Za podstatné pro určení našeho postupu
v tomto návrhu považujeme tu skutečnost, že
se zvýhodňuje riziková a obtížná
práce v hornictví i věrnost tomuto povolání,
že návrh zákona umožňuje přiznat
věrnostní přídavek všem dělníkům
v hornických národních podnicích,
i těm technicko-hospodářským pracovníkům,
kteří se podílejí na řízení
a organizování výroby.
Konkrétní ocenění obtížnosti
i zásluh v tomto odvětví považujeme
i za formu společenského uznání, které
může přispět k zvýšenému
úsilí horníků i technicko-hospodářských
pracovníků o vyšší efektivnost
výroby.
Oceňujeme také to, že návrh zákona
plně zajišťuje uplatnění pravomoci
hospodářských organizací spolu s odborovými
orgány, protože mohou ve svých kolektivních
smlouvách respektovat konkrétní podmínky
a potřeby svých provozů a pracovišť.
Návrh obsahuje také celou řadu demokratizačních
a sjednocujících prvků, které podstatně
rozšiřují a prohlubují pravomoc odborových
organizací.
Sama příprava tohoto zákona byla provázena
snahou připravit objektivní návrh za bezprostřední
spoluúčasti odborového svazu pracovníků
v hornictví. Tuto skutečnost oceňujeme zvláště
proto, že polednový demokratizační proces
ve společnosti i v Revolučním odborovém
hnutí postavil na pořad dne řešení
celé řady oprávněných potřeb
pracujících z oblasti práce, spravedlivého
oceňování i sociální péče
za přímé účasti odborových
orgánů a organizací i z jejich vlastní
iniciativy.
Předložený návrh byl zpracován
ministerstvem hornictví ve spolupráci s odborovým
svazem. Předsednictvo ústředního výboru
odborového svazu projednalo a schválilo návrh
zásad zákona v dubnu t. r. Návrh byl projednán
též na společném zasedání
s vedením ministerstva hornictví, které se
uskutečnilo v červenci t. r. Poté byl předložen
tento návrh a projednáván plenárním
zasedáním ústředního výboru
Odborového svazu pracovníků v hornictví,
které ho doplnilo a doporučilo ministru hornictví
předložit návrh zákona o věrnostním
přídavku ke schválení.
V souladu s názory odborových orgánů
doporučuji proto plénu Národního shromáždění
schválit předložený návrh zákona,
neboť jsme přesvědčeni o jeho správnosti
a prospěšnosti. Tento zákon vyjádří
před celou naší veřejností, že
práce horníků, rozvoj hornictví a
jeho společenské postavení v naší
společnosti si zachovávají stále svůj
prvořadý význam pro rozvoj celého
našeho národního hospodářství.
Posl. Šindelář: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi, vládní návrh zákona o
věrnostním přídavku horníkům
má nahradit dosavadní předpisy, které
jsou v platnosti téměř 20 let a v mnoha případech
jsou v rozporu s dnešní skutečností.
Sama důvodová zpráva správně
poukazuje na nedostatky dosavadních předpisů.
Dnes už nikdo není schopen v stávajících
předpisech se orientovat a evidovat všechny výjimky
a doplňky a vysvětlivky, které za dvě
desetiletí byly vydány reklamačními
komisemi. Dnes není výjimkou, že si tato rozhodnutí
navzájem odporují nebo setrvávají
na zásadách dávno překonaných,
které působí zcela opačným
směrem než v době jejich vzniku.
Z porovnání dosud platných předpisů
o věrnostním přídavku horníkům
se zásadami předkládaného vládního
návrhu zákona vyplývá, že za
posledních 10-15 let jsme byli svědky pronikavého
rozvoje našeho hornictví. Především
to lze konstatovat o severočeském hnědouhelném
revíru. Zatímco v r. 1948 činila v SHR těžba
hnědého uhlí 16,8 mil tun, dosáhli
jsme v r. 1964 již roční těžby
50,79 mil. tun, což je trojnásobek.
Na tomto zvýšení těžby uhlí
má rozhodující zásluhu především
lomové dobývání hnědého
uhlí, které z celkové těžby v
r. 1948 činilo 56 % a v současnosti již 79
%.
Tuto charakteristiku uvádím proto, aby vynikl význam
lomového dobývání uhlí pro
naše národní hospodářství
a správnost zásady projednávaného
návrhu zákona o věrnostním přídavku,
který správně doceňuje význam
práce havířů povrchových dolů.
