38 poslanců NS - iniciátorů návrhu zákona o městě Brně, i orgány města Brna předpokládají, že navržená zákonná úprava a postavení a působností Národního výboru města Brna umožní vytvořit spolehlivé základy komplexního poznávání a zvládání rozvojové problematiky města v zájmu občanů našeho města, v zájmu celé naší společnosti. Předpokládáme dále, že realizace zákona o městě Brně má v sobě výrazné pozitivní politické aspekty v tom, že řadu řídicích funkci z dosavadního jihomoravského KNV bude přibližovat Národnímu výboru města Brna, jeho občanům, že se tímto do určité míry zvýší míra jejich aktivního vlivu na správě a řízení městských záležitostí. V této souvislosti je proto také oprávněně přijetí zákona o městě Brně chápáno celou brněnskou veřejností jako uskutečnění základního demokratizačního požadavku v duchu pozitivních zásad naší polednové politiky.

Dovolte mi proto, vážení soudruzi poslanci, abych předložil z iniciativy 38 poslanců NS, z pověření ústavně právního výboru a z pověření výboru NS pro národní výbory k přijetí návrh zákona o městě Brně, k němuž - pro vaši informaci - zaujala kladné stanovisko jak vláda ČSSR, tak i předsednictvo ČNR na základě doporučení svých komisí, a pochopitelně jednoznačné stanovisko oba naše výbory NS.

Pro vaši informaci návrh zásad zákona o městě Brně i samotné paragrafované znění probíhalo v orgánech NS od 16. května t. r. Předložený návrh zákona vychází ve svých principech z platného zákona o národních výborech a ze zkušeností realizace zákonů o hlavním městě Praze a zkušeností a realizací zákona o hl. m. Slovenska Bratislavě. Myslím, že to také byl tento pozitivní přístup při tvorbě tohoto zákona, který umožnil, že v něm jsou zakotveny některé nové prvky v organizaci jednotné správy města. Tyto prvky se opírají o zkušenosti již dříve prováděných zákonů o hlavních městech Praze a Bratislavě, a proto také především je tento návrh zákona aktivně podporován řadou poslanců NS, kteří mají volební obvody v samotném území hlavního města Prahy i na Slovensku.

Tímto koncepčním řešením zákon o městě Brně ve svých důsledcích umožňuje, a nerozpakujeme se to opakovat i před tímto fórem tak, jako jsme tlumočili v předsednictvu NS 3. října, že tento návrh zákona prakticky otevírá cestu všem rozhodujícím důležitým průmyslovým aglomeracím, všem velkým sídlištním celkům a městům celé ČSSR.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, závěrem bych chtěli zdůraznit, že přijetím iniciativního návrhu poslanců NS - zákona o městě Brně - naše Národní shromáždění v tomto složení vytvoří potřebné legislativní předpoklady pro všestranný sociální, ekonomický, politický a kulturní rozvoj druhého největšího města naší ČSSR - města Brna. Úspěšná realizace tohoto zákona bude ovšem odvislá - my si to uvědomujeme, od nás všech, na iniciativě orgánů NV města Brna, na odpovědné a úspěšné naší práci, a to především říkám na naši vlastní adresu, a od vzájemných vztahů spolupráce s orgány ČNR a vlády České socialistické republiky, a nerozpakuji se říci, i s dosavadním jihomoravským KNV.

Dovolte mi zároveň, abych tady nejenom jako společný zpravodaj ústavně právního výboru a výboru NS pro národní výbory, ale i jménem městského národního výboru v Brně, jménem naší delegace města Brna vyslovil požadavek kladného přijetí navrhovaného zákona o městě Brně, jímž nejen vyvrcholí několikaleté úsilí stranických a státních orgánů našeho města o řešení všech těchto otázek, ale jehož prostřednictvím na základě v současné době připravovaného statutu města Brna, chceme vytvářet rámec všestranného rozvoje našeho města a tím prakticky zvýraznit ještě více jeho podíl na výstavbě socialismu v naši společnosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. posl. Vaverkovi za zdůvodnění, které je zároveň také zpravodajskou zprávou. Přistupujeme k rozpravě, do které se přihlásil jako první poslanec Čeněk Procházka. Uděluji mu slovo.

Posl. Procházka: Vážené Národní shromáždění, vážení soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh zpravodaje posl. s. Oldřicha Vaverky, který odůvodnil a doporučil k přijetí návrh zákona o městě Brně.

