Hlavním naším úkolem je vyřešit
problémy bydlení a bytové výstavby.
Vláda učinila vše, co bylo v jejích
silách a možnostech, aby odstranila známé
překážky v bytové výstavbě.
Finanční prostředky jsou v rozpočtu
zajištěny. Záleží jen na stavebních
kapacitách a na materiálovém zajištění.
Dovolte mi, abych přešel k dalším problémům
státního rozpočtu, které jsou předmětem
úvah, kritik a požadavků. Jde o dotace, a to
hlavně o dotace neinvestiční povahy.
V omezování dotací se od roku 1967 nepokročilo.
Naopak potřeba neinvestičních dotací
v tomto rozpočtu vzrostla o 1,6 mld. Kčs. Jde zejména
o zvyšování dotací k cenám v
potravinářském průmyslu.
Příčinou stagnace v dotační
politice je oddalování a nepřipravenost zásadního
komplexního řešení problémů
vyvolávajících nutnost dotací, jejichž
odstranění by mělo vliv na životní
úroveň jednotlivých skupin obyvatelstva.
ÚKLK ve svém vyjádření k rozpočtu
uvádí z vlastního zjištění
řadu případů, ze kterých vyplývá,
že neinvestiční dotace oslabují tlak
na hospodárnost a navíc umožňují
často subjektivismus a spekulace. Proto vítáme
trvalou kontrolu o používání dotací
i ze strany ministerstva financí. Potřeba dotací
by měla být zdůvodňována přesnými
a prověřenými hospodářskými
kalkulacemi.
Při této příležitosti bych chtěl
upozornit na systém redistribucí v rámci
VHJ, který nejčastěji konzervuje neefektivní
výrobu z výsledků hospodaření
efektivních podniků. Předpokládám,
že nová organizace výrobních podniků
usměrní toto přerozdělování
mezi podniky, pokud je vůbec nevyloučí. Pokud
jde o investiční výstavbu a její financování,
se kterým je počítáno v předkládaném
návrhu státního rozpočtu, je třeba
ji posuzovat z hlediska reálných potřeb národního
hospodářství. K tomu přistupuje hodnocení
pořadí důležitosti, dále kapacitní
možnosti stavebnictví a průmyslu a v neposlední
řadě finanční zajištění
a jeho rozdělení na vlastní zdroje podniků,
úvěr a dotace ze státního rozpočtu.
Při dosavadní nerovnováze národního
hospodářství je nutno posuzovat tyto otázky
velmi citlivě, zejména za situace, kdy realizaci
žádoucí strukturální přestavby
hospodářství trvale narušuje vysoká
rozestavěnost, pozdní zavádění
nových kapacit do provozu, zvyšování
rozpočtových nákladů jednotlivých
akcí, omezená možnost kapacitního krytí
výstavby materiálem, pracovními silami, mechanizací
a přidruženou stavební výrobou a omezený
dovoz ze zahraničí.
Národní shromáždění by
mělo podporovat úsilí vlády nepodléhat
tlakům, které by vedly k rozmělňování
stávajících stavebních kapacit a k
prohlubování nerovnováhy mezi poptávkou
a nabídkou na trhu investic.
Je totiž nezbytné nepodporovat dílčí
zájmy, ale zaměřovat kapacity i finanční
prostředky na podporu strukturálních změn
a odstraňování nedostatků, které
jsem uvedl.
Vzhledem k mnoha potřebám, jejichž uspokojování
nemůže být kryto ze státního
rozpočtu, a k nutnosti zvýšit efektivnost investiční
výstavby, je třeba kladně hodnotit snahu
ministerstva financi o zpřísnění kontroly
a podmínek pro poskytování investičních
dotací.
Z celkového rozpočtu výdajů na investice
se podílí státní rozpočet asi
19%, což je méně, než tomu bylo v minulých
letech. Přitom se zvyšují dotace zaostávajícím
oborům spotřebního a potravinářského
průmyslu. Kromě přímých dotací
na investiční výstavbu ze státního
rozpočtu, počítá se pro tato odvětví
s další podporou řady různých
úlev při odvodech, úvěrech apod. Těmito
opatřeními se však neřeší
investiční problémy, ale především
provozní problémy, jako zvýšení
cen nakupovaného materiálu a surovin a náprava
mzdových poměrů ve spotřebním
a potravinářském průmyslu.
Zhoršená situace ve výstavbě chemického
průmyslu bude řešena vkládáním
trvalých prostředků státu, a to zejména
do rozvojových podniků.
