Konečně myslím, že nelze ani přejít to, že závěry, které z toho vyplynuly a vyplývají, byly neseny hlavně snahou, jak dále a jak efektivněji.

Na toto téma bych chtěl především říci jednak pro závěr dnešního jednání, jednak pro vaši politickou práci, že po této stránce se v intencích programu vlády v současných dnech dokončuje národohospodářská směrnice pro přípravu roku 1969. Jde nyní o to, aby v souladu se závěry Hospodářské rady, která tyto materiály projednávala, byla tato hospodářská směrnice dopracována a dokončena v široké spolupráci s podniky. Jde o to, aby se na tom podniky přímo podílely, aby to byl kus jejich práce a kromě toho aby se tímto způsobem tato informace pro přípravu plánu roku 1969 dostala k nim co možná nejdříve už ve formě pracovních zásad.

Kromě toho chci říci, že v současné době se uzavírají v rámci programu vládních prací práce na analýze našeho hospodářského vývoje, na jejímž podkladě bude možno navrhnout závěry pro další hospodářskou politiku.

Myslím, že to bude také příležitost, při které bude možno se vrátit k některým připomínkám, které zazněly v průběhu jednání a na které reagoval také předseda NS Smrkovský.

Dodávám ještě, že kromě toho byla ustavena zvláštní komise teoretiků v rámci předsednictva vlády, a to skupina vedená s. Šikem, kde se mají propracovat zásady, jak dále rozvíjet, jak dále pokračovat při zabezpečování a rozvíjení nové soustavy řízení.

Kromě toho vás chci seznámit - na vaše připomínky a dotazy - s tím, že už v této etapě byla vypracována řada studií a návrhů o hospodářské politice, včetně některých studií vysokých škol a ekonomických institutů, včetně návrhů našeho ministerstva financí, na odstranění některých konkrétních hodnotových deformací.

Konečně, abyste znali obraz práce vládních orgánů, doplňuji, že se soustavně a velmi intenzívně v této době pracuje na všech zásadách návrhu federalizace. Zejména to platí pro nás v hospodářské a finanční sféře. Nemalou zde úlohu máme při vyvozování důsledků, jež federalizace bude mít na fungování integrovaného hospodářství a na celou hospodářskou i finanční politiku.

Konečně, na podkladě nového státoprávního uspořádání bude nutné vypracovat ucelený program obnovené hospodářské rovnováhy. Myslím, že není potřeba zvláště podtrhovat, že finanční politika, jejíž zásady budeme aktualizovat pro rok 1969, bude v tom hrát nemalou úlohu. Ke všem vašim podnětům bych chtěl říci, že rozhodně k nim budeme v další své práci přihlížet, že se k nim budeme vracet, ať jde o podněty ve výborech nebo o doporučení zde v plénu.

Pokud jde o samotnou finanční politiku, bude mít vliv na celý probíhající obrodný proces v našem veřejném životě. Já jsem proto považoval za správné ve svém úvodním slově celou jednu část věnovat vztahům mezi demokratizací v rámci našeho socialistického vývoje a úlohami ve finanční politice. Demokratické zřízení - znovu opakuji není možné bez demokratické finanční politiky, která je opět spjata s aktivní i řídící úlohou i Národního shromáždění, opírající se o hlubokou znalost života v podnicích a obcích.

Všechny možnosti, jež plynou z moderní finanční politiky jsou odsouzeny k nezdaru, nebudou-li moci počítat s pochopením veřejnosti. V tom je právě velký význam i tohoto jednání v Národním shromáždění.

Chtěl bych zaměřit naši pozornost i na to, že bylo zrušeno utajování velkého množství údajů o naší ekonomice. Uvádím to, protože to nám umožní, abychom mohli veřejnosti mnohem konkrétněji doložit a dokládat naši hospodářskou situaci, naše záměry ve finanční politice vlády, i to, jak se skutečně tyto záměry plní, aby se mohly dávat veřejně v číslech a faktech odpočty z této naší společné činnosti, jak našich jednotlivých centrálních orgánů, našeho ministerstva financí, tak celé vlády.

