38 poslanců NS - iniciátorů návrhu
zákona o městě Brně, i orgány
města Brna předpokládají, že
navržená zákonná úprava a postavení
a působností Národního výboru
města Brna umožní vytvořit spolehlivé
základy komplexního poznávání
a zvládání rozvojové problematiky
města v zájmu občanů našeho města,
v zájmu celé naší společnosti.
Předpokládáme dále, že realizace
zákona o městě Brně má v sobě
výrazné pozitivní politické aspekty
v tom, že řadu řídicích funkci
z dosavadního jihomoravského KNV bude přibližovat
Národnímu výboru města Brna, jeho
občanům, že se tímto do určité
míry zvýší míra jejich aktivního
vlivu na správě a řízení městských
záležitostí. V této souvislosti je proto
také oprávněně přijetí
zákona o městě Brně chápáno
celou brněnskou veřejností jako uskutečnění
základního demokratizačního požadavku
v duchu pozitivních zásad naší polednové
politiky.
Dovolte mi proto, vážení soudruzi poslanci,
abych předložil z iniciativy 38 poslanců NS,
z pověření ústavně právního
výboru a z pověření výboru
NS pro národní výbory k přijetí
návrh zákona o městě Brně,
k němuž - pro vaši informaci - zaujala kladné
stanovisko jak vláda ČSSR, tak i předsednictvo
ČNR na základě doporučení svých
komisí, a pochopitelně jednoznačné
stanovisko oba naše výbory NS.
Pro vaši informaci návrh zásad zákona
o městě Brně i samotné paragrafované
znění probíhalo v orgánech NS od 16.
května t. r. Předložený návrh
zákona vychází ve svých principech
z platného zákona o národních výborech
a ze zkušeností realizace zákonů o hlavním
městě Praze a zkušeností a realizací
zákona o hl. m. Slovenska Bratislavě. Myslím,
že to také byl tento pozitivní přístup
při tvorbě tohoto zákona, který umožnil,
že v něm jsou zakotveny některé nové
prvky v organizaci jednotné správy města.
Tyto prvky se opírají o zkušenosti již
dříve prováděných zákonů
o hlavních městech Praze a Bratislavě, a
proto také především je tento návrh
zákona aktivně podporován řadou poslanců
NS, kteří mají volební obvody v samotném
území hlavního města Prahy i na Slovensku.
Tímto koncepčním řešením
zákon o městě Brně ve svých
důsledcích umožňuje, a nerozpakujeme
se to opakovat i před tímto fórem tak, jako
jsme tlumočili v předsednictvu NS 3. října,
že tento návrh zákona prakticky otevírá
cestu všem rozhodujícím důležitým
průmyslovým aglomeracím, všem velkým
sídlištním celkům a městům
celé ČSSR.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
závěrem bych chtěli zdůraznit, že
přijetím iniciativního návrhu poslanců
NS - zákona o městě Brně - naše
Národní shromáždění v
tomto složení vytvoří potřebné
legislativní předpoklady pro všestranný
sociální, ekonomický, politický a
kulturní rozvoj druhého největšího
města naší ČSSR - města Brna.
Úspěšná realizace tohoto zákona
bude ovšem odvislá - my si to uvědomujeme,
od nás všech, na iniciativě orgánů
NV města Brna, na odpovědné a úspěšné
naší práci, a to především
říkám na naši vlastní adresu,
a od vzájemných vztahů spolupráce
s orgány ČNR a vlády České
socialistické republiky, a nerozpakuji se říci,
i s dosavadním jihomoravským KNV.
Dovolte mi zároveň, abych tady nejenom jako společný
zpravodaj ústavně právního výboru
a výboru NS pro národní výbory, ale
i jménem městského národního
výboru v Brně, jménem naší delegace
města Brna vyslovil požadavek kladného přijetí
navrhovaného zákona o městě Brně,
jímž nejen vyvrcholí několikaleté
úsilí stranických a státních
orgánů našeho města o řešení
všech těchto otázek, ale jehož prostřednictvím
na základě v současné době
připravovaného statutu města Brna, chceme
vytvářet rámec všestranného rozvoje
našeho města a tím prakticky zvýraznit
ještě více jeho podíl na výstavbě
socialismu v naši společnosti. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. posl.
Vaverkovi za zdůvodnění, které je
zároveň také zpravodajskou zprávou.
Přistupujeme k rozpravě, do které se
přihlásil jako první poslanec Čeněk
Procházka. Uděluji mu slovo.
Posl. Procházka: Vážené Národní
shromáždění, vážení
soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh zpravodaje posl.
s. Oldřicha Vaverky, který odůvodnil a doporučil
k přijetí návrh zákona o městě
Brně.
