Navrhovaná osnova zákona neustupuje tedy od naší původní myšlenky určité autocenzury uvnitř redakčního kolektivu za předpokladu, že jeden člen tohoto kolektivu by byl odhodlán, ale i schopný vykonávat funkci zmocněnce Úřadu pro tisk a informace. Pouze tam, kde nedojde k návrhu na jmenování zmocněnce, kde vydavatel a šéfredaktor se nedohodnou s kolektivem redakce, má Úřad pro tisk a informace právo zajišťovat svým dosazeným orgánem, aby nebyl zveřejňován ten druh informací, které jsou podrobně rozvedeny v § 3 odstavec 2 osnovy.

Další ustanovení navrhovaného zákona upravuje podmínky, za jakých zanikne oprávnění vydávat periodický tisk a umožňuje sankce proti vydavateli, jestliže zprávy a informace jsou v rozporu s posláním tisku, jak má na mysli § 2 zákona č. 81/66 Sb., nebo v rozporu s důležitými zájmy republiky podle § 1 a 3 tohoto projednávaného zákona. Jeli vydavateli z některého důvodu uložena pokuta nebo odejmuto oprávnění k vydávání periodického tisku, nebo jestliže registrace pozbude platnosti, má vydavatel možnost podat opravný prostředek, o němž rozhoduje s konečnou platností příslušný krajský soud v občansko-právním řízení, podle § 244 a dalších občanského soudního řádu.

Obdobná oprávnění jsou v § 5 navrhovaného zákona dána vládě ke stanovení a dodržování určitých povinností organizací, které mají vydavatelské oprávnění podle zákona č. 94/49 Sb., popřípadě podniků polygrafického průmyslu, na které se tento vydavatelský zákon nevztahuje.

Podle mého soudu je nutno podtrhnout ustanovení § 6 osnovy, podle něhož navrhovaný zákon se nevztahuje na zveřejňování výsledků vědeckého bádání a umělecké tvorby. Tím je znovu potvrzeno ujištění zveřejněné dřívějším prohlášením vlády.

28. června t. r. a z tohoto místa bylo prohlášeno při zasedání NS, že zrušením cenzury vytváříme předpoklady pro plné uplatnění a pro další rozvoj jednoho ze základních občanských práv, práva na svobodu projevu, slova a tisku. Mám za to, že od této myšlenky, která vyjadřuje nepochybně přesvědčení nás všech, neustupujeme ani nyní, poněvadž jsou v ní vtěleny historické zkušenosti celého lidstva, bojů tříd, jednotlivců a národů o vlastní uplatnění a o rozvoj celé společnosti. Plné uplatnění této myšlenky v těchto dnech znemožňují současné okolnosti, a to jen na přechodnou dobu, jak je patrno z uvozovacího znění tohoto zákona i ze závěru důvodové zprávy. Předpokládám, že vláda bude nástrojem, který je jí tímto zákonem svěřen do rukou, vládnout moudře a státnicky, v souladu s vůli našich národů do doby, než dojde k vypracování a předložení definitivního zákona o tisku.

Byl bych velmi rád, kdyby oprávnění, která dnes vládě dáváme, byla používána jen ojediněle a kdyby se naopak vytvořila velmi úzká a blízká spolupráce všech představitelů našeho veřejného a politického života s pracovníky tisku a jiných sdělovacích prostředků, kdy by tedy nebylo nutno používat cenzorské tužky a dalších sankcí proti vydavateli.

Konečně žádám, aby z Úřadu pro tisk a informace se nestal žádný velký úřad, zvláště když z důvodové zprávy není patrno, jaké náklady si vyžádá jeho zřízení a z které kapitoly rozpočtu budou tyto náklady hrazeny.

Jsem oprávněn za výbory ústavně právní a kulturní požádat vás, všechny poslance NS o vaše kladné stanovisko k osnově zákona, to jest o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředků, o schválení tohoto návrhu zákona ve smyslu společné zprávy výborů ústavně právního a kulturního č. 202, který byl všem poslancům rozdán.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji zpravodaji s. Hrabalovi a táži se, kdo z poslanců se hlásí o slovo k předloženému návrhu. Nikdo. Prosím, protože se s. ministr Galuška zříká závěrečného slova a zpravodaj také už nemá, co by dodal, přistoupíme k hlasování.

