Nikdo se již o slovo nehlásí. Přeje
si ministr inž. Sucharda slovo?
Ministr inž. Sucharda: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, do. volte mi jen několik poznámek
pro vaše rozhodování. Pokud se týče
obou alternativ, které jsou předloženy, já
jsem ve svém vyjádření v úvodu
řekl, že to podstatné, co vyplynulo z jednání
jednotlivých výborů, ústavně
právního, pro plán a rozpočet a výboru
pro národní výbory v tom zásadním
kryje myšlenku, která byla vyjádřena
a byla předmětem diskusí ve zdravotním
výboru. Chci uvést pro soudruhy ze zdravotního
výboru jejich podněty, které tam jsou zakotveny
a které rozhodně nemůžeme přejit,
rozhodně se s nimi bude počítat, ale jde
o to, zdali to má být vyjádřeno v
zákoně nebo zdali to má být kryto
dosavadními směrnicemi ministerstva financi, jde
o to najit správné řešení v rámci
dosavadních pravomoci daných zákonem.
Za druhé. Pokud se týče návrhu s.
dr. Hrabala, chci říci, že jeho návrh
na úpravu termínu je správný a jde
o to, aby byla vyjádřena shodnost s úpravami
všech ostatních sociálnech opatření.
Za třetí. Kde je třeba rozlišit dvě
etapy. Počítáme s tím, že invalidy
bude potřebí při příští
připravované reformě řešit úplně
zvlášť. Zatím diskuse vyznívají
tak, že bude třeba řešit případy,
kdy měl dosavadní plátce úlevy zvláštním
kompenzovaným opatřením sociální
politiky, ale tak, aby společnost zabezpečila invalidním
osobám všechno, co je potřebí. Bezprostředně
je třeba říci, že pro invaliditu i nevidomé
platí, že budou dále osvobození, poněvadž
se na ně navrhovaná úprava nevztahuje.
Místopředseda NS Zedník: Děkuji.
Dále má slovo s. posl. Švec.
Posl. Ing. Švec: Doporučujem návrh s.
dr. Hrabala akceptovať, je to jedna záležitosť,
ktorú by bolo treba, ako je v návrhu vlády
uvedené, dodržovať. Rieši sa ním
komplexne zásadná otázka dane zo mzdy podľa
uznesenia, ktoré prijalo dopoludnia plénum a Národné
zhromaždenie bude informované, na akom stupni budú
otázky v pohybe a v nebezpečenstve, že by mohli
byť zneužité, nehľadiac na to, že bude
včasná kontrola, ktorou sa zásady budú
overovať. Doporučujem, aby plénum NZ prijalo
alternatívu č. 1.
Místopředseda NS Zedník: Děkuji
s. posl. Švecovi. Zdravotní výbor setrvává
na svém stanovisku, které vyjádřil
v alternativě B. Prosím o hlasování.
Žádám ověřovatele, aby se ujali
svých funkci.
Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme
tedy k hlasování. Dávám hlasovat o
protinávrhu zdravotního výboru, jde o tisk
182, alternativa B. Kdo souhlasí s návrhem zdravotního
výboru, vyjádřeným v alternativě
B tisku 182, nechť zvedne ruku.
Posl. Ing. Švec: Vidím, súdružky
a súdruhovia, že nepoznáte alternatívu
B. Preto vám ju prečítam: "Zdravotnícky
výbor doporučuje previesť vo vládnom
návrhu tieto zmeny:
1. Názov zákona upraviť novo takto: zákon,
ktorým sa mení a doplňuje zákon o
dani zo mzdy, zákon o dani z príjmov z literárnej
a umeleckej činnosti a zákon o dani z príjmov
obyvateľstva.
2. Doterajší článok I označiť
ako článok II a ako nový článok
I zaradiť tento text:
(1) V súvislosti s úpravou prídavkov na deti
a výchovného sa uznáva za vyživovanú
osobu pre účely zníženia dane zo mzdy,
dane z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti
a dane z príjmov obyvateľstva z celkového počtu
detí, na ktoré poplatníkovi alebo inej osobe
náležia prídavky na deti alebo výchovné,
len jedno dieťa.
(2) Ministerstvo financií stanoví vyhláškou
podmienky, za ktorých možno poskytnúť
zníženie daní, uvedených v ods. 1, najmä
u detí
a) z rozvedeného manželstva,
b) z manželstva, kde poplatník - bez toho žeby
bol rozvedený - trvalo nežije s manželom v spoločnej
domácnosti,
c) zrodených mimo manželstvo a
d) invalidných". A to je všetko.
Mpř. NS Zedník. Děkuji zpravodaji
posl. Švecovi. Hlásí se ještě o
slovo ministr Sucharda. Prosím.
