Dovoľujem si upozorniť na stanovisko plenárneho zasadania SNR, ktoré v otázke kompetencie vo výstavbe vychádza z týchto základných faktorov:

1. Investičná činnosť ani doteraz, ani v budúcnosti nebude riadená jen jedným orgánom z centra.

2. Centralistické tendencie v riadení investičnej činnosti nezodpovedajú rozvíjaniu novej ekonomickej sústavy riadenia, v ktorej sa má obmedziť direktíva v podstate na nástroj územného plánovania a stavebného jednania.

Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, prikláňam sa k správe spravodajkyne Posl. Litvajovej a doporučujem hlasovať za návrh spravodajkyne, na ktorom sa uzniesli všetky ekonomické výbory a ďalej výbory, o ktorých hovorila súdružka spravodajkyňa. Je to i spoločný návrh ČNR a SNR. Prosil by som - keď tieto dva národné orgány mienia takto veci riešiť - aby sa to zvážilo tiež zo strany nášho Národného zhromaždenia.

Posl. akad. Knapp: Soudružky a soudruzi, já jsem nemínil žádat o slovo v diskusi k tomuto bodu, ale učinil jsem tak, protože nyní právě v projevu posl. Lukačoviče se už podruhé na tomto plénu NS uplatili argument, že některý návrh je v rozporu s ústavním zákonem. To je vážná věc. Myslím, že je to věc vážná nejen právně, ale i politicky, poněvadž právě s. Lukačovič (a nebyl první, kdo to řekl na tomto jednání) se v souvislosti odvolává také na to, že něco je společné stanovisko ČNR a SNR a v důsledku toho že bychom tedy měli pro to hlasovat.

Mám veškerou vážnost ke stanoviskům ČNR a SNR, ale měla-li by se vyvinout taková praxe, že bychom považovali my, Češi, za závazné to, na čem se usnesla ČNR a Slováci to, na čem se usnesla SNR - pak - nezlobte se, že to tak řeknu - byl by tento parlament zbytečný, pak by bylo předem rozhodnuto. (Potlesk.)

Neříkal jsem to pro tento potlesk a nechtěl jsem z toho dělat senzaci. Myslím to jako velmi praktický problém a proto o tom hovořím.

Domnělý rozpor s ústavním zákonem o čs. federaci se vyskytl dvakrát. Jednou při návrhu na zřízení Federálního výboru pro zdravotnictví a nyní podruhé, dokonce pokud jde o název výboru pro technický rozvoj a investiční výstavbu.

Pokud jde o Federální výbor pro zdravotnictví, je otázka z hlediska ústavního dosti pochybná. Měla též v ústavně právním výboru předehru, která byla myslím velmi nešťastná. O tom snad není třeba dále hovořit, poněvadž včera večer došlo k rozumnému řešení a k rozumné dohodě. Jen jednoho je třeba litovat, že jsme kvůli tomu museli sedět do deseti hodin večer, když tato dohoda se mohla udělat už před měsícem. To je ale vyřízeno a je to v pořádku.

Nyní, pokud jde o Federální výbor pro, techniku, nebo pro technický rozvoj, nebo pro technický rozvoj a výstavbu. Nemohu hovořit o věci samé, poněvadž tomu nerozumím. Avšak nabyl jsem z diskuse dojem, že nejde jen o změnu názvu, nýbrž že za tím je něco jiného. Čert sám ví co. Já to nevím. Do věci samé se plést nemohu. Jak říkám, přihlásil jsem se k tomu, aby řekl slovo k ústavní stránce věci.