Výbor ústavně právní a výbor kulturní doporučují, aby NS schválilo návrh zákona o některých přechodných opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, a to ve znění společné zprávy těchto výborů. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? Dva poslanci se zdrželi hlasování. NS schválilo návrh zákona o některých přechodných opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k dalšímu bodu. Původně jsem se domníval, že uděláme přestávku, ale budeme šetřit časem. Proto doporučuji, abychom přistoupili ke 4. bodu našeho programu - to jest

Tento návrh předkládá plénu předsednictvo NS podle článku 52 odst. 1 ústavy. Zpravodajem předsednictva NS je místopředseda NS Josef Zedník. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Zedník: Vážený pane presidente! Soudružky a soudruzi poslanci! Vážení hosté!

Z pověření předsednictva Národního shromáždění Československé socialistické republiky předkládám plénu Národního shromáždění iniciativní návrh předsednictva Národního shromáždění, kterým je zákon o Národní frontě.

Předsednictvo Národního shromáždění vycházejíc ze skutečnosti, že rozvoj socialistické demokracie v naší zemi ukázal základní jednotu všech socialistických sil v naší zemi a podporu socialistického řádu zdrcující většinou našich občanů, považuje za základnu pro další vývoj politického systému Československé socialistické republiky Národní frontu.

Prohlášením Národní fronty ze dne 15. června t. r. byly stanoveny směry i cíle politické činnosti. Dosavadní politický vývoj jednoznačně potvrdil správnost cílů a úkolů, které si Národní fronta v tomto prohlášení stanovila, neboť se všechny organizace v ní sdružené přihlásily k aktivní účasti na plnění akčního programu Komunistické strany Československa a programového prohlášení vlády.

Tato podpora nové politiky našla svůj výraz i v programových plánech organizací Národní fronty, za nimiž stojí a je podporuje převážná většina našich občanů.

Jde nám všem o aktivní podíl na tvorbě nové politiky vycházející z humanistických a demokratických principů socialismu, vlastních to prvků našich národů, a dále o pluralitní pojetí politického systému v Národní frontě, tak jak jsou tyto zásady vyjádřeny v dalším prohlášení Národní fronty z 29. srpna t. r.

Předpokládaný návrh zákona provádí a prakticky upřesňuje ustanovení článku 6 ústavy. Neupravuje tedy nějak nově postavení Národní fronty, která je základem československého politického systému. Její postavení je jedním ze základních ústavních a politických principů a nemůže být obyčejným zákonem měněno.

Navrhovaná osnova zákona tedy plně respektuje skutečnost, že Národní fronta je v našem politickém systému zcela suverénním organismem, je partnerem Národního shromáždění a sama si suverénně rozhoduje o všech vnitřních otázkách, podmínkách přijetí i ztrátě členství ve svém organismu.

Rovněž Národní fronta suverénně rozhoduje na základě politických dohod, společných prohlášení a dalšími svými politickými akty o svých úkolech a činnosti.

Není a nebude tedy úkolem Národního shromáždění do této suverénní sféry Národní fronty zasahovat. Rozhodnutí Národní fronty ani její statut, na kterém se organizace sdružené v Národní frontě dohodnou, nejsou právními normami nebo nějakými právními akty, ale akty politickými. Z těchto důvodů tedy nepůjde ani ve vztahu mezi předkládaným zákonem a statutem Národní fronty o vztahy právních norem.

Předpokládaný návrh zákona chce však právně zabezpečit základní principy, na nichž se organizace sdružené v Národní frontě dohodly ve svých společných prohlášeních ze dne 15. června a 29. srpna t. r. Jde o upevnění politického systému ve federativně uspořádané Československé socialistické republice a v řešení otázek souvisejících, především s postavením politických stran.

Dovolte, abych tento článek ocitoval: "Národní fronta Čechů a Slováků, v niž jsou sdruženy společenské organizace, je politickým výrazem svazku pracujících měst a venkova vedeného KSČ."

