Jménem vlády vás prosím o schválení předloženého návrhu novelizace zákona o Státní spořitelně.

Místopředsedkyně NS Miková: Děkuji s. min. Suchardovi. Společnou zprávu výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet přednese zpravodajka Posl. Šmejkalová. Prosím, aby podala zprávu.

Zpravodajka posl. Šmejkalová:

Soudružky a soudruzi poslanci!

Dnem 1. 1. 1969, jak všichni víme, vstoupí v platnost zákon o československé federaci. Aby tato federace mohla být uvedena v život, bude přijato a schváleno mnoho zákonů a zákonných opatření.

Nové uspořádání státoprávních vztahů našich národů a realizování reformy národního hospodářství dotýká se i oblasti peněžní soustavy. V důsledku toho je třeba provést přestavbu strukturálního a institucionálního uspořádání peněžních ústavů. My dnes máme projednat přestavbu Státní spořitelny, která podle zákona o čs. federaci má spadat do výlučné pravomoci národních orgánů. Jde o vytvoření dvou samostatných peněžních ústavů pro území České socialistické republiky a pro území Slovenské socialistické republiky.

Z předloženého návrhu jasně vyplývá, že jim mají být provedeny změny jen organizačního charakteru a že se zajišťuje odstranění těch ustanovení zákona č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, která by nedovolovala rozdělení Státní spořitelny k 1. lednu 1969 na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. Při novém uspořádání budou obě spořitelny rozvíjet svou činnost stejně jako jejich předchůdce na základě zákona č. 72/1967 Sb. Podle tohoto zákona budou pro ně vydány statuty a organizační řády.

Předpokládám, že pro práci obou spořitelen budou vytvořeny takové podmínky, aby funkce těchto peněžních ústavů plně odpovídala změnám, které nastaly, popřípadě ještě nastanou v řízení národního hospodářství, a aby se z nich staly moderní peněžní ústavy. I na úseku peněžnictví dochází, popřípadě dojde k uvolnění monopolního postavení jednotlivých peněžních ústavů, a tak se pro jejich práci vytvářejí nové, náročnější podmínky.

Nově zřizované spořitelny navazují na dosavadní činnost a zkušenosti československého spořitelnictví, aby se staly v pravém slova smyslu peněžními ústavy občanů, národních výborů a drobných socialistických podniků a poskytovaly jim všestranné peněžní služby.

Česká státní spořitelna podle § 3 vládního návrhu vstupuje v práva a závazky dosavadní Státní spořitelny tak, že přejímá práva a závazky vzniklé z poskytování peněžních služeb, které spravují organizační složky na území České socialistické republiky, a ostatní práva a závazky, pokud vznikly na území českých krajů. Slovenská státní spořitelna vstupuje v práva a závazky dosavadní Státní spořitelny tak, že přejímá práva a závazky z peněžních služeb, které spravují organizační složky na území Slovenské socialistické republiky, a ostatní práva a závazky, pokud vznikly na území Slovenska. Správa majetku vykonávaná dosavadní Státní spořitelnou přechází na Českou státní spořitelnu, jde-li o majetek, nacházející se na území České socialistické republiky, a na Slovenskou státní spořitelnu, jde-li o majetek na území Slovenské socialistické republiky. Mezi Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu se rozděluje statutární fond v rozsahu odpovídajícím přejímaným závazkům ze vkladů. Ostatní fondy si obě spořitelny rozdělí dohodou. Vzájemnou dohodou si mohou obě spořitelny rozdělit některá zvláštní práva a závazky, pokud nevznikly z poskytování peněžních služeb a pokud to bude z ekonomického hlediska účelné. V zájmu právní jistoty se dává možnost uzavřít takovou dohodu jen do 30. června 1969.

Přestože vzniknou dvě samostatné spořitelny, nebude to jistě na překážku tomu, aby se v některých případech dohodly na spolupráci. Na úseku provádění měnové, devizové a úvěrové politiky bude jejich činnost koordinována spolu s činnosti ostatních peněžních ústavů federálními orgány ve smyslu článku 14 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.

Hlavním předmětem činnosti nově vzniklých spořitelen bude jako dosud získávání vkladů od obyvatelstva. Vklady tvoří rozhodující část prostředků, které spořitelna spravuje a o jejichž správné využití se stará. Bylo by jistě správné, aby těchto prostředků, získaných od občanů, bylo v převážné míře používáno v místě jejich vzniku a byly jimi zajišťovány bezprostředně potřeby občanů. Mám hlavně na mysli financování bytové výstavby, která je jednou z nejožehavějších otázek pro naše občany. K plnění všech úkolů na tomto úseku budou mít obě spořitelny plné předpoklady, a to jak rozmístěním svých poboček, tak i povahou své činnosti a svých dosavadních zkušeností.

Nové státní spořitelny budou ustaveny jako samostatné státní hospodářské organizace, jak to vyplývá ze zákona č. 72/1967 Sb. Budou je řídit generální ředitelé, jmenovaní národními ministry financí. Obě spořitelny budou odvodovou, popřípadě daňovou povinností napojeny na národní rozpočty.

