V zájmu dobrého přijetí federativního
zákona naším lidem, měli bychom si tyto
věci dobře promyslet, a jestliže to nemůžeme
řešit v těchto dnech, tak to raději
odložit. Prosím soudruha Colotku, aby to dobře
zvážil.
Předsedající mpř. NS Miková:
Děkuji posl. Fierlingerovi. Myslím, že jeho
připomínka se týká 7. bodu. Ještě
se k ní vrátíme. Nyní bych prosila,
jestli má ještě někdo připomínku
k tomu, co projednáváme. Jelikož tomu tak není,
prosím zprav. posl. Litvajovou, aby se ujala závěrečného
slova.
Sprav. posl. Litvajová: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, myslím,
že nie je jednoduché urobiť z toho, čo
bolo prednesené, záver, aspoň pokiaľ
ide o otázku Výboru pre technický rozvoj.
Dovoľte mi, aby som vás informovala predovšetkým
o otázke zdravotníctva. Päť výborov
NZ, ktoré vyjadrili požiadavku vytvoriť výbor
pre zdravotníctvo, sa zišlo a súhlasilo s návrhom
zdravotníckeho výboru, aby zdravotnícky výbor
nebol vytvorený, ale súdruhovia navrhujú,
aby NZ prijalo takéto uznesenie: "NZ ukladá
vláde ČSSR, aby v pripravovanom zákone o
pôsobnosti federálnych orgánov boli vymedzené
úlohy federálnych orgánov na úseku
starostlivosti o zdravie ľudu." To je návrh piatich
výborov.
Myslím, že tu treba povedať, že na jednej
strane je toto riešenie úplne v súlade so zákonom
o čs. federácii, ale na druhej strane úplne
kryje požiadavku zdravotníckeho a ostatných
výborov, ktoré zmenu žiadali, aby určité
vytypované úlohy v starostlivosti o zdravie ľudu
boli v niektorých základných otázkach
zabezpečené na úrovní federácie,
čo bude vymedzené priamo v zákone o pôsobnosti
federálnych orgánov, ktorý bude prerokovávaný
v naj bližšom čase, začiatkom budúceho
roka.
Toľko, pokiaľ ide o prvý problém, v ktorom
boli vážne rozpory. Týmto tieto rozpory odpadajú
a návrh v tejto otázke zostáva tak, ako som
ho ako spravodajkyňa predniesla.
Pokiaľ ide o druhý problém, ktorý vznikol
pri diskusii o zákone, máme prakticky 3 návrhy.
Jeden návrh, ktorý som predniesla ja menom výborov
ako spravodajkyňa, t. j. výbor pre technický
rozvoj, návrh s. Gudricha a s. Šubrta na výbor
pre technický rozvoj a výstavbu a tretí návrh
s. Gabrišku na výbor pre technický a investičný
rozvoj.
Vážené súdružky a súdruhovia,
ja nie som v tejto oblasti žiadny odborník. Iste väčší
odborník je súdruh Lukačovič, ktorý
je námestníkom povereníka pre stavebníctvo
na Slovensku a takisto súdruh Gudrich. Myslím, že
s. Gabriška, ktorý je predsedom Výboru NZ pre
investičnú výstavbu a stavebníctvo,
túto oblasť veľmi dobre ovláda.
Dovoľte mi, aby som ako spravodajkyňa zmenila svoj
názor, ktorý vychádzal zo stanoviska výborov
a doporučila, aby bol prijatý návrh, ktorý
predniesol s. Gabriška, aby názov výboru bol:
Výbor pre technický a investičný rozvoj.
Je len otázka, či súdruhovia Gudrich a Šubrt
budú s týmto návrhom súhlasiť
a nebudú proti nemu nič namietať.
(Posl. Šubrt: Výbor pro investiční
výstavbu a stavebnictví se usnesl jednomyslně.)
Ak plenárne zasadanie nemá žiadne iné
pripomienky, doporučujem, aby názov výboru,
ako navrhla vláda, tzn. výbor pre technický
rozvoj a výstavbu, bol zmenený na základe
môjho návrhu na výbor pre technický
a investičný rozvoj. Pokiaľ ide o ostatné
otázky, pripomienky neboli. Prosím, aby plenárne
zasadanie NZ hlasovalo o tejto otázke.