V zákoně jsou také vyjádřeny hlavní dosažené výsledky polednové cesty socialismu, jako pluralistické pojetí vyjádřené v Národní frontě, demokratický socialismus a humanismus jako záruky před možnou opětovnou degenerací politického systému spojenou s pasivitou a lhostejností lidu. V prohlášení předsednictva ústředního výboru Národní fronty z 29. srpna 1968 se současný demokratický pluralistický systém považuje za uzavřený. Politické strany nebo organizace plnící jejich funkce mohou působit jen uvnitř Národní fronty.

Vyloučit možnost vzniku nových politických stran mimo Národní frontu je třeba provést zákonem, neboť dosud žádná právní norma vznik, zánik a postavení politických stran neupravuje.

Z těchto důvodů zákon charakterizuje, co se rozumí politickou stranou nebo organizací plnící její funkci. V § 2 odst. 2 předkládaného zákona je v tomto smyslu ustanovení, že politickou stranou nebo organizací plnící její funkci se rozumí organizace, která zejména na základě světového názoru, nebo na základě jiného společného politického programu sdružuje členy a stoupence především za tím účelem, aby aktivně politicky působila mezi občany a dosáhla tím podílu na tvorbě politiky a na státní moci vykonávané zastupitelskými sbory. Zároveň se v § 3 stanoví postup pro zákaz těch organizací, jež by chtěly vyvíjet činnost mimo Národní frontu.

Politické strany a organizace, pokud jsou a budou součástí Národní fronty, nemohou být zakázány ani rozpuštěny a ani jiným způsobem nemůže být omezena jejich činnost správním orgánem. Pouze tehdy, vznikne-li nová organizace s jinými cíli než má Národní fronta a její program, nebo je organizace z Národní fronty vyloučena, ukládá předložený zákon ministerstvu vnitra zakázat její činnost.

Ve svém rozhodnutí je Národní fronta nezávislá a správnost jejího rozhodnutí po obsahové stránce nemůže být přezkoumávána ani soudním orgánem. Pouze po formální stránce může být zkoumáno, zda rozhodnutí vydal orgán k tomu příslušný a byl-li tedy splněn předpoklad pro ministerstvo vnitra pro zákaz činnosti organizace.

Na druhé straně je však zachovávána možnost opravných prostředků proti rozhodnutí ministerstva vnitra, rozkladem podle správního řádu a soudním přezkoumáním založeném na platných právních předpisech.

l když za současného právního stavu může toto soudní přezkoumávání provádět soud v sídle orgánu, který o zákazu činnosti organizace rozhodnutí vydal, tj. městský soud v Praze a krajský soud v Bratislavě, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není pokládán tento stav za uspokojivý a trvalý.

Bude třeba, aby se urychleně a komplexněji řešila nastolená již problematika správního a ústavního soudnictví.

Naproti tomu nelze pokládat za rozhodující, že rozhodnutí ústředního orgánu, tj. ministerstva vnitra, přezkoumává např. městský soud v Praze nebo krajský soud v Bratislavě, neboť rozhodující jistě bude v prvé řadě kvalifikovanost a nezávislost soudu.

Mohlo by se snad jevit sporným, zda je správné, aby ministerstvo vnitra rozhodovalo o zákazu politické strany či organizace plnící její funkci, zda by takové významné rozhodnutí nemělo být svěřeno vládě, jak je to v právních řádech v jiných státech obvyklé.

Pro svěření rozhodování do kompetence ministerstva vnitra však svědčí mimo jiné i to, že vyslovuje zákaz činnosti až po předchozím rozhodnutí Národní fronty a nemůže tedy rozhodnout o těchto základních otázkách politického systému toto ministerstvo samo a o své újmě.

Účinnost tohoto zákona má být omezena do doby přijetí nové ústavy která by měla rovněž řešit otázky politického systému již v normalizované situaci, mnohem lépe a komplexněji včetně všech záruk zákonnosti, demokracie a neustálého progresivního rozvoje dynamiky socialistického politického společenství.

Soudružky a soudruzi poslanci, celý dosavadní politický vývoj, všechny naše zkušenosti svědčí pro budování Národní fronty jako široké organizace s vysokým stupněm vnitřní demokratičnosti a současně nepřipustit vytváření jakýchkoli politických sil mimo její rámec.

Máme snad již dost zkušeností, svědčících proti shovívavosti vůči opozičním silám, které by pod rouškou demokratičnosti chtěly stavět ve skutečnosti demokracii proti socialismu a oslabovat tak základy naši společnosti. Systém politických stran je uzavřen, ale Národní fronta se nebude uzavírat před možnosti přijímat další společenské organizace, jejichž program a činnost jsou v souladu se zásadami, z nichž vychází v polednovém vývoji Národní fronta.

