Prosila bych proto vládu, a myslím to velice upřímně, aby využila těchto cenných, byť i negativních zkušeností a nepodceňovala do budoucnosti způsob, jakým je naše obyvatelstvo informováno o chystaných opatřeních; aby od počátku byly věcí nazývány pravým jménem, aby veřejnost byla vždy rádně a po pravdě informována nejen o kladech, ale i o negativních dopadech navrhovaných opatření. Naši lidé jsou politicky vyspělí, pochopí, že nová vláda nemůže mávnutím kouzelného proutku rázem vyřešit všechny nedostatky, nastřádané na úseku sociální politiky za léta, chápe i ekonomické možností našeho státu, avšak chce a bude chtít vědět vždy celou pravdu. Také v zájmu dobré spolupráce mezi Národním shromážděním a vládou je třeba zachovávat dohodnutá pravidla a respektovat vzájemné postavení a úkoly těchto orgánů. Jsem velmi ráda, že mohu po tom všem konstatovat, že jsme se v zájmu správné informovanosti veřejností shodli na tom (svědčí o tom i úvodní projev ministra s. Štanceľa), oč vlastně v navrhovaných opatřeních jde; že jde tedy o

vytváření objektivní základny pro provádění jednotné sociální politiky, na jejímž podkladě bude možno objektivněji zhodnocovat a vyrovnávat případný vývoj životních nákladů

a nikoliv o výrazné zlepšení péče o rodiny s dětmi,

ani o řešení populační politiky, které nás teprve čeká.

Je to tedy první krok, jak řekl s. ministr Štanceľ, z celkového záměru dalších opatření ve společenské péči o rodiny s dětmi. Nicméně si myslím, že kritika, která se ozvala ve výborech NS a která byla tlumočena vládě předsednictvem NS minulý týden, měla kladný výsledek. Proto bych chtěla poděkovat vládě, že na kritické připomínky poslanců reagovala konkrétními opatřeními, o nichž hovořil s. ministr Štanceľ. Věřím, že mluvím ústy všech poslanců, když řeknu, že jsme velmi přivítali, že vláda po novém uvážení došla k závěru, že by současně s úpravami přídavků na dětí nebylo vhodné právě nyní odstraňovat dotace v cenové oblastí u dětského odívání a obuví. Velmi jsme také uvítali prohlášení vlády,

že při celkovém propracování programu cenové a mzdové politiky na období 1969-1970 vláda bude informovat Národní shromáždění o svých záměrech, předstoupí s nimi před veřejnost, a že se bude snažit, aby u skupiny výrobků, týkající se životní úrovně obyvatelstva, byly možné dopady na maloobchodní ceny minimální.

V souvislosti s rodinnými přídavky byla ve výborech i v tisku diskutována otázka školního stravování. Zdravotní a kulturní výbor NS ve spolupráci s mnoha dalšími výbory a odborníky po léta bojuje za to, aby bylo zlepšeno školní stravování ve smyslu racionální výživy, aby byla zavedena tzv. fyziologická nutriční norma, tj., aby se dětem ve věku dospívání dostalo ve školním stravování těch živin, které potřebují k řádnému vývinu. Od počátku nám však bylo jasné, že zavedení nových norem se neobejde bez úpravy výše poplatku za školní stravování. Víme také, že státní pokladna není bezedná a že i rodiče budou muset přispět na zlepšení stravování svých dětí. Zdůrazňovali jsme vždy ve svých usneseních, že důvody úpravy poplatků školního stravování musí být jak rodičům, tak i veřejnosti řádně vysvětleny, že se musí značně zlepšit dozor nad školními kuchyněmi - jak ze strany národních výborů, tak i ze strany Sdružení rodičů a přátel školy, aby z výšené množství masa, zeleniny a ovoce se skutečně dostalo na stůl dětí a nezmizelo neznámo kam. Také jsme doporučovali, aby národní výbory hledaly částečné finanční zdroje, z nichž by byly hrazeny slevy rodičům v co nejširší míře, protože se právem obáváme, že zvýšení cen školního stravování povede k hromadnému odhlašování dětí. Proto jsme také tolik naléhali na to, aby slevy byly poskytovány až do výše 800 Kčs na hlavu v rodině (zatímco vláda schvátila jen hranici 700 Kčs), protože tím by dopad zdražení školního stravování byl pak minimální a týkal by se jen rodin s vyššími příjmy. Já dnes nemohu jít do podrobností, vládě jsou dostatečně známy naše rozbory, které z hlediska zdraví dětí mluví jednoznačně pro úpravu školního stravování. Na jedné straně je dobré, že vláda se rozhodla doporučit ministerstvu školství provést úpravu školního stravování až po projednání se školami a rodiči žáků; tím je sice negativní dopad úpravy cen školního stravování odsunut, avšak bohužel je odsunuta i vlastní potřebná věc - zlepšit školní stravování, a stále zůstává nedořešena otázka úhrady rozdílu několika desítek miliónů korun, které činí rozdíl mezí návrhem vlády a mezi návrhem zdravotního a kulturního výboru NS. Navíc je léto, prázdniny, takže je jasné, že se záležitost školního stravování opět odsunuje na neurčito - a to je nesprávné. Tato situace trvá již od 1. 9. 1966! A každé prodloužení znamená - při stoupajících nákladech za potraviny - zhoršování dosavadního neutěšeného stavu školního stravování. Chci tedy uzavřít, že odložení řešení školního stravování pokládáme my, poslanci, za řešení nepříliš šťastné, a v každém případě dočasné.