Přesto, že jsem jedním z předkladatelů návrhu zákona, dovolte mi říci několik slov. Přijetím tohoto zákona odstraníme rozpor, ba neváhám říci, křivdu, která byla městu Brnu způsobena po r. 1948 likvidací jeho statutárního postavení a působnosti jeho orgánů.

Zvláštní postavení města Brna nebylo a není ani v současné době samoúčelem, nýbrž vyplývá z jeho významu a společenské funkce, které již po více než 700 let plní v historii našich zemí.

Samospráva svobodného města Brna se datuje od 13. století. Ve svých dějinách jí bylo Brno zbaveno dvakrát. Poprvé se tak stalo po roce 1620. Byl to následek porážky českého odboje proti Habsburkům v bitvě na Bílé Hoře. K jejímu obnovení došlo následkem událostí v revolučním roce 1848, kdy ztrnulá absolutisticko-byrokratická moc habsburského císařství byla nucena pod tlakem pokrokových myšlenek a rozhodného vystoupení jeho porobených národů ustoupit modernějším zásadám správy veřejných záležitostí.

Po druhé bylo město Brno zbaveno svého samosprávného postavení, jak jsem již uvedl, před nedlouhým časem, kdy následkem uplatnění nesprávných rovnostářských měřítek byl necitlivě popřen princip nezbytné diferenciace mezi historicky se vyvinuvšími městskými sídelními centry v našich zemích. Lze proto považovat za klad naší polednové politice, že respektovala tradici města Brna, jeho příznivou geografickou polohu ve státě, skutečnost, že Brno je předním střediskem výroby, kultury a umění nadoblastního významu a že přijetím zákona, který upraví patřičným způsobem jeho postavení, mu znovu vrátí takovou působnost, která mu právem náleží.

Pouhý apel na tradice vyvěrající z minulého vývoje však pro přesvědčivé zdůvodnění předkládaného návrhu zákona o městě Brně nestačí. Po mém soudu je stejně důležité vzít v potaz i jeho perspektivy. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, je Brno druhým největším městem v naší republice. Výhled do roku 1980 počítá se zvýšením počtu jeho obyvatel a dlouhodobá perspektiva jeho vývoje musí nutně vzít v úvahu, že v důsledku dalšího rozšiřování a zintenzivňování všech jeho funkcí vznikne z Brna aglomerace se 700 000-800 000 obyvateli. Proto i tyto skutečnosti si vynucují přijetí předkládaného návrhu zákona o městě Brně.

Přijetí zákona o městě Brně - že se tak na tomto zasedání NS stane, jsem přesvědčen - by samo o sobě nestačilo. Zákon o městě Brně sice dává prostor všem jeho orgánům k rozhodování v zájmu jeho občanů, které tak dostanou možnost, aby se staly opravdovými orgány lidu. Bude však v dalším vývoji záležet na tom, jak vláda a ostatní ústřední orgány ČSR budou přijatý zákon respektovat a naplňovat a jak vytvoří orgánům města nezbytné hmotné podmínky pro to, aby se opravdu orgány lidu mohly stát. Po mém soudu - a v tom se mnou budou i ostatní poslanci NS, kteří byli v Brně zvoleni, jistě souhlasit, vytvoření těchto podmínek dá mnoho starostí a vyžádá si mnoho trpělivosti.

Město jako součást Jihomoravského KNV, který byl v oblasti celé terciální sféry po několik období ať z jakýchkoli příčin ekonomicky diskriminován, po právu očekává zlepšení a plné pochopení při komplexním řešení obtíží, které prožívá a které není schopno svými silami po vyčerpání všech množností řešit.

V tomto smyslu za občany města Brna apeluji na vládu ČSR, která bude v nejbližších dnech konstituována, i na ostatní ústřední orgány státní správy ČSSR a ČSR o všestrannou pomoc.

Zákon o městě Brně, jak je předložen, řeší i vhodným způsobem demokratické vztahy občanů na jedné straně a Národního výboru v podobě vydání statutu pro práci ostatních orgánů NV, na straně druhé. Tento vztah je základem dobré práce všech stupňů NV, zárukou toho, že zvýšené pravomoci, kterou získá jak NV města Brna, tak také obvodní výbory na území města, budou tyto orgány využívat v souladu s potřebami a zájmy občanů v jednotlivých obvodech.

