V súvislosti s tým chcem i jako zpravodajkyňa inštitucionálnych zákonov predsa len reagovať na diskusiu vo výboroch NZ a na mnohé obavy našich občanov z rozširovania správneho aparátu. Včera spravodajca k plánu a rozpočtu na rok 1969 s. Červený hovoril o tom, že výdaje na štátnu správu budú kontrolované a Ministerstvo financií má do konca februára budúceho roka podať správu Federálnemu zhromaždeniu o stave týchto výdajov. Som toho názoru, že Federálne zhromaždenie by malo túto otázku sledovať nielen jednorázove, ale systematicky. Veď nie náhodou je toľko kritiky, ale aj toľko vtipov na rast administratívy. Iste aj federálne a národné orgány budú tieto veci sledovať tak, aby sa štátny aparát nerozširoval, ale skôr skvalitňoval a zlacňoval.

Toľko, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, k mojej spravodajskej správe. Doporučujem, ako som predniesla, návrhy pozornosti vám všetkým s tým, aby boli schválené.

Podpredseda NS Valo: Ďakujem s. Litvajovej ako spravodajkyni za prednesenú správu. Zahájime spoločnú diskusiu k všetkým uvedeným piatim návrhom zákonov. Ako prvá sa prihlásila do diskusie dr. Petrusová. Prosím, aby sa ujala slova.

Posl. dr. Petrusová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia. V spoločnej správe výborov NZ sa pod bodom 1c) hovorí o tom, že výbory NZ: zahraničný, pre poľnohospodárstvo a výživu, kultúrny, zdravotný, branný a bezpečnostný navrhujú zriadiť okrem výborov uvedených v čl. 2 vládneho návrhu ešte výbor pre zdravotníctvo. Dovoľte mi k tejto otázke povedať niekoľko slov.

Zdravotnému výboru NZ, a som presvedčená, že ani ostatným štyrom výborom NZ - nešlo o zriadenie nejakého federálneho orgánu, ale šlo nám predovšetkým o to, ako budú zabezpečované úlohy na úseku starostlivosti o zdravie ľudu, ktoré nepochybne patria do kompetencie federálnych orgánov.

V zdravotnom výbore sme predsa stále hovorili o tom, že uznávame, aby vlastné riadenie zdravotnej starostlivosti patrilo do kompetencie národných orgánov. Na niektorých našich spoločných schôdzach s ostatnými výbormi sme však poukázali na to, že nás znepokojuje určitý vytypizovaný, presný okruh otázok, ktoré nie je možné na úrovni národných ministerstiev riešiť.

Už pri prvom prerokúvaní ústavného zákona o čs. federácii dňa 14. októbra sme určitý spôsob riešenia tohto okruhu otázok navrhovali. Už vtedy sme hovorili o tom, že počítame so zriadením federálneho orgánu pre prácu, mzdu a sociálnu politiku ako orgánu, ktorý by v širokom poňatí sociálnej politiky zahrňoval i okruh niektorých otázok poskytovania zdravotnej starostlivosti. Do posledného okamihu sme usilovali o to, aby tieto naše požiadavky boli zohľadnené bez ohľadu na to, či bude existovať federálny výbor samostatný pre zdravotníctvo, alebo federálne ministerstvo, ktoré sme však nikdy nenárokovali.

Všetci dobre viete, že ešte pred plenárnym zasadaním na spoločnej schôdzi výborov som za Zdravotný výbor NZ navrhovala, aby došlo k dohode, že nám nejde o to, aby sme otázku vyhrotili do nejakého hlasovania, ale že nám ide o vecné riešenie tejto problematiky.

Dnes môžem oznámiť, že zdravotný výbor sa včera zišiel dvakrát, jednak počas rokovania pléna NZ a jednak večer po skončení plenárnej schôdze. Spolu s predstaviteľmi vlády a vedením NZ došlo k pochopeniu a našla sa spoločná cesta, ako tento určitý okruh otázok bude federálna vláda na úseku starostlivosti o zdravie ľudu zabezpečovať. Zdravotný výbor prijal toto riešenie ako vhodné z toho dôvodu, že sám ho už pred dvoma mesiacmi navrhoval. Zdravotný výbor vzhľadom na to, že nielen sám, ale aj ostatné 4 výbory sa priklonili k nášmu pôvodnému uzneseniu, ma poveril, aby som požiadala po skončení diskusie k tomuto bodu programu, aby bola schôdza pléna NZ prerušená, aby sa mohlo všetkých 5 výborov NZ stretnúť. Zdravotný výbor na tejto spoločnej schôdzi by podal návrh na riešenie, s ktorým súhlasíme, a potom by sme podali návrh na spoločné uznesenie plenárnej schôdzi NZ, ktorým sa zaviaže vláda, aby tieto otázky na území federácie riešila.

