Niektoré z týchto sociálnych opatrení
- hlavne zvyšovanie nízkych dôchodkov - prišli
už s platnosťou od 1. 5. 1968. Krivda sa u týchto
ľudí odstránila a neviete si predstaviť,
ako sa na to tešia starci, ktorí zo 190 - 260 Kčs
dostanú vyrovnávku na 400 Kčs. S mnohými
som osobne hovoril - neverili, až keď im doručovateľka
pošty priniesla peniaze ešte pred schválením
tohto zákona, plne pochopili a ich vzťah k našej
ČSSR je pevnejší.
Od 1. 7. 1968 má prísť nemocenské poistenie
a zvýšené prídavky na deti. Od 1. 1.
1969 zároveň zvyšujeme dôchodky účastníkom
boja za oslobodenie.
Zvyšovanie nízkych dôchodkov má pre poľnohospodárov
veľký význam. Stačí vžiť
sa do novelizácie zákona č. 103/1964 o dôchodkovom
zabezpečení družstevných roľníkov,
kde sme urobili minimálnu úpravu zvýšenia,
ale urobili sme súčasne veľkú chybu
v tom, že sme takto zvýšený dôchodok
nevyplácali tým družstevníkom, ktorí
už dôchodok poberali a ktorí aj teraz sa podieľajú
svojou statočnou prácou - ako boli na učení
v minulosti - na spoločnom pracovisku.
Informácie o zvýšení rodinných
prídavkov, ako to publikovala naša tlač a televízia,
že to má kompenzovať zrušenie zľavy
na dani zo mzdy z titulu výživy dieťaťa
a v dôsledku pripravovanej úpravy cien detského
odievania, nebola celkom správne chápaná
širokou verejnosťou, naopak, stala sa predmetom verejnej
kritiky, ako keby šlo o maskované zhoršenie životnej
úrovne v našej vlasti. To však není pravda.
Napr. keď pracovník s platom 2000 Kčs pri 2
deťoch dostane o 80 Kčs viac, pri 3 deťoch o
156 Kčs viac a pri 4 deťoch o 216 Kčs viac,
nepredstavuje to rozhodne zhoršenie životnej úrovne.
Samozrejme, že pracujúci s nižšími
pracovnými príjmami získajú oveľa
viac ako tí, ktorí majú príjmy vyššie,
ako to zdôvodnil vo svojej správe s. minister Štanceľ
a súdružka spravodajkyňa.
U družstevných roľníkov doteraz boli poskytované
prídavky na deti v rovnakej výške ako u ostatných
pracujúcich v národnom hospodárstve, ovšem
rozdiel bol v tom, že nám nebola poskytovaná
žiadna ďalšia výhoda, ktorá by bola
obdobná zľavám dane zo mzdy. Navrhovaná
úprava, ktorá u pracovníkov v pracovnom pomere
zlučuje výhody u dane zo mzdy a prídavkov
na deti a súčasne zaisťuje poskytovanie prídavkov
na deti v takto upravenej výške všetkým
pracovníkom, znamená ďalší pozitívny
krok k vyrovnaniu úrovne pracovníkov v pracovnom
pomere a družstevných roľníkov.
Aj u samostatne hospodáriacich roľníkov, kde
doteraz neboli poskytované žiadne prídavky
na deti, len úľava na poľnohospodárskej
dani z titulu ich výživy, dôjde k tomu, že
títo budú poberať rovnaké prídavky
ako ostatní pracujúci našej vlasti. Ako príklad
uvádzam: súkromno hospodáriaci roľník
s dvoma deťmi, ktorý má poľnohospodársku
daň 1400 Kčs, získava odpis na poľnohospodárskej
dani 210 Kčs a na rodinných prídavkoch získava
3960 Kčs. Na tri deti má zľavu na dani 423
Kčs, na rodinných prídavkoch získava
už 8160 Kčs ročne; a samozrejme na každé
ďalšie dieťa viac. Toto však dostane len v
tomto roku, pretože poberaním rodinných prídavkov
sa zľava na dani od 1. 1. 1969 ruší, takže
o uvedený odpis dostane menej. Tak si s výživou
a oblečením svojich detí značne pomôže
a odčinia sa tak krivdy, ku ktorým dochádzalo
len preto, že títo ľudia nechápali kolektivizáciu
poľnohospodárstva v minulosti.
