[J.] Valo: Děkuji.

Přikročíme k třetímu bodu, tj. provolání k výročí Slovenského národního povstání [Návrh byl projednán na schůzi P-NS 26. 8. v 10.06 hod. a na základě usnesení č. 831 P-NS postoupen plénu NS ke konečnému vyjádření.]. Návrh přečte s. akad. Macek.

[J.] Macek: Vím, že byste raději slyšeli jiné věci, přesto jsme předložili návrh provolání. Není třeba ho číst, protože jste text dostali. Měli bychom provolání přijmout, protože i ve chvílích, kdy jsou aktuálnější jiné otázky, je třeba myslet na všechny zásadní věci, které tvořily naše národní dějiny a tvoří páteř i současné doby.

Jde o 24. výročí SNP. Chtěli bychom vyjádřit naše bratrské vztahy Čechů a Slováků v socialistické federalizované republice a upozornit na celou problematiku. Prosím vás, abyste text předloženého prohlášení schválili.

[K.] Skramuský: Měl jsem k provolání připomínku, kterou jsem dal mpř. Dohnalovi. Jde o formulaci k odstavci, kde se hovoří: "Doléhá na nás tím mocněji, protože si uvědomujeme, že vojska soc. zemí, která před 24 lety pomáhala bojovníkům za čs. svobodu, dnes maří a ničí odkaz Slovenského národního povstání."

Mám za to, že vojska německá, maďarská a bulharská nám nepomáhala a proto by měla být přímo jmenována vojska Sovětského svazu.

[J.] Valo: Kdo souhlasí s návrhem, který máte v rukou, s navrženou opravou, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) [Schválený text provolání byl publikován jako dokument č. 17. Viz přílohu č. 8.]

Přikročíme k 4. bodu denního pořadu, tj. společná zpráva a prohlášení NS, vlády a ÚRO v otázce pracovní disciplíny. Přednese posl. Bichler.

[A.] Bichler: Soudruzi, vzhledem k tomu, že se objevily v naší výrobě značné potíže, které mj. souvisí s omezením práce, s "částečnou nepřetržitou" stávkou v některých závodech, rozhodlo předsednictvo NS, aby spolu s vládou naší republiky vydalo provolání o práci v současné době.

Byli jsme delegováni se s. Gérykem, abychom tuto věc konzultovali s vládou [Viz usnesení P-NS č. 830, bod 1 a text zápisu jednání P-NS.]. ÚRO nás požádala ústy s. Poláčka, že by se rovněž připojila k tomuto provolání.

Jde o to, že v současné době je možno používat jenom takové formy, které škodí okupantům, ale ne takové formy, které by poškozovaly naše lidi a přitom by efekt neměly.

V závěru tohoto prohlášení se mluví, že národní povinností každého občana ČSSR v současné době je disciplinovaná, plody přinášející práce, poněvadž - jak víte - okupantská vojska hledají všechny možné a nemožné důkazy, aby mohla mluvit o rozvratu, chaosu v naší republice a využívat to jako argument, že tedy mají příčiny, proč do naší země přišla. Tolik k tomuto provolání.

[J.] Valo: Má k tomuto návrhu provolání někdo poznámku?

[M.] Růžička: V textu je uvedeno jako provolání předsednictva NS.

[B.] Lomský: Mně se v této složité době vytrácí role České národní rady. Rozesíláme i poslance na zabezpečení různých chmelových brigád, ačkoliv tady potřebujeme, aby tu byl určitý počet, v každém případě 3/5 poslanců. Tento úkol by mohli zabezpečovat poslanci ČNR, měli by ve větší míře spolu s odbory udržovat nepřetržitý styk s naším lidem. Bylo by správné, aby toto provolání podepsala i Česká národní rada.

[J.] Valo: Tomu také nic nebrání, ale ČNR se chce sama obrátit osobně s provoláním k Slovenskému národnímu povstání.