Doufáme, že dosáhneme i toho, co se nám dosud nedařilo, tj. pochopení, že se peníze nevyrábějí někde v nějaké alchymistické dílně, nebo že rozhodující pro to je naše státní tiskárna cenin, ale naopak, že nemáme ve státní pokladně nic jiného, než co do ní podniky a obyvatelstvo odvádí a že nároky, které podniky, národní výbory i jednotliví občané vznášejí na stát, kladou koneckonců sami na sebe.

V diskusi zazněl také nejeden hlas obav o další vývoj a zazněly některé silné kritické připomínky na naši adresu a správné volání po tom, aby naše finanční politika byla mnohem aktivnější, aby byla mnohem důslednější a mnohem tvrdší. Já bych k tomu chtěl říci, že je to pro nás samozřejmě velmi závazné. Beru to zároveň ovšem jako velký závazek pro všechny ostatní přítomné, tak aby v našem jednání se skutečně kloubilo to, co označujeme jako jednotu slov a činů. Jsem přesvědčen, že to pomůže. Ministerstvo financí při projednávání některých předloh právních norem, které mají zjednat možnost jak získat další zdroje pro vyrovnanost státního rozpočtu (jednání budou v nejbližších dnech ve vládě a v dalších orgánech) se znovu k tomu vrátí. Budeme-li vycházet z jednoty slov a činů, snadněji se nám podaří prosadit návrhy, se kterými k vyrovnanosti chceme přistupovat. Nebudu je rozvádět, protože jsem dostatečně o nich hovořil ve svém úvodním referátě.

Z jednotlivých hlasů chci reagovat alespoň na některé. Přitom to, soudružky a soudruzi poslanci, neznamená, že ostatní připomínky ponecháme stranou. Pokud na ně nebudu reagovat, znamená to, že přebíráme v centrálních orgánech závazek reagovat na ně tak, jak máte jako poslanci na odpověď právo.

Zazněla zde nejedna připomínka a nejeden hlas, týkající se zemědělství. Chtěl bych k této otázce říci, že nemálo se o těchto otázkách diskutovalo i ve výboru pro plán a rozpočet. Chtěl bych znovu opakovat to, co jsem opakoval tam, že vláda a i naše ministerstvo financí spolu s ministerstvem zemědělství střeží velmi přísně a náročně to, co označujeme jako důchodovou politiku v poměru k zemědělství. Jestliže platí linie využívat vlastní surovinové zdroje a jestliže vidíme, co znamená tento vývoj ve světě, bylo by nejen nesprávné, ale i krajně pošetilé, kdybychom v naší důchodové politice chtěli hrát něco jiného, než nesmírně vážnou a nesmírně zodpovědnou hru vůči celému zemědělství.

Myslím ovšem, že hlasy, které vyzněly z našeho jednání, jsou zároveň výzvou pro orgány ministerstva zemědělství a výživy i pro nás na ministerstvu financí, abychom dali dohromady koncepci důchodové politiky v zemědělství tak, aby v tomto směru byla posílena jistota vývoje, jak o něm hovořím. A pro vaši politickou práci, že to nemyslíme do prázdna, znovu chci opakovat, že jestliže na hodnotových deformacích v naší ekonomice se podílí z velké části vyrovnávání a kompenzace nutné v důsledku přestavby cen, opakuji, že nad rámec těchto zhruba 4 a půl mld Kčs, jež se toho týkají, je potřebí provést některé korekce v poměru k zemědělství, že v rozpočtu na rok 1968 jsme navrhli se zemědělstvím, další položky pro zemědělství zhruba v částce asi 500 mil. Kčs. Prosím vás, abyste vycházeli z toho, že příplatky k dodávkám obilí, které byly povoleny v průběhu roku 1967, byly výrazem další korekce a výrazem dalšího seriózního přístupu k tomu, jak vážně myslíme z hlediska vládních prací důchodovou politiku v zemědělství.

Myslím, že bude ale třeba důchodovou politiku v zemědělství dopracovat tak, jak máme se s. Borůvkou sjednáno a že bude užitečné, aby o tom jednal nejen výbor zemědělský, ale také výbor pro plán a rozpočet, protože myslím, že jde o jeden ze základních koncepčních materiálů dalšího rozvoje.