S provedením navrhovaného zákona nebudou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet.

Doporučuji předložený návrh ke schválení po provedení těchto změn, navrhovaných ústavně právním výborem a výborem pro plán a rozpočet:

V § 3 odst. 1 písm. a) i b) a v § 3 odst. 2 druhé větě doporučuji uvést místo "na území českých krajů" slova "na území České socialistické republiky" a místo "na území Slovenska" slova "na území Slovenské socialistické republiky".

V § 3 odst. 2 první věta doporučuji uvést místo "na území Slovenska" slova "na území slovenských krajů".

V § 3 odst. 3 upravit druhou větu takto: "K tomuto převodu není třeba souhlasu oprávněných, popřípadě zavázaných, jejich práva však nesmí tím být zkrácena; přejímající."

Vedle těchto úprav navrhovaných výborem ústavně právním a výborem pro plán a rozpočet doporučuji, aby v § 3 odst. 1 bylo místo slova"poskytované" uvedeno slovo "poskytnuté".

Mpř. NS Miková: Děkuji zprav. posl. Šmejkalové za její zprávu.

Zahajuji rozpravu. Hlásí se někdo do diskuse? (Nikdo se nehlásí.)

Nikdo. Pak tento bod bude bez rozpravy. Vzhledem k tomu nebude také závěrečné slovo ani soudruha ministra financi ing. Suchardy ani zpravodajky posl. Šmejkalové.

Také o tomto zákonu budeme hlasovat po kuriích. Žádám skrutátory, aby se připravili na sčítání hlasů.

Prosím, pokud jsou poslanci mimo sál, aby přišli do sálu. Pro přijetí tohoto zákona stačí nadpoloviční většina. Můžeme proto přistoupit k hlasování.

Prosím poslance zvolené v českých krajích: kdo souhlasí s tím, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění společné zprávy výborů ústavně právního a pro plán a rozpočet byl schválen, ať zvedne ruku! (Děje se.)

Kdo je proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Prosím skrutátory, aby oznámili počty hlasů podle výsledků sčítání. (Po sečtení hlasů.)

Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých krajích hlasovalo pro předložený návrh 123 poslanců, tj. nadpoloviční většina.

Žádám nyní poslance zvolené na Slovensku, aby se připravili k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona, který se mění v zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění společné zprávy výborů ústavně právního a pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Kdo je proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Prosím o hlášení výsledků sčítání hlasů. (Po sečtení výsledků hlasování.)

Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku hlasovalo pro předložený návrh 49 poslanců, což je nadpoloviční většina. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, byl tedy Národním shromážděním Československé socialistické republiky schválen.

Dalším bodem dnešního pořadu je.

6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/1966 Sb., o pojišťovnictví (tisk 216) a společná zpráva výborů ústavně právního a pro plán a rozpočet.

Návrh odůvodní opět ministr financi ing. Sucharda. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ing. Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi, v tomto případě je posláním předloženého návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojišťovnictví z roku 1966, uvést organizaci pojišťovnictví do souladu s principy ústavního zákona o čs. federaci.

Obě pojišťovny budou zcela samostatnými, vzájemně nezávislými, státními, hospodářskými organizacemi, řízenými ministerstvy financí České soc. republiky a Slovenské soc. republiky.

Nejde a nemůže přitom jít o pouhé rozdělení mezi dvě pojišťovny. Je také nutné, aby zákon stanovil v zájmu právní jistoty pojištěných občanů a organizací, u které z obou pojišťoven pokračuje jejich pojištění. Je to otázka jistot, závažná otázka, poněvadž např. jen v jednom z okruhů činnosti dosavadní státní pojišťovny, a to ve smluvním pojištění obyvatelstva, je v celé Československé soc. republice v platnosti téměř 9 miliónů pojistných smluv. Návrh zákona k tomu zvolil tu nejpřirozenější formu: pojištění vedená u organizačních složek dosavadní Státní pojišťovny v českých krajích, převezme Česká státní pojišťovna a pojištění vedená u těchto složek na Slovensku převezme Slovenská státní pojišťovna. V souladu s tím budou rozděleny mezi obě pojišťovny i fondy a rezervy.

I po rozdělení Státní pojišťovny ve smyslu navrženého zákona zůstane dosavadní zákon o pojišťovnictví z roku 1966 v platnosti, ovšem ve znění, které vyplývá z navržené novely. Obě pojišťovny nebudou právně omezeny v možnosti sjednávat pojištění s občany a organizacemi bez ohledu na to, kde mají bydliště nebo sídlo.

Rozdělení dosavadní Státní pojišťovny na dvě samostatné organizace nemůže a nemá v žádném případě znamenat přerušení dosavadního vývoje našeho pojišťovnictví, ale naopak má umožnit jeho rychlejší rozvoj.