Další důležitý rys navrhovaných
zásad spočívá v hodnoceni věrnosti
hornickému povolání.
Rozvoj dobývacích metod a výrobního
zařízení, přesun těžiště
těžby z hlubinných dolů na povrchové,
důležitost hledisek ekonomiky těžby vyžadují,
aby pracovníci měli možnost bez hmotných
důsledků pracovat na těch úsecích,
kde je jejich práce nejvíce zapotřebí.
Posuzujeme-li předpokládaný návrh
zákona o věrnostním přídavku
v hornictví z těchto hledisek, jeví se jeho
účinnost jako posílení operativního
řízeni výrobního procesu, jakož
i posílení stabilizace a ne jenom z hlediska jednoho
dolu (jak tomu bylo dříve), ale z hlediska celého
revíru. Tato skutečnost se kladně projeví
i při náboru nových pracovníků
do hornictví. Zanedbatelná není ani otázka
náročnosti na množství administrativní
práce. Dosud se výše věrnostního
přídavku v hornictví vypočítávala
podle plnění plánu, podle počtu odpracovaných
hodin, podle hodinových sazeb, podle počtu let v
hornictví.
Věrnostní přídavek se vypočítával
a vyplácel čtyřikrát do roka.
Nový návrh zákona vychází ze
zásady vyplácet věrnostní přídavek
v hornictví jednou za rok ke Dni horníků
a jediným měřítkem pro výši
věrnostního přídavku bude rizikovost
a obtížnost hornické práce a počet
let práce v hornictví.
Návrh nového zákona pamatuje i na případy,
kdy pracovník musí přejít na pracoviště,
kde jsou sazby věrnostního přídavku
nižší a přechod je nutný v důsledku
pracovního úrazu, nemoci z povolání,
nebo po 20 letech hornické práce.
V těchto případech se pracovníkům
ponechává nárok na věrnostní
přídavek v původní výši
a posiluje se tak sociální jistota pracovníků.
Věrnostní přídavek se rovněž
započítává do hrubého výdělku
pracovníka, rozhodného při důchodovém
zabezpečení.
Velmi důležitou předností nového
zákona o věrnostním přídavku
je skutečnost, že posiluje úlohu kolektivní
smlouvy, v níž se mají stanovit konkrétní
okruhy pracovníků, jimž podle daných
podmínek bude věrnostní přídavek
poskytován, konkrétní sazby věrnostního
přídavku v závislosti na odpracované
době v hornictví, případně
zvýšení sazeb věrnostního přídavku
pracovníkům, kteří za své zásluhy
obdrželi řády a státní vyznamenání.
Ze všech těchto otázek vyplývá,
že návrh nového zákona o věrnostním
přídavku je celospolečensky prospěšný
a bude pracujícími našich dolů přijat
s uspokojením jako důležité ocenění
náročné hornické práce. Děkuji.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl.
Šindelářovi. Hlásí se ještě
někdo do diskuse? (Nikdo.) Není tomu tak.
Ptám se ministra Pence, zda si přeje slovo: (Ministr
Penc se vzdává slova.)
Ptám se zpravodaje posl. Monczky, zda si přeje závěrečné
slovo (posl. Monczka se vzdává slova). Děkuji.
Tento zákon vyžaduje podle platných předpisů
kuriální hlasování. Prosím
skrutátory, aby se připravili na sčítání
hlasů.
Žádám poslance zvolené v českých
krajích, zda souhlasí s tím, aby vládní
návrh zákona o věrnostním přídavku
horníků ve znění společné
zprávy výborů ústavně právního,
pro plán a rozpočet a průmyslového
pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu byl schválen, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel
hlasování? (Nikdo.) Prosím skrutátory,
aby oznámili počty hlasů podle výsledků
sčítání. (Posl. dr. Petrusová:
155.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených v českých
krajích hlasovalo pro předložený návrh
155 poslanců, což jsou všichni.
Prosím nyní poslance zvolené na Slovensku,
aby se připravili k hlasování.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o věrnostním přídavku horníků
ve znění společné zprávy výboru
NS, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti?
(Nikdo.) Kdo se zdržel hlasováni? (Nikdo.)
Prosím skrutátory o hlášení výsledků
sčítání hlasů. (Posl. dr. Petrusová:
53.)
