Konečně mi dovolte říci několik poznámek za vládu k otázkám, které se týkají chemie, ne z důvodů příspěvků, které byly předneseny, nýbrž proto, že jde o otázky týkající se strukturálních změn v našem hospodářství. Chci za vládu prohlásit, že nejen Hospodářská rada, ale i vláda projednala situaci, která je v chemickém průmyslu z hlediska zdrojů a dalšího rozvoje.

Chci říci, že byla přijata vážná opatření, jak zabezpečit z hlediska úvěru státní účast na dalším rozvoji chemie. Prohlašuji ale před Národním shromážděním, že tam, kde půjdeme s účastí ze státních prostředků, musíme se snažit, aby se v chemii neopakovaly takové případy, jako byly Šala, Kralupy, Záluží, Štětí atd. Říkám to, aby nedošlo k nedorozumění. Chceme podpořit, ale nejsme ochotni dávat státní prostředky tam, kde nebudou řádně využity.

Na závěr chci říci ještě několik poznámek. Za prvé se domníváme, že bude třeba čerpat ze zkušeností z roku 1968, kdy celé hospodářství i rozhodování v centru bylo pod nemalým tlakem. Byli bychom rádi, kdybychom napříště nemuseli pod takovým tlakem rozhodovat, ale kdybychom v tomto směru všichni důsledně šli cestou racionálního uspokojování takových otázek, kdybychom postupovali vždy z hlediska nové soustavy řízení, což znamená podporu podnikavosti, rozvinutí hlediska podnikatelské kalkulace.

Za druhé, než budeme schvalovat rozpočet, prosil bych vás, abychom se shodli v tom, že je nutné pro úspěch státního rozpočtu pracovat s velkou náročností a důsledností z hlediska ekonomické i politické práce. Jinak neuspějeme ani v oblasti dotací a nároků na jejich snížení, ani v oblasti odstraňování deformací, ani s těmi výklady nežádoucími, jestliže nedáme do souladu vysokou náročnost práce ekonomické a politické.

Prosím, abyste věřili, že chceme věnovat velkou pozornost dalšímu rozvíjení ekonomické reformy. V tom směru prosím, aby nebyly pochybnosti, že nejde o uzavřený model ekonomického řízení, nýbrž o proces nového poznávání, ke kterému chceme obrátit celou ekonomickou frontu. Prosím, abyste z tohoto hlediska správně posuzovali všechny otázky, kterých se to bude týkat.

Kromě toho bych vás prosil, abychom byli velmi důslední v tom, co zaznělo z některých diskusních vystoupení vašich. Velmi prosím, kdybychom v tom směru, to říkám obecně, také všechno konkrétně prosazovali jako dobře myšlená přání, jako dobře formulované myšlenky - abychom je zabezpečovali v konkrétních ekonomických činech. Za tu pomoc vám děkuji.

Pokud jsem nereagoval na některé připomínky vaše, budeme je respektovat jak v ministerstvu financí, tak v ostatních centrálních orgánech.

Na závěr znovu prosím, abyste návrh tak, jak byl vládou předložen, s úpravami, které doporučil soudruh zpravodaj, přijali. Děkuji vám. (Potlesk.)

Podpredsada NZ Žiak: Ďakujem s. ministrovi Suchardovi. Prosím teraz spravodajcu posl. Ing. Červeného o záverečné slovo.

Zpravodaj posl. ing. Červený: Soudružky a soudruzi poslanci, byl nám předložen dokument, vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních. Na základě zpravodajské zprávy a usnesení některých výborů a společné schůze výborů byla tu nakonec diskuse, která překročila rámec předloženého dokumentu a opírá se o dokument rozpracovaného státního rozpočtu a o dokumenty vydané ÚKĽK, jakožto zkušenosti poslanců z volebních obvodů.

Mohu jen konstatovat, že proti ustanovení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1969 a některých dalších finančních opatření ve znění návrhu společné schůze výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet nebyly žádné námitky.

