Předseda NS Smrkovský: Vážené Národní shromáždění, vážení hosté, zahajuji třetí den našeho jednání. Budeme postupovat pochopitelně podle schváleného programu. Konstatuji, že do této chvíle je přítomno 198 poslanců. Na dnešek se dodatečně omluvili poslanci Fekete, Indra, Šedík, Hamouz.

Přistupujeme k dalšímu bodu jednání, kterým je

12. Vládní návrh zákona o věrnostním přídavku horníků (tisk 234), a společná zpráva výboru ústavně právního, výboru pro plán a rozpočet a průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu.

Návrh odůvodní ministr hornictví s. Penc. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr Penc: Vážený soudruhu předsedo, vážené Národní shromáždění, vláda ČSSR schválila na svém zasedání 5. prosince návrh zákona o věrnostním přídavku horníků a předkládá jej Národnímu shromáždění ke schválení.

Novelizace předpisů o věrnostním přídavku horníků je vyvolána řadou zásadních aspektů.

Jde především o to, aby byla výrazněji oceněna namáhavá, riziková práce horníka, a zejména věrnost této hornické práci.

Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, že jedním z rozhodujících požadavků při zabezpečování náročných hospodářských úkolů - o kterých jednalo i poslední plenární zasedání našeho ústředního výboru KSČ - je stabilizace pracovních sil. To platí především pro hornictví. Vždyť surovinová odvětví se v celém světě potýkají se stálým nedostatkem stabilizovaných pracovníků.

Soustavná krátkodobá obměna pracovníků v hornictví má vážný negativní vliv na zvládnutí této profese a tím i na požadovaný technicko-ekonomický proces ve výrobě, jakož i na nákladovost, jejíž zvýšení fluktuace pracovních sil přináší.

Roční náklady na 1 přechodného pracovníka např. v ostravskokarvinském revíru činí zhruba 10 000 Kčs. Přitom nábor nových pracovníků bude do budoucna stále obtížnější. Nelze si zastírat, že riziková a fyzicky namáhavá hornická práce v obtížném pracovním prostředí je čím dále méně lákavá vzhledem k rostoucím výdělkovým možnostem v ostatních rozvojových odvětvích a pracovištích, které fyzicky tolik nevyčerpávají a kde pracovník vykonává své povolání za podstatně lepších hygienických podmínek.

Naším základním programem nadále zůstává řešit stabilizaci pracovních sil v hornictví náborem a výukou hornického dorostu a vytvářením takových podmínek, abychom hornický dorost v odvětví trvale udrželi. Tento záměr se nám dosud uspokojivě nedaří plnit. Přes všechna opatření plníme nábor učňů v posledních létech zhruba na 50 % a nové kádry zřejmě nepokryjí potřeby pracovních sil i při tempu racionalizace, která byla v odvětví hornictví velmi progresívně nastoupena.

Stojíme před úkolem bojovat o každého pracovníka, který si hornickou profesi vybral za své povolání, aby se mu stalo povoláním celoživotním.

Takový pracovník má i daleko odpovědnější vztah k bezpečnosti práce. V rizikových podmínkách porušování bezpečnostních a technologických předpisů a užívání nesprávných pracovních postupů má totiž dopad nejenom na pracovníka samotného, ale často i na velký kolektiv jeho spolupracovníků.

Proto je zcela nezbytné novelizovat zastaralé a překonané předpisy o věrnostním přídavku horníků, aby vyhovovaly novým potřebám hornictví a byly též v souladu s novou soustavou řízení národního hospodářství.

I v nových ekonomických podmínkách je nezbytné oceňovat rizikovou a obtížnou práci horníků. Z toho důvodu také nepokládáme instituci věrnostního přídavku jen za přechodné opatření v komplexní soustavě hmotných podnětů, ale spatřujeme v ní instituci trvalého charakteru.

Okruh dosavadních příjemců věrnostního přídavku není rozšiřován, vyjma některých dílčích úprav, které reagují na vývoj organizačního uspořádáni chozrasčotní sféry v minulých létech.