Toľko za náš zdravotný výbor. Ďakujem. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem s. Petrusovej za podanie správy. Prosím Posl. Gudricha, aby sa ujal slova.

Posl. ing. Gudrich: Vážené Národní shromáždění, dovolte mi, abych u příležitosti projednávání návrhu ústavního zákona o zřízení federálních ministerstev a federálních výborů podpořil vládní návrh tohoto zákona včetně čl. 2, v němž se Národnímu shromáždění doporučuje zřídit mimo jiné výbory i výbor pro technický rozvoj a výstavbu.

Chtěl bych tento vládní návrh podpořit, přestože mpř. vlády s. prof. Colotka formuloval stanovisko vlády asi tak, že vláda netrvá na tom, aby její návrh byl přijat. Nemohu si však odpustit poznámku, že je to velmi nezásadní stanovisko.

Po zdůvodňování a obhajování opodstatněnosti a nezbytnosti ustavení federálního výboru pro technický rozvoj a výstavbu v příslušných výborech NS, na společném jednání ekonomických výborů NS a konečně i na úterním společném zasedání všech parlamentních výborů, považuji za správné požádat ještě jednou i plenární zasedání NS, aby objektivně zvážilo oprávněnost a přesvědčivost všech pro i proti argumentů a rozhodlo o tomto federálním výboru zcela nezávisle jako nejvyšší zastupitelský sbor.

Chtěl bych se jen ve zkrácené formě ještě jednou pokusit obhájit menšinový názor skupiny poslanců výboru NS pro investiční výstavbu a stavebnictví, který je v souladu s návrhem vlády. Požadavek, aby se navrhovaný výbor instituoval jako federální výbor pro technický rozvoj a výstavbu, není v žádném případě formální záležitostí. Má hluboký věcný, obsahový a federálnímu státu vysoce prospěšný smysl.

Jde v podstatě o to, aby ve federálních orgánech byla pokryta oblast, která je již mnoho let zdrojem i příčinou nesmírných těžkostí našeho národního hospodářství, jeho výrobní i společenské sféry, oblast, která se ve svých důsledcích přenáší zcela konkrétně i do životní úrovně každého z nás. Mám na mysli oblast investiční politiky včetně všech dosud nepřekonaných tzv. "negativních jevů", kterým říkáme zaostávání bytové výstavby, přičemž právě řešení bytové výstavby bylo povýšeno na celonárodní úkol. Dále mám na mysli nadměrnou a pro naše národní hospodářství již neúnosnou rozestavěnost investiční výstavby, ztrátu koncepčnosti a sladěnosti investiční politiky s potřebami dlouhodobého rozvoje našeho národního hospodářství a společnosti, náročnost výhledového investičního programu státu se zřetelem na potřebu strukturálních změn v národním hospodářství atd.

Všechny tyto a mnoho dalších aspektů investiční výstavby, které evidentně nemají žádné zvláštní národní rysy či odlišnosti, naopak jsou obecné a budou tedy působit na celém území nového federálního státu, bude muset ovlivňovat, usměrňovat a řešit nikoliv v operativním, ale v normotvorném, metodickém a perspektivním smyslu federální vláda. (Potlesk.)

Z federálního rozpočtu budou poskytovány a přerozdělovány obrovské zdroje na krytí investičních záměrů, o jejichž realizaci bude rovněž rozhodovat federální vláda. A takových integrovaných investic nebude málo. Dezintegrace v investiční politice je již dnes s výjimkou několika zaostalých rozvojových zemi v ekonomické terminologii neznámým pojmem. Všechny vlády, kapitalistické i socialistické, integruji investiční politiku, nezbavuji se možností a nutnosti vládnout nejen pomocí vládních usnesení a direktiv, ale také pomoci účinných ekonomických nástrojů.

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že nejednotnost názorů ve výborech a mezi poslanci NS, zda tedy zřídit, či nezřídit společný federální výbor pro technický rozvoj a výstavbu, je v podstatě produktem uspěchanosti, nedostatku času k tomu, aby mohly být rozdílné názory fundovaným a kvalifikovaným způsobem konfrontovány a z tohoto hlediska buď obhájeny nebo vyvráceny.

Použil jsem v úvodě záměrně slova o nezávislosti NS. Chtěl jsem tím vyjádřit nesouhlas s tím, aby poslanci tohoto NS a příští poslanci Sněmovny lidu, tedy federálního zastupitelského sboru, byli zavazování stanovisky, názory a usneseními národních orgánů. ČNR a SNR se dohodly na tom, navrhnout pouze zřízení federálního výboru pro technický rozvoj a nikoliv pro technický rozvoj a výstavbu.

Měly k tomu asi své důvody, které vyplývají z jejich národních pohledů. Ale my přece nejsme Sněmovna národů. Někdo bude muset hájit i zájmy federace, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto zájmy totožné s představami národních republik. V opačném případě se stane Sněmovna lidu zbytečnou nákladnou ozdobou nového státoprávního uspořádání.

