proto, že v dnešní době, pokud se nám dějí některé věci, ze kterých nemáme velkou radost - požadavky na mzdy a některé jiné věci - je to hlavně z toho důvodu, že se požadavky kladou na stát, směrem k našemu státnímu uspořádání, směrem ke státnímu aparátu a někdy i aparátu politickému. Zatím se nepřihodila situace, že by závod sám před svými lidmi byl odpověden za to, aby řešil svou situaci, ale vždycky se hledá cesta, aby tuto situaci řešil stát, náš státní aparát a naše státní orgány.

Hovořím o tom proto, poněvadž jsem se v poslední době zúčastnil některých jednání, kde jsem slyšel stížnosti ředitelů - obzvláště z potravinářského průmyslu - , kde byla vysvětlována situace, že není radostná, že dělníci jsou nespokojeni atd. Já se domnívám, že z toho je jediná cesta, abychom totiž skutečně nechali podniky řešit problémy na jejich vlastní bázi, aby je řešit musely samy, aby ředitelé těchto podniků nám nepřicházeli s tím, že chtějí, aby státní orgány řešily tyto problémy, nýbrž aby si je řešili oni sami ve svých podnicích. Tak, jak jsme je museli řešit my ve svých JZD, bez cizí pomoci, jen s tím, že jsme lidem vysvětlovali a dokazovali, jakým způsobem se můžeme dostat k soběstačnosti i ke zhodnocení jejich práce. Pro nás to také nebyla cesta lehká. A jestliže předseda toto neplnil, nemohl předsedu dělat a musel přijít jiný; musel řešit tyto problémy. A dokázali jsme, že v 90 % našeho zemědělství se tyto problémy vyřešily. Bylo již z jiného směru k tomu hovořeno.

My v zemědělství jsme od počátku založení družstev vlastně prožívali novou soustavu a spoléhali sami na sebe, z realizace výsledků své práce jsme tvořili prostředky na odměňování našich lidí. Jsme přesvědčeni, že jen to je cesta, kterou musíme nastoupit v celém našem státě a v celé naší společnosti, kde již není možné, aby došlo k nějakému vyrovnání zvenčí, kde si musíme pomoci sami, a to je cesta, kterou musíme přenést do našich závodů, abychom řešili situaci, kterou jsme si vytvořili.

Období po které tu jsme - alespoň my, kteří jsme tu první 4 roky - to je jedna cesta odhalování nedostatků, a já se bojím, abychom se s těmi nedostatky tak nespřátelili, aby se nám nakonec nestaly potřebou, nýbrž abychom skutečně přikročili k jejich řešení. V čem vidím řešení?

V době obrodného procesu nebylo příliš mnoho času nebo ještě jsme nepřikročili ke skutečnému řešení ekonomických problémů. Já se ovšem domnívám, že to, nač naši lidé nejvíce čekají, je právě řešení těchto problémů, problémů ekonomických, které, i když nám někdy nebudou příjemné, řešit musíme, abychom z mezinárodního hlediska stále nevypadali jako chudí příbuzní. Dovolte, abych udělal jedno přirovnání, které možná nebude docela vhodné. Ale my jsme na naší vesnici byli svědky v minulosti toho, že ten, kdo byl bohatý, získával lepší ceny, ten, kdo byl chudý, toho každý, kdo od něho kupoval, tlačil ke zdi, mačkal z něho korunu, kterou ten chudý tak nutně potřeboval. Domnívám se, že my jsme v podobné situaci z hlediska mezinárodního, že naši obchodní partneři z kterékoli strany využívají této naší situace a že je potřeba, abychom se skutečně postavili již do nějaké takové pozice, která tomu zabrání.

Já nevěřím, že jsou tak velké rozdíly mezi námi a jinými. My prozatím v současné době máme problémy, říkáme, že např. v mléce, v zemědělství nejsme spokojeni atd., že nejdeme nahoru, naopak, že jdeme dolů apod. Ale já jsem byl i jinde, v NDR, v Dánsku, a myslím, že nejen že nejsou tak podstatné rozdíly mezi našimi kravami a tamními, ale že jsou i různé věci, jak se na tyto problémy díváme. V NDR např. jsem se setkal s tím, že přepočet mléka v dojivosti se děje na 2,5 % tuku. Kdybychom tento přepočet udělali u nás, pak jsme takřka na úrovni, kterou má v mléce NDR. A u nás se přece dodávky na trh neustále zvyšují, nevíme kam s mlékem, přemlouvají nás mlékárny, abychom to zpracovávali doma atd., a přitom máme jednu z nejhorších dojivostí v Evropě.

