Smyslem převodu nápravně výchovných ústavů, věznic a Sboru nápravné výchovy do resortu ministerstva či ministerstev spravedlnosti nemá přirozeně v konečné fázi být jen organizační změna, změna v podřízenosti. To je jen prvý nezbytný krok, na který musejí, a podle našeho záměru budou navazovat další opatření zaměřená na zvyšování efektivity výkonu trestu a na větší úspěšnost boje proti kriminalitě. Jde nám všem nepochybně o to, vybudovat opravdu moderní systém vězeňství, který by odpovídal po všech stránkách socialistickým, demokratickým a humanistickým základům naší společnosti. Jde o vybudování systému, který by co nejdokonaleji zaručoval převýchovu a resocializaci osob, jež se provinily na zájmech společnosti spácháním trestných činů a jež byly za to soudem v trestním řízení zákonu potrestány.

Jsme si však vědomi toho, že zásadní změny v systému vězeňství nelze provádět bez potřebné přípravy, bez předběžných průzkumů a důkladného hodnocení zkušeností, bez předchozí diskuse v odborných kruzích i v širší veřejnosti. Otázka úpravy výkonu trestu odnětí svobody je jen částí celého komplexu otázek úpravy trestního práva a vůbec trestně právních vztahů v naší společnosti. S přezkoumáním úpravy těchto vztahů a s rozsáhlejšími úpravami na tom založenými počítáme v průběhu několika příštích let. V tomto rámci bude, jak předpokládáme, nově upraven zákonem i výkon soudních trestů. Počítáme s tím, že v této souvislosti bude samostatným zákonem komplexně upraveno i postavení Sboru nápravné výchovy a jeho příslušníků.

Novela se proto omezuje na to, aby vyjádřila samostatně ta práva a ty povinnosti příslušníků Sboru nápravné výchovy, které podle dosavadního stavu byly odvozovány ze zákona č. 70/1965 Sb. o Sboru národní bezpečnosti. Při respektování odchylného poslání a úkolů Sboru nápravné výchovy novela zachovává tento sbor jako ozbrojený, vojensky organizovaný a vojenskému soudnictví podrobený sbor i při jeho podřízení ministru či ministrům spravedlnosti. V postavení příslušníků tohoto sboru, a zejména v materiálním a jiném jejich zabezpečení, nemá dojít k žádnému znevýhodnění. To osnova výslovně zdůrazňuje.

Dohoda s ministerstvem vnitra, která byla připravena v rámci delimitace, pamatuje i na některé další požadavky příslušníků Sboru, zejména pokud jde o možnosti převodu a pokud jde o některé výhody na úseku zdravotní péče, možnosti rekreace apod.

Tolik jsem chtěl říci, vážené Národní shromáždění, ve stručnosti k předložené vládní osnově, jejíž projednání a schválení vláda navrhuje.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji ministru Kučerovi a prosím zpravodaje posl. dr. Hrabala, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Hrabal: Vážené Národní shromáždění, byl jsem pověřen ústavním výborem Národního shromáždění, abych jako společný zpravodaj vyjádřil názor výboru ústavně právního, branného a bezpečnostního k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/65 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody. Mohu především konstatovat, že tento vládní návrh byl ve formě zásad i v paragrafovém znění projednáván v obou výborech a ve formě zásad i v komisi pro kontrolu výkonu trestu odnětí svobody. Při projednávání návrhu zásad tohoto zákona bylo přihlédnuto k požadavkům Sboru nápravné výchovy uplatněným v jeho akčním programu a předneseným osobně při společném zasedání obou parlamentních výborů. Těmto požadavkům bylo možno vyhovět již v předloženém návrhu zákona, pokud příslušníci Sboru nápravné výchovy vznesli některé požadavky směřující k tomu, aby jim byla zachována určitá oprávnění, postavení i výhody ostatních ozbrojených složek a aby byla v zákoně zaručena jejich existenční jistota i celistvost Sboru při vyjmutí z působnosti ministerstva vnitra. Nebylo však možno vyhovět současně uplatněným požadavkům Sboru nápravné výchovy, aby totiž tento Sbor nebyl podřízen žádnému členu vlády, aby zůstal samostatným a byl jen rozpočtově přidružen ministerstvu práce a sociálních věcí. Od těchto původních požadavků bylo v průběhu dalšího přímého jednání ministra spravedlnosti se zástupci Sboru nápravné výchovy upuštěno. V současné době ve smyslu dohodnutých opatření mezi ministerstvy vnitra a spravedlnosti probíhá ve Sboru nápravné výchovy rozhodování jednotlivých příslušníků, zda setrvají ve Sboru nápravné výchovy, nebo přejdou služebně ke Sboru národní bezpečnosti. Tento proces bude ukončen koncem příštího roku. Lze tedy na rozdíl od jiných - na tomto zasedání projednávaných zákonů - konstatovat dobrou přípravu navrhované novely.