Prosím, abyste mi prominuli poněkud dlouhý úvod, ale jsem zodpověděna jak zdravotnímu, tak i ostatním výborům Národního shromáždění hovořit nejen o kladech navrhovaných zákonů z oblastí sociální politiky, ale nezamlčet ani pochybnosti a rozpory, které vznikly v průběhu projednávání.

Nyní mí dovolte přejít již k jednotlivým návrhům zákonů, jejichž předložení bylo podrobně zdůvodněno s. ministrem Štanclem. Nebudu je tedy opakovat.

I. K vládnímu návrhu zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči.

Máme k dispozici text zákona (tisk č. 170), jakož i společnou zprávu výborů (tisk 179). Hlavním smyslem tohoto návrhu je zvýšení maximální částky rozhodné pro výpočet nemocenského, z dosavadních 180 Kčs na 150 Kčs, přičemž původní návrh, obsazený v zásadách zněl na 200 Kčs.

Společná zpráva výborů obsahuje dva návrhy:

1. Všechny výbory NS, které tento vládní návrh zákona projednávaly, až na zdravotní výbor, souhlasí s návrhem předloženým vládou, tj. zvýšit maximální částku průměrné čisté denní mzdy na 150 Kčs při šestidenním pracovním týdnu a na 180 Kčs při pětidenním pracovním týdnu. Tento návrh respektuje okamžité odstranění nivelizačních tendencí a bere ohled na zvyšující se úroveň nominálních mezd. V důvodové zprávě se konstatuje, že od ledna 1957, kdy maximální hranice čisté denní mzdy 100 Kčs začala platit, do dnešního dne značně poklesla reálná hodnota stanoveného minima, takže ponechání dnešní hranice má demobilizující účinky a vede u pracovníků s vyššími mzdami někdy i k tomu, že se snaží nemoc přechodit, aby nemuseli přejít do stavu nemocných, a tím si zhoršují svůj zdravotní stav.

Druhá alternativa je protinávrh zdravotního výboru NS, který vychází z toho, aby maximální částka průměrné čisté denní mzdy pracovníka byla ponechána v dosavadní výší 100 Kčs při šestidenním pracovním týdnu a ve výší 120 Kčs pří pětidenním pracovním týdnu.

Zdravotní výbor NS si byl vědom toho, že předložení tohoto protinávrhu přináší určité nivelizační tendence, které jsou ve mzdové oblastí velmi silné, do oblastí nemocenského; zdůraznil však, že odložení řešení pokládá za dočasné, a že se tento problém bude řešit okamžitě, jakmile to hospodářská situace dovolí. Vycházeli totiž ze současné ekonomické situace, kdy není ve státní pokladně dostatek finančních prostředků na jiné potřebnější sociální úpravy, např. na úpravu školního stravování, a dále z toho, že úprava se týká pouze 4,5 - 5 % osob, které patří do nejsilnějších příjmových skupin obyvatelstva. Nepokládá tedy zdravotní výbor tuto úpravu momentálně za nejnaléhavější a navrhuje řešit ji až v roce 1969. K této otázce bylo mnoho připomínek zdola, od naší veřejností, a to v takovém smyslu, jak navrhuje zdravotní výbor.

