Soudružky a soudruzi, budeme hlasovat odděleně o každém z projednávaných zákonů zvláště. Odděleně budeme pak hlasovat o navrhovaných usneseních Národního shromáždění. Přistoupíme tedy k závěrečnému projednání návrhu zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči. Text tohoto zákona, jak jej navrhla vláda, máte v ruce jako tisk č. 170. Společná zpráva výborů, včetně varianty navrhované výborem zdravotním, je označena jako tisk č. 179. Rozhodneme nejdříve o protinávrhu zdravotního výboru, který doporučuje, aby v článku I. v novém znění § 17, odst. 1 byla horní hranice částky rozhodná pro výši nemocenského při 6denním pracovním týdnu ponechána na dosavadní úrovni 100 Kčs, při 5denním pracovním týdnu rovněž na dosavadní úrovni 120 Kčs. Cifry uvedené v navrhovaném novém znění § 17 odst. 1 by se tedy změnily v řádku čtvrtém ze 150 Kčs na 100 Kčs a v řádku osmém ze 180 Kčs na 120 Kčs. Tato změna by se promítla dále v navrhovaném textu zákona na str. 4, kde v či. lI. by vypadl odstavec druhý. Upozorňuji, že schválení této změny, navrhované zdravotním výborem, na rozdíl od výborů ústavně právního, pro NV, pro plán a rozpočet a pro zemědělství a výživu, znamená automaticky příslušné změny v návrhu zákona o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění a znamenají rovněž změnu ve třetím z projednávaných zákonů, to je v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rovníků a zákona o sociálním zabezpečení. V tomto návrhu zákona se snížení částky pro výpočet nemocenského u kategorie pracujících s nejvyššími příjmy promítne do čI. I, ve kterém bude vytištěn celý bod 1.

Dám tedy hlasovat o návrhu zdravotního výboru, jak jej podrobně uvedla zprav. posl. Kubešová s tím, že tímto rozhodnutím se současně řeší ustanovení v návrhu zákona o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění a v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Kdo souhlasí tedy s protinávrhem zdravotního výboru, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Prosím ověřovatele, aby provedli sčítání hlasů. 114. Kdo je proti návrhu? (Hlasuje se.) Prosím o ověření hlasů. Proti je 88 hlasů. Kdo se zdržel hlasování? Hlasování se zdrželo 7 poslanců.

Soudružky a soudruzi, tím Národní shromáždění schválilo znění čI. I § 17 odst. 1 návrhu zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči podle návrhu zdravotního výboru. (Potlesk.) Konstatuji, že tím jsou odhlasovány současně související změny v návrhu zákona o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a dále v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení podle návrhu zdravotního výboru.

Dokončíme nyní projednání zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, tisk č. 170. Dám hlasovat o celém ostatním textu tohoto zákona, kromě již odhlasovaného znění čI. I, § 17 odst. 1 a čI. II. Toto ve znění společné zprávy výborů, uvedené v tisku 179. Prosím, kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? Jeden. Kdo se zdržel hlasování? Dva.

Tím Národní shromáždění schválilo zákon o změnách v nemocenském pojištění a nemocenské péči. Hlasováním o předchozím zákoně a schválením návrhu zdravotního výboru rozhodlo již NS o znění § 5 odst. 1 a o změně § 8 odst. 1 zákona o dávkách mateřství. Dávám hlasovat o celém ostatním textu návrhu tohoto zákona. tisk 171.

Kdo souhlasí, aby tento text zákona byl schvácen ve znění společné zprávy výborů, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Konstatuji, že NS schválilo zákon o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Hlasováním o návrhu zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči rozhodlo již NS o tom, že v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení se vypouští z článku I, bod 1. Dám hlasovat o celém ostatním textu návrhu zákona.

Kdo souhlasí, aby tento text zákona byl schválen ve znění společné zprávy výborů uvedeném v tisku 181, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Konstatuji, že NS schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení.

Přistoupíme nyní k hlasování o navržených usneseních. Ve zprávě zpravodajky posl. Kubešové byl tlumočen návrh zdravotního výboru, aby NS při schvalování návrhů zákonů přijalo toto usnesení:

"Národní shromáždění

1. bere na vědomí opatření, které vláda operativně učinila k odstranění negativního dopadu úpravy cen dětského odívání a školního stravování a bere se souhlasem na vědomí, že vláda bude informovat NS a veřejnost o svých záměrech, vycházejíc přitom z toho, aby celková životní úroveň obyvatelstva se vyvíjela v souladu s programovým prohlášením vlády;

2. ukládá vládě, aby v prvním pololetí roku 1969 (zprav. posl. Kubešová: Ne, v průběhu roku 1969.), opravuji: aby v průběhu roku 1969 podala NS zprávu o výsledku jednání o koncepci přestavby daně ze mzdy a o koncepci sociální politiky s konkrétními návrhy na postupné řešení dílčích otázek problematiky populační politiky a péče o rodiny s dětmi."

Tolik návrh usnesení.