Proč o tom hovořím? Protože se domnívám, že bychom měli dnes hledat příklady, kde se povedlo zefektivnit výrobu. Lidi by to zajímalo. Hledali by cesty a při dnešní demokratizaci by tyto cesty prosazovali ve svých závodech. My v dnešní době převážně se zabýváme problémy politickými a tyto věci opomíjíme. Domnívám se, že naši novináři, ale i naši ministři a všichni pracovníci naší centrální sféry by měli tyto příklady hledat a skutečně také prosazovat, aby pronikly mezi lidi, protože vidíme skutečně řešení jen v tom, že budeme pokračovat ve věcech, které se jinde podařily a kde se stav mění ve stav příznivý pro celý náš stát.

Mám však ještě několik problémů dalších. V poslední době jsme byli svědky jedné skutečnosti, která se projevuje i ve dnes projednávaném závěrečném účtě, a já jako zemědělský pracovník to dosti nelibě nesu. V zemědělských družstvech jsme se z 90 % obešli v těžkých dobách bez dotací a najednou slyšíme, že jedna třetina dotací ze státního rozpočtu jde do zemědělství. To je situace krajně nepříznivá, mohla by nám zkreslit pohled na naše zemědělství. My jsme ochotni jít ještě dál. Do dotací nás dostala naše společnost tím, že dopady velkoobchodních cen se soustředily v zemědělské prvovýrobě, ale my z toho nic nemáme. Máme dotaci 10 mld Kčs, která může budit dojem, že zemědělství nemáme v pořádku, ale znamená vyrovnání změn ve velkoobchodních cenách.

Rovněž se uvádí, jak stouply mzdy v tomto roce v zemědělství, jako by se chtělo říci: tak už dost. Vždyť to není pravda, vždyť ještě nejsme vyrovnáni. Vždyť jsme ještě hluboko pod celostátním průměrem a obzvláště proti tomu, co je náš průmysl. Obzvláště důležité je to, že my nezískáváme peníze, které naši lidé vydělávají za 8 hodin, ale potřebujeme k tomu více času. V tom je ještě značná disparita, kterou musíme odstranit. Jsme schopni to v našem zemědělství řešit, poněvadž intenzita naší výroby roste a jsme schopni jí využívat.

Ale měli bychom opatrně zacházet s čísly a vysvětlovat, jak povstaly. Jinak zkreslují pohled na naše zemědělství. Bylo by škoda, kdyby po posledních dvou nebo třech letech, kdy se naše zemědělství rozjíždí, mělo se opět zastavit. To snad by byla tragédie celé naší společnosti. V poslední době často přemýšlím o tom, jak řešit problémy, které naše zemědělství má. Vím, že je to otázka půdy, její úrodnosti, poněvadž jedině tam je základ, na kterém můžeme budovat. V této souvislosti náš ministr s. Borůvka často hovoří o národní půjčce, která by se mohla ve prospěch zemědělství udělat, abychom své problémy mohli řešit naráz. O všem je tu ještě jedna cesta. Znovu bych použil slov s. Borůvky, která pronesl, když hovořil při projednávání zákona na ochranu půdního fondu: říkal, že jsme vytvořili zákon, jeden z nejlepších na světě, že teprve generace po nás posoudí, jaký byl ten zákon dobrý. Po jeden a půl roce působnosti toho zákona zjišťujeme, že smysl zákona, totiž aby nám půdní fond neubýval, popř. aby ten, kdo chce půdní fond vytrhnout z výrobního procesu, půdu dobře zaplatil, aby tak vznikl fond, který by se použil pro zvýšení úrodnosti ostatních půd, se neplní. Zvláště s. min. financí a s. min. zemědělství by měli pečlivě dbát, aby ten zákon byl plněn. Přitom, jak nám půda stále ubývá, by to byl zdroj příjmů, který by dokázal hradit potřeby k zúrodnění půdy, aby půda skutečně dávala, co v našem zemědělství potřebujeme.

Byla by ještě řada dalších problémů, které v zemědělství máme. My jsme vybudovali silné socialistické podniky v zemědělské prvovýrobě. Ale již v příspěvcích přede mnou se objevovaly problémy, které hrozí, že se může zarazit růst naší výroby ne proto, že bychom nebyli schopni vyrábět, ale proto, že navazující zpracovatelský průmysl není schopen řešit tu velkou výrobu, které bychom chtěli docílit. Hovořím o tom proto, že se dnes zemědělské nákupní závody podružstevňují. 0tázka je řešena, ale co bude mít za následek? Jestliže združstevníme tento úsek, bude to opět mít za následek, že zemědělští družstevníci budou muset budovat obchodní centrály nebo hospodářská skladiště, skladištní družstva, která tak nutně potřebují k zužitkováni své výroby, ať již v krmivářství, nebo pro naši společnost.

