Je přímo nepředstavitelná myšlenka,
nepředstavitelný a nepřijatelný názor,
že by některé problémy, nebo zlepšení
postavení této třetiny dětí,
se měly řešit na účet těch,
kteří těchto zařízení
nepoužívají.
Není rovněž správné vyvolat kampaň
za zlepšení, za zkvalitnění např.
hodnoty jídel pod heslem, že si na to rodiče
rádi připlatí, a pak to spojovat se systémem
příspěvků na děti, nehledě
na to, že stát, společnost, hodlá v
tomto případě, jak známo, poskytnout
nemalou dotaci.
Ozývaly se i hlasy nepřijímat navržené
zákonné opatření na úpravu,
na zvýšení dětských přídavků.
Co to však znamená? Jsou lidé, kteří
stoji v opozici proti vládnímu návrhu, připraveni
opravdu přijmout odpovědnost před ostatními
občany?
Večeřel jsem nedávno v jisté restauraci.
U vedlejšího stolu seděl ve společnosti
jiných podnapilý muž, který zapaloval
cigaretu od cigarety. Přitom říkal, že
počítá s tužkou v ruce a mluvil na téma,
jak stát okrádá jeho děti novou úpravou
příspěvků na děti ve spojitosti
s úpravou daně ze mzdy. Položil jsem si otázku,
kdo vlastně okrádá jeho děti, činí-li
tento člověk to, co činí.
Je známo, že se vláda zabývala vznesenými
námitkami, zejména co do poplatků za jídlo
a co do vývoje cen u potřeb pro děti. Po
vysvětlení se ukazuje, že těžko
pochopí otec rodiny se třemi dětmi a s hrubou
mzdou 1500 Kčs měsíčně, aby
byl připraven téměř o 1200 korun.
To je totiž obnos, který obdrží za zbývající
půlrok 1968 a asi 2400 Kčs v roce 1969. U čtyř
dětí je tato částka samozřejmě
ještě podstatně vyšší.
Obdobně je tomu u jiných kategorií živitelů
rodin. Bylo řečeno, že zvýšení
dětských přídavků není
dobře možno spojovat s poplatkem za jídlo v
dětské jídelně. Pokud se argumentuje
některými ojedinělými případy
nebo skupinami případů, pak je možno
a nutno je řešit správně prováděnou
sociální výpomocí, pro niž jsou
vyděleny prostředky národním výborům.
Nepokládám za správné - a jde o jistou
dezorientaci veřejnosti - když jednou stranou úst
hovoříme o hospodářské reformě,
když hovoříme o tom, jaké kroky je třeba
podniknout k ozdravění našeho národního
hospodářství a pak jakákoliv sociální
opatření směšujeme jen s vývojem
cen, s nezbytnosti jejich pohybů. Přitom nevím,
jak se přesně budou ceny vyvíjet. Vím
jen, že mnozí z nás nemají tuto představu
ujasněnou. Vím vsak naprosto určitě,
že při jejich tvorbě se budou v rozhodující
míře uplatňovat nové zásady.
Přitom si uvědomuji, že v cenách se
skutečně promítají základní
ekonomické i sociální problémy našeho
socialistického státu.
Myslím tedy, že bychom vládní návrhy
měli přijmout právě v zájmu
rodin a jejich dětí. Nikoliv tedy emoce, nikoliv
nějaké násilné křeče,
okázalé řeči a nálady, nikoliv
navazování na to, co je populární
a co ne. Nikoliv to je směrodatné pro nový
kurs, ale uvědomění si skutečného
stavu, jeho pochopení a řešení na základě
nepodplatitelné kalkulace, která rozhoduje o tom,
co je možné a co ne. Proto bych doporučoval,
abychom pro vládní návrh hlasovali. (Potlesk.)
Posl. Jägermann: Soudružky a soudruzi poslanci,
chtěl bych se vyjádřit proti návrhu
zdravotního výboru. Předložené
vládní návrhy prakticky podporují
akční program naší strany a vládní
prohlášení. Mnohokrát jsme ve výborech
diskutovali o některých otázkách zaměření
sociální politiky a navrhovali jsme komplexní
řešení hlavních částí
sociální politiky, zejména pomoc rodinám
s dětmi. Na tom jsme se všichni sjednotili a proto
jsme souhlasili s vládou a žádali jsme přerozdělení
některých prostředků na nejdůležitější
potřeby sociální politiky, ovšem podle
výsledků národního hospodářství.
Naprosto chápu kladný význam předložených
návrhů, o nichž byla veřejnost informována
- ne vždy o všech těchto stránkách
a ne vždy dobře, např. ne včas byla
osvětlená otázka daně ze mzdy nebo
souvislosti s daní ze mzdy nebo otázky maloobchodních
cen u dětského odívání a u
poplatků za stravování ve školách,
o nichž hovořila generální zpravodajka
a o nichž se často stydlivě mlčelo.