Jsem též toho názoru, že bychom měli působit na ČNR, i když jí nemůžeme přikazovat, aby vyvinula trochu více aktivity, aby se prezentovala v této těžké době jako opravdu národní činitel národa českého, aby se zapojila a sledovala otázky jak práce, tak i nálady lidu, aby působila a usměrňovala národní mínění. My, Národní shromáždění, budeme i nadále dělat to, co děláme, snad i více, ale prosíme a obracíme se na ČNR, aby i ona se plně zapojila a ukázala tvář českému národu jako jeho představitelka.

[V.] Jedlička: V současné době Českou národní radu tvoří převážně jenom poslanci NS s velmi omezeným počtem ostatních členů ČNR.

Druhá stránka věci je, že před veřejností tato Česká národní rada - a to bylo neustále zdůrazňováno - vystupuje jako prozatímní orgán s omezenou činností, která je vymezena zákonem, který jsme schválili. Najednou bychom chtěli, aby Česká národní rada v této otázce dělala víc, než jí bylo dáno zákonem, při čemž neustále v otázkách federativního a jiného uspořádání je argumentováno tím, že České národní radě - poněvadž je prozatímním orgánem - nic jiného nepřísluší, než co je vymezeno v zákoně.

Bylo by potřeba, aby se tyto otázky zde rozebraly, abychom jednou neříkali, že ČNR může dělat jenom to, a na druhé straně zde byla celá řada iniciativních názorů, že by Česká národní rada měla dělat více.

Je třeba, aby se to posoudilo, aby se neapelovalo na ČNR, kdy se to hodí, ale jindy, aby se ČNR nesrážela. S výjimkou těch poslanců ČNR, kteří jsou současně poslanci NS, můžeme maximálně hovořit o 10 lidech navíc.

[J.] Valo: Nerad bych, abychom zde vedli dialog. Neodvolávejme se na zákon. Zákon vám říká hlavní věci, ale pracovat v nynější těžké době vám to nezakazuje. Česká národní rada je představitelka českého národa, nechci říkat, zda prozatímní nebo definitivní, ale situace je taková, aby i Česká národní rada ukázala se zde s těmi lidmi, které má. Když jich bude deset, ať politicky žije a politicky působí. To je i v zájmu ČNR, aby v této těžké situaci ukázala tvář svému národu: zde jsme, pracujeme, bojujeme atd.

[M.] Růžička: Já jsem chtěl říci totéž. V roce 1945 také nebyl žádný zákon na Českou národní radu ani na Slovenskou národní radu v roce 1944. Je třeba vystoupit. Neměli bychom se odvolávat, že nemá pravomoc. Má povinnost vůči národu vystoupit. Je to reprezentant českého národa.

[V.] Jedlička: Nechci polemizovat, ale mám dojem, že někteří poslanci NS nevědí, co ČNR v této době udělala. My jsme např. v otázce, která byla nesmírně živá, k náladám, které souvisely s národnostními otázkami, udělali provolání. Spojili jsme se se Slovenskou národní radou a jsme s ní ve styku. Česká národní rada především přímo s ohledem na závažnost otázky národnostní vydá a zítra projedná provolání k SNR v předvečer Slovenského národního povstání.

Musím prohlásit, že ČNR v současné době reagovala, schází se a pracuje. Ovšem jestli předsednictvo bude chtít, abychom pomohli ještě v něčem, tak je to otázka koordinace. Já do schůzí předsednictva chodím. Kritiku je třeba řídit ne na Českou národní radu, ale na možnosti, podmínky a prostředky, které ČNR má.

[J.] Valo: Je to dialog, prosím, my vás nekritizujeme. Říkáme jen, abyste zůstali pevni. My vás o to žádáme a neosobujeme si právo, abychom kritizovali jiný národní orgán. Myslím, že ČNR je sama dosti silná, aby provedla kritiku a sebekritiku své činnosti. Naše připomínky však neberte jako kritiku. Žádáme vás o aktivitu, abychom prostřednictvím všech institucí mobilizovali náš lid na všechny úseky, které nejsou dosti životné. Znovu opakuji, že bych byl nerad, kdyby naše opatření mělo vyznít jako kritika ČNR. Nic podobného nechceme.