Předsedající mpř. NS Miková:
Děkuji zprav. posl. Litvajové. Protože její
závěrečné slovo není v rozporu
se závěrem s. Gabrišky, myslím, že
můžeme přistoupit k hlasování.
Dříve než přistoupíme k hlasování
o prvním z návrhů, tj. ústavního
zákona o zřízení federálních
ministerstev a federálních výborů
(tisk č. 226), chci poznamenat, že jde o ústavní
zákon, k jehož zvolení je třeba souhlasu
třípětinové většiny podle
čl. 150 odst. 2 ústavního zákona č.
143/1968 Sb., o čs. federaci. Je tedy pro přijetí
projednávaného ústavního zákona
o zřízení federálních ministerstev
a federálních výborů zapotřebí
souhlasu alespoň 126 poslanců zvolených v
českých krajích a 56 poslanců zvolených
na Slovensku. Prosím skrutátory, aby se připravili
na sčítání hlasů.
Ptám se nyní poslanců zvolených v
českých krajích, zda souhlasí s tím,
aby ústavní zákon o zřízení
federálních ministerstev a federálních
výborů ve znění společné
zprávy výborů NS byl schválen. Kdo
souhlasí, nechť zvedne ruku. Kdo je proti z českých
krajů? Zdržel se někdo hlasování?
Nikdo.
Prosím skrutátory, aby oznámili počty
hlasů podle výsledků sčítání.
Konstatuji, že z 208 poslanců zvolených v českých
krajích hlasovalo 156 pro návrh ústavního
zákona o zřízení federálních
ministerstev a federálních výborů.
To je víc, než zákonem požadované
tři pětiny.
Žádám nyní poslance zvolené na
Slovensku, aby se připravili k hlasování.
Kdo je pro? Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel
se někdo hlasování? (Nikdo.)
Z celkového počtu 92 poslanců zvolených
na Slovensku odevzdalo hlasy pro předložený
návrh ústavního zákona o zřízení
federálních ministerstev a federálních
výborů 72 poslanců, to je rovněž
více než tři pětiny.
Ústavní zákon o zřízení
federálních ministerstev a federálních
výborů byl tedy Národním shromážděním
Československé socialistické republiky schválen.
(Potlesk.)
Přistoupíme nyní k hlasování
o usnesení, které předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení výbor zdravotní, výbor
zahraniční, výbor pro zemědělství
a výživu, výbor kulturní a výbor
branný a bezpečnostní k vládnímu
návrhu ústavního zákona o zřízení
federálních ministerstev a federálních
výborů.
Dříve než přistoupíme k hlasování
o usnesení, přečtu vám jeho text:
Národní shromáždění ukládá
vládě, aby v připravovaném zákonu
o působnosti federálních orgánů
byly vymezeny úkoly federálních orgánů
na úseku péče o zdraví lidu. Upozorňuji,
že k přijetí tohoto usnesení stačí
nadpoloviční většina hlasů přítomných
poslanců Národního shromáždění.
Není nutno provést také oddělené
hlasování. Dávám tedy hlasovat o tomto
návrhu společně.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení k vládnímu
návrhu ústavního zákona o zřízení
federálních ministerstev a federálních
výborů ve znění, jak byl přednesen,
nechť zvedne ruku. Je někdo proti? Zdržel se
někdo hlasování? Konstatuji, že usnesení
Národního shromáždění
bylo jednomyslně schváleno.
Přistoupíme nyní k hlasování
o vládním návrhu zákona o federálních
výborech. Tento návrh zákona nevyžaduje
podle platných předpisů žádný
výjimečný způsob hlasování.
K přijetí zákona stačí nadpoloviční
většina hlasů přítomných
poslanců NS.
Prosím tedy, abyste zvednutím ruky projevili, zda
souhlasíte s vládním návrhem zákona
o federálních výborech ve znění
společné zprávy výborů NS.
Kdo je proti? Zdržel se někdo hlasování?
Nikdo.
Konstatuji, že zákon o federálních výborech
byl Národním shromážděním
Československé socialistické republiky schválen.
Nyní přistoupíme k hlasování
o vládním návrhu zákona o některých
opatřeních souvisejících s federativním
uspořádáním státu. Prosím
skrutátory, aby se připravili ke sčítání
hlasů. O tomto návrhu zákona je nutno hlasovat
podle příslušných předpisů
odděleně, aby bylo zabráněno ve smyslu
čl. 42 odst. 1 ústavního zákona o
čs. federaci majorizaci.