Z nich by se také mohla udělat politická
licitace.
Některé tyto částky našich dobrých
návrhů jsou mezi občany kritizovány
a samozřejmě sám mám také otázku,
aby některé tyto části vládních
návrhů neměly dopad na situaci v rodinách
s dětmi. Je však třeba uznat, že 2-2,5
mld Kčs, které na tuto sociální politiku
dáváme, opravdu není málo. Právě
z těchto důvodů jsme také žádali
od vlády rozklad o stavu národního hospodářství
a návrh komplexního řešení otázek
životní úrovně. Mysleli jsme zejména
na mladé lidi a rodiny s dětmi, i v souvislosti
s otázkou výstavby bytů.
My samozřejmě souhlasíme s tím, aby
se v budoucnosti vyrovnával vývoj nákladů
právě v rodinách s dětmi. Vláda
našim některým požadavkům vyhověla,
i když já sám myslím, že je třeba
zajistit vyrovnávání cen dětského
odívání a obuvi, že by bylo potřeba
vyrovnat ceny školního stravování podle
možnosti a v žádném případě
bych nebyl pro to, aby se zhoršilo školní stravování.
Vláda vyhověla také návrhu některých
členek Svazu žen v našich výborech na
vyrovnání delší dovolené pro
osamělé matky s dětmi. Bude to stát
25 mil. Kčs, a to je třeba uznat.
Myslím si, abychom ovšem ze stejných důvodů,
které jsem uváděl, přistoupili na
protinávrh zdravotního výboru, který
by znamenal, že jenom pro 4 - 5 % obyvatel těch silnějších
sociálních skupin by se přinesla výhoda.
Podle druhé alternativy zdravotního výboru
by měly platit částky 100 - 120 Kčs
pro výpočet nemocenského.
My však očekáváme iniciativu vlády
ve vypracování koncepce sociální politiky,
ve které by se vyjasnily její hlavní cíle.
Myslím si také, že na to je třeba vládě
dát čas. Hlavní je plnit akční
program na všech pracovištích.
Jinak souhlasím s celým souborem návrhů
vlády, které přinášejí
mnoha skupinám rodin 2 mld Kčs. Budu pro ně
hlasovat, i pro protinávrh zdravotního výboru.
Posl. Kopecký: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci, já jsem minulý týden ve společné
schůzi výborů vystoupil s tím, aby
byl tento návrh o rodinných přídavcích
stažen z projednávání, protože
veřejnost kritizovala právě zvýšení
cen ošacení a obuvi a ve stravování,
ke kterému mělo dojít od 1. 9.
Myslím si, že je správné, že jsme
dostali už tady i ve spisové zprávě
dodatek po projednání ve vládě, kde
se věci ujasnily a upřesnily, ale zároveň
bych chtěl říci, že s. min. Štanceľ
zde uváděl, že byla veřejnost nesprávně
informována, a tím že vznikla ta reagence.
Já si myslím, že veřejnost správně
informována nebyla vůbec. Kdyby informována
byla správně, tak by nemohly být některé
ty názory, se kterými jsem se setkal, a které
byly, myslím, že správně uvedeny v některém
tisku, v Mladé Frontě i Rudém Právu.
Já sám jsem podobné i totožné
věci slyšel na některých schůzích
a proto jsem s nimi minulý týden na společné
schůzi výborů vystupoval.
Nyní několik poznámek k této problematice.
Ke stravování: dostali jsme dodatek s písemnou
zprávou, kde se hovoří o tom, že bude
ponecháno na rodičích, aby si rozhodli, jestli
budou chtít zlepšení ve stravování
a následkem toho platit vyšší poplatky,
nebo jestli si ponechají stravování tak,
jak je dnes. Myslím, že by nebylo správné,
kdybychom nechali to jen na rozhodování některých
rodičů. Mohlo by se stát, že by se dohodla
menšina situovaných rodičů s méně
dětmi na tom tak, že by odsouhlasili vyšší
cenu a přitom by poškodili menšinu. Víme,
že je menši počet rodičů s vyšším
počtem dětí. Já si myslím,
že toto by mělo být vůbec ponecháno
na rodičích a na školách a na národních
výborech, aby si sami rozhodli. Dnešní stav
ve stravovnách bych chtěl dokumentovat na příkladech,
jaké máme u nás, kde není možné
v žádném případě využít
zvýšení cen, aby se stravování
zlepšilo.
Většina školních jídelen po stránce
hygienické naprosto nevyhovuje. Byly zřízeny
jako provizória a již delší dobu slouží
jako trvalá stravovací zařízení.