[J.] Turečková: Vrátila jsem se z jednání ze Slovenské národní rady. Byli tam 2 členové předsednictva ČNR. Přimlouvám se, aby ČNR, jejíž jsem členkou, bez ohledu na funkce vystupovala daleko výrazněji. Myslím, že byly již učiněny některé kroky. Např. spojení ČNR se Severomoravským a Jihomoravským krajem. Některé kroky je třeba podniknout v Čechách. Lidé venku pracují a sledují jednání parlamentu, načerpali dostatek informací i materiálů, aby věděli, jak se orientovat. Ve středu bude jednání se SNR na půdě ČNR zde v parlamentě. Mimo to chceme pozvat některé členy ČNR, kteří by organizovali vše potřebné. Jinak bych podala podrobnější zprávy, bude-li čas, zítra.

[J.] Valo: Má ještě někdo poznámku? (Nikdo se nehlásí.)

Není tomu tak. Souhlasíte se společným prohlášením, a to s úpravami, které zde byly předneseny? (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Souhlas. [Příloha č. 8, dok. č. 18.]

[A.] Bichler: Ve spojení s problematikou práce jsme dnes doporučili naší vládě podle návrhů některých poslanců průmyslového výboru, Štenchláka, Jenky a dalších, aby vzhledem k tomu, že největší výpady v naší výrobě byly v nočních směnách, kdy je tma a lidé se bojí do práce, aby naše vláda spolu s ÚRO uvážila změny pracovního režimu, a to již na základě zkušeností některých závodů v tom smyslu, aby tam, kde je to potřeba, se pracovalo 12 hodin denně, to znamená, od 6. hod. ranní do 6. hod. večerní, načež by měli 24 hodin volno. Tím bychom obešli odchod do práce a z práce v noci. S. ministr Borůvka si vzal tuto věc za svou a vláda ji projedná.

[M.] Miková: Tím je vyřízen 4. bod pořadu.

Přikročíme k 5. bodu pořadu a sice

"Zprávě předsednictva NS o opatřeních přijatých podle čl. 60 odst. 2 ústavy vydaných v období mezi zasedáním Národního shromáždění".

[J.] Zedník: Soudružky a soudruzi poslanci, podle odst. 60 ústavy předkládám NS zprávu předsedy Národního shromáždění o vydaných opatřeních předsednictva NS.

1. Vláda Československé socialistické republiky předložila dne 4. července 1968 předsednictvu Národního shromáždění vládní návrh zákonného opatření o vytvoření okresních národních výborů v nově zřízených okresech Veľký Krtíš, Vranov, Svidník a Stará Ľubovňa (tisk č. 48-P).

Vládní návrh zákonného opatření projednal dne 9. července 1968 výbor ústavně právní a doporučil jej předsednictvu Národního shromáždění ke schválení.

Předsednictvo Národního shromáždění projednalo tento vládní návrh dne 11. července 1968 a usneslo se podle čl. 60. odst. 2 ústavy vydat jej jako zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění.

Zákonné opatření bylo podle čl. 52 ústavy vyhlášeno a uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 104/1968 Sb.

2. Vláda Československé socialistické republiky předložila dále dne 4. července 1968 předsednictvu Národního shromáždění vládní návrh zákonného opatření o některých opatřeních v oboru soudnictví a státních notářství (tisk č. 49-P).

V tomto návrhu šlo o pravomoc ministra spravedlnosti, na Slovensku pověřence Slovenské národní rady pro spravedlnost, zřídit při změně územní organizace okresů pro nově vytvořený obvod okresní soud, určit jeho sídlo a stanovit, kterým dnem tento soud zahájí činnost.

Vládní návrh zákonného opatření projednal dne 9. července 1968 výbor ústavně právní a doporučil jej předsednictvu Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění projednalo tento návrh dne 11. července 1968 a usneslo se podle čl. 60 odst. 2 ústavy vydat jej jako zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění.

Zákonné opatření bylo podle čl. 52 ústavy vyhlášeno a uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 105/1968 Sb.

3. Předsednictvo Národního shromáždění projednalo dne 18. července 1968 také návrh zákonného opatření o úpravě náhrad a některých dalších poměrů členů České národní rady (tisk č. 50-P).

Toto zákonné opatření mělo upravit práva členů České národní rady na náhrady a některé další požitky, vyplývající jim z funkce členů České národní rady.