Převod dohodnutých zásad tohoto zákona od paragrafovaného znění nepůsobil v podstatě žádné potíže z hlediska legislativní techniky a šlo jen o novelizaci některých ustanoveni oddílu 13 tohoto zákona, tedy prakticky o novou úpravu § 61 až 63 zákona č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody. Do těchto ustanovení se promítá změna podřízenosti Sboru nápravné výchovy z ministerstva vnitra na ministerstvo spravedlnosti, a to ve vztahu k věcné pracovní náplni Sboru, to je k zajištění výkonu trestu odnětí svobody i výkonu vazby. Nově je do nového návrhu novely promítnuta zásada, že Sbor nápravné výchovy vykonává ostrahu a správu též v ústavech, v nichž se vykonává vazba, že příslušníci Sboru mají práva a povinnosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

Povinnosti příslušníků Sboru nápravné výchovy jsou v návrhu zákona nově upraveny, takže vedle obecné povinnosti dodržování všech zákonů je podtržena povinnost při výkonu služby zachovávat požadavky lidské a občanské důstojnosti, dbát dobrého jména a cti příslušníků sboru. Základní povinností a úkolem Sboru však je, aby výkon trestu odnětí svobody se kladně nebo příznivě promítl do dalšího života odsouzených, aby zmizely jejich nesprávné návyky, a naopak, aby byly rozvíjeny kladné morální prvky osobnosti potrestaných. Výkon trestu odnětí svobody nesmí být pro odsouzené školou k další kriminalitě, často se stupňující a pro společnost nebezpečnou. Naopak, je nutno dosáhnout výkonem trestu odnětí svobody takového morálního a psychologického účinku na potrestané, aby budoucí recidiva byla vyloučena. Jde podle mého názoru o úkol velmi obtížný a domnívám se, že je pro nás těžší tím, že v posledních desetiletích nedošlo ve vězeňství k širšímu uplatnění vědeckých metod a také poznatky Výzkumného ústavu pedologického nebyly v našich zemích šířeji aplikovány. V příštích letech bude nutno ve vězeňství především přesně zjišťovat příčiny narušení každé odsouzené osoby, příčinu asociálního postoje a s přihlédnutím k povahovému založení hledat nejvhodnější metody v nápravně výchovné práci. Bude proto nutným zcela diferencovaný přistup ke každému jednotlivci, často i péče lékaře psychiatra při uplatňování protialkoholní léčby, nebo tenkrát, jestliže u odsouzených budou zjištěny známky určité duševní poruchy. U některých odsouzených půjde o to, aby byl vypěstován kladný vztah k práci, k občanské společnosti, aby bylo umožněno získání odborné kvalifikace a aby zcela nově byla upravena péče o osoby z výkonu trestu odnětí svobody propuštěné, tedy celý resocializační proces.