Přesto, že jsem jedním z předkladatelů
návrhu zákona, dovolte mi říci několik
slov. Přijetím tohoto zákona odstraníme
rozpor, ba neváhám říci, křivdu,
která byla městu Brnu způsobena po r. 1948
likvidací jeho statutárního postavení
a působnosti jeho orgánů.
Zvláštní postavení města Brna
nebylo a není ani v současné době
samoúčelem, nýbrž vyplývá
z jeho významu a společenské funkce, které
již po více než 700 let plní v historii
našich zemí.
Samospráva svobodného města Brna se datuje
od 13. století. Ve svých dějinách
jí bylo Brno zbaveno dvakrát. Poprvé se tak
stalo po roce 1620. Byl to následek porážky
českého odboje proti Habsburkům v bitvě
na Bílé Hoře. K jejímu obnovení
došlo následkem událostí v revolučním
roce 1848, kdy ztrnulá absolutisticko-byrokratická
moc habsburského císařství byla nucena
pod tlakem pokrokových myšlenek a rozhodného
vystoupení jeho porobených národů
ustoupit modernějším zásadám
správy veřejných záležitostí.
Po druhé bylo město Brno zbaveno svého samosprávného
postavení, jak jsem již uvedl, před nedlouhým
časem, kdy následkem uplatnění nesprávných
rovnostářských měřítek
byl necitlivě popřen princip nezbytné diferenciace
mezi historicky se vyvinuvšími městskými
sídelními centry v našich zemích. Lze
proto považovat za klad naší polednové
politice, že respektovala tradici města Brna, jeho
příznivou geografickou polohu ve státě,
skutečnost, že Brno je předním střediskem
výroby, kultury a umění nadoblastního
významu a že přijetím zákona,
který upraví patřičným způsobem
jeho postavení, mu znovu vrátí takovou působnost,
která mu právem náleží.
Pouhý apel na tradice vyvěrající z
minulého vývoje však pro přesvědčivé
zdůvodnění předkládaného
návrhu zákona o městě Brně
nestačí. Po mém soudu je stejně důležité
vzít v potaz i jeho perspektivy. Jak je uvedeno v důvodové
zprávě, je Brno druhým největším
městem v naší republice. Výhled do roku
1980 počítá se zvýšením
počtu jeho obyvatel a dlouhodobá perspektiva jeho
vývoje musí nutně vzít v úvahu,
že v důsledku dalšího rozšiřování
a zintenzivňování všech jeho funkcí
vznikne z Brna aglomerace se 700 000-800 000 obyvateli. Proto
i tyto skutečnosti si vynucují přijetí
předkládaného návrhu zákona
o městě Brně.
Přijetí zákona o městě Brně
- že se tak na tomto zasedání NS stane, jsem
přesvědčen - by samo o sobě nestačilo.
Zákon o městě Brně sice dává
prostor všem jeho orgánům k rozhodování
v zájmu jeho občanů, které tak dostanou
možnost, aby se staly opravdovými orgány lidu.
Bude však v dalším vývoji záležet
na tom, jak vláda a ostatní ústřední
orgány ČSR budou přijatý zákon
respektovat a naplňovat a jak vytvoří orgánům
města nezbytné hmotné podmínky pro
to, aby se opravdu orgány lidu mohly stát. Po mém
soudu - a v tom se mnou budou i ostatní poslanci NS,
kteří byli v Brně zvoleni, jistě souhlasit,
vytvoření těchto podmínek dá
mnoho starostí a vyžádá si mnoho trpělivosti.
Město jako součást Jihomoravského
KNV, který byl v oblasti celé terciální
sféry po několik období ať z jakýchkoli
příčin ekonomicky diskriminován, po
právu očekává zlepšení
a plné pochopení při komplexním řešení
obtíží, které prožívá
a které není schopno svými silami po vyčerpání
všech množností řešit.
V tomto smyslu za občany města Brna apeluji na vládu
ČSR, která bude v nejbližších dnech
konstituována, i na ostatní ústřední
orgány státní správy ČSSR a
ČSR o všestrannou pomoc.
Zákon o městě Brně, jak je předložen,
řeší i vhodným způsobem demokratické
vztahy občanů na jedné straně a Národního
výboru v podobě vydání statutu pro
práci ostatních orgánů NV, na straně
druhé. Tento vztah je základem dobré práce
všech stupňů NV, zárukou toho, že
zvýšené pravomoci, kterou získá
jak NV města Brna, tak také obvodní výbory
na území města, budou tyto orgány
využívat v souladu s potřebami a zájmy
občanů v jednotlivých obvodech.
Domnívám se, že správně na tuto
otázku reaguje návrh zákona ve stati "Působnost
národního výboru města Brna a obvodních
národních výborů", zvláště
paragrafy 12 až 16, které kladou důraz na způsob
práce a vztahů vzájemně.