Předsednictvo Národního shromáždění se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy vydat tento návrh jako zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění.

Zákonné opatření bylo podle čl. 52 ústavy vyhlášeno a uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 110/1968 Sb.

Podle čl. 60 odst. 2 ústavy je třeba, aby Národní shromáždění dodatečně schválilo shora uvedená zákonná opatření předsednictva Národního shromáždění. Navrhuji proto, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení:

"Národní shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje podle čl. 60 odst. 2 ústavy:

a) zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 11. července 1968 č. 104 Sb., o vytvoření okresních národních výborů v nově zřízených okresech Veľký Krtíš, Vranov, Svidník a Stará Ľubovňa;

b) zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 11. července 1968 č. 105 Sb., o některých opatřeních v oboru soudnictví a státního notářství;

c) zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 18. července 1968 č. 110 Sb., o úpravě náhrad a některých dalších poměrů členů České národní rady."

[M.] Miková: Děkuji s. Zedníkovi. Máte nějaké dotazy nebo připomínky k jeho výkladu? (Nebyly.) Kdo souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Návrh je přijat.

Přikročíme k šestému bodu jednání:

Přehled posledních zpráv ze zahraničí.

Přehled přednese dr. Adámek, kterému uděluji slovo.

[J.] Adámek: [ADÁMEK, Josef, Ing., CSc.; nar. 14. 3. 1927; vedoucí zahraničního oddělení KNS; pracovník Kanceláře NS (FS) od 1. 8. 1968 do 28. 2. 1970 (uvolnění pod záminkou reorganizace).] Soudružky a soudruzi, i dnešní světový tisk věnuje velkou pozornost událostem v Československu a ohlasu, který byl vyvolán okupací Československa v celém světě. I tisk, který obyčejně věnoval Československu velmi malou pozornost, nyní hovoří o Československu na prvních stránkách a věnuje mu mnoho místa. Rovněž rozhlasové stanice v celém světě velmi často hlásí zprávy o Československu. Platí to jak o zahraničních stanicích, jejichž zprávy jsou určeny pro tamní obyvatele, tak obzvláště pro zahraniční stanice, jejichž zprávy jsou určeny pro Československo.

Rozšířilo se české vysílání rozhlasu Svobodná Evropa. Nyní vysílá nepřetržitě asi na 10 stanicích. Další rozhlasy např. Deutsche Welle rozšířily své vysílání dvojnásobně.

Všechny tyto zprávy zahraničního tisku nebo komentáře rozhlasu především hovoří o událostech v Československu, většinou v zahraničí přejímají vysílání našeho legálního rozhlasu, samozřejmě s výjimkou pěti zemí, které nás napadly. Mimo to je v zahraničním tisku velmi mnoho komentářů, úvah, odhalení nových souvislostí, které chtějí objasnit události v Československu a všechno, co k nim vedlo.

Řada z těchto zpráv se objevila i v našem legálním rozhlase a měli jste možnost být s nimi seznámeni. Proto bych se zmínil jen o těch nejdůležitějších.

Především je to ohlas i v socialistických zemích, které nás napadly. Objevují se zde demonstrace, přípisy na naše zastupitelské úřady, je věnována velká pozornost našim turistům nejrůznějšími projevy solidarity. Dokonce byla demonstrace i v Moskvě, která prý nebyla velkého rozsahu, ale již fakt, že po tak dlouhé době dochází jednou i v Moskvě [k jevu], který nevyjadřuje názor vlády, je velmi závažné.

V dalších zemích je rovněž velký ohlas na události v Československu. Ohlas je mezi všemi vrstvami obyvatelstva. Komunistické strany většiny zemí prohlásily solidaritu s Československem a odsoudily okupaci. Dělnická třída se vyjadřuje proti okupaci. Např. zaměstnanci doků v řadě zemí odmítli překládat na protest proti okupaci zboží 5 zemí. Intelektuálové se vyjadřují ve prospěch Československa. Je známý dopis Bertranda Russela Brežněvovi, kde vyjadřuje své stanovisko proti okupaci Československa, nebo stanovisko Sartra a jiných osobností.