Měl jsem možnost jako člen komise pro kontrolu trestů odnětí svobody navštívit více věznic a při té příležitosti také hovořit s mnoha příslušníky Sboru nápravné výchovy. U některých jsem viděl zanícení a zápal pro jejich práci nebo radost z dobrého průběhu převýchovy. Někdy však je lhostejnost anebo zklamání. Uvědomil jsem si totiž, že jde o práci skutečně obtížnou, kterou, pokud jde o výchovné pracovníky, mohou dělat jen lidé, kteří se tomuto povolání věnují z celé duše. Uvědomil jsem si, že většina z nich tráví dobrovolně téměř polovinu svého života společně s odsouzenými ve věznicích, že se pohybují často ve společnosti osob nebezpečných, asociálních nebo jinak vyšinutých. Nejde tedy v žádném případě o službu příjemnou nebo snadnou. Jsem si vědom také toho, že Sbor nápravné výchovy slevuje a není bez nedostatků, na které jsme často jako členové komise pro kontrolu výkonu trestu odnětí svobody poukazovali ve svých zprávách.

Domnívám se, že v budoucnu bude nutno organizačně posílit výchovnou složku Sboru nápravné výchovy o další vysoce kvalifikované pracovníky z oboru pedagogie, psychologie, sociologie nebo jiné další odborníky, jejichž práce je přímo nebo nepřímo svázána s vězeňstvím a postpeditární péčí.

Změny, které jsou navrhovány ve společné zprávě výboru ústavně právního a branného a bezpečnostního v bodech 1-8 a 10-12, vyplývající ze skutečnosti, že z ústavního zákona o československé federaci č. 143/1968 Sb. neplyne, zda ve vládě České a Slovenské socialistické republiky bude zřízeno ministerstvo spravedlnosti. Proto bylo nutno slova "ministerstvo spravedlnosti" nahradit obecnou formulací téhož významu.

V závěru mé zprávy nutno uvést, že převod Sboru nápravné výchovy do pravomoci ministra spravedlnosti si nevyžaduje nové finanční náklady ani pracovníky a že pouhým administrativním převedením finančních prostředků a pracovníků bude zákon realizován. Od 1. ledna 1969 nebude federální ministerstvo spravedlnosti pro celou Československou socialistickou republiku a jeho úkoly ve smyslu tohoto zákona převezmou ministři České a Slovenské socialistické republiky, kteří budou vykonávat státní soudní správu.

Doporučuji jménem ústavně právního výboru i výboru branného a bezpečnostního, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, byl schválen ve smyslu společné zprávy - tisk č. 242.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji zprav. posl. dr. Hrabalovi za jeho zprávu.

Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy k návrhu zákona? (Nikdo se nehlásí.) Nikdo. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění společné zprávy výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního, byl schválen, ať zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Konstatuji, že zákon, jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody, byl Národním shromážděním ČSSR schválen.

Přistupujeme k dalšímu bodu dnešního pořadu, kterým jsou

17. Návrhy ministra spravedlnosti - v dohodě s ministrem národní obrany - a ústředního výboru Národní fronty

- na volby soudců zvláštních senátů pro Nejvyšší soud a pro krajské soudy v českých krajích a na volbu soudce zvláštního kárného senátu,

- na volby soudců zvláštního senátu pro Nejvyšší soud a pro vyšší vojenský soud a

- na zproštění funkcí soudců Nejvyššího soudu a soudců vojenských soudů.

Doporučuji, aby všechny tyto tři návrhy, které máme před sebou, odůvodnil ministr spravedlnosti dr. Kučera najednou a abychom také rozpravu k těmto bodům provedli společně. Hlasování provedeme ke každému návrhu zvlášť.

Táži se, zda má někdo jiný návrh, než který jsem přednesl? (Jiné návrhy nebyly.) Není tomu tak. Mohu tedy považovat návrh za schválený.

Můžeme přistoupit k projednávání. Prosím znovu ministra spravedlnosti s. dr. Kučeru, aby se ujal slova.

Ministr dr. Kučera:

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, k předloženým návrhům, které jsem podal v dohodě s ministrem národní obrany a Ústředním výborem Národní fronty a které byly zařazeny pod bodem 17. programu tohoto plenárního zasedání, dovolte, abych uvedl souhrnně některé zásadní skutečnosti, z nichž tyto návrhy vycházejí:

Přihlížím přitom k tomu, že předložené materiály vám byly včas dány písemně k dispozici a že jste se s nimi mohli seznámit ještě před tímto zasedáním, jak ukázalo jejich projednávání v komisi Národního shromáždění pro dozor nad rehabilitací a v ústavně právním výboru Národního shromáždění. Návrh na volbu soudců zvláštních senátů pro Nejvyšší soud, vyšší vojenský soud a pro krajské soudy v českých krajích navazuje na volby těchto soudců konané 13. září 1968, a je tedy v podstatě druhou etapou těchto voleb.