Pracovní podmínky v těchto jídelnách
jsou velmi ztížené. Finanční
rozpočet na vybavení školních jídelen
se nezvyšuje, naopak snižuje. Není tudíž
naděje, že v krátké době budeme
mít školní jídelny po stránce
hygienické vyhovující. Ani s počtem
personálu ve školních jídelnách
nejsme spokojeni. Personál stanovený na počet
stravovaných dětí je nedostačující.
Není možné připravovat pracná
zeleninová jídla, saláty, popř. jídla
na výběr. Domníváme se proto, že
ve spatně vybavených školních jídelnách
s malým počtem personálu nebude vyšší
částka na nákup materiálu vhodně
využita. Budou se tedy kupovat potraviny drahé, aby
se částka vyčerpala, ale výběr
pokrmů, sestava jídelního lístku,
servírování se nezmění. Upravit
pokrmy tak, aby byly pro děti lákavé, nebude
možné. Počítá-li se později
s materiálním a personálním zlepšením
školních jídelen, nepřinese toto náležitý
efekt. Jakmile po zvýšení finančního
limitu nedojde k markantnímu zlepšení ve školních
jídelnách, veřejnost nebude mít důvěru
ve školní stravování. Jak se nová
věc uvede, tak se také veřejnost dlouho na
ni dívá. Dojde-li přece ke zlepšení
ve školních jídelnách po všech
stránkách, dá nám pak hodně
práce, abychom názor rodičů změnili.
Nyní ještě několik slov k cenám
dětského ošacení a obuvi. V písemné
zprávě, kterou jsme obdrželi, je řečeno,
že se zvýšení cen pozastaví a že
bude posuzováno později. Mělo by být
podle této písemné informace i podle zprávy
s. min. Štancla minimální. Bude zapotřebí,
abychom se přesněji vyjádřili, protože
nevíme, kolik toto "minimální"
zvýšení bude činit.
Dále je značná kritika na ceny již dnes
proto, že dnešní velikosti neodpovídají
stáří dětí. Tak např.
na pětileté dítě musí dnes
rodiče kupovat velikosti 7 a 8, u některých
je cena značně vyšší, nebo dokonce
pro větší děti se kupují velikosti
dospělých.
Závěrem chci říci, že je zapotřebí
si uvědomit, proč jsou dnes tyto obavy ve veřejnosti.
Je to proto, aby dnešní zákony, které
projednáváme, byly skutečně zvýhodněním
pro rodiny s dětmi, aby nemohly být zneužity
k tomu, aby byly v protikladu k tomu provedeny takové úpravy
cen na různých místech, které by zhoršily
životní úroveň těchto rodin.
Vycházejme např. z toho, že dnešní
pětičlenná rodina, ve které je otec
živitelem, sám pracuje jako kvalifikovaný pracovník
(nástrojař, dělník), který
má zhruba čistý výdělek 2000
Kčs, ke kterému připočteme ještě
rodinné přídavky, takže jeho čistý
příjem činí 2600 Kčs, tedy
při třech dětech v pětičlenné
rodině činí příjem jenom asi
500 Kčs na hlavu. Zabezpečit všestranně
celou rodinu není možné, a proto musí
pracovat oba rodiče. Je to ještě horší
u rodin, kde je tento příjem značně
nižší. Proto dnes tak citlivě občané
reagují na každou změnu z obavy, aby se jejich
životní úroveň ještě nezhoršila.
Při dnešním projednávání
těchto zákonů nechceme nic jiného
než záruky, že s každým opatřením,
které by mělo za následek zvýšení
nákladů na výživu rodin s dětmi,
půjde včas informace Národnímu shromáždění.
Tím se připojuji k návrhu usnesení
zprav. posl. Kubešové, ve kterém žádá,
aby opatření, která by měla vést
ke zvýšení cen dětského ošacení,
obuvi nebo některá další opatření,
byla včas předložena NS k projednání.
Děkuji vám.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Dále se přihlásil
do diskuse posl. Pružinec. Dávám mu slovo.
Posl. Pružinec: Soudružky a soudruzi, mám
jen několik připomínek k návrhu zákona
(tisk 170) o změnách v nemocenském pojištění
a nemocenské péči:
Navrhuji, aby § 18, odst. f) byl doplněn ustanovením,
podle kterého by se do zápočtu započítávala
i doba, v niž někdo pečuje o přestárlé
a bezmocné rodiče nebo příbuzné,
kteří potřebují stálou péči
a byli by jinak odkázáni na ústav sociální
péče.
Dále doporučuji v § 18, odst. g) doplnit tuto
větu: "pokud bezdůvodně neodmítají
přijetí zaměstnání".
Nepovažuji vůbec za nivelizaci, jestliže má
někdo 16 Kčs denně nemocenského a
druhý 100 Kčs. Vždy jsem se domníval,
že podobné zákony se přijímají
pro většinu obyvatelstva nebo pracujících,
ale jak je vidět z důvodové zprávy,
zvýšení nemocenských dávek se
bude týkat v roce 1970 6 % pracujících.