Keď som vysvetľoval toto významné opatrenie,
hlavne pokiaľ sa týka prídavkov na deti, na
rôznych spoločenských besedách, boli
sme kritizovaní - aj keď mnoho rodín pocítilo
finančný vzostup -, že zas len podporujeme
populačný rast detí cigánskeho pôvodu,
ktorý v mnohých obciach južného a východného
Slovenska nám začína prerastať cez hlavu.
Uvádzam konkrétny príklad.
Poznám jednu rodinu, v ktorej otec žil s dvoma ženami
- jedna rodila a druhá bola pripravená pre materstvo
-, ktorá pred dvoma rokmi mala 17 detí. Je pochopiteľné,
že nárok na splnenie rodinných prídavkov
na deti tu bol, ovšem efekt z prídavkov plnil iný
cieľ, ktorý väčšinou prechádzal
hrdlom a rodina biedila.
Lebo druhý konkrétny prípad. Počas
druhej svetovej vojny rodina cigánskeho pôvodu so
7 deťmi stratila matku. Otec si vzal druhú, ovšem
nie manželku, ale len družku, pretože manželstvo
uzavreté nebolo. Po dvoch rokoch otec zomrel a manželka
rovnakým spôsobom sa spojila s nevlastným
synom od prvej manželky. Títo majú osemčlennú
rodinu, ktorá pred dospievaním sa pári a
vytvára rodinu, no nie rodinu podloženú našim
zákonom. I tu sa stal taký prípad, že
z tejto rodiny 14ročné školopovinné
dieťa opustilo rodičov za ich súhlasu a žilo
v inej rodine, kde ešte ani nie v pätnástom roku
mali prírastok. Škola na toto podala trestné
oznámenie a novopečený otec bol potrestaný
1 rokom odňatia slobody.
Takýchto prípadov je viac ako dosť a tu bude
potrebné urobiť radikálnejšie riešenie,
ako zákonným opatrením, ktoré sme
odhlasovali 26. júna 1966, v starostlivosti o deti.
V zákone sa hovorí, že rodinné prídavky
nebudú vyplácané tým rodičom,
ktorých deti nenavštevujú školu. Nárok
na rodinné prídavky pre tieto deti mal pôvodne
zaniknúť, ale zo sociálneho hľadiska,
vzhľadom na chudobnejšie rodiny, majú ich poberať
MNV, kde to majú na starosti dôverníci. Ide
tu o výživu a ošatenie. Neviem, na ktorom MNV
sa to realizuje, asi na žiadnom.
Na rodinných prídavkoch dávame ročne
viac 3 mld 500 mil. Kčs, od toho odpočítame
úľavu dane zo mzdy 1 mld 400 miI. Kčs a tiež
predpokladanú hodnotu detského odievania 400 miI.
Kčs, nehovorím tu už o školskom stravovaní,
ktoré nie je ešte doriešené, zo štátnej
pokladnice sa na tento cieľ vypláca rozdiel 1 mld
700 mil. Kčs, čiže o to sa zvyšuj ú
výdaje nášho štátu.
Ešte sa chcem zmieniť o zvýšení materskej
dovolenej z 22 na 26 týždňov a tak isto o období
materstva, kedy matka získa miesto 50 až 60 % z čistej
dennej mzdy a o doterajšej podpore pri narodení dieťaťa,
ktorá sa zvyšuje zo 650 Kčs na 1000 Kčs.
Je to tiež rozsiahle opatrenie, ktoré naše obyvateľstvo
s pochopením prijíma. Týmto súčasne
stúpne starostlivosť o výchovu detí.