Konstatuji, že z poslanců zvolených na Slovensku
hlasovalo pro předložený návrh 53 poslanců,
to jsou vlastně všichni přítomní.
Zákon o věrnostním příplatku
horníků byl Národním shromážděním
ČSSR schválen.
Dalším bodem dnešního našeho programu
je
13. Vládní návrh zákona o státním
odborném dozoru nad bezpečností práce
a technických zařízení a nad dodržováním
stanovených pracovních podmínek (tisk
217) a společná zpráva výborů
ústavně právního, průmyslového
pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu, pro spotřební průmysl, služby,
obchod a spoje, pro investiční výstavbu a
stavebnictví, pro zemědělství a výživu
a zdravotního.
Návrh odůvodní ministr techniky ing. Hruškovič.
Prosím, aby se ujal slova.
Min. ing. Hruškovič: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, návrh
zákona o Štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou
práce vychádza z naliehavej potreby vybudovať
v ČSSR urýchlene orgány štátneho
odborného dozoru a prispieť tak čo najviac
k zníženiu úrazovosti, ktorá predstavuje
citlivé miesto v živote pracujúcich i v ekonomike
našej republiky. Pre pracovné úrazy chýba
denne v zamestnaní priemerne 24 000 pracovníkov.
Náklady na likvidáciu škôd spôsobených
pracovnými úrazmi činia ročne skoro
1 mld Kčs. Vo výrobe spôsobujú straty
na spoločenskom produkte asi 2 mld Kčs ročne,
náklady na osobné ochranné pracovné
prostriedky činia vyše 1 mld Kčs ročne
a príplatky za sťažené prostredie presahujú
0,5 mld Kčs ročne.
Neutešenou situáciou v oblasti pracovných úrazov
sa zaoberal ÚV KSČ už v roku 1965. Jeho ustanovenie
z januára 1965 a rezolúcia konferencie ROH z mája
1965 dali popud a hlavný smer k prebudovaniu systému
dozoru nad bezpečnosťou práce a technických
zariadení.
Okrem zvýšenia bezpečnosti práce a technických
zariadení vo všetkých organizáciách
treba tiež vyplniť medzeru v tom, že už od
roku 1965 chýba v Československu orgán, ktorý
by vydával obecne záväzné predpisy na
tomto úseku. Ďalej treba vytvoriť podmienky pre
ratifikáciu konvencie Medzinárodnej organizácie
práce číslo 81/1947 o inšpekcii práce
v priemysle a obchode.
Vláda ČSSR sa zaoberala naliehavou potrebou zlepšiť podmienky pracujúcich a vo svojom uznesení z 21. 12. 1966 o tvorbe a ochrane prostredia a dozoru nad bezpečnosťou pri práci uložila, aby bol predložený do 30. apríla 1967 návrh na zriadenie orgánu štátneho dozoru nad bezpečnosťou pri práci.
Budovanie orgánu štátneho odborného
dozoru narážalo na značné prekážky,
najmä na doterajšie právne predpisy a vyžadovalo
uzavretie dohody s orgánmi ROH a so zdravotníckymi
a inými orgánmi a organizáciami.
Prieťahy v predložení návrhu zákona
boli kritizované vládou, ktorá svojím
uznesením z 15. marca 1967 k správe o plnení
smerníc ku zvýšeniu účinnosti
kontroly a k racionalizácii celkového kontrolného
systému stanovila, že štátny odborný
dozor nad bezpečnosťou pri práci bude vytvorený
na základe inšpekcie bezpečnosti práce,
patriaci doteraz do pôsobnosti orgánov ROH, Ústavu
technického dozoru a orgánov dozoru nad technickým
stavom strojov a zariadení v poľnohospodárstve.
Novovytvorené orgány štátneho odborného
dozoru budú pracovať na základe modernej koncepcie
s využitím zahraničných skúsenosti,
podľa zásad komplexného a preventívneho
vytvárania podmienok pre zvyšovanie bezpečnosti
a humanizácie práce na základe aplikácie
vied o človeku, ako antropológia, psychológia,
ergonómia a sociológia.
Pre organizáciu a riadenie orgánov štátneho
dozoru sa použijú zásady kybernetiky s plným
zapojením výpočetnej techniky.
Začiatkom roku 1968 bol predložený vláde
návrh zákona o štátnom odbornom dozore
nad bezpečnosťou práce a technických
zariadení, ktorý vláda s niektorými
úpravami schválila uznesením zo dňa
6. marca t. r.