Jak jsem již řekl, podruhé v tomto jednání bylo zde odvolání na článek 8 ústavního zákona o čs. federaci. Když se projednával návrh ústavního zákona o čs. federaci v ústavně právním výboru, měli jsme tam řadu kritických připomínek, a nebyli jsme sami v ústavně právním výboru. Já sám jsem měl především velké pochybnosti, a i ve zpravodajské zprávě jsem to naznačil, především o hlavě lI. ústavního zákona o čs. federaci, o její celé koncepci. Tehdy se na mne někteří autoři osnovy zákona dost mračili a asi se mračí dosud. Myslím, ze hlava II. není zvláště zdařilá, nyní se ukazuje, jaké z ní mohou vyplynout potíže. Soudruh Lukačovič dovozuje, ze článek 8 ústavního zákona o čs. federaci nedopouští vznik výboru, který by se zabýval investiční výstavbou. Ale v témže zákoně v čl. 21 možnost k tomu dána je a soudruh Lukačovič to také citoval. Zde se říká, že v Československé socialistické republice se uskutečňuje jednotná vědecká, technická a investiční politika v základních otázkách. Soudruh Lukačovič citoval čl. 21 odst. 2, já jsem citoval týž článek odst. 1.

Soudruh Lukačovič dále říká, ze z článku 21 nevyplývá nutnost zřídit federální výbor pro investiční výstavbu. Já ale myslím, že otázka nutnosti tu přece není ve hře. Tady byla vznesena otázka ústavnosti, tzn. možnosti a nikoli nutnosti takového výboru. jsem přesvědčen, že ústavní zákon o čs. federaci tuto možnost dává a že by to tedy nebylo protiústavní. Ani vláda to zjevně nepovažuje za protiústavní, protože to sama navrhuje, i když nemá námitky proti změně.

Hlavně jsem však chtěl říci toto: Jako právník bych měl klást hlavní důraz na právní stránku věcí, a já to nepodceňuji. Myslím, že ústavně právní stránka věci je důležitá, a nebylo by možné věc řešit protiústavně, ale první a hlavní otázka, z níž by se mělo vyjít, je otázka věcná, tj. zda je třeba takového výboru.

Pro mne byla včera zajímavá zkušenost, že v tomto vleklém sporu o federální výbor zdravotnický, jakmile se přešlo od problémů ústavnosti, od otázek formy a snad i do jisté míry od otázek prestiže a přikročilo se k řešení věcnému, našlo se řešení asi za půl druhé hodiny.

Doporučoval bych tedy, aby ve věci výboru pro technický rozvoj a výstavbu, který nepovažuji za protiústavní, se především přihlíželo k argumentům věcným, které by mohly vést k řešení.

Posl. Šubrt: Vážené Národní shromáždění, myslím, že v průběhu jednání o tom, zda má být vytvořen federální výbor pro technický rozvoj a výstavbu, jsme se shodli na jednom, totiž že ústavní zákon č. 143 z letošního roku o čs. federaci zakládá v čl. 21 a v dalších článcích zásady, že investiční politika je v náplni činnosti federace. Při projednávání ústavního zákona o československé federaci jsme argumentovali tím, že tato činnost je nesporná, ale že se nejedná o institucionální uspořádání a že tyto otázky budou vyřešeny, jakmile se o institucionálním uspořádání bude jednat.

Jestliže se dnes tedy jedná o institucionální uspořádání federálních orgánů, a dohodli jsme se na tom, že investiční politika je v náplni činnosti federace, a to je myslím nesporné, pak se domnívám, že nelze přistoupit k argumentu, že vše vyřeší kompetenční normy a že tudíž není podstatné, zda tato činnost na tomto významném úseku, integrovaném úseku, má být v názvu vymezena. Domnívám se totiž, že bychom zcela obdobně mohli argumentovat u ostatních výborů, říkat např. místo výbor pro zemědělství a výživu jen výbor pro zemědělství, nebo místo výboru pro pošty a komunikace říkat jen výbor pro pošty.

Budu tedy zásadně pro to, aby název tohoto výboru byl výbor pro technický rozvoj a výstavbu.

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? Nie je tomu tak. Rozprava tým bola skončená.