Chcem sa tiež prikloniť k návrhu, o ktorom hovorila
spravodajkyňa, aby sa zvýšila materská
dovolená pre osamotené matky na 35 týždňov,
ale malo by sa to vzťahovať aj na matky, ktorým
sa narodili dvojčatá, pretože starosť
o tieto deti je dvojnásobná.
Tieto úhrnné opatrenia na zlepšenie sociálnej
situácie si vyžiadajú viac ako 5 mld Kčs
ročne, z čoho najviac, ako som sa zmienil, dostávajú
pracovníci v poľnohospodárstve. Treba vyzdvihnúť,
že predložené zákony upevnia morálno-politický
vzťah občanov k našej vlasti a po ich odhlasovaní
môžeme smelo predstúpiť pred našich
voličov, pre ktorých sme týmto urobili veľa
na zlepšenie životnej úrovne.
Mpř. NS Dohnal: Dále je k diskusi přihlášena
posl. Polachová. K faktické poznámce se přihlásil
posl. Kodaj. Jestli posl. dovolí, přednesl bych
svou poznámku před její diskusním
příspěvkem. (Posl. Polachová souhlasí.)
Posl. Kodaj: Súdružky a súdruhovia,
mám faktickú poznámku, resp. návrh
na rozšírenie programu našej schôdze.
Prečítal som si článok nazvaný
"Dvetisíc slov". Považujem tento článok
za otvorenú výzvu ku kontrarevolúcii.
Žiadam preto, resp. navrhujem, aby bol pozvaný s.
minister Galuška a vyjadril sa na tejto pôde parlamentu
k tomuto článku. Navrhujem tiež, aby príslušní
rezortní ministri a ostatní pracovníci, v
rezortoch ktorých vychádzajú noviny, ktoré
tento článok publikovali, sa k tomuto článku
vyjadrili.
Ďalej navrhujem, aby generálny prokurátor vyhodnotil
obsah tohto článku, pretože je v rozporu so
zákonom na ochranu republiky, dáva konkrétny
metodický návod, ako celý demokratizačný
proces zneužiť na nekalé a nečisté
úmysly.
Patrím ku generácii, ktorá stála so
zbraňou v ruke pri zrode tejto republiky. Osobne, a pokiaľ
môžem aj menom tých, ktorí za republiku
bojovali, vyhradzujem si právo, aby sme aj v rámci
demokratizačného procesu pripomenuli všetkým
tým malomeštiakom, všetkým vyakčneným,
ktorých socializmus postihol, že im nedovolíme
zneužívať náš demokratizačný
proces so zámermi a úsilím zvrátiť
náš socialistický vývoj. (Potlesk.)
Mpř. NS Dohnal: Děkuji posl. Kodajovi. O
jeho návrhu na rozšíření programu
se poradí během přestávky předsednictvo
NS a sdělí plénu své stanovisko.
Slovo má posl. Polachová.
Posl. Palachová: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté! Jménem
10 poslanců NS: ss. Proškovce, Procházky, Bichlera,
Manďáka, Muroně, Filipcové, Libuše
Procházkové, Závěty, Pelikána
a jménem svým obracím se s interpelaci na
s. ministra Štanceľa a s. ministra Ing. Suchardu.
Řada našich pracujících připlácela
si připojištění za účelem
zlepšení svých příjmů
po odchodu do důchodu. Je skutečností, že
na základě zákona 101/64 byly dávky
pracujícím vyplývající z připojištění
zredukovány poukazem na velké rozmezí penzí,
hospodářskou situaci státu, nutnost sjednocení
penzí atd. Jsme toho názoru, že zredukováním
dávek z titulu připojištění bylo
ukřivděno těm pracujícím, kteří
si připojištění sami platili, Tím
byla podlomena důvěra pracujících
v připojištění.
Žádám ministry Štanceľa a Ing. Suchardu
o vysvětlení, zda a jakým způsobem
bude tato situace řešena.