V případě federálního výboru pro technický rozvoj a výstavbu se neopodstatněně argumentuje nebezpečím spočívajícím v možnosti omezení kompetence autority národních orgánů v procesu investiční výstavby, ač vezmeme-li v úvahu navrhovanou funkční náplň tohoto federálního výboru, zjistíme velmi snadno, že takové nebezpečí neexistuje, a to již z toho důvodu ne, že navrhované funkce nebude a také nemůže řešit žádný z nově navrhovaných národních orgánů, neboť tyto funkce postihují a v mnohých oblastech překrývají kompetenci, možnosti národních orgánů a často překračuji i hranice federálního státu. Což se může některý národní orgán usnést např. na stanovení obecných pravidel pro investiční činnost, na stanovení jednotných podmínek pro investiční výstavbu a pro legislativní působnost na území celé federace? Žádný národní orgán nemůže vyhlásit jednotné ekonomické nástroje např. v oblasti investiční činnosti a tvorby životního prostředí tam, kde to bude vyžadovat integrace obou národních ekonomik. Federální vláda musí mít svůj orgán, který bude operativně zpracovávat technicko-ekonomické podklady nutné pro její rozhodování v zájmu efektivního vynakládání společenských zdrojů do oblasti a úseků, na jejichž financování se budou podílet prostředky federace. Jedině federální orgán může koordinovat a unifikovat legislativní, metodické a technicko-normotvorné práce týkající se investiční výstavby v zájmu obrany a bezpečnosti státu a také mezinárodní spolupráce.

Bylo by možné uvádět řadu dalších funkcí, které bude muset prostě někdo na federální úrovní a v zájmu federace plnit a být také federální vládě zcela odpovědný. Svěřovat tyto důležité otázky do tak labilních kategorií, jako jsou možnosti dohody, důvěry, či svěřování tak zásadních funkcí pod ochranu a pravomoc některého z místopředsedů federální vlády jako přidruženou činnost, by bylo hlubokým podceňováním věcné problematiky.

Opakuji, co jsem již říkal na společném zasedání všech výborů. Nedovedu si při nejlepší vůli představit žádný stát, žádnou organizovanou lidskou společnost, která chce a také ve svém životním zájmu musí vyřešit nejpalčivější otázky investiční výstavby a přitom by se měla vzdát možnosti a nutnosti tento náročný úkol organizovaně, cílevědomě a efektivně především z perspektivních hledisek usměrňovat a také řešit.

Závěrem ještě upozorňuji na to, že federální výbor je v souladu s ústavním zákonem o federaci a nejsou zde žádné ústavní překážky pro jeho zřízení. To prohlásil také ve svém stanovisku na společném zasedání výborů předseda ústavně právního výboru soudruh akademik Knapp. To jsou v podstatě důvody, pro které budu hlasovat pro zřízení federálního výboru pro technický rozvoj a výstavbu. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem. Hlási sa ešte niekto o slovo? Posl. dr. Lukačovič.

Posl. dr. Lukačovič: Vážené Národné zhromaždenie, dovoľte mi, aby som k veci, o ktorej súdruh Gudrich hovoril, zaujal stanovisko tak, ako na poslednom plenárnom zasadaní našich výborov. Dovolím si túto otázku osvetliť z iného hľadiska.

Ústavný zákon o federácii upravuje otázky delenia a kompetencie medzi republikami a federáciou. Ani vo výlučnej, ani v spoločnej kompetencii ČSSR, ktorá sa taxatívne vymenováva v článku 7 a 8. ústavného zákona, sa nenachádza oblasť investičnej výstavby.

V článku 9 sa stanoví - citujem: "Veci, ktoré nie sú taxatívne zverené do pôsobnosti ČSSR, patria do výlučnej pôsobnosti ČSR a SSR." Toľko citát. Už z toho je zrejmé, že zriaďovanie federálneho výboru pre výstavbu je v rozpore s ustanoveniami ústavného zákona a otázky výstavby patria do výlučnej pôsobnosti národných orgánov.

V ústavnom zákone sa oblasť výstavby spomína jen v článku 21. Tento článok v úseku 2, písm. c) uvádza, že do pôsobnosti ČSSR v oblasti vedecko-technickej a investičnej politiky patrí rozhodovať o investíciách zo štátneho rozpočtu federácie. Z formulácie článku 21 nevyplýva nutnosť zriadenia federálneho orgánu pre výstavbu, ale vyplýva, že ide o pôsobnosť vlády a nie jej orgánov, aj keď sa uvádza: rozhodovať o investíciách.

Príprava návrhov pre rozhodovanie vlády a rozdeľovanie prostriedkov, o výbere subvencovaných investícií patrila, patrí a bude patriť i naďalej do pôsobnosti plánovacieho a finančného orgánu vlády.