V rozprave padol návrh, aby po jej skončení bola pred hlasovaním prerušená plenárna schôdza, aby mohli prerokovať otázky zdravotné výbory, ktoré sa tým zaoberali, výbor zdravotný, výbor pre poľnohospodárstvo, kultúrny, branný a bezpečnostný atď. Členovia týchto výborov nech zostanú v tejto miestnosti a ihneď bude pokračovať spoločná schôdza týchto vymenovaných výborov. Plenárne zasadanie sa znova zíde, akonáhle skončia výbory svoje rokovanie. Prerušujem schôdzu.

Předsedající mpř. NS Miková: Vážené Národní shromáždění, vážení hosté, zahajuji přerušenou schůzi. Ke slovu se přihlásil s. místopředseda vlády dr. Colotka. Prosím ho, aby se ujal slova k návrhům jednání společné schůze výborů.

Podpredseda vlády dr. Colotka: Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! Najprv by som chcel uviesť jednu všeobecnejšiu poznámku. Pri federalizácii štátu - keď sa k nej pristupovalo i dnes, kedy prejednávame zákon o federácii - máme čo do činenia s pohľadom na rôzne zložité otázky. Môžeme byť určitým spôsobom ovplyvnení, keď o týchto veciach diskutujeme, z pozície jedného či druhého národa, vládnych a národných orgánov a pod. Nazdávam sa, že tomu nie je možné vyhnúť sa a že napriek tomu treba uvoľňovať to, čo v nás môže existovať ako určité podmienené napätie, a posudzovať veci v kľude, bez toho, žeby sme vyvodzovali zbytočne nejaké nepriaznivé závery. Federalizácia štátu má prispieť k upevneniu vzťahu Čechov a Slovákov, nie k jeho zostreniu. A pokiaľ pôjde o dielčie otázky, majme na pamäti, že tu zabehávame štátoprávne riešenie, ktoré doteraz nebolo, a že chceme, aby bolo do budúcnosti silou tejto republiky, nie jej oslabovaním. Myslím, že v takom duchu prekonáme i problémy, ktoré budú vyplývať z uvádzania zákona o federácii v život. Myslím, že nik si nemôže objednať zákon tak múdry, ktorý by skutočne v každom ohľade s predstihom vyriešil všetko. Pripúšťam, že uplatňovanie tohto zákona bude odkrývať i jeho slabé miesta. Berme mesiace, pred ktorými stojíme, ako obdobie zabehávania zákona, a dívajme sa tak i na problémy vyplývajúce z jeho zavádzania. Bolo by ho možné odpísať už tým, že by sa povedalo, že je nerozumný, nedokonalý. Nedokonalosť je možno priznať, ale taká odpoveď by nebola správna. Nám všetkým pôjde o to, aby sme trpezlivo a vecne postupovali pri riešení problémov, ktoré budú súvisieť s jeho uplatňovaním v život. Musíme počítať v nasledujúcej ére s tým, že prerokovanie rôznych zákonov môže vyvolávať určité napätie a ich uplatňovanie v praxi spätne vyvolávať určité problémy. Natoľko sme však už, ako dúfam, zmúdreli pod dojmom problémov, ktoré sme zažili, a pod dojmom zodpovednosti pred budúcnosťou, že budeme takto postupovať, vzájomne sa chápať a dosahovať príslušné výsledky.

Toľko všeobecná poznámka. Teraz ku konkrétnym veciam. S. Petrusová hovorila ku stanovisku výboru pre zdravotníctvo. Nemám k tomu čo dodať. Záver sme včera spoločne dohodli. Spomenul som už v úvodnom slove, že sme radi, že k tomu došlo. Bola pripomienka, že sa malo k tomu dôjsť skôr. Neanalyzujme už dnes, prečo áno a prečo nie, a buďme radi, že z oboch strán sa k tomu došlo, a pridržujme sa týchto záverov.

Osobne by som chcel ešte za vládu doplniť to, čo tu bolo povedané, že totiž federálna vláda bude mať hlavný záujem na tom, aby uplatňovanie federalizácie bolo bilancované po úsekoch i všeobecne pravidelne. To platí i pre úsek zdravotníctva. Zrejme bude na mieste, aby sa po určitej dobe zhodnotilo, ako sa federácia v oblasti zdravotníctva uskutočňuje, aké problémy prináša a čo treba riešiť. V tomto zmysle bude tiež treba, aby o týchto otázkach bolo informované NZ, s čím sa v každom prípade počíta.

