Za podstatné pro určení našeho postupu v tomto návrhu považujeme tu skutečnost, že se zvýhodňuje riziková a obtížná práce v hornictví i věrnost tomuto povolání, že návrh zákona umožňuje přiznat věrnostní přídavek všem dělníkům v hornických národních podnicích, i těm technicko-hospodářským pracovníkům, kteří se podílejí na řízení a organizování výroby.

Konkrétní ocenění obtížnosti i zásluh v tomto odvětví považujeme i za formu společenského uznání, které může přispět k zvýšenému úsilí horníků i technicko-hospodářských pracovníků o vyšší efektivnost výroby.

Oceňujeme také to, že návrh zákona plně zajišťuje uplatnění pravomoci hospodářských organizací spolu s odborovými orgány, protože mohou ve svých kolektivních smlouvách respektovat konkrétní podmínky a potřeby svých provozů a pracovišť. Návrh obsahuje také celou řadu demokratizačních a sjednocujících prvků, které podstatně rozšiřují a prohlubují pravomoc odborových organizací.

Sama příprava tohoto zákona byla provázena snahou připravit objektivní návrh za bezprostřední spoluúčasti odborového svazu pracovníků v hornictví. Tuto skutečnost oceňujeme zvláště proto, že polednový demokratizační proces ve společnosti i v Revolučním odborovém hnutí postavil na pořad dne řešení celé řady oprávněných potřeb pracujících z oblasti práce, spravedlivého oceňování i sociální péče za přímé účasti odborových orgánů a organizací i z jejich vlastní iniciativy.

Předložený návrh byl zpracován ministerstvem hornictví ve spolupráci s odborovým svazem. Předsednictvo ústředního výboru odborového svazu projednalo a schválilo návrh zásad zákona v dubnu t. r. Návrh byl projednán též na společném zasedání s vedením ministerstva hornictví, které se uskutečnilo v červenci t. r. Poté byl předložen tento návrh a projednáván plenárním zasedáním ústředního výboru Odborového svazu pracovníků v hornictví, které ho doplnilo a doporučilo ministru hornictví předložit návrh zákona o věrnostním přídavku ke schválení.

V souladu s názory odborových orgánů doporučuji proto plénu Národního shromáždění schválit předložený návrh zákona, neboť jsme přesvědčeni o jeho správnosti a prospěšnosti. Tento zákon vyjádří před celou naší veřejností, že práce horníků, rozvoj hornictví a jeho společenské postavení v naší společnosti si zachovávají stále svůj prvořadý význam pro rozvoj celého našeho národního hospodářství.

Posl. Šindelář: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, vládní návrh zákona o věrnostním přídavku horníkům má nahradit dosavadní předpisy, které jsou v platnosti téměř 20 let a v mnoha případech jsou v rozporu s dnešní skutečností.

Sama důvodová zpráva správně poukazuje na nedostatky dosavadních předpisů. Dnes už nikdo není schopen v stávajících předpisech se orientovat a evidovat všechny výjimky a doplňky a vysvětlivky, které za dvě desetiletí byly vydány reklamačními komisemi. Dnes není výjimkou, že si tato rozhodnutí navzájem odporují nebo setrvávají na zásadách dávno překonaných, které působí zcela opačným směrem než v době jejich vzniku.

Z porovnání dosud platných předpisů o věrnostním přídavku horníkům se zásadami předkládaného vládního návrhu zákona vyplývá, že za posledních 10-15 let jsme byli svědky pronikavého rozvoje našeho hornictví. Především to lze konstatovat o severočeském hnědouhelném revíru. Zatímco v r. 1948 činila v SHR těžba hnědého uhlí 16,8 mil tun, dosáhli jsme v r. 1964 již roční těžby 50,79 mil. tun, což je trojnásobek.

Na tomto zvýšení těžby uhlí má rozhodující zásluhu především lomové dobývání hnědého uhlí, které z celkové těžby v r. 1948 činilo 56 % a v současnosti již 79 %.