Dovolte mi ještě několik slov o jednom oboru činnosti Státní pojišťovny, kterou předložený návrh zákona sice zvlášť neupravuje, nicméně se jí dotýká a je třeba, abyste o tom byli informováni. Je to pojištění související s mezinárodním obchodním stykem. Napříště bude příslušet právo provozovat toto pojištění a též provozovat zajišťovací činnost oběma pojišťovnám. Na podkladě získaných zkušeností bude zvažována možnost i jiné budoucí racionální úpravy, např. zřízení společné akciové společnosti. Stejně jako předchozí návrh, i tento návrh pokládám za nesporný, protože navazuje na dosavadní ústavní zákon, a prosím o jeho schválení.

Předsedající mpř. NS Miková: Děkuji soudruhu ministru Suchardovi. Zprávu výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet přednese zprav. posl. Šmehlíková.

Zpravodajka posl. Šmehlíková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, soudruh ministr financí uvedl, že předložený návrh vládního zákona není novým návrhem zákona o pojišťovnictví, ale že předložený návrh novelizuje stávající zákon o pojišťovnictví, který jsme v Národním shromáždění přijali pod číslem 82 v roce 1966.

Návrh zákona upravuje organizační stránku výkonu pojišťovnictví v ČSSR a uvádí jej tak v soulad s ústavním zákonem o československé federaci.

Z toho vyplývá, že otázka pojišťovnictví spadá výlučně do kompetence orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Tomu odpovídá potřeba existence dvou samostatných pojišťoven, které se budou řídit ve svém vzniku právě zákonem o pojišťovnictví z roku 1966 a dnešní předloženou novelizací.

Nově zřízené pojišťovny budou právními zástupci dosavadní jediné Státní pojišťovny, proto je žádoucí, aby byly zákonem upřesněny všechny otázky s tím související, tak jak to činí jednotlivé paragrafy, zvláště § 3 a 4 předloženého zákona.

V diskusi při projednávání návrhu ve výboru pro plán a rozpočet bylo vysvětleno, že realizací zákona budou vytvořeny stejné výchozí podmínky pro samostatnou činnost obou pojišťoven jako podniku.

Že dojde ke spravedlivému rozdělení fondu a rezerv státní pojišťovny. Především rezerv pojistného v pojištění osob, které se vytvářejí ke krytí závazků v budoucnu platných, dále základního rezervního fondu, který slouží ke krytí výkonu ve výsledcích pojišťovací a zajišťovací činnosti. Státní pojišťovna ve svém výsledku vykazuje schopnost dobrého hospodáře svých pojištěnců, kteří s důvěrou i z povinnosti ze zákona se svěřují v ochranu pojištěním pro mimořádné případy.

Je pochopitelné, že pro výchozí podmínky je třeba brát skutečnost, jak zde bylo již uvedeno, která dokazuje, že průměr přijatého pojistného na jednu osobu je téměř dvakrát tak veliký v Čechách než na Slovensku, a přitom víme, že ve své podnikatelské činnost i pojišťovna má stále ještě rezervy.

Z 8 320 000 uzavřených pojistek v ČSSR je uzavřeno na Slovensku 1620. Proto jistě bude žádoucí, aby soudruzi na Slovensku byli zvláště nároční v organizaci státní pojišťovny Slovenska, která by měla vyvinout úsilí, aby byly vytvořeny dostatečné rezervní fondy z pojištění. Pojišťovny nejsou dotovány ze státního rozpočtu a jsou odvislé od svých podnikatelských schopností, počtu pojištěných i výši pojistného. Plní povinnosti odvodů do státního rozpočtu.

Bylo by mně líto, kdybych při této příležitosti nezdůraznila, že pojišťovna plnila úkoly, které jsme ji při schvalování zákona 82 uložili, aby hledala nové formy ve svém podnikání. O jedné jsme byli informováni krajským inspektorátem státní pojišťovny kraje Severomoravského v Opavě i z krajinského tisku, kde pojišťovna sdružila prostředky do podniků ČSAO s výsledkem, že budou přednostně v těchto opravnách opravovat u nich pojištěné automobily a smluvně se také podílet percentuálně k vloženým prostředkům na výsledcích tohoto podniku. Pojištění je tedy ekonomickou kategorií, neboť vyjadřuje takové jevy, které jsou spojeny s objektivní nutností vytváření pojistného fondu. Ze samé ekonomické podstaty pojištění pak dále vyplývá, že příspěvková povinnost účastníka pojistného fondu organizovaného v našich společenských podmínkách státní pojišťovnou je tím nižší čím širší a obsáhlejší je rizikové společenství. Tím se zvyšuje rizikové vyrovnávání a snižuji provozní náklady. Pojištění má tak daný ekonomický obsah a obráží objektivní vztahy, s nimiž musí socialistický stát počítat při své finanční politice. Předložený návrh zákona nepředpokládá zvýšené výdaje ze státního rozpočtu. Doporučuji jménem ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet předložený návrh zákona schválit, podle společné zprávy vládního návrhu zákona (tisk 216), která byla písemně poslancům předložena.

Předsedající mpř. NS Miková: Děkuji zprav. posl. Šmehlíkové za její zprávu. Zahajuji rozpravu. Chce někdo k předloženému návrhu slovo? (Nikdo se nehlásí.) Děkuji tedy.