Chtěla bych k tomu říci pár slov.
Žádám to proto, že na nás všechny
- poslance - které jsem jmenovala a jistě také
na jiné se obrací řada důchodců,
zvláště nyní, kdy přistupujeme
k prověřování zákona z r. 1964,
jehož zásady na úpravu jsme dostali.
Tito staří občané si platili penzijní
nadlepšení a zákonem 101/64 jim byla výplata
požitků buď zredukována na 100 Kčs
nebo zrušena. Tito staří lidé penzijní
nadlepšení považovali za určitý
druh spoření na stáří. Vládním
nařízením č. 18/54 Sb., tedy již
po měnové reformě dostali výměr,
že při odchodu do důchodu bude jim vypláceno
k důchodu z prostředků státních
nadlepšení 150 - 250 Kčs a v souvislosti s
tím penzijní ústavy, do kterých si
střádali, založené většinou
u velkých podniků, byly převzaty státem
s miliardovým jměním.
Každý z těchto občanů má
uvedeno na výměru, který dostali, že
vyměřený nárok mu zaručuje
tento stát a bude mu vyplácen v nové měně.
Bylo tedy zákonem 101/64 tvrdě zasáhnuto
do nabytých práv těchto důchodců
a byla tím nesmírně oslabena jejich právní
jistota.
Domnívám se, že dnes již neobstojí
argumenty, kterými jsme tento zásah vysvětlovali,
že připojištění důchodců
je kapitalistický přežitek, že není
možné tak velké rozpětí mezi
nejnižším a nejvyšším důchodem,
tedy jakýsi druh nivelizace. Pravda je taková, že
šlo o připojištění drobných
zaměstnanců, kteří si platili z prostředků
získaných svou prací a že šlo o
zásah do osobního vlastnictví, které
jsme lidem bez náhrady vzali. Kdyby si tito zaměstnanci
dávali své peníze do spořitelny, tak
by o ně nepřišli. Když je dali do penzijního
ústavu, který stát převzal, tak je
ztratili.
Po 4 letech státní pojišťovna znovu zavádí
připojištění a snaží se
reklamou v televizi, tisku a rozhlase získat hlavně
podniky a závody, aby z prostředků veřejných
některé své pracovníky připojistily
a tím jim nadlepšily důchod. Ptám se,
jak je možné, že dva státní orgány,
to je státní pojišťovna a ministerstvo
práce a sociálních věcí v tak
citlivé otázce nemají koordinaci. Vědí,
jak působí mezi lidmi, když to, co před
4 lety jsme zákonem zrušili a bez peněžní
reformy jsme výsledek úspor těchto starých
lidí likvidovali, po 4 letech znovu zavádíme,
a to i z prostředků veřejných. Inserce
v televizi i v tisku k získání pojištěnců
vzbuzuje nedůvěru k této akci. Má-li
náš stát zájem, aby nadměrná
kupní síla našich občanů byla
takto odčerpána, ale také aby do budoucna
nebyl občan vystaven takovýmto změnám,
pak je třeba dát lidem záruky. Jednou z nich
je realizace oprávněných požadavků
starých účastníků připojištění.
Tím také napravíme jeden nedobrý paragraf
sociálního zákona 101/1964 v souvislosti
s přestavbou sociálního zabezpečení,
napravíme jeden z aktů dřívějšího
nespravedlivého administrativního řízení,
kdy byl narušen princip, že kdo si do pense platí
více, tak musí nutně dostat penzi vyšší.
V materiálech, které jsme v souvislosti s úpravou
sociálního zabezpečení dostali, je
celá řada úprav zákona č. 101/64,
a to nejen u nejnižších důchodů,
ale i u takových, jako je zvýšení stropu
důchodů všech kategorií až do výše
2500 Kčs, zvýšení dávek nemocenských
u nejvyšších příjmů.