Tato forma podpory rozvojových a efektivních výrob
ze strany státu, forma, ve které se stát
stává spolupodnikatelem, je novou formou a slibuji
si od ní posílení státního
vlivu v chozrasčotní sféře bez porušení
zásad hospodářské reformy a posílení
státní hospodářské politiky.
V návrhu zákona o rozpočtu na rok 1969 je
i ustanovení, které zmocňuje vládu,
aby přebírala záruky za úvěry
u podniků, které jsou odkázány na
úvěr od Státní banky, u kterých
by však v důsledku úrokového zatížení
a okamžitých splátek úvěru došlo
k takovému zvýšení nákladů,
že by se mohla původně uvažovaná
efektivní výroba stát aspoň dočasně
neefektivní. Doporučoval bych, aby podobná
možnost byla dána i ministerstvu zahraničního
obchodu k podpoře výroby, která má
vyhlídky na rostoucí objem vývozu, a to zvláště
do těch oblastí, kde je napjatá platební
bilance.
Pokud jde o zahraniční obchod, byla situace rozebrána
ve zprávě ministra financí s. ing. Suchardy.
Nová organizace zahraničního obchodu si vynucuje
nové formy řízení státního
monopolu zahraničního obchodu tak, aby rozvoj zahraničního
obchodu odpovídal potřebám rozvoje našeho
hospodářství. Ve zprávě se
mluví o prohloubení hospodářských
vztahů v rámci zemi RVHP a o jejich postupné
komercializaci. Podle mého názoru je nutno trvale
zlepšovat jakost našich výrobků zaváděním
a dovážením nové techniky. Kvalita našich
výrobků, pokud budou dosahovat světových
parametrů, bude posílením socialistického
společenství států s současně
vyřeší další možnosti zlepšování
naší výroby.
V popředí pozornosti občanů jsou náklady
na státní správu, zvláště
v důsledku federalizace. Je pravdou, že náklady
na státní správu stoupají proti roku
1968. Jde však o růst mzdových nákladů
v důsledku růstu platů, aby tyto nestagnovaly
proti platům a mzdám ve výrobě, a
o růst materiálních nákladů,
způsobených převážně stoupáním
cen.
O počtu pracovníků ve federálních
a národních orgánech nelze za dané
situace podat spolehlivou informaci. Nejsou totiž vyřešeny
vzájemné vztahy mezi federálními orgány
a mezi národními a federálními orgány,
takže nelze zachytit počty pracovníků,
kteří přejdou na jiná pracoviště
v důsledku nových vztahů orgánů
mezi sebou. Vláda stojí na stanovisku, že by
nemělo dojít ke zvýšení počtu
pracovníků. Stejně jako v organizaci výroby,
tak i v organizaci státní správy platí
pravidlo, že dezintegrace nárokuje více pracovníků
než integrace. Nové pojetí státní
správy však staví hráz proti podobným
požadavkům. Ministerstvo financí posoudí
znovu výdaje na státní správu a podá
do konce února 1969 vládě zprávu a
eventuální změny zpracuje do rozdělení
rozpočtu v rámci federace.
Přes kritické poznámky k rozpočtu
na rok 1969, které se projeví stejně, jako
tomu bylo ve výborech Národního shromáždění
i v diskusi k rozpočtu, domnívám se shodně
se zpravodaji výborů a s názorem ÚKLK,
že rozpočet byl sestaven s velkou pečlivostí.
Ministerstvo financí je si vědomo nedostatků,
a předpokládám, že v programovém
prohlášení federální vlády
a národních vlád bude zaujato stanovisko
k těmto problémům, které třeba
řešit v roce 1969.
Výborům se podařilo, ve spolupráci
s ministerstvem financí, na základě poznatků
ÚKLK a ve spolupráci s ostatními orgány
při jednání výborů ovlivnit
rozpočet, a to k dobrému. Tento náš
aktivní přístup se snažíme vyjádřit
i v návrhu na usnesení pléna Národního
shromáždění. Dovolte mi, abych vás
s tímto stanoviskem seznámil a navrhl, aby stanovisko
bylo schváleno plénem Národního shromáždění
jako jeho usnesení.
Výbor NS pro plán a rozpočet se usnesl doporučit
Národnímu shromáždění
schválit usnesení v tomto znění:
Národní shromáždění ČSSR
po projednání státního rozpočtu
na rok 1969 a na základě stanoviska Ústřední
komise lidové kontroly
l. zjišťuje
1. k celkovému vývoji národního hospodářství
v roce 1968, že
- ekonomická nerovnováha se dále prohloubila.