Tuto charakteristiku uvádím proto, aby vynikl význam lomového dobývání uhlí pro naše národní hospodářství a správnost zásady projednávaného návrhu zákona o věrnostním přídavku, který správně doceňuje význam práce havířů povrchových dolů.

Další důležitý rys navrhovaných zásad spočívá v hodnoceni věrnosti hornickému povolání.

Rozvoj dobývacích metod a výrobního zařízení, přesun těžiště těžby z hlubinných dolů na povrchové, důležitost hledisek ekonomiky těžby vyžadují, aby pracovníci měli možnost bez hmotných důsledků pracovat na těch úsecích, kde je jejich práce nejvíce zapotřebí. Posuzujeme-li předpokládaný návrh zákona o věrnostním přídavku v hornictví z těchto hledisek, jeví se jeho účinnost jako posílení operativního řízeni výrobního procesu, jakož i posílení stabilizace a ne jenom z hlediska jednoho dolu (jak tomu bylo dříve), ale z hlediska celého revíru. Tato skutečnost se kladně projeví i při náboru nových pracovníků do hornictví. Zanedbatelná není ani otázka náročnosti na množství administrativní práce. Dosud se výše věrnostního přídavku v hornictví vypočítávala podle plnění plánu, podle počtu odpracovaných hodin, podle hodinových sazeb, podle počtu let v hornictví.

Věrnostní přídavek se vypočítával a vyplácel čtyřikrát do roka.

Nový návrh zákona vychází ze zásady vyplácet věrnostní přídavek v hornictví jednou za rok ke Dni horníků a jediným měřítkem pro výši věrnostního přídavku bude rizikovost a obtížnost hornické práce a počet let práce v hornictví.

Návrh nového zákona pamatuje i na případy, kdy pracovník musí přejít na pracoviště, kde jsou sazby věrnostního přídavku nižší a přechod je nutný v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání, nebo po 20 letech hornické práce.

V těchto případech se pracovníkům ponechává nárok na věrnostní přídavek v původní výši a posiluje se tak sociální jistota pracovníků. Věrnostní přídavek se rovněž započítává do hrubého výdělku pracovníka, rozhodného při důchodovém zabezpečení.

Velmi důležitou předností nového zákona o věrnostním přídavku je skutečnost, že posiluje úlohu kolektivní smlouvy, v níž se mají stanovit konkrétní okruhy pracovníků, jimž podle daných podmínek bude věrnostní přídavek poskytován, konkrétní sazby věrnostního přídavku v závislosti na odpracované době v hornictví, případně zvýšení sazeb věrnostního přídavku pracovníkům, kteří za své zásluhy obdrželi řády a státní vyznamenání.

Ze všech těchto otázek vyplývá, že návrh nového zákona o věrnostním přídavku je celospolečensky prospěšný a bude pracujícími našich dolů přijat s uspokojením jako důležité ocenění náročné hornické práce. Děkuji.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl. Šindelářovi. Hlásí se ještě někdo do diskuse? (Nikdo.) Není tomu tak.

Ptám se ministra Pence, zda si přeje slovo: (Ministr Penc se vzdává slova.)

Ptám se zpravodaje posl. Monczky, zda si přeje závěrečné slovo (posl. Monczka se vzdává slova). Děkuji.

Tento zákon vyžaduje podle platných předpisů kuriální hlasování. Prosím skrutátory, aby se připravili na sčítání hlasů.

Žádám poslance zvolené v českých krajích, zda souhlasí s tím, aby vládní návrh zákona o věrnostním přídavku horníků ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet a průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu byl schválen, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Prosím skrutátory, aby oznámili počty hlasů podle výsledků sčítání. (Posl. dr. Petrusová: 155.)

Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých krajích hlasovalo pro předložený návrh 155 poslanců, což jsou všichni.

Prosím nyní poslance zvolené na Slovensku, aby se připravili k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o věrnostním přídavku horníků ve znění společné zprávy výboru NS, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasováni? (Nikdo.)

Prosím skrutátory o hlášení výsledků sčítání hlasů. (Posl. dr. Petrusová: 53.)

Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku hlasovalo pro předložený návrh 53 poslanců, to jsou vlastně všichni přítomní.

Zákon o věrnostním příplatku horníků byl Národním shromážděním ČSSR schválen.

Dalším bodem dnešního našeho programu je

13. Vládní návrh zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek (tisk 217) a společná zpráva výborů ústavně právního, průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, pro investiční výstavbu a stavebnictví, pro zemědělství a výživu a zdravotního.

Návrh odůvodní ministr techniky ing. Hruškovič.

Prosím, aby se ujal slova.

Min. ing. Hruškovič: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, návrh zákona o Štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce vychádza z naliehavej potreby vybudovať v ČSSR urýchlene orgány štátneho odborného dozoru a prispieť tak čo najviac k zníženiu úrazovosti, ktorá predstavuje citlivé miesto v živote pracujúcich i v ekonomike našej republiky. Pre pracovné úrazy chýba denne v zamestnaní priemerne 24 000 pracovníkov.

Náklady na likvidáciu škôd spôsobených pracovnými úrazmi činia ročne skoro 1 mld Kčs. Vo výrobe spôsobujú straty na spoločenskom produkte asi 2 mld Kčs ročne, náklady na osobné ochranné pracovné prostriedky činia vyše 1 mld Kčs ročne a príplatky za sťažené prostredie presahujú 0,5 mld Kčs ročne.

Neutešenou situáciou v oblasti pracovných úrazov sa zaoberal ÚV KSČ už v roku 1965. Jeho ustanovenie z januára 1965 a rezolúcia konferencie ROH z mája 1965 dali popud a hlavný smer k prebudovaniu systému dozoru nad bezpečnosťou práce a technických zariadení.

Okrem zvýšenia bezpečnosti práce a technických zariadení vo všetkých organizáciách treba tiež vyplniť medzeru v tom, že už od roku 1965 chýba v Československu orgán, ktorý by vydával obecne záväzné predpisy na tomto úseku. Ďalej treba vytvoriť podmienky pre ratifikáciu konvencie Medzinárodnej organizácie práce číslo 81/1947 o inšpekcii práce v priemysle a obchode.

Vláda ČSSR sa zaoberala naliehavou potrebou zlepšiť podmienky pracujúcich a vo svojom uznesení z 21. 12. 1966 o tvorbe a ochrane prostredia a dozoru nad bezpečnosťou pri práci uložila, aby bol predložený do 30. apríla 1967 návrh na zriadenie orgánu štátneho dozoru nad bezpečnosťou pri práci.

Budovanie orgánu štátneho odborného dozoru narážalo na značné prekážky, najmä na doterajšie právne predpisy a vyžadovalo uzavretie dohody s orgánmi ROH a so zdravotníckymi a inými orgánmi a organizáciami.

Prieťahy v predložení návrhu zákona boli kritizované vládou, ktorá svojím uznesením z 15. marca 1967 k správe o plnení smerníc ku zvýšeniu účinnosti kontroly a k racionalizácii celkového kontrolného systému stanovila, že štátny odborný dozor nad bezpečnosťou pri práci bude vytvorený na základe inšpekcie bezpečnosti práce, patriaci doteraz do pôsobnosti orgánov ROH, Ústavu technického dozoru a orgánov dozoru nad technickým stavom strojov a zariadení v poľnohospodárstve.

Novovytvorené orgány štátneho odborného dozoru budú pracovať na základe modernej koncepcie s využitím zahraničných skúsenosti, podľa zásad komplexného a preventívneho vytvárania podmienok pre zvyšovanie bezpečnosti a humanizácie práce na základe aplikácie vied o človeku, ako antropológia, psychológia, ergonómia a sociológia.

Pre organizáciu a riadenie orgánov štátneho dozoru sa použijú zásady kybernetiky s plným zapojením výpočetnej techniky.

Začiatkom roku 1968 bol predložený vláde návrh zákona o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a technických zariadení, ktorý vláda s niektorými úpravami schválila uznesením zo dňa 6. marca t. r.