V duchu zásad novej sústavy riadenia nebude potrebná účasť žiadneho ďalšieho federálneho orgánu pri príprave návrhu pre vládu, ani účasť na realizácii týchto akcií o výstavbe, ktoré už rozhodla federálna vláda. Kontrolovať priebeh výstavby i takýchto akcii bude patriť investorským a dodávateľským organizáciám ich nadriadených odvetvových národných ministerstiev a zložky finančnej a bankovej sústavy.

Medzi akcie, u ktorých prichádza do úvahy financovanie z federálneho rozpočtu a teda rozhodovanie na úrovni federálnej vlády, bude patriť napr. veľké vodné dielo, akým má byť vodné dielo na Dunaji. Prípravu takýchto veľkých stavieb zabezpečí Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva. Toto ministerstvo v spolupráci s plánovacím a finančným orgánom slovenskej alebo českej krajiny predloží návrh federálnemu plánovaciemu a finančnému orgánu. Tieto orgány budú môcť predložiť návrh priamo federálnej vláde. Technické a územno-plánovacie hľadiská potrebné pre rozhodovanie zohľadnia národné orgány odvetvové, prierezové. Ich posudzovanie federálnym orgánom by bolo dupľovaním činnosti národných orgánov.

Pritom sme nespomenuli komplikovanosť postupu vyplývajúcej z potrebného prerokovania dôležitých investičných akcii v národnej vláde a v jej orgánoch. Z toho vyplýva záver, že doterajší komplikovaný postup v asymetrickom modeli, čo je vidieť z konkrétneho postupu vodných diel na Dunaji doteraz, by sa zriadením federálneho výboru umocnene komplikovalo. Treba si tiež uvedomiť, že príprava rozhodovania o investičných akciách financovaných z federálnych zborov sa nebude vykonávať sústavne a bežne, ale len čas od času, podľa potreby prípravy týchto akcii. Všetky ostatné činnosti v oblasti investičnej výstavby patria podľa ústavného. zákona do pôsobnosti národných orgánov.

Uvádza sa nutnosť koordinácie pravidiel, vzťahov, noriem, štandardov a technicko-hospodárskych ukazovateľov. V otázkach štandardov a technicko-hospodárskych ukazovateľov vo výstavbe treba brať do úvahy špecifické územné podmienky, ktoré vzhľadom k súčasnému odlišnému vybaveniu území, odlišnému demografickému vývoju obyvateľstva budú odlišné i v oboch častiach republiky. Všetky ostatné činnosti v oblasti investičnej výstavby patria podľa ústavného zákona do pôsobnosti národných orgánov. Pokiaľ ide o normotvornú činnosť, typizáciu, unifikáciu vo výstavbe, treba podotknúť dve veci, ktoré majú vplyv na inštitucionálne usporiadanie. Odklon od objemovej typizácie, ktorý sa začal práve v posledných rokoch prejavovať na základe spoločenského tlaku zdola, znamená, že typizačná činnosť sa obmedzí na prvkovú typizáciu a pri jej skladbe sa v plnej miere musia prejaviť miestne vplyvy.

Druhá je skutočnosť, že v doterajších snahách po zavedení celoštátnych typov, najmä v bytovej výstavbe, nedokázal sa zabezpečiť jednotný typ a v každom kraji existuje niekoľko variant, upravených podľa miestnych, materiálových, zvykových a kapacitných možnosti dodávateľa.

Spomína sa potreba vytvárania celoštátnych koncepcii v oblasti tvorby a ochrany životného prostredia. Potreba vytvárať koncepciu v oblasti ochrany a tvorby životného prostredia závisí opäť na špecifických územných podmienkach. Tieto sú odlišné vo vnútri národných území a bude preto treba pri tvorbe koncepcii citlivo ich zvažovať, nezostávať v obecnej a abstraktnej polohe, ale zvýrazniť v inštitucionálnej sfére riadenia, predovšetkým existenciu realizačných orgánov.

Organizovanie medzinárodných stykov a špeciálnych stavieb pre obranu, zabezpečenie výstavby špeciálnych stavieb pre obranu je možné orgánmi MNO prostredníctvom špeciálnych dodávateľských organizácii tohto rezortu a prostredníctvom zvláštnych útvarov MNO cez všetky druhy organizácii zúčastnených na investičnej výstavbe. Organizácia medzinárodných stykov v oblasti investičnej výstavby môže prebiehať na základe vzájomnej dohody oboch národných orgánov.

Príkladom toho je aj súčasný stav, kedy napríklad v stálej komisii stavebníctva RVHP sekcia územného plánovania výstavby je riadená a koordinovaná zo Slovenskej komisie pre techniku a po vzájomnej dohode s Ministerstvom techniky.