Chtěl bych se spíše zmínit o některých nových komentářích, které možná budou svými postřehy zajímavé pro naše poslance. Tak např. britský Observer hovoří o tom, jak ke všem událostem došlo. Říká, že z různých pramenů je informován, že k okupaci došlo na rozhodný nátlak Waltra Ulbrichta, k němuž se připojily sovětské vojenské kruhy. Ulbricht byl prý vyděšen výsledky rozhovoru s Dubčekem v Karlových Varech.

Sunday Times se odvolává na zprávy některých neověřených kruhů a uvádí, že významnou roli v případě okupace sehrál Koucký. Informoval sovětské generály jako Jepišova a další, že Dubček svolává mimořádné zasedání ÚV KSČ, nehodlá plnit usnesení z Čierné a že někteří činitelé mají nebezpečné kontakty na Západě. Jepišev [a] Grečko navštívili Brežněva a o invazi bylo rozhodnuto. Ve stejném komentáři se uvádí, že existovaly perfektní informace o přípravě invaze, ale s termínem kolem 1. září.

Sunday Telegraph se domníval, že k okupaci došlo na základě situace na Ukrajině, kde se začal projevovat vliv demokratizačního procesu v Československu. Šelest prý postavil politbyro KSSS před ultimátum: Buď zásah proti Československu, nebo nejsem schopen udržet situaci na Ukrajině, kde dochází k separatistickým tendencím.

To jsou některé komentáře, které hovoří o různých náznacích a dohadech o zákulisí okupace.

Nyní některé jiné zprávy. Hlášení některých agentur o tom, že do Moskvy přijeli představitelé dalších 4 států Varšavské smlouvy, nebyla některými agenturami potvrzena. I TASS vyvrátil tato tvrzení.

Moskevský zpravodaj jugoslávské agentury TANJUG sdělil, že k dohodě mezi Československem a Sovětským svazem došlo prý už včera. Tuto dohodu mají nyní potvrdit další 4 země a proto prý ještě dohoda nebyla uzavřena. TANJUG tvrdí, že podle dohody mají údajně okupační jednotky z Československa odejít.

[M.] Miková: Soudružky a soudruzi, s. Borůvka musí v 7 hod. být ve vládě. Kdyby se s. Adámek nezlobil, přerušili bychom jeho zprávu, aby s. Borůvka mohl podat zprávu z vlády. Potom budeme pokračovat v informaci. Prosím s. ministra Borůvku, aby se ujal slova.

[J.] Borůvka: Soudružky a soudruzi, došlo k nedorozumění, při předávání mé zprávy předsednictvu NS: Řekl jsem, že není spojení s Moskvou. Ve skutečnosti spojení je, ale nejsou žádné zprávy. Tedy jako by nebylo. Je spojení s ambasádou i s okruhem místností, kde se porada koná.

Odpoledne bylo sděleno Kafkou, že se pracuje na komuniké. Od té doby není jiná zpráva. Je třeba čekat na informace. Vláda zahájí v 7 hodin schůzi a zase se podá zpráva o celkové situaci právě z tohoto pohledu, že se čeká, zda bude dáno na vědomí, že se zpracovává komuniké nebo jeho obsah. Jiné informace ani z velvyslanectví ani od našich soudruhů zatím nedošly.

Dnes jsme byli na mítinku v jedné továrně, kde hovořil s. Šilhán, zastupující s. Dubčeka. Zúčastnilo se ho 4 - 5000 lidí. Je zajímavé, že byly položeny pouze dvě otázky. První se týkala neutrality. S. Šilhán odpověděl jasně, že v současné době je heslem dne suverenita. Nejdříve musí být vybojována nebo jasně proklamována a prosazena suverenita. Druhá otázka byla k informacím z Moskvy. Mohli jsme poukázat pouze na kusé informace, na to, že cizí agentury přinášejí zprávy, které jsou, jak řekl s. Štrougal, více méně hypotézami, protože z míst, kde se konference koná, se žádné zprávy nedostanou. [Celá věta zatržena po straně dvojitou čarou modrou propisovací tužkou.]