V tom čase už uzrievali úvahy o novom štátoprávnom usporiadaní ČSSR. Preto vláda na svojej plenárnej schôdzi 4. júla 1968 uložila preskúmať a upraviť jednotlivé ustanovenia navrhovaného zákona z hľadiska pripravovaného štátoprávneho usporiadania.

Takto upravený návrh zákona bol prerokovaný šiestimi výbormi Národného zhromaždenia, ktoré do návrhu premietli podnety a pripomienky poslancov.

Pri prerokúvaní tohto návrhu niektorí súdruhovia poslanci vzniesli námietky, prečo nezahrnie tento zákon všetky druhy štátneho odborného dozoru. K tomu treba povedať, že pôsobnosť navrhovaných orgánov štátneho odborného dozoru sa vzťahuje na prevažnú väčšinu organizácií a pracujúcich republiky. Nevzťahuje sa na Štátnu banskú správu a niektoré technické zariadenia v rezorte dopravy, spojov, národnej obrany a bezpečnosti. Už pri zrode navrhovaného zákona bola vyslovená zásada, že by nebolo správne, aby do jeho pôsobnosti boli zahrnuté všetky druhy štátneho odborného dozoru hneď, ale iba vtedy, až sa vytvoria podmienky pre prevzatie týchto činností.

So zreteľom na zvláštne podmienky prevádzky a bezpečnosti práce v závodoch podliehajúcich dozoru Štátnej banskej správy, bolo nutné ponechať výkon dozoru v týchto závodoch naďalej Banskej správe, ktorá plní ešte ďalšie úlohy na úseku racionálnej ťažby nerastov a ochrany verejných záujmov.

Rovnako tak orgány špecializovaného štátneho odborného. dozoru na železniciach, vo vodnej a leteckej doprave, ponechávajú sa v doterajšom začlenení v rezorte dopravy. Technické zariadenia, na ktoré dozerajú, majú zvláštny charakter a odlišné podmienky prevádzky, ktoré vyžadujú špeciálnu úpravu dozorčej činnosti. Zvláštne orgány, ktoré dozerajú na trakčné, signalizačné, zabezpečovacie, navigačné a iné zariadenia a plnia takisto iné funkcie štátnej správy. Nevykonávajú však dozor nad bezpečnosťou pri práci, ktorý bude patriť výhradne orgánom, zriadeným podľa tohto návrhu zákona. Z obdobných dôvodov sa ponecháva v doterajšom organizačnom členení odborný dozor vytvorený v rezorte spojov, obrany a vnútra.

V návrhu zákona sa však pamätalo na to, aby vláda Československej socialistickej republiky a Slovenskej socialistickej republiky mohli postupne rozšíriť pôsobnosť orgánov štátneho odborného dozoru aj na technické zariadenia, podliehajúce dozoru orgánov na úseku národnej obrany, vnútra, dopravy a spojov.

Vybudovaním orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce spláca takto štát dlh našim pracujúcim a vytvárajú sa podmienky pre prevádzanie moderného dozoru, dôstojného našej socialistickej republiky.

Vážené súdružky a súdruhovia, dovoľujem si vás požiadať o odsúhlasenie tohto zákona.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. min. Hruškovičovi. Společnou zpravodajskou zprávu přednese posl. Klas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Klas:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

na dnešním zasedání máme projednat a schválit vládní návrh zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, který představuje kvalitativní mezník v naší snaze zvýšit účinnost zákonných opatření na ochranu pracujících.

Tento zákon, k němuž daly impuls již závěry pléna ÚV KSČ a celostátní konference ROH v roce 1965, bude schválen vlivem různých okolností se značným zpožděním.

Nastupující vědeckotechnická revoluce, pronikáni techniky do života člověka přináší sebou vedle nesporných kladů řadu vážných problémů a stupňuje se náročnost na pracující, rostou rizika pro bezpečnost práce pracujících, zejména v případech, kdy nejsou s největší odborností formulována pravidla a předpisy pro bezpečnost práce a není účinně zajišťováno bezpodmínečné dodržování těchto pravidel a předpisů.