V současné době je tu velký problém, o kterém hovořil posl. Zima z hlediska svého okresu. Je to vážný problém. Stojí nám 20 tisíc tun dobytka ve chlévech, který je již připraven na jatky, je v dobré kvalitě, ale zpracovatelský průmysl nemá možnost ho zpracovat. Soudruh Zima hovořil o tom, že bychom mohli vytvořit družstevní podniky, ale bylo by to odčerpávání prostředků prvovýroby, bez nichž se nemůžeme obejít.

Proč o tom hovořím? Aby soudruzi ve vládě a v národohospodářské radě a příslušných ministerstvech zaujali k tomu stanovisko, abychom věděli, jak se bude dále vyvíjet náš zpracovatelský zemědělský průmysl, aby se stal pokračovatelem rozvinuté socialistické velkovýroby v našem státě, abychom tak dokázali kvalitně zpracovat vše, co dovedeme v naší zemědělské prvovýrobě vyrobit. (Potlesk.)

Předseda NS posl. Smrkovský: Děkuji posl. Soprovi. Než požádám ministra Suchardu o slovo a s. inž. Rapoše o závěr, chtěl bych, abychom vyřídili tyto věci.

Je to víceméně interpretace posl. Hečka. Žádá od vlády analýzu hospodářského stavu v souvislosti s článkem profesora Šika, místopředsedy vlády. Tento požadavek posl. Hečka je příbuzný obsahově se žádostí posl. Kopeckého, který mně dal písemně doporučení, že by bylo nutné během července nebo srpna udělat společnou schůzi všech výborů, na které by místopředseda prof. Šik seznámil poslance s analýzou národního hospodářství, se záměry, s postupem realizace, jak vláda chce problémy řešit, abychom mohli na dotazy našich občanů na různých schůzích kvalifikovaně odpovídat. Lidé čekají na to, že začneme uskutečňovat taková opatření, která zajistí růst životní úrovně... atd. Je zde řada bodů ze sféry hospodářské.

Domnívám se, že by oba tyto náměty, jak od s. Kopeckého, tak od s. Hečka měly by být považovány za totožné a po projednání v předsednictvu NS vzhledem ke kalendáři - se potom dohodneme s vládou, aby taková schůze se v nejvhodnějším čase uskutečnila.

Souhlasíte, abychom to tak udělali? Děkuji. Hlasovat není třeba, jste pro.

Je tu druhý návrh posl. Hečka, aby Kancelář NS, tzn. její příslušní pracovníci, provedli písemné zhodnocení diskuse v NS při projednávání včerejších věcí.

Myslím, že celkově s tím můžeme souhlasit, já bych s tiskovým zákonem spojil i rehabilitační zákon, nebo držme se pouze tiskového zákona. Já to doplňuji, aby zpráva byla schválena předsednictvem NS a dána naší ČTK. Myslím, že to takto můžeme udělat aniž bychom o tom hlasovali. Má někdo opačný názor? (Hlas z pléna: myslím, že by to bylo třeba provést ihned.) Možné by to bylo, naše zasedání by mělo skončit v pátek v poledne, musíme se tedy podle toho také zařídit zítra v diskusi, chceme-li takto končit a já tedy z tohoto místa ukládám s. gen. tajemníku v NS zařídit všechno potřebné, aby zhodnocení bylo provedeno a v pátek než se rozejdeme, aby taková zpráva zde byla vámi schválena.

Posl. akad. Knapp: Vzhledem k tomu, že posl. Hečko se vrátil k dopolední diskusi o tiskovém zákoně, tak myslím, že i mně prominete, že se k ní také vrátím. K návrhu ke shrnutí nemám nic, nejsem proti tomu, ale nevím k čemu to bude. To tiskový odbor má zhodnotit naši diskusi, nebo se má začít oficiální zpravodajství, to by snad mělo být podrobně vysvětleno.