Předkládaný návrh zákona o Národní frontě byl několikrát posouzen ústavně právním výborem, předsednictvem Národního shromáždění, vládou i orgány NF. Na základě vzešlých zásadních připomínek byl upraven konečný text tak, jak bylo pokládáno za nejsprávnější a jak vám byl také předložen, aby cíle dalšího socialistického a demokratického rozvoje naší Československé socialistické republiky byly i touto cestou zajištěny. Proto jménem předsednictva Národního shromáždění doporučuji, aby návrh zákona o Národní frontě byl Národním shromážděním schválen. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji zpravodaji mpř. NS Zedníkovi a přistupujeme k rozpravě. Zatím jsou přihlášení 4 řečníci: první s. Pospíšil Antonín, následovat bude posl. Fleyberk.

Poslanec Pospíšil: Vážené Národní shromáždění, zákon o Národní frontě, který dnes po důkladném projednávání schvalujeme, má v současné době neobyčejný význam. Vyplývá z celého vývoje naší národní a státní politiky od letošního ledna, vyplývá konkrétně ze závěrů srpnového plenárního zasedání ÚV KSČ, které potvrdilo, že politický systém v našem státě má být i nadále budován na základně aktivní Národní fronty. Československá strana lidová už v prvních rozhodujících dnech letošního jara prohlásila ve svém programovém prohlášení, že svým působením v Národní frontě jako svazku politických stran a ostatních dobrovolných společenských organizací vyjádří svůj podíl na výstavbě socialistické republiky, na tvorbě státní politiky, která bude v duchu akčního programu KSČ a v duchu prohlášení vlády zabezpečovat náš příští život. Svůj čestný závazek naše strana splní tím spíše, že dnešní situace naší republiky vyžaduje nejvyšší odpovědnost, obětavost a účelné socialistické vlastenectví nás všech. Můžeme říci, že členové naší strany znovu osvědčili tyto vlastnosti právě v uplynulých kritických událostech, kdy lidé i hodnoty, názory i činy byly váženy před národem a před jeho dějinami. Vedeni láskou k národu a k spravedlivému sociálnímu zřízení našli bez váhání a strachu jedině možnou cestu věrnosti a vytrvalosti i v těžkých hodinách. Touto cestou půjdeme dále v plném souladu dávných tradic naší strany se socialistickými myšlenkami moderní doby. V Národní frontě, jak ji pojímá předložený zákon, vidíme pevnou základnu pro tuto naši práci. Řekli jsme už v našem zářijovém prohlášení, že považujeme za velký závazek, aby politická úloha Národní fronty nebyla tak formální, jak tomu bylo před letošním lednem. Proto i v naší stranické práci postavíme na přední místo pomoc našich členů při hospodářském rozvoji republiky, při rozvíjení naší národní kultury, při sociální péči o potřebné a postižené a starší spoluobčany, a samozřejmě vynaložíme úsilí na to, aby naše vnitropolitická a tisková činnost působila na uvědomění a správnou informovanost členů i širší veřejnosti se zvláštní péčí v tomto směru o mladé lidi a nové členy. Budeme přitom nejen prakticky spolupracovat se všemi organizacemi Národní fronty tak, jak tomu bylo v uplynulých těžkých dnech, nýbrž celou svou politickou prací ještě více posilovat jednotu našeho lidu v Národní frontě.

Zákon byl posouzen i v naší stranické skupině a jsem zmocněn jménem poslanců Čs. strany lidové prohlásit, že budeme pro zákon o Národní frontě v předloženém znění hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. Pospíšilovi. Slovo uděluji s. Fleyberkovi. Následovat bude posl. Haško.

Poslanec Fleyberk: Vážený soudruhu presidente, soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona o Národní frontě právně zakotvuje politický systém našeho státu. NF se ve dvaceti letech obnovené samostatnosti Československé republiky vžila, a zvláště po lednu letošního roku vstoupila do života jako výraz pluralitní formy politického uspořádání státu a nahradila administrativní, direktivní systém, který v předcházejícím období převažoval.