Má někdo nějaké připomínky nebo dotazy k tomuto návrhu usnesení? (Nikdo se nehlásí.) Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, které doporučuje zdravotní výbor, jak jsem je přečetl, nechť zvedne ruku i (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Usnesení NS je tedy jednomyslně schváleno.

Dále upozorňuji, že ve společné zprávě výborů NS, tisk 179, doporučuje ústavně právní výbor, aby bylo přijato toto usnesení:

"Národní shromáždění ukládá vládě, aby mu do dvou let po počátku účinnosti zákona o změnách v nemocenském pojištění a nemocenské péči podala zprávu, zda úroveň dávek nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení je v souladu s vývojem mezd a cen."

Je třeba uvážit jeho přijetí vzhledem k tomu, že se v podstatě kryje s usnesením, které bylo přijato Národním shromážděním podle návrhu zdravotního výboru.

Má někdo připomínku k tomuto usnesení? (Nikdo se nehlásí.) Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, které doporučuje ústavně právní výbor, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Konstatuji, že usnesení NS bylo schváleno. Tím jsme vyčerpali sedmý bod pořadu.

8. Návrh usnesení Národního shromáždění na stanovení počtu členů České národní rady a na volbu členů České národní rady

Dávám nyní slovo posl. Krieglovi, předsedovi ÚV Národní fronty.

Posl. dr. Kriegel: Soudružky a soudruzi poslanci! Prvý den našeho zasedání 24. června schválilo NS ústavní zákon o přípravě federativního uspořádání naší republiky. ÚV Národní fronty zaslal podle článku 4 odst. 1 tohoto ústavního zákona NS návrh, aby stanovilo počet členů ČNR na 150.

Doporučuji proto, aby návrh ÚV NF byl Národním shromážděním schválen a NS ve svém usnesení takto určilo počet členů ČNR.

Návrh na složení ČNR, jehož příprava byla již zahájena, vyžaduje velkou péči a pozornost tak, aby jeho členové z řad poslanců NS i dalších představitelů veřejného, politického a kulturního života skutečně reprezentovali sociální i politické složení obyvatelstva, aby mluvčími českého národa v ČNR byli reprezentanti všech sociálních skupin a vrstev, aby se plně přihlédlo ve správných proporcích k zastoupení krajů a jednotlivých oblastí. Splnit tento požadavek vyžaduje vést další jednání se složkami Národní fronty, významnými společenskými organizacemi a jednotlivými kraji a oblastmi a dosáhnout shody v koncepci celého návrhu.

Proto doporučuji NS návrh na vytvoření komise v čele s předsedou NS s. Josefem Smrkovským, jejímiž dalšími členy by byli poslanci dr. Bohuslav Kučera, předseda Čs. strany socialistické, Antonín Pospíšil, předseda Čs. strany lidové a dále podle abecedního pořadí Bílková, Géryk, dr. Kriegel, Matoušek, dr. Pennigerová, Pecka, inž. Pokorná, Tříska a Závodská.

Jsem přesvědčen, že komise NS by mohla významně přispět ke spolupráci v jednotlivých krajích a oblastech a že je reálné, aby ÚV Národní fronty v úzké spolupráci s Národním shromážděním předložil NS v navrhovaném termínu kolem 10. července celkový návrh na složení ČNR.

Jsou tudíž dva návrhy. Jednak stanovení počtu členů České národní rady a za druhé složení komise za předsednictví předsedy NS ke spolupráci s ÚV NF k přípravě celého návrhu pro NS.

Mpř. NS Dohnal: Děkuji s. posl. dr. Kriegelovi. Tím jsme de facto vyčerpali desátý bod. Není mi známo, proč s. dr. Kriegel nevyčkal na normální pořad. Ovšem, když byl návrh přednesený, měli bychom k němu zaujmout stanovisko.

Má někdo k přednesenému návrhu dotaz, připomínku? (Nikdo.) Nikoliv.

Slyšeli jste návrh předsedy ÚV NF, aby NS stanovilo podle § 4, odst. 1 zákona o přípravě federativního uspořádání ČSSR, aby Česká národní rada měla 150 členů. Dávám o tomto návrhu hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Konstatuji, že návrh byl jednomyslně přijat.

V úvodním slovu předseda ÚV NF doporučil, aby NS zvolilo ze svého středu skupinu poslanců, která by napomáhala při sestavování kandidátky členů České národní rady, která bude zvolena na mimořádné schůzi NS 10. 7. t. r. Prosím, aby s. dr. Kriegel přečetl ještě jednou jejich jména.

Posl. dr. Kriegel: (čte) Josef Smrkovský, Bohuslav Kučera, Antonín Pospíšil, Bílková Jarmila, Géryk Rudolf, Kriegel František, Matoušek František, Pennigerová Soňa, Pecka Vlastimil, Pokorná Alena, Tříska Jaroslav, Závodská Zdeňka.

Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Má někdo dotaz nebo připomínku k předloženému návrhu?

Posl. Uher: Doporučuji ještě posl. Jägermanna.

Mpř. NS Dohnal: Je zde návrh na posl. Jägermanna do přednesené skupiny.

Posl. dr. Kriegel: Souhlas. Není námitek.