Keby skutočne stáli otázky tak, že na tom alebo na inom úseku sme federalizáciu nedomysleli do všetkých dôsledkov, pretože až život otvorí niektoré problémy, nikto nebude zavierať oči pre budúcnosť. Budeme veci riešiť tak, ako ich život bude vyžadovať. To isté možno povedať aj o zdravotníctve.

Pokiaľ ide o zdravotníctvo vôbec, spôsob, ktorý sa našiel, je vyhovujúci a pri dobrom vykonaní prinesie príslušné priaznivé výsledky.

Pokiaľ tu hovoril posl. Gudrich o federálnom výbore pre technický rozvoj a výstavbu, mám dojem, že došlo k určitému nedorozumeniu. l podľa zápisu som jednoznačne hovoril o tom - a inakšie som ani hovoriť nemohol, i keby som mal iný osobný názor - že vláda zaujala stanovisko, aby orgán, ktorý bude pôsobiť v tejto oblasti, sa nazýval Výbor pre technický rozvoj a výstavbu. Stalo sa tak po veľkej diskusii vo vláde. Boli sme si vedomí toho, že termín výstavba nie je vydefinovaný, aj keď sa mu dáva v diskusii vo výboroch NZ rozdielny význam - niekto si ho vysvetľuje v užšom slova zmysle, iný v širšom slova zmysle. Vo vláde bola predstava, že pod pojmom výstavba by sme mali rozumieť investičnú problematiku, a to tak v užšom, ako aj v širšom zmysle.

Ďalej som tu povedal, že pokiaľ by v NZ bol objavený názov, ktorý by presnejším spôsobom vystihol označenie tohto orgánu, vláda bude neutrálna a bude s nim súhlasiť. Neviem, či sa to môže podariť už v pléne NZ. Stálo by za úvahu označenie, s ktorým som sa stretol počas prestávky, aby sme hovorili o výbore pre technický a investičný rozvoj. To musíte posúdiť z vašej strany. Za vládu nemôžem hovoriť ináč než tak, ako som to tu povedal, nemôžem subjektivizovať uznesenie vlády, aj keby som chcel povedať svoj osobný názor v tomto smere.

Pokiaľ ide o ústavnosť a neústavnosť označenia výboru, myslím, že tak otázka nestojí. V súlade s týmto ústavným zákonom by bolo jedno i druhé označenie výboru. Rozhodujúce bude nesporne to, čo chceme obsahovo rozumieť pod týmto termínom, či už sa nazýva výborom pre investičný rozvoj, výstavbu, alebo globálne termínom technika. Bude to zrejme vecou kompetenčnej normy zákona, ktorý bude vymedzovať pôsobnosť ministerstiev, aby skonkretizoval to, čo sa má rozumieť pod týmto označením.

Do tejto veci by som ďalej hlbšie neintervenoval, pretože by som sa musel v tomto úseku dokonale vyznať. Vo vláde je jednoznačná predstava o tom, že v tomto orgáne, nech už sa označí akýmkoľvek spôsobom, musí byť zodpovednosť za investičnú činnosť, ktorá sa bude uskutočňovať v rámci prostriedkov, čo sa mi zdá logické.

To sú moje poznámky a pripomienky k tomu, čo sa uvádzalo v diskusii, a v tomto zmysle končím svoje slovo.

Místopředsedkyně NS Miková: Děkuji s. nám. dr. Colotkovi. Ještě se ke slovu hlásí posl. Gabriška.