V průmyslu růst mezd převýšil
růst produktivity práce. Dále se zvýšila
rozestavěnost. Nepodařilo se zastavit růst
zásob. Dovozní zadluženost vůči
oblasti volných měn vzrostla;
- přírůstek příjmů obyvatelstva
dosahuje dvojnásobku plánovaného. Zásoby
v maloobchodě se snižují. Úsporné
vklady a hotovosti obyvatelstva rostou o dalších 6,5
mld. Kčs. Zvyšuje se napětí na vnitřním
trhu, zejména se dále rozšiřuje nedostatkový
sortiment;
- státní rozpočet v roce 1968, jehož
vyrovnanost byla již při schvalování
podmíněna řadou předpokladů,
byl konstruován jako restriktivní. l když nakonec
bude zhruba vyrovnán, výsledky ukazují, že
na hospodářství nemá důsledně
protiinflační vliv;
- přestože nezbytnost dokončení ekonomické
reformy je všeobecně zdůrazňována,
zůstala v tomto roce reforma spíše na úrovni
programových prohlášení a izolovaných
opatření a na úrovni podniků nepůsobí
žádoucím směrem. Při nejistotě
pravidel a neustále sílícím sklonu
ke schodkovitosti státního rozpočtu jsou
vynucovány další zásahy do soustavy
odvodů, které jsou silným nepříznivým
stimulátorem převahy krátkodobých
zájmů podniků nad jejich zájmy dlouhodobými.
Ukazuje se, že dnešní soustava ekonomických
nástrojů dosud nedostatečně vystihuje
objektivní ekonomické souvislosti a zákonitosti;
- ekonomický vývoj v roce 1968 je ovlivněn
také tím, že do popředí vystoupily
nahromaděné nedostatky, jejichž příčiny
tkví v minulosti, které však v dřívějším
politickém ovzduší se nemohly plně projevit
a být řešeny. Proto v celkové politické
atmosféře vystupovaly do popředí zejména
v oblasti nároků na státní rozpočet
silné skupinové zájmy. Potlačované
politické a ekonomické rozpory minulých let
vyžadují řešit značné množství
úkolů, které lze zvládat jen postupně
a s velkými obtížemi.
2. K celkové charakteristice státního rozpočtu
na rok 1969, že
- je prvním dokumentem, který jak svou koncepci
příjmů a výdajů, tak i obsahem
jednotlivých opatření by měl být
součástí realizace hospodářské
a sociální politiky vlády, obsažené
ve vládních prohlášeních z roku
1968 a konkretizované v hospodářské
směrnici vlády na rok 1969. Státní
rozpočet na rok 1969 svým obsahem není dostatečně
schopen se podílet na řešení ekonomické
nerovnováhy. Je výrazem pokračujících
nerovnovážných tendencí, které
jsou v hospodářství dlouhodobě založeny.
Ukazuje se, že akční program KSČ je
plněn hlavně v sociální a mzdové
oblasti, zatímco plnění jeho aktivní
ekonomické části, která by měla
přinést zvýšení zdrojů
a obnovu rovnováhy, zaostává;
- přes zvýšení zdrojů z podniků
se napětí státního rozpočtu
nesnížilo a státní rozpočet nemá
dostatečné prostředky pro provádění
aktivní finanční politiky, podporu nosných
programů a strukturálních změn. Má
minimální rezervy na pokrytí neočekávaných
hospodářských výkyvů;
- bez komplexně pojatého konsolidačního
programu rozvoje naší ekonomiky je státní
rozpočet nutně omezen pouze na dílčí
opatření, která navíc jsou orientována
krátkodobě na úkor potřebné,
promyšlené soustavy dlouhodobých ekonomických
záměrů a napomáhání
strukturálním změnám; nadále
je uplatňována praxe řešení následků
bez odstranění jejich příčin;
za tohoto stavu státní rozpočet neplní
svou aktivní úlohu, ale jen odráží
dosud trvající neujasněnosti celkové
koncepce konsolidace národního hospodářství
a do značné míry i nedořešeného
ekonomického systému řízení;
II. konstatuje,
že vláda ČSSR
- nesplnila dosud hlavní požadavky, uložené
jí usnesením Národního shromáždění
k státnímu závěrečnému
účtu za rok 1967 a znovu zdůrazněné
ve stanovisku výboru pro plán a rozpočet
k rozpočtovému projektu na rok 1969, zejména
požadavek vypracovat konsolidační program rozvoje
národního hospodářství;
- dosud ustupovala před řešením konfliktních
situací v dotační a odvodové oblasti.