[L.] Svoboda: Co usuzujete z faktu, že byly na tak velkém mítinku položeny pouze dvě otázky?

[J.] Borůvka: Zájem lidí se soustřeďuje právě na ně. Hospodářské a jiné věci jdou stranou. Usuzujeme z toho, že tyto dvě věci jsou klíčové.

[O.] Vaverka: Informativní zprávu redakce Mladé fronty o příjezdu prezidenta republiky je tedy možno pokládat za nepodloženou. (Ano.)

[L.] Dohnal: Kancelář NS se ihned po zprávě, kterou zde uvedl s. Valo, spojila se sekretariátem prezidenta republiky a nebylo jim o této skutečnosti naprosto nic známo.

[M.] Miková: Děkuji s. Borůvkovi. Vrátíme se k referátu s. Adámka.

[J.] Adámek: Když hovoříme o zprávách v zahraničí, měl bych se také zmínit o zprávách v oficiálním tisku zemí, které nás napadly.

Ke starým argumentům, které se stále opakují, přicházejí nové, které se někdy dají dost těžko nazvat argumenty. Jsou to spíše tvrzení, která jsou často dost směšná. V tisku těchto zemí se např. objevuje, že náš svobodný rozhlas je řízen z NSR na půdě Západního Německa, že auta cizích značek rozvážejí zbraně po Praze a jiných městech, že sjezd KSČ byl připraven za účasti amerických odborníků, že byl v blízkosti Národního divadla v Praze odhalen hlavní stan kontrarevolucionářů, kde byla skladiště zbraní cizí výroby, různé západoněmecké brožury a letáky a obrazy Hitlera.

Většina světového tisku přináší zprávy objektivní. Zajímavým faktem je, že i rozhlas Svobodné Evropy, rozhlas v češtině z NSR atd. přináší zprávy objektivní a formulované v takovém jazyku, že by bylo možno těžko z jakéhokoliv hlediska něco namítat. Zřejmě jim jde o to, aby si u našich lidí získali důvěru a mohli je ovlivňovat. Používají vesměs velmi solidních výrazů. Dokonce říkají i výraz Německá demokratická republika ve vysílači z NSR, který mluví česky. Velmi pochvalně mluví o všech našich činitelích atp.

Je to zjev, který si zaslouží zamyšlení, protože v sobě nese nebezpečí, že může vzniknout určitý vliv, určité myšlenky z těchto pramenů se mohou dostávat do našich lidí. Bude nutno to sledovat a snažit se rozebrat, kam tyto myšlenky jdou a jak je ovlivnit, aby nesměřovaly tam, kam bychom nechtěli.

Jinak uvádí světový tisk řadu detailních akcí, které se ve světě podnikají, řadu demonstrací, podpisových akcí apod. S tím bych vás nechtěl unavovat.

Na závěr bych shrnul celkový tón tisku. Jsou to faktické zprávy z našeho rozhlasu, oznámení o nejrůznějších projevech solidarity v celém světě, jsou to nejrůznější úvahy, které hledají vysvětlení těchto událostí, samozřejmě každé noviny podle svého politického zaměření. V pěti zemích jsou bohužel zprávy, které velmi zkreslují skutečnost. To byl tisk a rozhlas dnešního dne ve světě.

[M.] Miková: Děkuji s. Adámkovi. Nyní jako součást této zprávy podá s. doc. Kaigl [informace] k vystoupení jugoslávského delegáta v Radě bezpečnosti.

[V.] Kaigl: Soudruzi, dostali jsme oficiální text tohoto vystoupení, a to jeho hlavní zásady bez omáček kolem. Já bych vás s nimi seznámil.

"Ozbrojená intervence proti ČSSR je nevídaným narušením Charty OSN a základních norem mezinárodního práva. Byl pošlapán princip nevměšování do vnitřních věcí jiných zemí, jehož dodržování je základním předpokladem stabilních mezinárodních vztahů, míru ve světě a nerušeného rozvoje všech národů.