Konečně v jednáních, která se týkala zemědělství, vyzněly některé hlasy, které, myslím, nedocenily dostatečně realitu života, se kterou my zejména právě v oblasti zemědělství počítáme. Chtěl bych vás informovat o tom, že když jsme projednávali závěrečný účet ve vládě, vláda odsouhlasila náš návrh, že se s. Borůvkou budeme promýšlet, jak řešit dál některé nedostatky a některé deformace, které vedou nakonec i k nesprávnostem ve vztazích mezi socialistickými zemědělskými podniky. Mám na mysli to, o čem se zmínila ve svém příspěvku s. Hejlová, tj. otázka naprosto nežádoucích mezidodávek, z kterých se potom počítají přírůstkové příplatky a které se týkají nikoli brakového dobytka, jak se ukázalo při prověrkách, ale které se týkají také krmiv atd. Říkám to proto, že platí velmi cenné a dobré české přísloví, že dobré účty dělají dobré přátele. Jestliže tedy chceme vůči zemědělství být velmi přísní z našeho hlediska v důchodové politice, nemůžeme na druhé straně připustit nic, co by to deformovalo ve vztazích přímo mezi podniky. Uvádím to také proto, že nejsme bohužel ještě tak daleko, abychom mohli opomenout i to, co je potřeba kontrolovat, přestože bychom byli mnohem raději, kdybychom v tom směru od mnoha kontrol mohli upustit.

Další příspěvky se obracely v nejednom případě k otázkám bytového hospodářství a celé bytové politiky. Dovolte mi, abych na toto téma řekl alespoň několik poznámek. Víme, že je to jedna z předních úloh vlády, a soudruzi, kteří na toto téma vystupovali, vystupovali správně. Vláda je si vědoma tohoto velkého úkolu a velké odpovědnosti. Chtěl bych vám říci, že je ovšem třeba vycházet střízlivě z toho, že neuspějeme v samotné realizaci vytyčených záměrů, jestliže nevybudujeme především vlastní dobrou surovinovou základnu vlastních stavebních materiálů, jestliže nebudeme realizovat jedno usnesení vlády, které bylo přijato minulého roku. Je to usnesení nikoli staré, výstavba podle něho se celkem rozbíhá v těchto měsících, ale chtěl bych říci, jak je mnohem snadnější mluvit o otázkách restriktivní dotační politiky a jak mnohem obtížněji se to prosazuje. Se soudruhy, kteří připravovali materiály na koncepci rozvoje výroby stavebních hmot, jsme včetně s. Černíka prosazovali, abychom měli správné relace v cenách, abychom řešili správně cenovou politiku ve stavebních materiálech. Chci vám říci, že tato varianta nebyla přijata, ale že byla přijata ta varianta, podle níž se má dále pokračovat v deformacích mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami, tj. formou dotací. A můžete se mrzet společně se mnou, ale zatím jsme v situaci, že naši stavebníci včetně individuální bytové výstavby nevidí, že stát fakticky v těchto dotacích připlácí přímo na bytovou výstavbu, aniž by o tom věděli. Uvádím to proto, že cíl naší politiky je, abychom tyto deformace odstranili, ne abychom ošidili naše stavebníky, nýbrž aby věděli, kolik stát skutečně v těchto dotacích dává. To už není jenom otázka ekonomická, ale politická a politické účinnosti a odstranění mnoha nedorozumění mezi centrem a stavebníky.

Ovšem, soudružky a soudruzi, chtěl bych docela nezakrytě před plenárním zasedáním NS říci, že nebudeme-li respektovat do budoucnosti i hodnotové vztahy v samotné bytové politice, tzn. v samotném nájemném, že budeme udržovat i nadále deformace v celé řadě otázek ve finanční politice. Ne že bych chtěl snižovat odpovědnost orgánu, za který odpovídám, ale je nesmírně obtížné správně postavit celou dotační politiku, jestliže základní hodnotové vztahy, tj. stavební materiály, nájemné nejsou v řádných proporcích. Uvádím to proto, že zatím bylo stanoveno, že k řešení nájemného se nemá nyní bezprostředně přistoupit, avšak že před tím úkolem stojíme, tomuto úkolu neunikneme a je nesporné, že čím déle budeme odsouvat řešení, tím složitější budeme mít situaci. Uvádím to v souvislosti s tím, že na rok 1968 jsme poprvé zavedli garancie na kvalitu prací. Víte, že ministerstvo techniky zavedlo už tříletou garanční lhůtu za kvalitu bytové výstavby. Může se vám zdát, že je to lhůta krátká, mně se zdá také krátká, ale je to výsledek nesmírně urputných a obtížných jednání a považovali jsme za správné raději dosáhnout rychle tříleté lhůty než s dlouhým odkladem lhůty delší. O delší lhůtě můžeme mezitím dále jednat.