Prosím, aby nejdříve hlasovali poslanci zvolení
v českých krajích. Kdo souhlasí s
tím, aby vládní návrh zákona
o některých opatřeních souvisejících
s federativním uspořádáním
státu ve znění společné zprávy
výborů NS byl schválen, nechť zvedne
ruku.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.)
Prosím skrutátory, aby oznámili počty
hlasů podle výsledků sčítání.
Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých
krajích hlasovalo pro předložený návrh
156 poslanců, tj. nadpoloviční většina.
Žádám nyní poslance zvolené na
Slovensku, aby se připravili na hlasování.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o některých opatřeních, souvisejících
s federativním uspořádáním
státu ve znění společné zprávy
výborů NS, nechť zvednu ruku? (Hlasuje se.)
Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel
se někdo hlasování? (Nikdo.) Prosím
o hlášení výsledků sčítání
hlasů. (Posl. dr. Petrusová: 70.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku
hlasovalo pro předložený návrh 70 poslanců,
což je rovněž nadpoloviční většina.
Zákon o některých opatřeních,
souvisejících s federativním uspořádáním
státu byl Národním shromážděním
ČSSR schválen.
Dalším návrhem, o němž je třeba
hlasovat odděleně je vládní návrh
zákona o vymezení působnosti ČSSR
ve věcech vnitřního pořádku
a bezpečnosti. Prosím skrutátory, aby se
připravili na sčítání hlasů.
Kdo z poslanců zvolených v českých
krajích souhlasí s tím, aby vládní
návrh zákona o vymezení působnosti
ČSSR ve věcech vnitřního pořádku
a bezpečnosti ve znění společné
zprávy výboru NS byl schválen, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo
hlasování? (Nikdo.) Prosím skrutátory,
aby oznámili počty hlasů. (Posl. dr. Petrusová:
157.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých
krajích hlasovalo pro předložený návrh
157 poslanců, to je nadpoloviční většina.
Žádám nyní poslance zvolené na
Slovensku, aby se připravili k hlasování.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o vymezení působnosti ČSSR ve věcech
vnitřního pořádku a bezpečnosti
ve znění společné zprávy výborů
NS, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo
hlasováni? (Nikdo.) Prosím o hlášení
výsledků sčítání hlasů.
(Posl. dr. Petrusová: 70.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku
hlasovalo pro předložený návrh 70 poslanců,
to je nadpoloviční většina. Zákon
o vymezení působnosti ČSSR ve věcech
vnitřního pořádku a bezpečnosti
byl NS ČSSR schválen.
Konečně přistoupíme k hlasování
o návrhu zákona o vymezení působnosti
ČSSR ve věcech tisku a jiných informačních
prostředků. Protože i tento zákon vyžaduje
kuriálního hlasováni, ptám se, kdo
z poslanců zvolených v českých krajích
souhlasí s tím, aby vládní návrh
zákona o vymezení působnosti ČSSR
ve věcech tisku a jiných informačních
prostředků ve znění společné
zprávy výborů NS byl schválen, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo
proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování?
(Nikdo.)
Prosím skrutátory, aby oznámili počty
hlasů. (Posl. dr. Petrusová: 158.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých
krajích hlasovalo pro předložený návrh
158 poslanců, tj. nadpoloviční většina.
Ptám se nyní poslanců zvolených na
Slovensku, kdo souhlasí s vládním návrhem
zákona o vymezení působnosti ČSSR
ve věcech tisku a jiných informačních
prostředků ve znění společné
zprávy výborů NS, nechť zvedne ruku!
(Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Kdo
se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Prosím o hlášení výsledků
sčítání hlasů. (Posl. dr. Petrusová:
70.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku
hlasovalo pro předložený návrh 70 poslanců,
tj. rovněž nadpoloviční většina.
Zákon o vymezení působnosti ČSSR ve
věcech tisku a jiných informačních
prostředků byl NS ČSSR schválen.
Nyní, soudružky a soudruzi poslanci, přerušuji
schůzi do 13.30 hod. Za hodinu se sejde zemědělský
výbor v obrazárně.