Chtěl bych se ještě jen dotknout diskusního příspěvku prvního, tj. příspěvku s. prof. Vyskota. On přišel s tím, že návrh zákona by mohl být zbytečný, protože jde o prozatímní opatření. Přiznávám se, že při prvním jednání ve výboru pro plán a rozpočet jsem měl podobnou námitku. Ale když jsem pak uvážil, že jde o zákon, který určuje úhrn výdajů a úhrn příjmů daných v příloze 1, kde se uvádí rozdělení těchto příjmů podle hrubých celkových kapitol, a v příloze 2 že se uvádí souhrn finančních vztahů a subvencí do rozpočtů národních výborů, obsažený ve státním rozpočtu, že tyto dvě přílohy plus to celkové opatření znamenají rámec, poznal jsem, že tento rámec, přijmeme-li zákon o rozpočtu, nemůže být delimitací mezi federálními orgány a národními orgány měněn. Čili vytváří se určitý prejudic co do výše jednotlivých položek, ale jen co do úhrnu pro určitou delimitaci.

Z toho důvodu předpokládám, že rozpočet tento není prozatímní. Výbor ústavně právní měl obdobné námitky. Proto vložil do zákona o rozpočtu toto ustanovení. Do té doby hospodaří s prostředky státního rozpočtu na rok 1969 vláda ČSSR v dohodě s vládami ČSR a SNR.

Z těchto důvodů navrhuji, aby vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních ve znění společných návrhů ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet byl přijat.

Jako druhý bod, který jsem předložil k projednání, byla zpráva výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, kde výbor pro plán a rozpočet navrhuje plénu, aby bylo schváleno usnesení, které jsem celé citoval.

Mohu konstatovat, že v diskusi nebyly žádné námitky proti jednotlivým ustanovením tohoto usnesení. Naopak, řada diskutujících potvrzovala jednotná ustanovení, která v tom jsou, i jednotnou charakteristiku rozpočtu i stanovisko k celkovému vývoji národního hospodářství.

Mám jenom jedinou připomínku, a to je otázka osobních nákladů ve federaci. Navrhuji, abychom přijali a tak to také původně ve výboru pro plán a rozpočet bylo konstatováno, na str. 4 odst. III, odst. 1b) tuto formulaci:

"Nepřipustit růst osobních nákladů s výjimkou přírůstku podle hospodářské směrnice vlády na rok 1969 na správu vynaložených v roce 1968."

S tímto dodatkem, což je to, co jsem řekl ve své zpravodajské zprávě, že je třeba počítat s tím, že bude třeba upravovat i platy pracovníků ve státní správě tak, aby to odpovídalo celkovému růstu mezd.

Z těchto důvodů doporučuji, aby i tento návrh výboru pro plán a rozpočet byl přijat jako usnesení NS.

Podpredseda NZ Žiak: Ďakujem.

Počuli ste záverečné slovo a návrhy spravodajcu. Prv, ako pristúpime k hlasovaniu, chcem upozorniť, že o tomto zákone, ako aj o niektorých ďalších, ktoré máme na programe rokovania 29. schôdze NZ, budeme hlasovať spôsobom, ktorý je stanovený ústavným zákonom č. 143/1968 Zb. o československej federácii pre záležitosti, u ktorých pri schvaľovaní platí zákaz majorizácie.

Ďalej článok 150 ods. 2 a 3 ústavného zákona o československej federácii stanoví:

Ods. 2: "Ak bude Národné zhromaždenie pred dňom, uvedeným v ods. 1, rokovať o niektorom z návrhov uvedených v čl. 42 ods. 2, je na jeho prijatie potrebný súhlas väčšiny všetkých poslancov Národného zhromaždení a zvolených v českých krajoch a väčšiny všetkých poslancov Národného zhromaždenia zvolených na Slovensku.

Ods. 3: O návrhoch podľa ods. 2 hlasujú poslanci zvolení v českých krajoch a poslanci zvolení na Slovensku oddelene."