Když s takovou naléhavostí shodně mluvíme o otázkách bytové politiky, prosím vás, abychom nezapírali, že neuspějeme, když neuspějeme ve vlastním tlaku na průmyslovou investiční výstavbu, jestliže nezískáme dostatečnou kapacitu pro bytovou výstavbu a jestliže dnes neuspějeme ani v tom, čemu říkáme "tlak na rozestavěnost" včetně uplatňování dotačních záměrů a dotační politiky tak, jak byla přijata pro plán a rozpočet na rok 1968, ale jak byla přijata i ve vládě při schvalování státního závěrečného účtu za rok 1967, kdy obrácena je pozornost na ukončování staveb a vázanost dotací a nikoli na zahajování jednotlivých stavebních akcí.

Konečně v diskusi zazněla zejména ve směru další podpory nové soustavy řízení mimo jiné konkrétně připomínka s. poslance Illy o tom, jak postupovat dál v rozvíjení nové soustavy řízení a jak přejít na hodnoty realizované a nikoli tak, jak vedeme zatím hodnoty z hlediska úvěrování a financování dnes.

Já bych chtěl Národní shromáždění informovat o tom, že jsme k tomuto systému fakticky přistoupili ve stavebnictví, kde jsme přešli na etapovou objektovou fakturaci, je to první krok, a budeme brát v úvahu i náměty, o kterých tu byla řeč. Jinak pokud jde o otázky nové soustavy řízení a o připomínky soudruhů z oblasti zemědělství a našich JZD, je třeba nezakrytě říci, že při zpracování modelu pro novou soustavu řízení čerpáme nejeden prvek právě z oblasti JZD, takže myslím, že z tohoto hlediska je to přinejmenším velká satisfakce předchozí náročné práci, kterou soudruzi z JZD vykonali. Chtěl bych konečně ubezpečit NS o tom, že vezmeme v úvahu i připomínky s. Ing. Pokorného, pokud jde o financování NV, ovšem velmi bych vás prosil, abychom si v tomto směru dobře rozuměli, že na jedné straně máme spontánní volání po tom, dát větší samostatnost souhrnným vztahům - na to téma také mluví i zákon o národních výborech, který byl přijat před krátkou dobou, abychom mluvili konkrétně, a na druhé straně zaznívají hlasy, které jsou proti těmto závěrům. Uvádím to proto, že k této rozpornosti skutečně dochází a že při řešení těchto otázek musíme na tyto problémy narazit, a já prosím v tom směru o podporu. Po této stránce by nebylo dobré, kdybychom byli tlačeni do neuvážených termínů a pro nedostatečný čas navrhli něco, co by v krátké době bylo předmětem oprávněné kritiky. Jde tu o otázky jako např. financování NV a souhrnný vztah, jak jsme v průběhu jednání hovořili a mám na mysli nejen otázku financování NV ale i otázku zdanění podniků apod. Znovu podtrhuji, že nechceme opomenout nic, co z vašich jednání a z celé diskuse vyplývalo. Chtěl bych zároveň také říci, že řada požadavků vyzněla i v průběhu jednání. Nechtěl bych ani v nejmenším tyto požadavky označit za neoprávněné, nebo jakýmkoliv způsobem je snižovat, či jen ukázat na rozpornost, které je mezi tím, jak se kritizuje naše práce a práce ministerstva financí z hlediska dotací atd., a jak je na opak vznášena řada nových oprávněných požadavků. Myslím, že bude potřeba vyvodit z toho patřičné závěry v tom směru, že je třeba být nepoměrně víc náročnější k sobě a v tom směru mít klidné svědomí i před NS a před naším národem. Nemohu přejít některé otázky, které se týkaly toho, proč intenzívněji neodbouráváme některé dotace. Týkalo se to nájemného, o tom jsem hovořil, týkalo se to jízdného, kde počítáme s tím, že postupně přejdeme k řešení, v němž jsme zatím neuspěli a část slevy na jízdném ponesou podniky, což by mělo být vážnou motivací pro podniky v tom směru, jestli mají trpět půlhodinovou nebo hodinovou dojížďku nebo orientovat se na bytovou výstavbu a získat pro své pracovníky byty v místě. 