Domnívám se, že správně na tuto otázku reaguje návrh zákona ve stati "Působnost národního výboru města Brna a obvodních národních výborů", zvláště paragrafy 12 až 16, které kladou důraz na způsob práce a vztahů vzájemně.

Tato ustanovení návrhu zákona dávají obvodním národním výborům možnost plně vyvíjet veškeré úsilí k uspokojování potřeb a zájmů občanů, zkoumat jejich názory, radit se s nimi o závažných opatřeních a pozorně se zabývat jejich připomínkami a náměty.

Je to pochopitelné, neboť práce OBNV je prací pod přímou, ale i přísnou kontrolou občanů, a její výsledky, ať kladné či záporné, se dotýkají veškerého života obvodu a pociťují je přímo občané i funkcionáři.

Proto jako poslanec, který byl zvolen ve druhém brněnském obvodu, chci vyjádřit to podstatné, co pro práci těchto orgánů na území města má přinést zákon a v čem vidí i funkcionáři OBNV jeho přednosti.

Za prvé, že přijetím zákona dojde ke konkrétnějšímu rozvíjení samosprávy v oblasti obvodních národních výborů a že Národní výbor města Brna, tak jak to má na mysli návrh zákona, vytvoří těmto orgánům přes Statut všechny potřebné podmínky pro jejich činnost v zájmu občanů.

Za druhé, že rozhodující agenda o veškerých záležitostech týkající se bezprostředně občanů, bude svěřena obvodním NV s plnou pravomocí a zodpovědností, jež jinak náleží ONV, což je důležité při dvojstupňovém řízení na území města v souvislosti s odvolací agendou.

Za třetí, což považuji za podstatné, že NV města Brna bude moci rozhodovat ve své kompetenci o výhledech, koncepčních záměrech a jiných záležitostech, které svým rozsahem a významem v tak složité aglomeraci, jako je město Brno, si plně zasluhují plné pozornosti tohoto orgánu.

Jsem přesvědčen o tom, že důvěra občanů k orgánům státní správy všech stupňů i autorita všech těchto orgánů u občanů bude posílena, když právě ty orgány, které jsou občanům nejblíže, budou mít možnost uspokojit jejich opravdové potřeby a zájmy.

V tom je právě smysl a význam zákona o městě Brně i statutu NV města Brna, pokud jde o jeho občany. Proto doporučuji návrh zákona o městě Brně Národnímu shromáždění k přijetí. Tím splatíme dluh a odstraníme následky křivdy, která byla městu Brnu v minulosti likvidací jeho samosprávného postavení a zrušením jeho statutu způsobena.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci Procházkovi. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikdo. Předpokládám, že soudruh Vaverka už také nemá co říci. Je tomu tak. (Posl. Vaverka: Ano.) Dobře.

Dám nyní hlasovat. Kdo souhlasí, aby návrh poslance Vaverky a druhů na vydání zákona o městě Brně ve znění společné zprávy výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory byl schválen, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Zákon byl odhlasován jednomyslně. (Potlesk.)

Konstatuji, že zákon o městě Brně byl Národním shromážděním ČSSR schválen. Za sebe a za nás všechny blahopřeji Brněnským k tomuto zákonu, k tomuto jejich brněnskému zákonu, který přispěje k dalšímu rozkvětu a rozvoji starobylého a historického města Moravy Brna. Když už gratuluji, tož vzpomínám i včerejšího našeho rozhodnutí o zřízení Vysoké veterinární škole v Brně. Myslím, že Brněnští dostali od našeho Národního shromáždění k vánocům dobrý dar. (Potlesk.)

Ještě se k malé poznámce přihlásil s. posl. Vaverka.

Zpravodaj posl. Vaverka: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych opravdu upřímně a ze srdce poděkoval Národnímu shromáždění za přijetí zákona o městě Brně už také proto, jak podtrhl poslanec Procházka ve svém vystoupení, že tu jde o některé historické aspekty. A tu bych prosil, že se nějaký šotek objevil v důvodové zprávě, že letos totiž v lednu tomu je právě 750 let, co město Brno obdrželo první privilegia od tehdejšího krále Václava. Čili máme důvod k radosti nejenom u příležitosti 50. výročí vzniku republiky, ale zároveň tu máme 750. výročí udělení těchto privilegií. A tu mi dovolte, abych poděkovali nejen vám, ale abych poděkoval z tohoto místa všem těm neznámým pracovníkům národního výboru města Brna, kteří se podíleli na přípravě tohoto zákona, abych poděkoval iniciativě poslanců, abych poděkoval našim výborům Národního shromáždění, a to už proto, že tento zákon si musel prodělat v orgánech Národního shromáždění také určité martyrium. My jsme proto rádi a vděčni, že nám zadarmo nic nespadlo z nebe.