Posl. Gabriška: Odpusťte, že sa hlásim oneskorene, ale ide o vec, o ktorej sme tu pred chvíľou diskutovali. S plnou zodpovednosťou tu prehlásim, pokiaľ šlo o polemiku s názorom výborov na názov: výbor pre technický rozvoj a výstavbu, šlo o vecné nedorozumenie. Výbor pre investičnú výstavbu sa zišiel a navrhujeme, aby sa výbor nazýval takto: Výbor pre technický a investiční rozvoj. Vychádzame z toho, že slovo "investičný" plne vystihuje to, čo federálnej vláde bude prislúchať, to, že sa bude starať o investície federálneho, popr. i medzinárodného charakteru, ako je Dunajské dielo, diaľnice, prieplav Dunaj - Odra a pod. To doporučujem.

Místopředsedkyně NS Miková: Děkuji posl. Gabriskovi. Slovo má posl. Fierlinger.

Posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi, k poznámkám soudruha Colotky, které právě přednesl, měl bych ještě já jednu poznámku. Týká se aplikace článku 5 federativního zákona. Myslím, že tu musíme velmi opatrně postupovat, poněvadž bychom se mohli často dostat do velmi svízelné situace, zejména při různých politických konfliktech.

Víte dobře, že já jsem byl vždy přívržencem rychlého projednání federativního zákona. Považoval jsem to za gordický uzel, který musíme dnes rozetnout, poněvadž jsme se tím bavili už dvacet let. Víte, jaké obtíže nám působila aplikace tzv. Košického programu, který jsme skutečně chtěli bona fide aplikovat, ale vzhledem k různým politickým situacím a různé sociální struktuře na Slovensku a u nás bylo to vždy obtížné a vždycky se to kuse řešilo.

Jsem si vědom, že dnes vyřídit celý problém najednou do všech podrobností není snadné. Znepokojil mne návrh, který vyšel z našeho ústavně právního výboru ohledně aplikace čl. 5 federativního zákona. To mne rozhodně nemohlo uspokojit. Mluvil jsem již o tom se s. Colotkou a s. Husákem. Slíbili mi, že k mým poznámkám snad budou přihlížet, ale víte, jak to bývá. Budeme se snažit rychle skončit dnešní rozpravu a tyto otázky by mohly zůstat nevyřešeny a mohly by zanechat u mnohých lidi dojem nesprávného řešení. Lidé se budou ptát, jak to vyřešíme, pokud jde o souběžnost dvou občanství slovenského a českého. Víte, že deklarace lidských práv obsahuje velmi důležité ustanovení ohledně lidských a občanských práv. Tady musíme být velmi opatrní, i když budou případy, kdy třeba Slovenská republika nebo Česká republika nebo dokonce Federativní republika, nepřál bych si, aby to bylo skutečnou praxí, by zbavovala někoho státního občanství, ale bude to třebas zapotřebí. Tady bude potřeba souběžného postupu obou našich národních instituci, ať ministerstva vnitra nebo Národní fronty. To je jen teze k diskusi. Jestli to neuzraje dnes nebo zítra, tak bychom tuto otázku mohli odložit a pak dobře promyslet, poněvadž je to otázka, která bude náš lid zde i na Slovensku velmi zajímat, bude se citově našich lidi dotýkat. Myslím, že právo federativního občanství ve smyslu článku 5 by mělo být jednoznačně vyjádřeno ve všech osobních a cestovních průkazech opravňujících příslušného občana k pobytu za hranicemi. Vždyť nikde na světě není, že by tam bylo dvojí občanství. Chceme-li vzít příklad ze Západu, vezměme občanství Spojených států, to je jednoznačně vyjádřené. Není tam řečeno, že je to občan Virginie, Mississippi, Massachusetts atd.

Myslím, že na všech osobních dokumentech pro pobyt v zahraničí by mělo být jednoznačně vyjádřeno jen příslušenství k ČSSR. Případná ztráta federativního občanství a občanských práv při pobytu v Československu nebo za hranicemi by měla nabýt právní moci teprve po vzájemné dohodě obou příslušných národních instituci. Jestliže to tak nebude, tak Čech žijící na Slovensku bude mít občanství slovenské, ale dostane se do situace, že v Československu by měl též ztratit občanství federativní i české. Určitá dohoda zde musí být. Budou to krajní případy.