Prosím preto skrutátorov NZ, aby sa pripravili na sčítanie hlasov.

Oznamujem, že v sále je prítomné 197 poslancov, z toho 133 poslancov z českých krajov a zo Slovenska 64 poslancov.

Pristúpime k hlasovaniu.

Prosím teraz, aby hlasovali poslanci zvolení v českých krajoch. Hlasujeme o rozpočtovom zákone. Kto z týchto poslancov NZ súhlasí s tým, aby vládny návrh zákona o štátnom rozpočte na rok 1969 a o niektorých ďalších opatreniach bol schválený v znení spoločnej správy výborov ústavnoprávneho a pre plán a rozpočet, nech zdvihne ruku! (Deje sa.) - Medzitým prišli ešte ďalší poslanci do sály, takže je teraz prítomné 139 českých poslancov. - Zdá sa, že všetci hlasovali za prijatie zákona.

Kladiem otázku poslancom v českých krajoch, kto je proti? (Nikto.) Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.)

Konštatujem, že z počtu poslancov zvolených v českých krajoch hlasovalo za predložený návrh 139 poslancov, čo je prirodzene vysoká nadpolovičná väčšina.

Prosím teraz poslancov zvolených na Slovensku, aby sa pripravili na hlasovanie.

Kto z týchto poslancov NZ súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte na rok 1969 a o niektorých ďalších finančných opatreniach podľa znenia spoločnej správy výborov ústavnoprávneho a pre plán a rozpočet, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Konštatujem, že z poslancov zvolených na Slovensku hlasovalo za predložený návrh 68 poslancov. Kto je proti tomuto návrhu? (Nikto.)

Kto sa zdržal hlasovania? (Nikto.)

Za predložený návrh hlasovalo 68 poslancov zo Slovenska, hlasovanie bolo teda jednomyseľné. Zákon o štátnom rozpočte na rok 1969 a o niektorých ďalších finančných opatreniach bol teda Národným zhromaždením Československej socialistickej republiky schválený.

Teraz pristúpime k hlasovaniu o uznesení, ktoré predkladá Národnému zhromaždeniu na schválenie Výbor NZ pre plán a rozpočet k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte (tlač 250). Ide o doplnok, ktorý uviedol súdruh spravodajca posl. Červený.

Na prijatie tohto uznesenia stačí nadpolovičná väčšina hlasov prítomných poslancov NZ. Nebudeme preto hlasovať oddelene, budeme hlasovať spoločne.

Dávam hlasovať.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte (tlač 250), ktorý bol predložený Výborom NZ pre plán a rozpočet, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Je niekto proti? (Jeden hlas.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem, to je zrejme nadpolovičná väčšina. Konštatujem, že uznesenie Národného zhromaždenia k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte bolo schválené.

Pristúpime teraz k ďalšiemu bodu dnešného programu, ktorým je

2. Vládny návrh zákona o dôchodkovej daní (tlač 222) a spoločná správa výborov ústavnoprávneho, pre národné výbory, pre plán a rozpočet, pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje a výboru zdravotníckeho.

Návrh odôvodní minister financií Ing. Sucharda. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ing. Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předložený vládní návrh zákona o důchodové dani sleduje zejména tyto cíle:

1. sjednocením daňového systému zajistit všem organizacím, spadajícím do sféry drobného socialistického podnikání, relativně stejné ekonomické a tudíž i konkurenční podmínky;

2. navíc zmírnění intenzity zdanění, zejména komunálních služeb, při odstranění jednotného systému zdaňování hrubého důchodu a přechodem na diferencovaný odvod daně ze zisku a mezd podle dosažené rentability posílit finanční základnu celého tohoto významného odvětvi.