Návrh zákona plně respektuje doporučení poslanců příslušných výborů Národního shromáždění, aby se v oblasti věrnostního přídavku podstatně posílila pravomoc národních podniků. Tato pravomoc se výrazně zvyšuje především tím, že národní podniky mohou v kolektivních smlouvách konkretizovat řadu okolností a podmínek pro poskytování věrnostního přídavku. V kolektivních smlouvách hornických organizací bude především vymezován přesný okruh oprávněných pracovníků - který byl až dosud stanoven direktivně - jakož i konkrétní sazby věrnostního přídavku v rámci stanoveného rozpětí pro jednotlivé činnosti.

Chtěl bych uvést, že kolektivní smlouva - na jejíž zpracování a schválení bude mít vliv každý pracovník - výrazně prohloubí jistotu horníků ve stanovení podmínek pro poskytování věrnostního přídavku.

Tímto opatřením návrh zákona reaguje zejména na stanovisko expertů, kteří byli k návrhu zásad přizváni ústavně právním výborem Národního shromáždění.

Věrnostní přídavek bude vyplácen ve dvojím rozpětí sazeb, které budou v kolektivních smlouvách konkrétně stanoveny podle míry obtížnosti a rizikovosti hornické práce a doby zaměstnání v hornické organizaci.

Tímto řešením návrh zákona reaguje na připomínky poslanců i skupiny expertů a zdůrazňuje okolnost, že věrnostní přídavek nemá charakter mzdy, ale je dávkou zvláštního druhu, oceňující délku zaměstnání v rizikovém a obtížném hornickém povolání. Výplata věrnostního přídavku je totiž vázána výlučně na odpracovanou dobu v hornictví.

Významným opatřením i posílením sociálního postavení horníků je ustanovení návrhu zákona, které zachovává dosavadní výši věrnostního přídavku horníkům, převedeným v souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí na jiné pracoviště.

Dosavadní předpisy takovou praxi neznaly, což bylo předmětem oprávněných kritických připomínek a bylo proto voláno po tom, aby věrnostní přídavek pamatoval na ty případy, kdy horník zůstává věrný svému povolání, své hornické organizaci, i když nemůže pro ztrátu fyzických sil, úraz, chorobu z povolání nebo ohrožení touto chorobou pracovat dále na produktivním pracovišti.

Osnova nového zákona přináší posílení pravomoci podniků i v otázkách výkladu nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci, v otázkách zápočtu doby - kdy pracovní poměr byl přerušen - do doby rozhodné pro výši věrnostního přídavku, i pokud jde o krácení věrnostního přídavku z důvodů absence. Zákon řeší pouze rámcové zásady a ponechává konkretizaci kolektivním smlouvám hornických organizací.

Náklady na věrnostní přídavek podle návrhu zákona zůstávají i nadále součástí nákladů nevýrobní povahy a jsou tedy hrazeny plně z prostředků organizací, bez dopadu na státní rozpočet.

Navrhovaný zákon má federativní charakter a je předkládán v plném souladu s názory slovenských orgánů hospodářských i odborových. Hovořil jsem již o tom, že v návrhu zákona jsou vymezeny základní pravomoci pro národní podniky, takže pravomoc hornických organizací chozrasčotní sféry bude v rozsahu předpokládaném zákonem realizována v kolektivních smlouvách. Tyto pravomoci jsou přesně vymezeny a nevyžadují další usměrňování vládami nebo jinými státními orgány obou republik. Řešení, které je ve dvou případech v zákoně svěřeno vládě, bude řešeno vládou federativní.

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti od 1. února 1969. Po dnešním schválení nám tento termín umožní, abychom s pracujícími projednali obsah zákona v měsíci lednu a aby hornické organizace zabezpečily vypracování příslušných ustanovení kolektivních smluv. Dnem 31. ledna bude končit druhé čtvrtletí hornického roku 1968/69 a výplata za toto čtvrtletí bude provedena podle dosavadních předpisů. Za období od 1. února do 30. června bude výpočet věrnostního přídavku realizován již podle nového zákona.