Proto navrhuji, aby nejprve bylo hlasováno o protinávrhu zdravotního výboru NS.

V případě přijetí protinávrhu zdravotního výboru NS je pak třeba

a) v článku I bod 1 § 17 odst. 1

částky 150 a 180 Kčs nahradit částkami 100 a 120 Kč

b) a v článku II vypustit bod 1.

3. Při obou návrzích (jak protinávrhu zdravotního výboru, tak i vládního návrhu podporovaného ostatními výbory), se navrhuje ve společné zprávě dále upravit v článku I čís. 6 nový § 63a tak, jak je uvedeno ve společné zprávě.

Důvod: V novém § 63a je obsaženo zmocnění pro vládu, aby nařízením upravila nemocenské pojištění členů výrobních družstev, čímž má být obnoveno zmocnění vládě, které zaniklo zrušením zákona o sociálním zabezpečení z roku 1960; vládě má tak být zejména umožněno provádět potřebné změny částečně překonaného vládního nařízení č. 57/1956 Sb. O nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

4. Dále se v obou případech navrhuje upravit ustanovení článku IV tak, jak je uvedeno ve společné zprávě.

Důvod: Zrušení vládního nařízení č. 57/1956 Sb. A zákona č. 67/1965 Sb. Je nutným důsledkem přijetí nového § 63a.

5. V případě přijetí vládního návrhu zároveň ústavně právní výbor doporučuje Národnímu shromáždění, aby při schválení vládního návrhu zákona přijalo toto usnesení:

"Národní shromáždění ukládá vládě, aby mu do dvou let po počátku účinnosti zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči podala zprávu, zda úroveň dávek nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení je v souladu s vývojem mezd a cen."

Závěrem tedy doporučuji jako společná zpravodajka výborů schválit vládní návrh zákona se změnami, obsaženými ve společné zprávě výborů, přičemž je třeba nejprve hlasovat o protinávrhu zdravotního výboru NS.

Přejdu k dalšímu návrhu zákona a sice

II. k vládnímu návrhu zákona o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Jedná se o tisk zákona č. 171, společná zpráva tisk č. 180.

Úvodem bych chtěla jen stručně zopakovat klady tohoto vládního návrhu zákona. Podrobně se jimi zabýval soudruh ministr Štanceľ.

Je to především sjednocení dávek v mateřství po celou dobu mateřské dovolené na 90 % z čisté denní mzdy všech pracovnic. Dále je to prodloužení placené mateřské dovolené z 22 na 26 týdnů. Přitom v koncepci sociální péče, o níž jsme byli ve zdravotním výboru podrobně informováni, je již v první etapě počítáno s dalším postupným prodlužováním mateřské dovolené formou pečovatelského poplatku pro matky. Všechny rodiny také zajisté přivítají zvýšení jednorázové dávky při narození dítěte na 1000 Kčs, což částečně vyrovnává zvýšení nákladů na nákup potřebné výbavy při narození dítěte. A konečně nově stanovené přídavky na děti všech pracujících a členů výrobních družstev, které budou znamenat relativně značnou materiální pomoc pro skupiny našich nejpotřebnějších rodin.

Všechny výbory NS se usnesly doporučit tento vládní návrh zákona s těmi změnami, jež jsou uvedeny ve společné zprávě výborů, které návrh projednávaly. Změny se týkají

1. názvu zákona, protože navrhovaný název nevyjadřuje, že zákon se týká nové úpravy mateřské dovolené.

2. Další význačná změna, navrhovaná všemi výbory NS, které návrh projednávaly, je návrh, aby pro osamělé matky byla prodloužena placená materská dovolená na 35 týdnů. Slyšeli jsme v úvodní zprávě, že váda s tímto návrhem dodatečně souhlasí. Jsem přesvědčena, že se toto opatření, zakotvené v zákoně, setká s kladným ohlasem naší veřejnosti, protože znamená značné zlepšení sociální situace osamělých matek. Prodloužení mateřské dovolené na 35 týdnů přispěje alespoň částečně k řešení problému osaměných matek, i když ne k úplnému vyřešení. Jsme si vědomí toho, že tento doplněk znamená další zatížení státní pokladny o 25 mil. Kčs.