Dovoluji si ujistit naše Národní shromáždění, že si tohoto zákona budeme nejen vážit, ale budeme opravdu jej svou každodenní prací naplňovat.

Dovolte mi ještě, soudružky a soudruzi poslanci, abych z pověření delegace města Brna pozval k nám do Brna delegaci Národního shromáždění, delegaci naší československé vlády, delegaci České národní rady, delegaci české a slovenské vlády. Myslíme, že tu jde o velký politický kapitál a že to především byli také komunističtí poslanci, kteří zde velmi přispěli a že by bylo správné vhodnou formou tento zákon odevzdat brněnské veřejnosti.

Prosím, aby takto toto pozvání bylo chápáno a už předem se těšíme na návstěvu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji za pozvání. Myslím, že bude možno vyhovět.

Přerušuji nyní jednání na 1 ¹/₂ hodiny.

Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění, přistupujeme k dalšímu bodu našeho jednání, kterým je

16. Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody (tisk 203) a společná zpráva výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního.

Návrh odůvodní ministr spravedlnosti dr. Kučera, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr dr. Kučera: Vážené Národní shromážděni, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody, má vytvořit zákonný podklad pro převedení správy nápravně výchovných ústavů, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, správy věznic, v nichž se vykonává vazba, jakož pro převedení Sboru nápravné výchovy, který obstarává službu v těchto ústavech, z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti.

Jde o jedno z opatření určených k prohloubení institucionálních záruk důsledného dodržování socialistické zákonnosti a respektování občanských práv v oblasti trestního soudnictví, pokud totiž jde o výkon odsuzujících rozsudků trestních soudů. Požadavek uplatňovaný v posledních letech naší vědou i praxí, aby v rámci zvýšení těchto záruk byl výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody oddělen od činnosti bezpečnostních orgánů a aby vězeňství bylo převedeno do resortu ministerstva spravedlnosti, byl pojat do programového prohlášení vlády, jež Národní shromáždění schválilo počátkem května tohoto roku.

Předložením osnovy plní tedy vláda jeden z bodů tohoto svého programového prohlášení. Přes určité zpoždění, k němuž došlo při přípravě a projednávání tohoto zákona, je v podstatných bodech připravena jeho realizace, a to ke dni 1. ledna 1969, jak bylo původně plánováno.

Osnova byla vypracována na podkladě zásad schválených ústavně právním výborem Národního shromáždění dne 11. června 1968 a branným a bezpečnostním výborem Národního shromáždění dne 9. července 1968. Podle doporučení výborů byla osnova ve svém paragrafovaném znění projednána - před předložením vládě - také přímo se zástupci většího počtu útvarů Sboru nápravné výchovy. Při tomto projednání se podařilo rozptýlit určitá nedorozumění a určité obavy, které ve stadiu příprav zákona negativně ovlivňovaly postoj příslušníků Sboru nápravné výchovy k zamýšlené změně. Sám jsem se s některými náčelníky tohoto sboru setkal a v diskusi si sporné otázky vyjasnil. I v tomto směru tedy je dnes situace vyjasněna.

Novela, tak jak je předložena Národnímu shromáždění, má omezený, v podstatě jen organizační a z hlediska časového výhledu dočasný charakter. Neklade si za cíl upravovat v základu nově způsob výkonu trestu odnětí svobody a měnit tedy už nyní zákon o výkonu trestu odnětí svobody po věcné stránce. Omezuje se na nejnutnější změny a doplňky, které jsou nezbytné, aby bylo možno realizovat přechod správy těchto ústavů do resortu ministerstva spravedlnosti a aby bylo možno ustanovení dříve vydaných zákonů aplikovat na nově vznikající stav. Svazky, které doposud spojovaly vězeňství s resortem ministerstva vnitra, je třeba rozvázat a vhodně nahradit; stejně tak vazby, které z dřívějška pojily Sbor nápravné výchovy se Sborem národní bezpečnosti.