Mpř. NS Miková: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, přistupujeme k dalšímu
bodu dnešního pořadu, kterým je
5. Vládní návrh zákona, kterým
se mění zákon č. 72/1967 Sb., o Státní
spořitelně (tisk 215), a společná
zpráva výborů ústavně právního
a pro plán a rozpočet.
Návrh odůvodní ministr financí s.
ing. Sucharda. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr ing. Sucharda: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, dosavadní Státní spořitelna
byla zřízena 1. srpna 1967 jako státní
hospodářská organizace s celostátní
působností. Důvodem pro tuto úpravu
bylo uspořádat organizaci a způsob financování
a hospodaření československého spořitelnictví
tak, aby se i na tomto úseku mohly v rámci nové
soustavy řízení prosazovat principy jednotnosti,
racionalizace apod., které jsou pro spořitelnictví
charakteristické, ale zároveň i ekonomicky
účelné.
Byl tím zároveň položen základ
pro uplatnění socialistické podnikavosti
na úseku peněžních služeb při
současném respektování zájmů
státní finanční politiky. Takto rozšířený
prostor pro iniciativu se projevil nejen v rozšíření
služeb obyvatelstvu, ale nejvýrazněji a bezprostředně
při zavedení úvěrů národním
výborům, společenským organizacím
apod.
Výchova k spořivosti a hospodárnosti, získávání
a správa peněžních úspor obyvatelstva
zůstávají hlavním úkolem spořitelnictví.
Přínos této činnosti Státní
spořitelny spočívá na jedné
straně v podpoře procesu stabilizace národního
hospodářství, který zároveň
na druhé straně v rozvoji hospodářství
zpětně vytváří příznivé
podmínky pro další tvorbu úspor. Také
na tomto úseku dosáhla Státní spořitelna
dobrých výsledků. l přes mimořádné
okolnosti na trhu od srpnových událostí,
které způsobily výkyvy ve vkladovém
vývoji, stav úsporných vkladů dosáhl
přes 48 mld Kčs. Je to současně výzva
pro plynulejší uspokojování potřeb
obyvatelstva, poněvadž chceme, aby to byly převážně
úspory záměrné, a ne vynucené
nedostatky, pokud jde o nabídku kteréhokoli druhu
zboží dlouhodobé potřeby, a to i možnost
získání bytů. Proto po této
stránce je pro práci i odpovědnost na tomto
úseku důležité vše v hospodářské
politice, co vede k nápravě dosavadního stavu.
Hospodářský program konsolidace i pětiletý
plán budou mít právě v této
oblasti náročné úkoly, a to tím
více, že zde jde zároveň o konkrétní
bezprostřední přinos pro stimulaci pracujících.
Vzhledem k tomu, že podle zásad ústavního
zákona o čs. federaci má spořitelnictví
spadat do výlučné pravomoci národních
orgánů, je třeba Státní spořitelnu
rozdělit na dvě samostatné spořitelny,
a to jednu se sídlem v Praze pro území České
socialistické republiky, a druhou se sídlem v Bratislavě
pro území Slovenské socialistické
republiky. Česká státní spořitelna
a Slovenská státní spořitelna budou
plnit napříště funkci dosavadní
Státní spořitelny. Jejich organizace a způsob
hospodaření budou vycházet z principů,
kterými se řídila dosavadní Státní
spořitelna, takže pro ně může platit
v podstatě i nadále zákon č. 72/1967
Sb., o Státní spořitelně. Tato skutečnost
je vyjádřena v návrhu tím, že
se osnova omezuje jen na organizační zajištění
možnosti vzniku dvou samostatných státních
spořitelen k 1. lednu 1969 a na rozdělení
práv a závazků dosavadní Státní
spořitelny na její nástupnické ústavy.
Po rozdělení dosavadní Státní
spořitelny bude mít Česká státní
spořitelna 4010 poboček a jednatelství a
bude spravovat zhruba 36 mld Kčs vkladů. Slovenská
státní spořitelna bude mít 1704 těchto
jednotek a bude spravovat zhruba 12 mld Kčs vkladů.
Za vklady těchto spořitelen budou ručit příslušné
národní státy.
Dovolte mi, abych na závěr vyslovil přesvědčení,
že oba nové ústavy najdou i napříště
správnou cestu a metody, jak pomocí vzájemné
výměny názorů a zkušeností
dále hledat optimalitu v organizaci, racionalizaci práce
apod., a tak dále rozvíjet vysokou úroveň
československého spořitelnictví.