Vážení soudruzi poslanci, na závěr přijměte ujištění, že hornická veřejnost - jak v českých zemích, tak i na Slovensku - která s mimořádným zájmem sleduje projednávání tolik očekávané novelizace předpisů o věrnostním přídavku, velmi kladně ocení obsah nového zákona, který povede k dalšímu posílení sociálního postavení horníků a přispěje k výraznější stabilizaci pracovních sil v hornictví. Děkuji za pozornost.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji ministru Pencovi. Zpravodajem je posl. Monczka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Monczka: Vážené soudružky a soudruzi, počátkem letošního roku jsme ve výborech projednávali zásady zákona o věrnostním přídavku horníků. Přitom jsme si ověřili, že věrnostní přídavek horníků, poskytovaný na základě zákona č. 248 z roku 1949 a podle vládního nařízení č. 21/1952 a dílčí úpravou podle vyhlášky č. 16, už dobře neplní svoji funkci a neodpovídá současným ekonomickým podmínkám. Zejména neodpovídá potřebě další stabilizace pracovních sil a nezvýhodňuje výrazněji horníky, kteří dlouhou dobu pracují v hornictví.

Při projednávání zásad se počítalo i s tím, že v návrhu zákona budou řešeny i některé nezbytné sociální otázky v hornictví, zejména v OKR. V době od projednávání zásad do zpracování návrhu zákona se však podařilo aplikovat zásady vyhlášky 86/67 i pro uvolněné a převáděné pracovníky z titulu zdravotní nezpůsobilosti a tím také dořešit problémy, které se původně měly řešit v oblasti věrnostního přídavku.

Z toho důvodu bylo možno zaměřit návrh zákona o věrnostním přídavku horníků na základní účel, to je výrazněji ocenit namáhavou, rizikovou práci horníka a zejména věrnost hornické práci a vytvořit tak silnější stimul stabilizace pracovních sil v hornictví.

Chtěl bych vás seznámit s tím, že doba od projednáváni zásad (v lednu a únoru) byla využita k dalšímu projednávání zásad v revírech, v odborových i státních orgánech. Jsem toho názoru, že tato jednání byla užitečná proto, aby návrh zákona vyjadřoval v maximální míře zájmy společnosti a přitom odpovídal i názorům horníků. Bylo nutno zpracovat a posoudit několik set připomínek a námětů, které vzešly ze širokého projednávání hornickou veřejností, a promítnout je do návrhu zákona. Myslím, že se podařilo při zpracování návrhu tohoto zákona účinně koordinovat názory a náměty z pracovišť s potřebami a tendencemi řízení národního hospodářství. Na druhé straně je třeba říci, že technický rozvoj v těžbě paliv a surovin a vývoj pracovních režimů bude i v budoucnosti vyvolávat změny v podmínkách práce horníků. Předností tohoto návrhu zákona je zejména i to, že jeho rámcové pojetí s konkretizací v kolektivních smlouvách umožní pružně reagovat na tyto budoucí změny, aniž by to vyžadovalo brzkou novelizaci zákona. Je třeba si uvědomit, že prostředí v dolech, podmíněné především přírodními podmínkami, klade na horníky mimořádné nároky. Při plném intenzívním využití se fyzická schopnost horníků opotřebuje daleko rychleji než v jiných odvětvích. Horník dosáhne vrcholu svého výkonu po 10-15 letech práce, tj. asi v 35 letech.

Nyní mi dovolte krátce informovat, jak byly do předloženého návrhu zákona zapracovány připomínky poslanců přednesené při projednávání zásad.

Připomínky a náměty se soustředily k několika základním otázkám. Předně z vystoupení jednotlivých poslanců vyplynulo, že hornictví je i nadále posuzováno jako základní článek národního hospodářství a všichni poslanci, kteří se svými náměty vystoupili, podpořili stanovisko resortů v tom směru, že riziková a obtížná práce horníků má být i nadále oceněna poskytováním věrnostního přídavku se základním cílem posílit potřebu stabilizace pracovních sil.

Druhý směr, ke kterému byly soustředěny hlavní připomínky poslanců, byly některé sociální prvky, které považovali za účelné zabezpečit přímo zákonem. V řadě námětů poslanců se hovořilo o nezbytnosti posílit jistotu horníků tím, že věrnostní přídavek nebude vázán na hospodářské výsledky organizace, že po 15 letech práce v dolech budou zvýšeny sazby a že některé sociální prvky v poskytování věrnostního přídavku je nutno prosadit do znění zákona u těch pracovníků, kteří jsou z titulu úrazů nebo nemoci z povolání převáděni mimo produktivní pracoviště.