Min. financí Ing. Sucharda: Já se, soudružky
a soudruzi, velmi omlouvám, že se ještě
hlásím jednou. Já bych nesplnil svou povinnost,
kdybych vás neupozornil před vaším hlasováním
na to, že v alternativě B se nepočítá
s tím, co bylo v alternativě A podstatné,
to je otázka, že první alternativa kryje všechny
daně obyvatelstva, včetně daně zemědělské.
Já jsem ve svém úvodu uvedl, že právě
toto je to logické, co vedle toho politického vyvážení
právě dává ten význam k tomu
znění, že se nemusí zvláště
provádět novelizace daně zemědělské.
Moje prosba je, abyste na tuto vazbu při úpravě
hlasování nezapomněli.
Mpř. NS Zedník: Děkuji ministru Suchardovi.
Dávám tedy hlasovat, prosím ověřovatele,
aby se ujali svých funkcí. Dávám hlasovat
o alternativě B, tisk 182. Kdo souhlasí s tímto
návrhem zdravotního výboru, zdůvodněným
soudružkou Kubešovou, nechť zvedne ruku (hlasuje
se). Děkuji. Tedy 6 hlasů pro návrh zdravotního
výboru. Kdo je proti tomuto návrhu? (Hlasuje
se.) Děkuji. To je drtivá většina.
Zdržel se někdo hlasování? 5 poslanců
se zdrželo hlasování.
Přistoupíme tedy k hlasování o návrhu
zákona tak, jak jej předložil posl. zpravodaj
Švec, s doplňkem předloženým s.
posl. Hrabalem. Kdo souhlasí s návrhem zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
o dani ze mzdy, tisk 173, ve znění společné
zprávy výborů ústavně právního,
pro pián a rozpočet, pro národní výbory,
a výboru zdravotního podle ústní zprávy
zpravodaje posl. Švece, doplněné posl. Hrabalem
v článku 2, kde se říká, že
tento zákon nabývá účinnosti
1. července 1968, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Děkuji. Je někdo proti? 2 poslanci. Zdržel
se někdo hlasování? Jeden. Děkuji.
Národní shromáždění schválilo
zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon o dani ze mzdy.
Jako další bod pořadu budeme projednávat
10. Návrh výboru ústavně právního
a výboru pro plán a rozpočet na vydání
zákona, kterým se mění zákon
o komisích lidové kontroly a zákon o národních
výhorech, (tisk 166).
Návrh odůvodní poslankyně Šmehlíková.
Prosím, aby se ujala slova.
Zpravodajka NS Šmehlíková: Vážené
soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych jako zpravodaj za
výbor ústavně právní a pro
plán a rozpočet uvedla předložený
návrh zákona, kterým se mění
zákon o komisích lidové kontroly a zákon
o národních výborech, a který představuje
další etapu ve vývoji postavení komisí
lidové kontroly. Jde o úpravu, která realizuje
požadavek demokratizačního procesu, posílit
kontrolní funkci zastupitelských sborů a
orgány ROH konstituovat jako čistě odborové
orgány bez jakýchkoliv řídících
vztahů ze strany státních orgánů.
V tomto směru obsahuje návrh v podstatě tyto
změny současného stavu:
1. z Ústřední komise lidové kontroly
vytváří orgán čistě
parlamentní kontroly, neodvislý na vládě
a analogicky posiluje i kontrolní funkci plenárních
zasedání národních výborů,
2. ze soustavy komisí lidové kontroly odcházejí
závodní komise lidové kontroly, které
budou napříště řízeny
jen odborovými orgány. Blíže k odůvodnění
návrhu:
Podle ústavy patří veškerá moc
v ČSSR pracujícímu lidu, který ji
vykonává prostřednictvím zastupitelských
sborů; aby ji však mohli pracující lid
prostřednictvím těchto sborů plně
a účinně vykonávat, je třeba,
aby zastupitelské sbory měly k tomu vytvořeny
také příslušné předpoklady.
Z této základní otázky navrhovaná
úprava vychází jako u řešení
postavení komisí lidové kontroly národních
výborů.
Národní shromáždění je
ústavou a zákonem o jednacím a pracovním
řádu Národního shromáždění
vybaveno rozsáhlou pravomocí, která mu má
umožnit také účinně kontrolovat
plnění všech rozhodujících úkolů
státu. V praxi uplatňování této
pravomoci nebylo však plně rozvinuto, a to nejen proto,
že v důsledku deformaci celkového politického
systému a tedy i práce Národního shromáždění
nebyly plně využívány běžné
prostředky parlamentní kontroly (interpelace poslanců,
hlasování o důvěře vládě
apod.), ale zejména proto, že Národní
shromáždění nemělo reálnou
možnost získat si vlastní věrohodné
údaje pro svou činnost; tím bylo Národní
shromáždění, jeho orgány i poslanci
v praktické nevýhodě proti početnému
aparátu výkonné sféry. Včera
jsme měli možnost ocenit činnost ÚKLK,
která nám zajistila ve svém stanovisku k
závěrům dostatek podkladů pro daleko
objektivnější posuzování než
v minulosti, jak se sami poslanci v rozpravě vyjádřili.