Doktrína, kterou se pokouší zdůvodnit cizí intervenci v ČSSR, je nepřijatelná a pro nezávislost států a mír ve světě velmi nebezpečná. Na základě podobných nebo stejných výkladů Charty o právu na kolektivní tzv. "sebeobranu", které i dosud byly v základě cizích ozbrojených intervencí do vnitřních věcí jednotlivých států, byla nejednou přivedena do nebezpečí nezávislost zemí, což vyvolalo oprávněné protesty ve světě. Se záměrem ovlivnit směr vývoje v ČSSR, na základě vlastních pravidel a hodnocení stavu v ČSSR, ozbrojené síly pěti zemí se pokoušejí lid, vládu a jiné ústavní orgány ČSSR zbavit neodcizitelného práva na suverénní rozhodování o cestách vlastního vývoje.

Jde o útok na nezávislost a na základní právo národů a na právo na samostatný a nerušený vývoj. Ozbrojená intervence proti ČSSR a okupace jejího území znovu v nejostřejší formě nastoluje otázku bezpečnosti a ochrany národní nezávislosti malých zemí. Vyhovuje protagonistům kompromitované politiky zájmových sfér, podněcuje v mezinárodních vztazích užití práva síly a práva silnějšího a narušuje všechny základy politiky mírového soužití.

Žádné principy socialismu nemohou sloužit jako zástěna a zdůvodnění hrubého pošlapání suverenity jedné země a okupace jejího území.

Znovu se potvrdila pravda, že bloky nezaručují nezávislost a nerušený vývoj jejich členů, naopak vytvářejí se podmínky podřizování zájmů a nezávislé politiky jednoho člena svazu zájmům jiného nebo jiných. Odpor lidu a států proti takovým vztahům musí být úplný a je třeba se postavit proti teorii i praxi zájmových sfér a proti doktrínám, které v sobě obsahují i implikace volnosti akcí v těchto sférách.

Akce pěti zemí přináší vážné nebezpečí pro mír a stabilitu v Evropě i jinde. Evropa udělala značný krok vpřed ve směru šíření a posilování politické, hospodářské a jiné spolupráce. Tomuto vývoji byl dán těžký úder, protože mír a spolupráce v Evropě a ve světě vůbec jsou nedělitelné. Reakce v Evropě a ve světě na invazi do ČSSR, jakož i odpor proti ozbrojené intervenci USA ve Vietnamu jasně ukazují, že protagonisté politiky síly musí pochopit, že nemůže být míru ve světě do té doby, dokud dochází ke svévolnému užití síly v mezinárodních vztazích.

Jugoslávie, vycházející z politiky rozvíjení mezinárodní spolupráce na základě plného dodržování suverénní rovnosti, politické a národní nezávislosti, územní celistvosti a práva každého národa na to, aby sám rozhodoval o svém osudu, se staví proti intervenci a okupaci území ČSSR a požaduje bezodkladné stažení všech okupačních jednotek z území ČSSR. Národy Jugoslávie, které v minulosti musely bojovat proti intervenci a vměšování a které jsou připraveny bránit svou nezávislost všemi prostředky, se nemohou smířit s politikou síly a energicky ji odsuzují.

Naše stanoviska v této otázce odrážejí podstatu důsledné, nezávislé politiky SFRJ, která používá stejných měřítek a stejných hodnocení každé politiky z pozice síly a užití síly ve vztazích mezi státy, ať jde o Vietnam, Blízký Východ nebo ČSSR.

Politika použití síly a nátlaku, jejímiž jsme svědky v posledních letech, neodkladně vnucuje potřebu toho, aby mezinárodní společenství co nejrychleji projednalo problém kolektivní bezpečnosti a ochrany národní nezávislosti a územní celistvosti především malých, avšak i jiných zemí a národů světa. Plnou bezpečnost malých a středních zemí není možno zajistit žádnými deštníky (jde o tzv. atomové deštníky), ani zárukami, jejichž předmětem tyto země zůstávají. O to větší je odpovědnost mezinárodního společenství za obranu nezávislosti, suverenity svobodného vývoje zemí.

Vedle uvedených zásad bylo vyjádřeno i naše přání, aby se legitimní představitelé ČSSR a vlád pěti zemí pokusili o nalezení mírumilovného řešení na základě výše uvedených zásad." (Potlesk.)