V tomto materiálu není však vůbec řešení
této otázky přesto, že občané
mého volebního obvodu, bývali zaměstnanci
Tatry v Kopřivnici se obrátili se žádostí
i prosbou o řešení na všechny ústřední
orgány a některé výbory NS.
Nemohu s čistým svědomím hlasovat
pro zvýšení základny nemocenského
pojištění u nejvyšších příjmů,
o zvýšení stropu nejvyšších
důchodů, dokud tento oprávněný
požadavek nebude řešen. Nemohu hlasovat pro denivelizaci
v důchodech, když před 4 lety jsme s tendencí
nivelizace, z obavy před velkým rozdílem
výše důchodů staré občany
poškodili a toto nastřádané nadlepšení
zrušili.
Akční program naší strany počítá
s přezkoumáním oprávněných
požadavků občanů v souvislosti se zákonem
101/64. Prosím tedy, aby tento požadavek byl do tohoto
programu zařazen přednostně a teprve až
odčiníme tyto křivdy a vrátíme
lidem důvěru, teprve až budeme moci zvýšit
nejnižší důchody na důstojný
základ, teprve pak přistupme ke zvýšení
nejvyšších důchodů a nejvyšších
nemocenských dávek, když na to budeme prostředky
mít. Předkládám společnou interpelaci
10 poslanců s min. Štanclovi a prosíme o její
vyřazení.
Mpř. NS Dohnal: Přerušuji schůzi
na 20 minut.
Předsedající mpř. NS Dohnal (zvoní):
Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném
jednání. O slovo se přihlásil předseda
NS posl., Smrkovský. Dávám mu slovo.
Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi,
hlásím se o slovo, abych reagoval na vystoupení
posl. generála Kodaje. Mám za to, že jeho vystoupení
je velmi závažné, resp. ne jeho vystoupení,
ale to, co nám všem zde připomněl, tzn.
prohlášení, které je dnes otištěno
v některých novinách.
To, co se stalo v dnešních novinách, je věc
dalekého dosahu. Můj názor je, že je
věc sama o sobě tragická, den po té,
kdy NS přijalo zákon o svobodě slova.
Já vás chci poprosit, protože jsme si všichni
vědomi dosahu tohoto činu, aby nyní naše
zasedání normálně pokračovalo
v jednání o sociálních zákonech,
abychom dnes v každém případě
tyto zákony vyřídili. Věc, o které
hovořil posl. generál Kodaj, bude předmětem
našeho jednání a budete potom informování.
Prosím o to, abyste nám dali možnost; nejdříve
se musíme důkladně nad vším zamyslet.
Prosím vás, v diskusi se k tomu nezvracejte, zabývejte
se sociálními zákony, ať je dnes vyřídíme.
Ke zmíněné záležitosti se později
vrátíme. Souhlasíte? (Souhlas.)
Předsedající mpř. NS Dohnal: Dále
je ke slovu přihlášen posl. Manďák.
Dávám mu slovo.
Posl. Manďák: Vážené Národní
shromáždění, není rozumné
při řešení dílčích
otázek, dílčích problémů
spojovat příliš mnoho otázek a vytvářet
dogma o nezbytnosti absolutně dokonalé vzájemné
podmíněností a návaznosti v těchto
směrech. Mohli bychom totiž uměle konstruovat
začarované kruhy, vytvářet ekonomickou
a sociální impotencí a vyvolávat určitý
stav bezvýchodnosti. Těžko bychom konec konců
vyřešili to hlavní, to je vzrůst životní
úrovně na základě růstu kvality
výroby, vzestupu produktivity práce, na základě
růstu národního důchodu. Nelze paušálně
odmítat řešení, meditovat o vedlejších
věcech a přitom se nepřidržovat hlavního
účelu, který je sledován. Nelze mluvit,
jak to někteří činí, jen za
rodiče, jejichž děti se podílejí
na výhodách dětských jídelen.
Takových je totiž v našich zemích zhruba
třetina všech dětí.