Proto souhlasím se závěry zprav. posl. Kubešové.
V zákoně o dávkách v mateřství
a přídavcích na děti (tisk 171) doporučuji
v § 6, odst. f) doplnit zákon podobně jako
v minulém návrhu: "pokud bezdůvodně
neodmítají přijetí zaměstnání".
K rodinným přídavkům mám pouze
jeden dotaz. Jsou přídavky na děti považovány
za sociální politiku, opatření státu
nebo jsou považovány za součást mzdové
politiky bez ohledu na výši výdělku
nebo mzdy?
K zákonu o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků nemám žádné
připomínky.
Dále podávám interpelaci v tom směru,
zda by bylo možné upravit předpisy, pokud jde
o osvojování dětí.
Tolik moje připomínky.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Soudružky a
soudruzi, tím jsme vyčerpali pořad přihlášených
řečníků. Mám dotaz, zda se
ještě někdo hlásí do rozpravy?
Posl. Lacina, dávám mu slovo.
Posl. dr. Lacina: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi,
přestože hlavně posl. Kopecký vyčerpal
obsah mého diskusního příspěvku,
nemohu si odpustit stejnou poznámku, kterou jsem měl
v předsednictvu NS při projednávání
navrhovaných novel zákonů o sociálním
zabezpečení, zejména na úseku sociálního
zabezpečení rodin s dětmi.
Chci předložená opatření vlády
chápat jako první krok k řešení
v této sociální oblasti. Jak jsou dnes předkládány
návrhy zákonů, je možnost je hodnotit
z hlediska možnosti vlády jako dobré. Souhlasím
se zpravodajkou, že vláda se zabývala kritickými
připomínkami poslanců a naposledy i předsednictvo
NS.
Nemohu však souhlasit s větou, v níž zpravodajka
kladně hodnotí, že vláda v současné
době upustila od řešení zvýšených
poplatků za školní stravování
a úpravu cen dětského odívání
a obuvi v souvislosti s řešeném přídavků
na děti. Tato věta dává možnost
řešení této problematiky, ovšem
s odstupem času, až vyřešíme tyto
sociální potřeby, bez vzájemného
vztahu.
Jde o velmi vážnou skutečnost, že poslancům
NS byly předloženy zákony, přičemž
jsme žádáni, abychom je schválili a
vzali spoluodpovědnost za uplatnění těchto
zákonných norem v praxi. Nemáme však
dále možnost práva zasahovat a kontrolovat
cenovou hladinu. Všichni jsme svědky toho - a dnes
v praxi se s tím velmi často setkáváme
- že se nedá mluvit o tom, že by cenová
hladina zejména ve výrobcích denní
potřeby byla pod bedlivou a vážnou kontrolou,
protože značná část zejména
maloobchodních cen je dosud bohužel v rukou pouze
výrobců.
Z toho důvodu žádám, aby vláda
respektovala to, co zde řekl s. min. Štanceľ,
že všechna sociální opatření
a zvláště opatření dotýkající
se rodin s dětmi, by měla plně respektovat
vývoj cen a mezd, a já doplňuji ještě
- plně respektovat vývoj životní úrovně
těchto rodin. Sledováním pouze dvou ukazatelů
nelze postihnout vývoj životní úrovně
těchto rodin.
Proto plně podporuji návrh zpravodajky na usnesení
v tom, aby vláda před návrhem opatření
v oblasti změn cen dětského odívání
a obuvi, změn ve školním stravování
a jiných zásahů do oblasti sociální
politiky, předložila návrh těchto opatření
Národnímu shromáždění
a plně akceptovala připomínky poslanců
zejména z tohoto hlediska.
Jedině za tohoto předpokladu se budu moci vyslovit
pro projednávané novely zákonů. V
opačném případě nejsem přesvědčen
o tom, že po schválení zákonů
bude NS schopno kontrolovat a nést odpovědnost za
dopad těchto opatření.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji posl. Lacinovi. Přeje
si ještě někdo slovo? Hlásí se
ještě posl. Kratochvílová.
Posl. Kratochvílová: Vážené
soudružky a soudruzi, mám jen jeden dotaz na vládu.
Ptám se, jestli si naše vláda myslí,
že je opravdu reálný termín projednat
zdražení, resp. úpravu stravování
do konce prázdnin. Vláda chce tento problém
projednávat před zahájením školního
roku. Mám dojem, že nebude moci být projednán
řádně s rodiči a doporučovala
bych, aby vláda uvážila možnost oddálit
projednání tohoto problému asi o měsíc,
až budou moci školští pracovníci
s rodiči tento problém řádně
projednat.