V tom čase už uzrievali úvahy o novom štátoprávnom
usporiadaní ČSSR. Preto vláda na svojej plenárnej
schôdzi 4. júla 1968 uložila preskúmať
a upraviť jednotlivé ustanovenia navrhovaného
zákona z hľadiska pripravovaného štátoprávneho
usporiadania.
Takto upravený návrh zákona bol prerokovaný
šiestimi výbormi Národného zhromaždenia,
ktoré do návrhu premietli podnety a pripomienky
poslancov.
Pri prerokúvaní tohto návrhu niektorí
súdruhovia poslanci vzniesli námietky, prečo
nezahrnie tento zákon všetky druhy štátneho
odborného dozoru. K tomu treba povedať, že pôsobnosť
navrhovaných orgánov štátneho odborného
dozoru sa vzťahuje na prevažnú väčšinu
organizácií a pracujúcich republiky. Nevzťahuje
sa na Štátnu banskú správu a niektoré
technické zariadenia v rezorte dopravy, spojov, národnej
obrany a bezpečnosti. Už pri zrode navrhovaného
zákona bola vyslovená zásada, že by
nebolo správne, aby do jeho pôsobnosti boli zahrnuté
všetky druhy štátneho odborného dozoru
hneď, ale iba vtedy, až sa vytvoria podmienky pre prevzatie
týchto činností.
So zreteľom na zvláštne podmienky prevádzky
a bezpečnosti práce v závodoch podliehajúcich
dozoru Štátnej banskej správy, bolo nutné
ponechať výkon dozoru v týchto závodoch
naďalej Banskej správe, ktorá plní ešte
ďalšie úlohy na úseku racionálnej
ťažby nerastov a ochrany verejných záujmov.
Rovnako tak orgány špecializovaného štátneho
odborného. dozoru na železniciach, vo vodnej a leteckej
doprave, ponechávajú sa v doterajšom začlenení
v rezorte dopravy. Technické zariadenia, na ktoré
dozerajú, majú zvláštny charakter a
odlišné podmienky prevádzky, ktoré vyžadujú
špeciálnu úpravu dozorčej činnosti.
Zvláštne orgány, ktoré dozerajú
na trakčné, signalizačné, zabezpečovacie,
navigačné a iné zariadenia a plnia takisto
iné funkcie štátnej správy. Nevykonávajú
však dozor nad bezpečnosťou pri práci,
ktorý bude patriť výhradne orgánom,
zriadeným podľa tohto návrhu zákona.
Z obdobných dôvodov sa ponecháva v doterajšom
organizačnom členení odborný dozor
vytvorený v rezorte spojov, obrany a vnútra.
V návrhu zákona sa však pamätalo na to,
aby vláda Československej socialistickej republiky
a Slovenskej socialistickej republiky mohli postupne rozšíriť
pôsobnosť orgánov štátneho odborného
dozoru aj na technické zariadenia, podliehajúce
dozoru orgánov na úseku národnej obrany,
vnútra, dopravy a spojov.
Vybudovaním orgánov štátneho odborného
dozoru nad bezpečnosťou práce spláca
takto štát dlh našim pracujúcim a vytvárajú
sa podmienky pre prevádzanie moderného dozoru, dôstojného
našej socialistickej republiky.
Vážené súdružky a súdruhovia,
dovoľujem si vás požiadať o odsúhlasenie
tohto zákona.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. min.
Hruškovičovi. Společnou zpravodajskou zprávu
přednese posl. Klas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Klas:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
na dnešním zasedání máme projednat
a schválit vládní návrh zákona
o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce, který představuje kvalitativní
mezník v naší snaze zvýšit účinnost
zákonných opatření na ochranu pracujících.
Tento zákon, k němuž daly impuls již závěry
pléna ÚV KSČ a celostátní konference
ROH v roce 1965, bude schválen vlivem různých
okolností se značným zpožděním.
Nastupující vědeckotechnická revoluce,
pronikáni techniky do života člověka
přináší sebou vedle nesporných
kladů řadu vážných problémů
a stupňuje se náročnost na pracující,
rostou rizika pro bezpečnost práce pracujících,
zejména v případech, kdy nejsou s největší
odborností formulována pravidla a předpisy
pro bezpečnost práce a není účinně
zajišťováno bezpodmínečné
dodržování těchto pravidel a předpisů.