Celkový objem dotací namísto jejich snížení
má vzestupnou tendenci, stejně tak režim poskytování
výjimek a slev nabyl takového rozsahu, že prakticky
zeslabuje tlak jednotlivých odvodů na provádění
strukturálních změn;
III. žádá
vládu ČSSR
1. aby při prováděni zákona o státním
rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších
finančních opatřeních byly uplatněny
tyto principy:
a) dosáhnout konkrétními opatřeními
snížení celkových dotací, zejména
dotací kryjících neefektivnost,
b) nepřipustit růst osobních nákladů
na správu vynaložených v roce 1968, zejména
počty pracovníků celkového správního
aparátu z titulu federativního uspořádání
státu,
c) nepřekročit rozsah rozpočtových
nákladů nově zahajovaných staveb nad
1,5 mil. Kčs, stanovený hospodářskou
směrnicí vlády ve výši 28,7 mld.
Kčs,
d) v souvislosti s novelizaci zákona č. 8/59 Sb.
stanovit zásadu, aby se z překročení
plánovaných státních příjmů
nebo úspor z plánovaných výdajů
vytvářela rozpočtová rezerva, z níž
je přípustné vydávat prostředky
jen s vědomím Národního shromáždění,
e) znovu zvážit výši a rozdělení
prostředků na vědu a techniku s cílem
výrazněji preferovat rozvojové obory;
2. vypracovat a předložit Federálnímu
shromážděni
a) do 31. března 1969 návrh způsobu sestavování
federálního rozpočtu a jeho projednávání
v orgánech Federálního shromáždění
včetně vztahu k národním rozpočtům,
b) v průběhu I. pololetí 1969 konsolidační
program národního hospodářství
v úzké návaznosti na konkrétní
postup dalšího rozvíjení ekonomické
reformy. Urychleně předložit návrh zákona
o socialistickém podniku a o socialistickém podnikáni.
c) zároveň se státním závěrečným
účtem za rok 1968 analýzu devizově
měnového stavu včetně dopadu hospodářských
opatření, připravených pro rok 1969,
3. zvážit možnost a účelnost vydání
zákona o pravidlech tvorby cen a vydání zákona
o zřizování státních fondů
a hospodaření s nimi;
4. zabezpečit, aby příslušné
orgány vlády informovaly výbory NS o svých
stanoviscích k námětům a usnesením,
které výbory NS přijaly k jednotlivým
kapitolám státního rozpočtu na rok
1969, a jejich vyřízení;
IV. ukládá
předsednictvu Národního shromáždění
zabezpečit v souvislosti s vypracováním návrhu
na nové strukturální uspořádání
orgánů Federálního shromáždění
účinnější kontrolu vydávání
státních prostředků.
Pokud jde o zákon o rozpočtu, a zvláště
o tu část, která mění některá
ustanovení platných finančních zákonů,
doporučuji je schválit na podkladě společné
zprávy výboru ústavně právního
a výboru pro plán a rozpočet.
Soudružky a soudruzi poslanci, ministr financí ing.
Sucharda uvedl příklad iniciativy podniku Rudné
doly. Všichni máme ze svých obvodů zkušenosti,
že se podobná iniciativa rozvíjí. Ze
svého volebního obvodu bych mohl uvést Závody
tkalcovských stavů, Závod Osinek v Kostelci
nad Orl., závod Masna ve Vamberku a závod Braneckých
železáren v Rychnově n. Kn. Dobře vedený
kolektiv pracujících dovede udělat divy.
Nedostatečná pracovní morálka je pravidelně
způsobena nízkou úrovní organizace
práce. Neříkejme, že lidé nechtějí
pracovat - to není pravda. Pracovníci však
musí vědět k jakému cíli jejich
práce povede a jaká je jejich sociální
jistota. Podaří-li se nám vytvořit
hmotné a morální podmínky pro dobrou
práci, zvládneme úkoly. Buďme optimisty,
ale buďme přitom realisty, sledujme život na
podnicích i ve společnosti a převádějme
za tvořivé účasti pracovníků
zásady hospodářské reformy v život,
uplatňujme politické směrnice nejvyšších
politických orgánů tak, abychom dosáhli
cílů, které před sebe stavíme.
(Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Děkuji zprav.
posl. ing. Červenému. Vyhlašuji přestávku
na 20 min.
(Schůze přerušena v 10.38 hod.)