Věříme, že i v budoucnosti bude interpelacím
poslanců věnována zvýšená
péče právě proto, že poslanci
budou moci využívat kontrolního orgánu
NS k objektivizování odpovědí, které
v minulosti splňovaly často jen tu podmínku,
že byly zodpovězeny v zákonné lhůtě,
ale objektivního posouzení obsahu jsme již
mnohdy nemohli vlastními silami dosáhnout. Jistěže
v práci ÚKLK nám bude dána plná
moc, abychom takové objektivity dosáhli.
Vývoj postavení Ústřední komise
lidové kontroly jako nejvyššího speciálního
kontrolního orgánu státu směřoval
proto v poslední době k posílení kontrolní
funkce Národního shromáždění:
zákonem č. 70/1967 Sb. o komisích lidové
kontroly, byla Ústřední komise lidové
kontroly - proti úpravě z roku 1963 - již podřízena
Národnímu shromáždění,
přitom však zůstala nadále i kontrolním
orgánem vlády. Z hlediska vytváření
předpokladů pro výkon kontrolní funkce
Národního shromáždění
šlo tedy o pozitivní vývoj, a však v době
deformací politického systému se v řešení
postavení Ústřední komise lidové
kontroly odrazil kompromis mezi cílem a způsobem
jeho realizace.
Zkušenosti Národního shromáždění
se spoluprací s Ústřední komisí
lidové kontroly z tohoto období jsou kladné
a plně potvrzují oprávněnost sepětí
výsledků kontrolní činnosti Ústřední
komise lidové kontroly a potřebami Národního
shromáždění; Ústřední
komise lidové kontroly v tomto období přispívala
k práci Národního shromáždění
zejména svým stanoviskem ke státnímu
závěrečnému účtu a kontrolními
výsledky v oblasti hospodářské a finanční
politiky státu, které poskytly orgánům
Národního shromáždění
široké a objektivní podklady pro výkon
jejich funkcí a u nichž závěry výborů
Národního shromáždění,
přijaté po jejich projednání, přispěly
k účinnému odstranění zjištěných
závad. Přes tento pozitivní rys vztahů
Národního shromáždění
s Ústřední komisi lidové kontroly
brání však plnému a účinnému
uplatňování kontrolní funkce Národního
shromáždění prostřednictvím
Ústřední komise lidové kontroly okolnost,
že Ústřední komise lidové kontroly
zůstává i nadále kontrolním
orgánem vlády, jejíž činnost
má být hlavním objektem kontroly Národního
shromáždění.
Teprve současný rozvoj socialistické demokracie
a v něm zejména postulát plného rozvinutí
ústavních funkci Národního shromáždění
a důsledné prosazení zásady, že
každý orgán má mít přesně
vymezenou působnost a má odpovídat za výsledky
své práce, umožňuje nastolit na pořad
dne i otázku vytvoření orgánu čistě
parlamentní kontroly. Také akční program
Komunistické strany Československa chápe
Národní shromáždění jako
socialistický parlament se všemi funkcemi, které
parlament v demokratické republice musí mít
a proto stanoví posílit kontorní funkci Národního
shromáždění v celém našem
veřejném životě a konkrétně
ve vztahu k vládě a z tohoto hlediska podřídit
aparát kontroly plně Národnímu shromáždění.
Proto návrh vylučuje Ústřední
komisi lidové kontroly z podřízenosti vládě
a ponechává ji v podřízenosti jen
Národnímu shromáždění.
Vývoj směřující k vytvoření
předpokladů pro výkon plné a účinné
kontroly Národního shromáždění
tedy nabývá nové kvality: Národní
shromáždění dostává orgán
čistě parlamentní kontroly, nezávislý
na vládě a na ostatních ústředních
orgánech státní správy.
Analogicky pak s úpravou postavení Ústřední
komise lidové kontroly upravuje návrh i postavení
komisí lidové kontroly národních výborů;
odstraňuje totiž vztah určité odvislosti
komisí lidové kontroly na radách národních
výborů a vytváří tak i zde
předpoklady k tomu, aby plenární zasedání
národních výborů mohla prostřednictvím
komisí lidové kontroly plně uplatňovat
kontrolu vůči všem svým výkonným
orgánům, a tedy i vůči radě;
i v tomto bodě návrh tedy ve smyslu akčního
programu KSČ posiluje kontrolní funkci zastupitelských
sborů.