Mpř. NS Dohnal: Jsou další návrhy? Nejsou. Navrhuji, aby tato skupina poslanců NS byla zvolena podle návrhu ÚV NF a doplněna o s. Jägermanna. Navrhuji, aby skupina byla zvolena aklamací. Má někdo připomínku ke způsobu provedení volby aklamací? (Nikdo.) Nemáte připomínky.

Přistupujeme tedy ke hlasování. Kdo souhlasí, aby za předsedu skupiny poslanců NS byl zvolen předseda NS s. Smrkovský a za členy poslanci Kučera, Pospíšil, Bílková, Géryk, Kriegel, Matoušek, Pennigerová, Pecka, Pokorná, Tříska a Závodská a Jägermann, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že byla zvolena skupina poslanců NS, která bude napomáhat při kádrovém výběru členů České národní rady. Tím jsme vyčerpali desátý bod našeho programu. K osmému bodu se vrátíme po polední přestávce.

Přerušuji jednání do 14.30 hod.

(Schůze přerušena v 13.03 hod.)

(Schůze opět zahájena ve 14.36 hod.)

Mpř. NS Zedník (zvoní): Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi NS. Projednáme nyní bod

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o dani ze mzdy (tisk 173) a společná zpráva výborů ústavně právního, pro národní výbory, pro plán a rozpočet a výboru zdravotního (tisk 182).

Návrh odůvodní ministr financí inž. Bohumil Sucharda. Uděluji mu slovo.

Ministr financí inž. Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh, který předkládáme a který je nyní předmětem jednání, navazuje v podstatě na předchozí body, které jste právě přijali. Chtěl bych proto obrátit pozornost k tomu, co vyznělo z jednání, tj. k návrhům, jak je vláda předložila NS k projednání.

Návrh novelizace zákona o dani ze mzdy, jak byl předložen měl za cíl, aby podmínky pro poskytování slev z důvodů invalidity byly shodné s vymezením pojmu invalidity v zákonech o sociálním zabezpečení.

Vládní návrh byl projednáván ve výborech NS v souvislosti - a to velmi správně - s návrhy na úpravy zákonů z oblasti sociálního zabezpečení a též s návrhem zákona o mateřské dovolené a o přídavcích na děti a vznikla přitom otázka, zda by nebylo vhodné vyjádřit v navržené novelizaci zákona o dani ze mzdy též přímou vazbu na soubor opatření v oblasti nemocenského pojištění. Je to výraz snahy, aby se tímto způsobem vyjádřila organická jednota s předchozími předlohami, jak je NS přijalo.

Původně jsme uvažovali provést tuto úpravu u daně ze mzdy v návaznosti na zákony, které byly přijaty, stejně jako u daně z příjmu, z literární a umělecké činnosti a u daně z příjmu obyvatelstva vyhláškou, jak je k tomu ministerstvo financí podle zákona zmocněno. Právě tím, že daňové zákony obsahují zmocnění pro MF, umožňují úpravu vyhláškou, takže po stránce formální bylo vše v pořádku.

Při projednávání v ústavně právním výboru bylo však usneseno, a k tomuto usnesení se připojily též další výbory NS, jako např. výbor pro plán a rozpočet, pro národní výbory a zdravotní výbor, aby z politických důvodů řešení u daní placených obyvatelstvem a tím celá problematika, tj. i přídavky na děti a celá úprava daní, byla provedena v normách stejné úrovně, tzn. Ve formě zákona.

Pro tyto výbory NS doporučuji, aby vládní návrh novelizace zákona o dani ze mzdy byl rozšířen v tom směru, aby umožnil úpravu slev na děti formou vyhlášky pro všechny daně placené obyvatelstvem. Toto řešení, které z hlediska politického i právního pokládám za správné, umožní, aby jedním společným prováděcím přepisem byla jednotně upravena otázka poskytování slev na děti, na které přísluší přídavky na výchovné, u všech daní placených obyvatelstvem, tedy i u daně zemědělské, k čemuž by jinak pro tento účel bylo potřeba zvláštní novelizace zákona o zemědělské dani. Dojde tím k vyvážení samotných zákonných předloh, které ve své původní podobě se vztahují jen na nezbytnou úpravu daně ze mzdy z oblasti případů invalidity.

Chtěl bych říci ještě několik poznámek pro vaši informaci i pro vaši politickou práci k celkovému záměru přestavby daně ze mzdy. Současná úprava zdaňování mezd a platů podle zákona č. 76/52 Sb. je už sama, jak vyplývá z data, výsledkem předcházejícího vývoje, v němž se její konstrukce přizpůsobovala měnícím se podmínkám v průběhu výstavby socialistické ekonomiky, které ovlivňovaly i funkci daně ze mzdy, čímž lze vysvětlit značnou komplikovanost této daně a oprávněné připomínky, které na toto téma dostáváme, včetně značného administrativního zatížení. V tomto vývoji se úloha daně ze mzdy vedle její funkce jako příjmu státního rozpočtu soustřeďovala stále více vedle oblasti ekonomické i do oblasti sociální.