Já jsem chtěl říci jinou věc. My jsme všichni, mě v to počítaje, v diskusi o tiskovém zákoně včera i dnes požadovali od novinářů, aby psali pravdu, žádali jsme pravdu od tisku, rozhlasu a televize, a to právem. Myslím, že totéž právo má tisk, rozhlas a televize vůči nám a chtěl bych upozornit na jednu věc, kde myslím tento požadavek z naší strany nebyl splněn. S. posl. Hanzlík dnes ráno konstatoval, cituji z protokolu: " . . . přečtěte si v dnešním Rudém právu, kde se nepravdivě psalo o tom, že soudruh Lenárt požádal, aby ho delegovali na sjezd. Co to je? Nemáme žádný jiný požadavek, ale hrajme poctivě a čestně. (Dlouhotrvající potlesk.)" Já velmi souhlasím s tímto požadavkem, který byl nakonec vznesen, ovšem konstatuji, že v Rudém právu nic podobného napsáno nebylo, že naopak v Rudém právu korigují nepravdivou zprávu z Nové svobody. (Hlasy z pléna: a o to jde.) Já jsem vám přečetl, co říkal s. Hanzlík - v Rudém právu, kde se nepravdivě psalo. V Rudém právu se nepsalo nepravdivě nic, v Rudém právu vzali s. Lenárta v obranu proti Nové svobodě, ale tady je to formulováno tak, že je to kritika Rudého práva, ale to pravda není a to je to, co jsem chtěl říci.

Posl. Hanzlík: Súdružky a súdruhovia, prosím za prepáčenie, ja som celú vec so súdruhom redaktorom z Rudého práva prejednal. Stala sa jedna vec, ja som hovoril voľne a tak sa mohlo stať, že som miesto slova "ako" použil slovo "kde" a na toto slovíčko sa zvrhla celá vec - Chcel som povedať, prečítajte si v dnešnom Rudom práce, ako sa nepravdivo písalo atď. V Rudom práve je to predsa jasne napísané. Prosím o porozumenie, niečo také som nemal na mysli, ale myslel som to tak, ako o tom hovoril s. Knapp. V tom jedinom slovíčku sa stala chyba, pripúšťam, že to bola chyba moja. Chcel som povedať, ako sa nepravdivo písalo. To ovšem neznamená, že som tu úmyselne hovoril nepravdu. Mojou snahou bolo ukázať na to, že sa píše nepravda. Prosím o porozumenie, v tom zmysle som to už so súdruhom redaktorom prejednal.

Předseda NS Smrkovský: Mějme za to, že tato historka, týkající se s. Hanzlíka je vysvětlena a nemusíme se k ní vracet. Pokud jde o požadavek s. Hečka, aby byla zhodnocena diskuse k tiskovému zákonu, prosím s. Nového.

Posl. Nový: Jestli jsem rozuměl s. Hečkovi, nenavrhoval, aby se hodnotila diskuse, jak říkal s. Knapp, ale aby byla podána objektivní informace o diskusi.

Předs. NS Smrkovský: Místo zhodnocení objektivní informace. Podle mého názoru je to totožné, ale to je jedno.

Posl. Hečko: Já se velice omlouvám, že zdržuji, ale já jsem si ten návrh napsal a také jsem jej četl. Doslova zní: Aby NS pověřilo svůj tiskový odbor, aby prostřednictvím ČTK byla vydána souhrnná objektivní a pravdivá zpráva o průběhu jednání a vystoupení poslanců k této otázce.

Předs. NS Smrkovský: Myslím, že s tím můžeme souhlasit a že to provedeme. (Hlasy z pléna: ano.) Tím je to vyřízeno. Tady ty dvě žádosti, týkající se vlády, s těmi byl také vysloven souhlas. Tím považuji tyto záležitosti pro dnešní naše jednání za vyřízené a prosím ministra financí inž. Suchardu, aby se ujal slova ke svému závěru.

Min. financí inž. Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mně, abych ve svých závěrečných slovech zase převedl jednání do tóniny v dur. Chtěl bych zejména v navázání na celou diskusi, která se týká závěrečného účtu, velmi ocenit především to, s jakým důrazem a náročností jste projednávali závěrečný účet ne jenom v jednotlivých výborech, ale při dnešním jednání v plénu NS.

Myslím, že je přitom nesmírně cenné, s jakou citlivostí jste přitom spojovali náročnost práce v hospodářské oblasti s politickými úkoly. Myslíme si, že my, kteří pracujeme a neseme odpovědnost před vámi v centrálních orgánech, nemůžeme ponechat stranou ani vaše nemalé znepokojení nad tím, jaký je vývoj v národním hospodářství posuzováno nejen z hlediska roku 1967, ale i z celkových tendencí roku 1968.