V obou uvedených směrech - jak v úpravě
postavení Ústřední komise lidové
kontroly, tak v úpravě postavení komisi lidové
kontroly národních výborů - naplňuje
tedy návrh ten článek ústavy, podle
něhož veškerá moc - a tedy i kontrolní
- patří pracujícímu lidu, který
ji vykonává prostřednictvím zastupitelských
sborů.
Pokud jde o závodní komise lidové kontroly,
i jejich postavení prošlo v poslední době
vývojem, směřujícím k jejich
"odstátnění" jako odborových
orgánů: zákonem č. 23/1963 Sb., o
lidové kontrole a o národohospodářské
evidenci byly závodní komise lidové kontroly
zřízeny jako články soustavy komisí
lidové kontroly a měly povahu státních
orgánů; podle zákona č. 70/1967 Sb.,
o komisích lidové kontroly zůstaly závodní
komise lidové kontroly sice článkem soustavy
komisí lidové kontroly, ale již jako odborové
orgány a pouze s některými vazbami na ostatní
komise lidové kontroly. Demokratizační proces,
směřující k vytvoření
ROH jako zájmové a na státních orgánech
zcela nezávislé organizace, upravující
si postavení a činnost svých orgánů
vlastními opatřeními, vyvolává
nutnost zrevidovat v tomto směru i úpravu postavení
závodních komisi lidové kontroly. Také
rezoluce V plenární schůze Ústřední
rady odborů požaduje změnu zákona o
komisích lidové kontroly v tom směru, aby
závodní komise lidové kontroly byly řízeny
pouze orgány ROH a aby jejich ustavování
bylo svěřeno do pravomoci závodním
výborům ROH. Návrh proto ruší
po věcné stránce všechny dosud existující
vztahy závodních komisí lidové kontroly
k ostatním komisím lidové kontroly, přičemž
veškerá ustanovení o závodních
komisích lidové kontroly ze zákona o komisích
lidové kontroly i ze zákona o národních
výborech vypouští. Závodní komise
lidové kontroly tedy již nebudou článkem
soustavy komisí lidové kontroly a napříště
budou jejich zřizování, postavení
a činnost upravovat a je řídit výlučně
odborové orgány.
Závodní komise lidové kontroly pracovaly
v rámci soustavy státních orgánů
od roku 1963. Při této příležitosti,
kdy z této soustavy mají odejít, chtěla
bych proto poděkovat všem členům těchto
komisí za jejich dosavadní práci. Výsledky
této práce, pro níž je charakteristická
možnost bezprostřední a stálé
účasti v kontrolovaném prostředí,
přispěly na mnoha místech ke konsolidaci
nesprávných poměrů a tendencí
v našich závodech; přitom je nutno vzít
v úvahu mnohdy i vyhraněnou konfliktnost jejich
práce, neboť členové těchto komisí
jsou pracovníky těch závodů, které
kontrolují.
Návrh, který podle č. 52 ústavy iniciativně
předkládají výbory ústavně
právní a pro plán a rozpočet, byl
projednán také ve výborech pro národní
výbory, pro spotřební průmysl, služby,
obchod a spoje a pro investiční výstavbu
a stavebnictví; předložený návrh
je výsledkem tohoto projednání.
Z důvodů, které jsem uvedla, doporučuji
plénu Národního shromáždění
předložený návrh zákona schválit.
(Potlesk.)
Místopředseda NS Zedník: Děkuji
zprav. posl. Šmehlíkové a dávám
slovo přihlášenému posl. Závětovi.
Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci,
Národnímu shromáždění
je předložen návrh na vydání
zákona, kterým se měni zákon o komisích
lidové kontroly a zákon o národních
výborech. Dovolte mi, abych jménem ROH poukázal
na některé skutečnosti, které vedly
ÚRO k tomu, požádat o změnu té
části zákona, jež se dotýká
závodních komisí lidové kontroly.
Jak vám je známo, byl zákon o KLK č.
70/67 Sb. přijat loňského roku s tím,
že bude dále posílena účast pracujících
na kontrole. Proto také ÚRO souhlasila s tím,
aby do zákona o KLK byly vtěleny pasáže,
které upravují postavení, úlohu a
pravomoci závodních komisí lidové
kontroly jako orgánů základních organizací
ROH.
Jako celý náš společenský život,
stoji naše ROH v etapě, kdy přehodnocuje svoje
postavení a úlohu jako výraz demokratické
obrody. Odbory se stávají nezávislou, samostatnou
zájmovou organizaci našich pracujících,
samostatnou politickou silou, neodlučitelnou součástí
vlády NF.