Řešíme např. jen část
daňové politiky, tj. jen úpravy, které
souvisí s přídavky na děti u živitelů
rodin; nadále zůstává nedořešen
způsob zdanění ostatních vrstev obyvatelstva,
např. svobodných, bezdětných, žen,
které vychovávají anebo vychovaly děti,
atd. K této problematice je mnoho připomínek
zdola.
Rodinnými přídavky např. neřešíme
vůbec otázku kvality populace, která je pro
nás při stávajícím katastrofálním
populačním vývoji stále více
a více aktuální. V této souvislosti
není řešena např. otázka degrese
přídavků na děti od 5. dítěte,
po níž volají oprávněně
odborníci na úseku sociálního lékařství
a sociologové. Neřeší se vůbec
populační problematika, neboť jsme se již
vpředu shodli na tom, že takové cíle
si tyto úpravy nekladou. Slyšeli jsme ve zprávě
s. min. Štancla že stát vynakládá
na tyto úpravy 2,4 mld navíc. Chtěla bych
však upozornit, že není vůbec řešena
otázka kontroly využívání přídavků
na děti. Návrh zákona předpokládá,
že vynaložené prostředky půjdou
automaticky ve prospěch dětí. Skutečnost
je však jiná. Musíme předpokládat
zneužívání těchto prostředků
některými skupinami obyvatel jako bezpracných
příjmů sloužících mnohdy
na prohloubení asociálních postojů.
Zákon č. 117/1966 Sb. o opatřeních
při zanedbání péče o děti
se minul účinkem. To je závažné
varování, jemuž by ministerstvo práce
a sociálních věcí mělo věnovat
mimořádnou péči. Zdravotní
výbor se bude kontrolou působení zákona
č. 117/66 Sb. zabývat v příštím
roce.
Zdravotní výbor NS původně zamýšlel,
aby již tento vládní návrh zákona
byl doplněn o ustanovení, které by znamenalo
určité koncepční řešení:
byl však nakonec realistický, spočítal
si za pomoci expertů, kolik prostředků navíc
by to vyžadovalo okamžitě ze státních
prostředků, a ví, že je momentálně
nemáme. O některých z doporučení
zdravotního výboru již vláda jednala
a přijala konkrétní opatření
k jejich řešení, některá zůstávají
otevřená.
Dovoluji si Vám proto tlumočit návrh zdravotního
výboru NS, aby Národní shromáždění
při schválení tohoto vládního
návrhu zákona přijalo následující
usnesení:
"Národní shromáždění.
1. bere na vědomí opatření, které
vláda operativně učinila k odstranění
negativních dopadů úpravy cen dětského
odívání a školního stravování
a bere se souhlasem na vědomí, že vláda
bude informovat Národní shromáždění
a veřejnost o svých záměrech, vycházejíc
přitom z toho, aby celková životní úroveň
obyvatelstva se vyvíjela v souladu s programovým
prohlášením vlády;
2. ukládá vládě, aby v průběhu
roku 1969 podala Národnímu shromáždění
zprávu o výsledku svého jednání
o koncepci přestavby daně ze mzdy a o koncepci sociální
politiky s konkrétními návrhy na postupné
řešení dílčích otázek
problematiky populační politiky a péče
o rodiny s dětmi."
Tolik k navrhovanému usnesení.
Končím tedy tím, že navrhuji jako společná
zpravodajka výborů NS schválit tento vládní
návrh zákona se změnami uvedenými
ve společné zprávě výborů
(doplněné o výše přednesené
změny). Dále doporučuji přijmout při
schválení tohoto vládního návrhu
výše uvedené usnesení, předložené
zdravotním výborem NS.
Přicházím k třetímu návrhu
zákona z celkového souboru sociálních
zákonů, a sice
III. Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků
a zákon o sociálním zabezpečení
Je to návrh zákona tisk č. 172 a Společná
zpráva výborů tisk č. 181.
Dovolte mi, abych Vás předem seznámila s
všeobecnou charakteristikou tohoto návrhu:
1. Novelizací tohoto zákona dochází
na úseku zabezpečení v nemoci družstevních
rolníků k důslednému vyrovnání
nároků s nároky z nemocenského pojištění
pracovníků; vláda tím plní
jedno z důležitých usnesení XII. a XIII.
sjezdu KSČ a svého programového prohlášení.
2. Novelizace odstraňuje diskriminaci dětí
samostatně hospodařících rolníků
a likviduje tím zbytek nesprávně chápaného
třídního přístupu k této
skupině obyvatelstva.