Třetí soubor připomínek se týkal té okolnosti, že je nutno poskytovat věrnostní přídavek až po 3 letech trvání pracovního poměru, a tím zdůraznit jeho charakter oceňující věrnost hornickému povolání a odlišit jeho pojetí od pojetí mzdového, tzn. odměny za vykonanou práci.

Mimo to navrhovaný zákon znamená podstatné administrativní zjednodušení předpisu a tím i výpočtu věrnostního přídavku, což také bylo jedním z významných cílů novelizace.

Po prostudování návrhu zákona o věrnostním přídavku horníků a po jeho projednání v příslušných výborech mohu konstatovat, že vládní návrh zákona v podstatě akceptoval názory jednotlivých výborů Národního shromáždění, akceptoval a koordinoval desítky názorů hospodářských i odborových pracovníků a funkcionářů a ve svém znění odpovídá plně potřebám rozvoje hornictví i zájmům hornické veřejnosti.

Zákon účinně podporuje i pravomoc národních podniků a jsem přesvědčen, že tato pravomoc nejen že nebude zneužita, ale že se daleko lépe v kolektivních smlouvách podaří reagovat na specifické podmínky jednotlivých hornických organizací a hornických pracovišť. Tato tendence odpovídá i připravovanému postavení národních podniků v socialistické společnosti.

Na závěr mi dovolte několik slov k účinnosti navrhovaného zákona. Celá problematika je již projednávána několik let a hledají se cesty, jak nejúčinněji ocenit věrnost hornické práci. Celá hornická veřejnost sleduje průběh jednání a my poslanci z hornických oblastí jsme svědky i určité nervozity, která doprovází závěrečné fáze projednávání tohoto zákona. Přestože jsem si vědom celé řady zákonů, které ještě letos musíme v plénu projednat, uvítali jsme, že návrh zákona bude projednán v plénu Národního shromáždění ještě v tomto roce. Je to důležité zejména v současném období, kdy bude třeba, aby horníci i nedělními směnami pomohli vyřešit kritickou situaci v zásobováni národního hospodářství palivy.

Chtěl bych poděkovat ministru hornictví s. Pencovi a pracovníkům ministerstva hornictví za to, že věnovali hodně úsilí a péče zpracování tohoto návrhu a dosáhli toho, aby byl připraven k projednání v Národním shromáždění ještě v tomto roce.

Vážené soudružky a soudruzi, návrh zákona o věrnostním přídavku horníků byl v příslušných výborech projednán a nebyly vzneseny námitky proti jeho projednání v plénu NS, ani nebyly návrhy na změny. Doporučuji proto plénu NS jménem výboru pro plán a rozpočet, výboru ústavně právního a výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu návrh zákona o věrnostním přídavku horníků ke schválení.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji zprav. posl. Monczkovi za jeho zprávu a zahajuji rozpravu. Do rozpravy se přihlásil posl. Josef Závěta. Uděluji mu slovo.

Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci, současný vývoj a stav zásobování obyvatelstva i ostatních spotřebitelů tuhými palivy potvrzuje, že hornictví i nadále musí zajišťovat vysokou úroveň těžeb. Těžby porostou i do budoucna, neboť výhledová palivo-energetická bilance bude ještě po dlouhou dobu zabezpečována převážně zdroji tuhých paliv, a právě v tomto smyslu vystupuje do popředí význam i poslání věrnostního přídavku horníkům, který má svoji tradici nejen v našem hornictví, ale i v řadě států s vyspělým báňským průmyslem.

Na přípravě tohoto návrhu zákona se s ministerstvem hornictví účinně podílely i nejvyšší odborové orgány. Jako člen předsednictva ÚRO bych chtěl, abyste moje vystoupení přijali nejen jako osobní názor poslance, ale jako názory odborových orgánů k tomuto návrhu zákona.

Tento návrh považujeme za velmi závažný a z hlediska dalšího kvalitativního rozvoje tohoto odvětví i péče o pracovníky za velmi potřebný.