0všem to se snadněji říká, než se to v konkrétním případě projednává a má realizovat. Souhlasím s tím, že to platí i v zahraničním obchodě. Prosím, aby nedošlo k nedorozumění: na MF najdete velkou podporu pro další, mnohem náročnější odbourávání přirážek, pro rozvoj efektivní výroby pro to, abychom méně platili na neefektivní vývozy. Chci však říci nezakrytě, že odstranění neefektivních výrob, u kterých je dolar produkován za částky vyšší než je průměr, - tj. 31 Kčs - má vážný dopad i politický a sociální, neboť by uvedl do pohybu zhruba 600 tisíc lidí, kteří budou muset vyrábět lépe, něco jiného, v jiné výrobě, v jiném sortimentu atd. Chci vás ubezpečit, že linie, kterou vláda přijala, je ve směru náročného odbourávání přirážek a podpory velmi efektivních vývozů. Máme zájem, aby si včas podniky připravily svoji výrobní, obchodní a prodejní koncepci z hlediska vazby výroby a zahraničního obchodu tak, aby nebyly překvapeny, až za dva za tři roky na ně dolehne to, že nedostanou přirážky, se kterými mohou zatím počítat. Pokud se týče mléka, chtěl bych říci NS, že my máme se s. Borůvkou dohodu, jak rozumně řešit celou otázku dotací v mléce, přičemž otevřeně vám říkám, že si nemyslím, že můžeme počítat s odbouráváním dotací v mléce vůbec. K tomu směřují naše snahy odbourávat dotace tam, kde to kryje vysoce neefektivní výrobu nebo nehospodárnost včetně případů, které tu byly řečeny, kdy se produkovalo mléko fakticky za 10, 12 a 13 Kčs. Tam je třeba, abychom dotace, které dáváme, dali do zemědělství na pozitivní dotace - sýrárny, sběrny mléka, je to otázka neefektivního svozu a všechno co s tím dál souvisí. Považoval jsem za správné, aby se na tyto případy ukázalo, že je to otázka také času a zároveň je třeba vyjádřit náš záměr, který je shodný s tím, co jsme tu říkali. Otevřeně chci vyjádřit obavu, že všeobecné volání a spontánnost z hlediska prosazování restriktivní finanční politiky ochabne, když se zjistí, že se nezastavuje u souseda ale že doléhá na náš podnik, náš okres nebo na konkrétní jednotlivé případy, nebo jestliže se dotýká oblasti, která je tak říkajíc živá. Myslím, že z jednání, které bude probíhat zítra, vyplyne několik případů, kde se ukazuje, oč je složitější řešit rozumně konkrétní případy v oblasti dotací ve srovnání se spontánním voláním po odbourání dotací. Jestliže vláda se zabývala minulý týden některými oprávněnými připomínkami z vašich výborů, pokud se týče školního stravování, je to správné. Vláda k nim zaujala stanovisko, protože na začátku nechtěla, aby se přijímala administrativní řešení bez dohody rodičů, školních komisí atd.

Ale prosím vás, je tady také druhá stránka. Jak budeme napříště postupovat? Budeme za kvalitnější dodávky a služby žádat více peněz nebo to budeme dotovat? To je otázka velmi konkrétní a my budeme před tuto otázku postaveni. Jestliže bude přijato jakékoli řešení, které bude stavět státní rozpočet před krytí těchto prostředků z dotací, znamená to, že půjdeme opačnou cestou, než po které je oprávněně voláno.

Zrovna tak bych chtěl říci, že to platí o připomínce vládě, jak postupovat v otázkách dětského odívání. Vláda dala direktivu a udělala z toho závěry - jistě o tom zítra bude mluvit s. Štancel. Chtěl bych ale říci, že nemůžeme přejít skutečnost, že máme tu co dělat s oblastí, kterou je nutno ve shodě s vaším míněním řešit velmi citlivě, že jde o otázky, které znamenají někdy i problém dotací.