3. Výbory také přivítaly, že
zákon o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků bude po této
novelizaci republikován, neboť připomínka
o nepřehlednosti tohoto zákona pro pracovníky
z praxe byla vznesena zpravodajem poslancem Muroněm již
při poslední legislativní úpravě
uskutečněné v prosinci 1967.
Jménem výborů, které projednávaly
tento vládní návrh zákona doporučuji
Národnímu shromáždění
jako společná zpravodajkyně schválit
jej s těmito změnami:
a) v případě, že bude přijat
protinávrh zdravotního výboru NS v zákoně
o změnách v nemocenském pojištění
a v nemocenské péči o ponechání
částky 100 Kčs jako nejvyšší
hranice průměrné čisté denní
mzdy. (Uvedu opět plnou citaci; ve společné
zprávě není rozpracována.)
V tomto případě je třeba v článku
I. vypustit bod I, který mění § 9 odst.
1, § 14 odst. 1, § 19 odst. 3, § 22 odst. 1 a §
29 odst. 2 zákona o soc. zabezpečení družstevních
rolníků č. 103/64 Sb., ve znění
pozdějších zákonů.
b) Doporučuji přijmout návrhy na změny
obsažené ve společné zprávě
výborů pod bodem 2 až 7 s dalším
doplňkem, že
v návrhu zákona bude uvedeno nové úplné
znění § 73 zákona č. 103/1964
Sb. o sociálním zabezpečení družstevních
rolníků, přičemž odstavce 6 a
7 budou hnít stejně jako tytéž odstavce
v § 38 zákona č. 101/1964 Sb. o sociálním
zabezpečení.
Uzavírám tedy tím, že jako společná
zpravodajkyně doporučuji tento vládní
návrh zákona Národnímu shromáždění
ke schválení se změnami obsaženými
ve společné zprávě výborů
s doplňkem § 73 zákona č. 103/1967 Sb.
- přičemž při přijetí
protinávrhu zdravotního výboru NS o ponechání
částky 100 Kčs jako maximální
výše pro výpočet nemocenského
je třeba též schválit znění
příslušných paragrafů, o nichž
jsem hovořila výše.
ZÁVĚR
Tím končím, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, svoji
zprávu jako společná zpravodajkyně
výboru ústavně právního, pro
národní výbory, pro plán a rozpočet,
pro zemědělství a výživu a výboru
zdravotního ke třem předloženým
vládním návrhům zákona z úseku
sociálního.
Prosím za prominutí, že moje zpravodajská
zpráva byla dlouhá, avšak omlouvá mne
to, že
1. se jednalo o 3 návrhy zákonů najednou,
což je neobvyklé,
2. že se jedná o zákony, které se přímo
dotýkají životní úrovně
obyvatelstva, a tudíž jejich projednávání
ve výborech byla věnována značná
pozornost, což se projevilo i v množství připomínek,
3. že jako členka zdravotního výboru
NS jsem cítila povinnost tlumočit i návrhy
a stanovisko zdravotního výboru NS. Doufám,
že se mi podařilo oddělit ve zprávě
vždy jasně to, co jsem říkala jako společná
zpravodajka všech výborů a kde jsem tlumočila
návrhy a někdy i odlišný názor
zdravotního výboru NS.
Děkuji z tohoto místa všem výborům,
které tyto zákony projednávaly za jejich
připomínky, dále děkuji všem
expertům, kteří nám po dlouhou dobu
a pečlivě pomáhali připravovat projednávání
těchto zákonů, jakož i legislativnímu
oddělení NS za vzornou spolupráci při
přípravě projednávání
těchto náročných zákonů.
Nakonec mi dovolte, abych ještě jednou poděkovala
vládě, že v konečné fázi
se vážně zabývala připomínkami
výborů NS a učinila na jejich podkladě
konkrétní opatření.
Věřím, že tento první krok, který
je výrazem snahy po řešení sociální
politiky, zejména zlepšení péče
o rodiny s dětmi, budou brzo následovat další
opatření, o nichž jsem hovořila ve své
zprávě a které jsou též obsahem
návrhu usnesení, předloženého
zdravotním výborem NS plénu Národního
shromáždění ke schválení.
Věřím, že nyní, kdy se nám
společným úsilím podařilo prosadit
zřízení ministerstva práce a sociálních
věcí, máme záruku, že se problémy
na úseku sociální a populační
politiky budou sice postupně, ale zásadně
řešit.
Doporučuji proto tyto tři zákony schválit
se změnami, o kterých jsem hovořila. (Potlesk.)
Mpř. NS Dohnal: Děkuji zprav. posl. Kubešové.