Oblast služeb pro obyvatelstvo, provádění oprav, údržby, zakázkové a drobné doplňkové výroby občanům i socialistickému sektoru je stále jedním ze slabých úseků našeho národního hospodářství, a to jak po stránce dostatečných kapacit, tak i po stránce kvality a účelné dislokace. Zajišťováním těchto prací se zabývají především organizace výrobního a spotřebního družstevnictví, podniky místního průmyslu a komunálních služeb. Z důvodové zprávy chci zejména upozornit na to, že jde o oblast služeb, kde pracuje na 270.000 pracovníků.

Při rozboru příčin současného neuspokojivého stavu v tomto odvětví bylo konstatováno, že rozvoj služeb je bržděn neúčelnou organizační centralizací a administrativními formami řízení a z toho vyplývající hospodářskou neefektivností, která navíc způsobuje nedostatek finančních prostředků na rozvoj a nedostatečnou osobní zainteresovanost pracovníků.

Zkušenosti z některých socialistických států ukazují, že na tomto úseku ekonomiky je prospěšné uvolnit prostor pro iniciativu pracovních kolektivů spolu s pružným systémem odměňování, cenové politiky, organizace a řízení tak, aby každý kolektiv mohl plně uplatnit svoji iniciativu v souladu se zájmem svým i se zájmem společnosti.

V souladu s akčním programem strany a vlády se proto přistupuje k podpoře rozvoje tohoto drobného socialistického podnikání.

Byly připraveny zásady rozvoje drobného socialistického podnikání, které byly schváleny vládou dne 7. listopadu 1968; příslušným ministrům bylo uloženo připravit návrh zákonné úpravy drobného socialistického podnikání, vycházející též z připravovaného zákona o podniku.

Tím mají být vytvořeny podmínky pro zdravou soutěživost mezi jednotlivými podniky i uvnitř podniku mezi pracovními kolektivy. Současně s tím budou vytvořeny podmínky v osobním odměňování, v cenové tvorbě, v řízení apod. V souvislosti s těmito otázkami bylo však proto nutno řešit i zdanění drobného socialistického podnikáni.

Vládní návrh zákona o důchodové dani řeší vztah ke státnímu rozpočtu velkého počtu drobných podniků a provozoven různého hospodářského i společenského zaměření a subjektů různých vlastnických forem. Čísla o tom mluví přesvědčivě v důvodové zprávě. Tento zákon tedy zajišťuje daňové povinnosti značného počtu hospodářských jednotek, a proto zabezpečuje, aby systém i intenzita zdanění byly pro všechny v zásadě jednotné.

Snížený výnos důchodové daně podle vládního návrhu zákona o cca 280 mil. Kčs proti dnešnímu stavu představuje zvýhodnění zejména komunálních služeb, aby především v této oblasti byly vytvořeny ekonomické předpoklady pro další rozvoj tohoto odvětví. Věřím, že toto snížení je dobrá investice, která přinese nejen krajně naléhavý rozvoj služeb, ale s tím i nové zdroje pro státní rozpočet.

Jménem vlády doporučuji schválení vládního návrhu zákona o důchodové dani. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Žiak: Ďakujem s. ministrovi Suchardovi. Spoločnú správu výborov Národného zhromáždenia prednesie spravodajca posl. Jiránek. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj posl. Jiránek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Zpravodajskou zprávu uvádím jako společnou za výbory ústavně právní, pro národní výbory, pro plán a rozpočet, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, výbor zemědělský, výbor branný a bezpečnostní a za výbor zdravotní.

K tomuto vládnímu návrhu zákona o důchodové dani jsme již dříve zde projednali zásadní připomínky, které byly při projednávání zásad vzneseny a jsou ve vládním návrhu zákona obsaženy. Vládní návrh zákona o důchodové dani provádí daňovou úpravu u organizací výrobního a spotřebního družstevnictví, v podnicích místního hospodářství a dalších drobných organizacích, jejichž pracovní náplní je poskytování placených služeb obyvatelstvu, provádění oprav, údržby, zakázkové a doplňkové výroby jak pro naše obyvatelstvo, tak i pro socialistický sektor národního hospodářství.