Tato ustanovení návrhu zákona dávají
obvodním národním výborům možnost
plně vyvíjet veškeré úsilí
k uspokojování potřeb a zájmů
občanů, zkoumat jejich názory, radit se s
nimi o závažných opatřeních a
pozorně se zabývat jejich připomínkami
a náměty.
Je to pochopitelné, neboť práce OBNV je prací
pod přímou, ale i přísnou kontrolou
občanů, a její výsledky, ať kladné
či záporné, se dotýkají veškerého
života obvodu a pociťují je přímo
občané i funkcionáři.
Proto jako poslanec, který byl zvolen ve druhém
brněnském obvodu, chci vyjádřit to
podstatné, co pro práci těchto orgánů
na území města má přinést
zákon a v čem vidí i funkcionáři
OBNV jeho přednosti.
Za prvé, že přijetím zákona dojde
ke konkrétnějšímu rozvíjení
samosprávy v oblasti obvodních národních
výborů a že Národní výbor
města Brna, tak jak to má na mysli návrh
zákona, vytvoří těmto orgánům
přes Statut všechny potřebné podmínky
pro jejich činnost v zájmu občanů.
Za druhé, že rozhodující agenda o veškerých
záležitostech týkající se bezprostředně
občanů, bude svěřena obvodním
NV s plnou pravomocí a zodpovědností, jež
jinak náleží ONV, což je důležité
při dvojstupňovém řízení
na území města v souvislosti s odvolací
agendou.
Za třetí, což považuji za podstatné,
že NV města Brna bude moci rozhodovat ve své
kompetenci o výhledech, koncepčních záměrech
a jiných záležitostech, které svým
rozsahem a významem v tak složité aglomeraci,
jako je město Brno, si plně zasluhují plné
pozornosti tohoto orgánu.
Jsem přesvědčen o tom, že důvěra
občanů k orgánům státní
správy všech stupňů i autorita všech
těchto orgánů u občanů bude
posílena, když právě ty orgány,
které jsou občanům nejblíže,
budou mít možnost uspokojit jejich opravdové
potřeby a zájmy.
V tom je právě smysl a význam zákona
o městě Brně i statutu NV města Brna,
pokud jde o jeho občany. Proto doporučuji návrh
zákona o městě Brně Národnímu
shromáždění k přijetí.
Tím splatíme dluh a odstraníme následky
křivdy, která byla městu Brnu v minulosti
likvidací jeho samosprávného postavení
a zrušením jeho statutu způsobena.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci
Procházkovi. Táži se, zda se ještě
někdo hlásí do rozpravy. Nikdo. Předpokládám,
že soudruh Vaverka už také nemá co říci.
Je tomu tak. (Posl. Vaverka: Ano.) Dobře.
Dám nyní hlasovat. Kdo souhlasí, aby návrh
poslance Vaverky a druhů na vydání zákona
o městě Brně ve znění společné
zprávy výboru ústavně právního
a výboru pro národní výbory byl schválen,
nechť zvedne ruku! (Děje se.) Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování?
Nikdo. Zákon byl odhlasován jednomyslně.
(Potlesk.)
Konstatuji, že zákon o městě Brně
byl Národním shromážděním
ČSSR schválen. Za sebe a za nás všechny
blahopřeji Brněnským k tomuto zákonu,
k tomuto jejich brněnskému zákonu, který
přispěje k dalšímu rozkvětu a
rozvoji starobylého a historického města
Moravy Brna. Když už gratuluji, tož vzpomínám
i včerejšího našeho rozhodnutí
o zřízení Vysoké veterinární
škole v Brně. Myslím, že Brněnští
dostali od našeho Národního shromáždění
k vánocům dobrý dar. (Potlesk.)
Ještě se k malé poznámce přihlásil
s. posl. Vaverka.
Zpravodaj posl. Vaverka: Vážené soudružky
a soudruzi, dovolte mi, abych opravdu upřímně
a ze srdce poděkoval Národnímu shromáždění
za přijetí zákona o městě Brně
už také proto, jak podtrhl poslanec Procházka
ve svém vystoupení, že tu jde o některé
historické aspekty. A tu bych prosil, že se nějaký
šotek objevil v důvodové zprávě,
že letos totiž v lednu tomu je právě 750
let, co město Brno obdrželo první privilegia
od tehdejšího krále Václava. Čili
máme důvod k radosti nejenom u příležitosti
50. výročí vzniku republiky, ale zároveň
tu máme 750. výročí udělení
těchto privilegií. A tu mi dovolte, abych poděkovali
nejen vám, ale abych poděkoval z tohoto místa
všem těm neznámým pracovníkům
národního výboru města Brna, kteří
se podíleli na přípravě tohoto zákona,
abych poděkoval iniciativě poslanců, abych
poděkoval našim výborům Národního
shromáždění, a to už proto, že
tento zákon si musel prodělat v orgánech
Národního shromáždění
také určité martyrium. My jsme proto rádi
a vděčni, že nám zadarmo nic nespadlo
z nebe.