Zahajuji rozpravu k předneseným zprávám.
Jako první se přihlásil posl. Toman. Uděluji
mu slovo.
Posl. Toman: Vážené soudružky a
soudruzi poslanci, o tom, že je třeba urychleně
pomoci rodinám s dětmi, se hovoří
v naší sociální komisi zdravotního
výboru NS již velmi dlouho. Důvody pro to jsou
nadmíru pádné.
V roce 1967 se totiž na území ČSSR narodilo
nejméně dětí za posledních
padesát let. Tento smutný rekord v klesající
porodnosti zjišťujeme nejen v českých
krajích, ale také na Slovensku. Proto v celé
řadě vládních usnesení o životní
úrovni a v projevech našich předních
představitelů se setkáváme se snahou
podporovat porodnost vytvářením konkrétních
ekonomických a společenských podmínek,
které by ženám usnadnily úkoly, jež
jim přináší zrození dítěte
a mateřská péče o ně.
Tento cíl sledují i návrhy zákonů,
které právě projednáváme. Domnívám
se, že je to správné. Vždyť problematika
populace nemůže být pouze záležitostí
verbální či nějaké papírové
propagace, ale musí se stát věcí přímé
i nepřímé ekonomické pomoci našim
rodinám s dětmi.
I když se dnes jedná vlastně o nikoliv konečnou
etapu opatření ve prospěch rodin s dětmi,
nýbrž o počáteční etapu,
jde již dnes o některá velmi závažná
sociální zlepšení. Tak mladé
matky jistě uvítají kromě prodloužení
placené mateřské dovolené z oněch
22 týdnů na 26 týdnů, tu skutečnost,
že všem ženám bez rozdílu délky
zaměstnání se bude vyplácet jako peněžitá
pomoc v mateřství 90 % jejich čisté
denní mzdy.
Tato skutečnost není jenom nějakou deklarací,
je to opravdu velmi závažná věc, poněvadž
dosavadní ustanovení o odstupňování
peněžité pomoci v mateřství podle
délky doby zaměstnání opravdu dosud
negativně postihovala v převážné
většině nejmladší matky a mladá
manželství, o nichž z průzkumů
Státní populační komise víme,
že jejich finanční situace zdaleka není
růžová. Těchto matek přibývá,
neboť maximální porodnost v Československu
se soustřeďuje do období od 20 do 24 let věku
ženy.
Dodatečně na základě připomínek
poslanců v některých výborech NS,
mezi nimiž byli také poslanci ve zdravotním
výboru NS, se navrhuje, aby vládní návrh
byl doplněn ustanovením zákona, že placená
mateřská dovolená osamělým
matkám se prodlužuje na 35 týdnů, tj.
na tutéž dobu jako matkám, jimž se narodila
dvojčata. Za tento návrh se také plně
stavím se zřetelem na obtížnou situaci
právě těchto žen, které samy
zajišťují výchovu i výživu
svých dětí.
Domnívám se, že bude jistě vhodné
a správné, aby i námět na pečovatelský
příspěvek, o kterém se zde hovořilo,
byl sledován a studován, poněvadž jeho
dopad by ovlivnil zdravý vývoj dítěte
u matky v rodině a snížil by nám náklady
na investice a provoz jeslí.
Druhá a snad ještě závažnější
změna, kterou osnova přináší
ve prospěch rodin s dětmi, je nová úprava
přídavků na děti. Pro přípravu
této úpravy byla zřízena zvláštní
komise pod vedením I. náměstka ministra financi
Ing. Léra, jejímž úkolem bylo soustředit
veškerou přímou i nepřímou společenskou
pomoc rodinám s dětmi a znovu ji rozdělit.
Komise brzy přišla k závěru, že
pouhé mechanické soustředění
a matematické znovurozdělení dosavadní
pomoci nutně musí znamenat na jedné straně
nevelké zlepšení určitým vrstvám
národa, ale na druhé straně citelné
poškození některých ostatních
vrstev, pokud by státní dotace na tuto pomoc zůstávaly
beze změny. Bylo proto jistě velmi správně
rozhodnuto, že bude uvolněna ze státních
prostředků na tuto pomoc navíc částka
2 mld Kčs ročně.
Pokud tedy hovoříme o zlepšení situace
rodin s dětmi, musíme ji nutně vidět
v hranicích této poskytnuté částky.