3. Za zvláštní zmínku stojí ještě úprava navrhovaná všemi výbory v ustanovení § 14, která na pohled vypadá formální, a sice nahradit formulací

"Přídavky na děti jsou základní formou společenské pomoci o rodiny s nezaopatřenými dětmi"

za formulaci

"Přídavky na děti jsou základní formou společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi".

Nové znění vypouští tedy termín "pomoc", který má v tomto kontextu poněkud charitativní obsah. Péče o rodiny s dětmi je povinností společnosti, a proto je navrhováno toto nové znění.

4. Ostatní navrhované úpravy, obsazené ve společné zprávě, mají charakter zpřesňující a formulační, a proto se jimi nebudu podrobně zabývat; doporučuji jejich přijetí.

6. V případě, že však bude v předchozím zákoně přijat protinávrh zdravotního výboru NS, který nesouhlasí se zvýšením částky 100 Kčs na 150 Kčs jako nejvyšší hranici průměrné čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského, bude (uvedu plnou citací návrhu zákona, protože dopad protinávrhu není ve zprávě rozpracován přesně)

a) 3. věta § 5 odst. 1 vládního návrhu zákona

o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění znít takto:

§ 5 odst. 1, 3. věta

"Rovněž se nepřihlíží k té částí výdělku před převedením na jinou práci, která po odečtení daně ze mzdy přesahuje 600 Kčs v průměru na týden; tato hranice se přepočte na pracovní hodinu podle délky stanovené týdenní pracovní doby, která platí pro provoz, v němž je pracovnice činna".

V souladu s touto změnou se pak ve vládním návrhu musí provést rovněž změna v poznámce pod čarou, kde se částka 900 Kčs nahradí částkou 600 Kčs, a částka Kčs 19,60 částkou Kčs 13,-.

b) § 8 téhož vládního návrhu odst. 1 by pak zněl takto:

§ 8 odst. 1

"Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovnice, připadající na pracovní den (dál jen čistá denní mzda), nejvýše však z částky 100 Kčs při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než 6 pracovních dnů v průměru za týden (§ 85 zákoníku práce); při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs.

Závěrem bych chtěla ještě tlumočit Národnímu shromáždění doporučení zdravotního výboru NS, aby při schválení vládního návrhu zákona přijalo usnesení, které se před jeho formulací pokusím vysvětlit.

Hovořila jsem již vpředu o tom, že projednávání souboru těchto sociálních zákonů ve výborech NS nebylo jednoduché; to platí zejména o zdravotním výboru NS, který k němu přistupoval s plnou znalostí sociální problematiky, o níž je příslušným resortem pravidelně informován a kterou se po léta zabývá.

Zdravotnímu výboru jsou také známy dílčí výsledky práce komise ÚV KSČ vedené ing. Lérem, které jsou v plném souladu s názory zdravotního výboru. Zdravotnímu výboru šlo o to, aby se sociální problémy řešily postupně (a to podtrhuji), protože i zdravotnímu výboru je dobře známa ekonomická situace našeho státu, potvrzená včerejším jednáním o státním závěrečném účtu. Zdravotní výbor ve shodě s experty zdůrazňoval, aby byla nejprve vypracována koncepce sociální politiky, tzn. vyjasněny cíle sociální politiky, a na tomto základě postupně odstraňovány stávající nedostatky. Tento požadavek zdravotního výboru je v souladu s prací již zmíněné komise ÚV KSČ, která pracuje od roku 1966 a má termín ukončit svoje práce koncem roku 1968, tj. za půl roku. Tím, že vláda a Národní shromáždění uskutečňují některá opatření již nyní, půl roku před ukončením práce této komise a před projednáváním koncepce daňové a sociální politiky ve vládě, dostáváme se nutně do určitého stressu, a tím i do situace, že jsme nuceni dělat některé kompromisy.