Dovoluji si ujistit naše Národní shromáždění,
že si tohoto zákona budeme nejen vážit,
ale budeme opravdu jej svou každodenní prací
naplňovat.
Dovolte mi ještě, soudružky a soudruzi poslanci,
abych z pověření delegace města Brna
pozval k nám do Brna delegaci Národního shromáždění,
delegaci naší československé vlády,
delegaci České národní rady, delegaci
české a slovenské vlády. Myslíme,
že tu jde o velký politický kapitál
a že to především byli také komunističtí
poslanci, kteří zde velmi přispěli
a že by bylo správné vhodnou formou tento zákon
odevzdat brněnské veřejnosti.
Prosím, aby takto toto pozvání bylo chápáno
a už předem se těšíme na návstěvu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Děkuji za pozvání.
Myslím, že bude možno vyhovět.
Přerušuji nyní jednání na 1 1/2
hodiny.
Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi
poslanci, vážené Národní shromáždění,
přistupujeme k dalšímu bodu našeho jednání,
kterým je
16. Vládní návrh zákona, jímž
se mění a doplňuje zákon č.
59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody
(tisk 203) a společná zpráva výborů
ústavně právního a branného
a bezpečnostního.
Návrh odůvodní ministr spravedlnosti dr.
Kučera, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dr. Kučera: Vážené Národní
shromážděni, vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí
svobody, má vytvořit zákonný podklad
pro převedení správy nápravně
výchovných ústavů, v nichž se
vykonává trest odnětí svobody, správy
věznic, v nichž se vykonává vazba, jakož
pro převedení Sboru nápravné výchovy,
který obstarává službu v těchto
ústavech, z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva
spravedlnosti.
Jde o jedno z opatření určených k
prohloubení institucionálních záruk
důsledného dodržování socialistické
zákonnosti a respektování občanských
práv v oblasti trestního soudnictví, pokud
totiž jde o výkon odsuzujících rozsudků
trestních soudů. Požadavek uplatňovaný
v posledních letech naší vědou i praxí,
aby v rámci zvýšení těchto záruk
byl výkon vazby a výkon trestu odnětí
svobody oddělen od činnosti bezpečnostních
orgánů a aby vězeňství bylo
převedeno do resortu ministerstva spravedlnosti, byl pojat
do programového prohlášení vlády,
jež Národní shromáždění
schválilo počátkem května tohoto roku.
Předložením osnovy plní tedy vláda
jeden z bodů tohoto svého programového prohlášení.
Přes určité zpoždění,
k němuž došlo při přípravě
a projednávání tohoto zákona, je v
podstatných bodech připravena jeho realizace, a
to ke dni 1. ledna 1969, jak bylo původně plánováno.
Osnova byla vypracována na podkladě zásad
schválených ústavně právním
výborem Národního shromáždění
dne 11. června 1968 a branným a bezpečnostním
výborem Národního shromáždění
dne 9. července 1968. Podle doporučení výborů
byla osnova ve svém paragrafovaném znění
projednána - před předložením
vládě - také přímo se zástupci
většího počtu útvarů Sboru
nápravné výchovy. Při tomto projednání
se podařilo rozptýlit určitá nedorozumění
a určité obavy, které ve stadiu příprav
zákona negativně ovlivňovaly postoj příslušníků
Sboru nápravné výchovy k zamýšlené
změně. Sám jsem se s některými
náčelníky tohoto sboru setkal a v diskusi
si sporné otázky vyjasnil. I v tomto směru
tedy je dnes situace vyjasněna.
Novela, tak jak je předložena Národnímu
shromáždění, má omezený,
v podstatě jen organizační a z hlediska časového
výhledu dočasný charakter. Neklade si za
cíl upravovat v základu nově způsob
výkonu trestu odnětí svobody a měnit
tedy už nyní zákon o výkonu trestu odnětí
svobody po věcné stránce. Omezuje se na nejnutnější
změny a doplňky, které jsou nezbytné,
aby bylo možno realizovat přechod správy těchto
ústavů do resortu ministerstva spravedlnosti a aby
bylo možno ustanovení dříve vydaných
zákonů aplikovat na nově vznikající
stav. Svazky, které doposud spojovaly vězeňství
s resortem ministerstva vnitra, je třeba rozvázat
a vhodně nahradit; stejně tak vazby, které
z dřívějška pojily Sbor nápravné
výchovy se Sborem národní bezpečnosti.