Tato částka se projeví v příjmech
rodin s dětmi, při čemž v některých
rodinách, a to v rodinách zaměstnanců
a družstevních rolníků, půjde
o určité zvýšení rodinných
přídavků, zatímco v rodinách
jednotlivě hospodařících rolníků
a ostatních osob samostatně hospodařících
dojde teprve od účinnosti tohoto navrhovaného
zákona k zavedení přídavků
na děti. Tyto jmenované skupiny obyvatelstva neměly
totiž dosud vůbec nárok na tuto populační
dávku, a přece i tito občané ovlivňují
do určité míry rozvoj naší země.
Druhotným znakem úpravy přídavků
na děti je administrativní zjednodušení,
resp. vytvoření jednodušší administrativní
základny pro společenskou pomoc rodinám s
dětmi. Ovšem otevřeným problémem
zůstává vytvořit takové společenské
zábrany, aby rodinné přídavky opravdu
sloužily k prospěchu a užitku dětí
a ne případným jiným potřebám
nesvědomitých rodičů. Jistě
nebude jednoduché v praxi dát obligatorním
zákonným dávkám fakultativní
celospolečenský charakter. Na tomto úseku
naše odbory, národní výbory i výbory
žen mohou sehrát významnou a užitečnou
roli.
Toto opatření rovněž odstraňuje
nepřímou podporu spočívající
ve slevě daně na vyživované děti.
Místo této nepřímé podpory
se bude poskytovat jednotná přímá
podpora ve formě zvýšení přídavků
na děti. To pokládám za správné.
Je možno poukazovat na to - a takové hlasy se ozvaly
nejen ve veřejnosti, ale také na půdě
NS - že podpora rodin s dětmi, kterou přináší
navrhovaný zákon, není dostatečná.
To je jistě pravda, ale v prvé řadě
nelze v navrhovaných úpravách spatřovat
konečnou fázi vývoje populačních
opatření v ČSSR, ale jen jednu z etap. Tato
etapa musí počítat s okamžitou naší
hospodářskou situací, jak o tom hovořil
včera ministr financí inž. Sucharda, kdy na
tento účel nelze uvolnit více finančních
prostředků, jak jsem již o tom hovořil.
Podle mého názoru je třeba vyzvednout onu
skutečnost, že poprvé od r. 1948 budou rodinné
přídavky vypláceny na děti všech
skupin pracujících občanů, a to stejnými
částkami bez ohledu na výši příjmů.
Kladem také je, že stejné zvýšení
ve prospěch rodin s dětmi náleží
i občanům, kteří již pracovat
nemohou, ať už z důvodů pokročilého
věku anebo invalidity, neboť také výchovné
k důchodům bude zvýšeno na stejnou úroveň
jako přídavky na děti. V důsledku
této úpravy bude zvýšena také
minimální výměra sirotčího
důchodu jednostranně osiřelého dítěte.
Z tohoto místa v této souvislosti s povděkem
konstatuji, že vláda se rozhodla odložit a znovu
uvážit otázku zvyšování
cen dětského odívání, stejně
tak jako i otázku školního stravování.
Zejména školnímu stravování by
podle mého názoru měla být věnována
mimořádně zvláštní pozornost
naší vlády a na konec i NS. Správná
výživa dětí má totiž podstatný
vliv na rozvoj jejich tělesných i duševních
sil a rozbory zdravotníků signalizují, že
zde není dosud všechno v pořádku.
Poněvadž jde o počáteční,
ale významné stádium zlepšené
pomoci rodinám s dětmi, budu z důvodů,
které jsem uvedl, pro tyto zákony hlasovat.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Dále bude
hovořit posl. Šorec.
Posl. Šorec: Vážené Národné
zhromaždenie, súdružky a súdruhovia. Pre
nás poľnohospodárov je tento deň významný
preto, že novým zákonným opatrením
riešime najviac problematiku dedín, ktorá si
konečne, vďaka januárovému plénu
KSČS, našla plné pochopenie hlavne pre osoby
pracujúce v poľnohospodárstve. Čo sme
sa o týchto významných opatreniach nahovorili
na patričných výboroch, hľadali sme
východisko z núdze atď. Konečne sa našlo
a schválením týchto zákonov zvýšime
vyrovnanie nízkych dôchodov na jeden manželský
družstevný pár na 700 Kčs, účastníkom
odboja ako českého, tak slovenského ľudu
na 800 Kčs mesačne.
Zvýšenie nemocenského poistenia a rodinných
prídavkov vychádza zo základného princípu
zvyšovania životnej úrovne, ako aj princípu
rastu nášho národného dôchodku.
Žiadajú aj iní, no naraz to nejde, pretože
žiadna spoločnosť zatiaľ nemala a nemá
nikdy toľko zdrojov, koľko by bolo potrebné na
krytie rôznych spoločenských potrieb.