Do zvláštních senátů krajských soudů v českých krajích bylo v první etapě zvoleno 57 soudců, kteří složili předepsaný slib a krátce po volbě se ujali svých funkcí. Nyní navrhujeme doplnit uvedený počet o dalších 30 soudců, takže průzkumné řízení podle zákona o soudní rehabilitaci by prováděly kompletní senáty. Navrhovaný počet soudců vychází z dosavadního vývoje rehabilitační agendy a z jejího dalšího předpokládaného vzrůstu. V podrobnostech odkazuji na statistické přehledy, které jsou součástí písemného návrhu.

Počet soudců zvláštních senátů Nejvyššího soudu je třeba doplnit o jednoho soudce pro slovenský senát a o 4 soudce pro úsek vojenského soudnictví. Zvláštní senáty vyššího vojenského soudu v Přibrami navrhujeme doplnit o 2 soudce.

Do zvláštního kárného senátu zřízeného podle zákona o soudní rehabilitaci k posouzení odpovědnosti soudců, kteří rozhodovali v procesech přezkoumávaných podle zákona č. 82/1968 Sb., je navrhována volba jednoho soudce, aby celkový počet členů tohoto senátu dosáhl 12. Těžiště pro činnost tohoto orgánu je v provádění zákona o soudní rehabilitaci, který ukládá v § 42 zvláštním senátům, aby upozorňovaly na své poznatky, týkající se účasti na vzniku nezákonností - tedy odpovědnosti pracovníků, kteří v původním řízení porušili hrubým způsobem své povinnosti. Pro úplnost své informace bych chtěl dodat, že zákon o soudní rehabilitaci se počíná realizovat i v této jeho druhé funkci, neboť krátce před tímto dnešním zasedáním jsem byl ve smyslu § 42 odst. 1 zák. upozorněn příslušným soudním senátem na odpovědnost několika pracovníků, kteří v původním soudním řízení porušili hrubým způsobem své povinnosti. l tento prvý podnět však podtrhuje oprávněnost mých obecných závěrů, že celkově půjde jen o malý počet soudců, jichž by se řízení před zvláštním kárným senátem mohlo týkat, neboť naprostá většina pracovníků, kteří se podíleli na deformacích, již z resortu postupně odešli.

Výběr kandidátů vycházel důsledně ze stejných hledisek, s nimiž jsem vás seznámil v I. etapě voleb tak, aby do soudcovských funkcí byli zvoleni skutečně nejvhodnější kandidáti, kteří se nepodíleli na deformacích padesátých let a kteří v důsledku svých odborných i občansky morálních kvalit jsou zárukou toho, že zákon bude uplatněn tak, jak měl zákonodárce na mysli. V podrobnostech opět odkazuji na zpracované hodnocení kandidátů, které je podloženo spisovými materiály, které ministerstvo spravedlnosti pro účely voleb zajišťovalo.

Všichni navrhovaní kandidáti tedy splňují předpoklady pro volbu ve smyslu ústavního zákona č. 81/1968 Sb.

Návrh na zproštění dr. Sedláčka z funkce soudce Nejvyššího soudu a podplukovníka dr. Himmera a kapitána dr. Vikdo z funkcí soudců z povolání vojenských soudů je řádně doložen osobními žádostmi jmenovaných soudců o zproštění dosavadních funkcí ze závažných osobních důvodů. Po přezkoumání těchto důvodů doporučuji předloženým žádostem vyhovět.

Předloženou zprávou o stavu provádění zákona o soudní rehabilitaci plním požadavek poslanců, který vyvstal v souvislosti s přijetím zákona o soudní rehabilitaci, aby byli průběžně informováni o jeho praktickém uskutečňování. Zpráva vás, soudruzi poslanci, podrobně seznamuje s celým komplexem otázek, které bylo třeba řešit v souvislosti s prováděním zákona o soudní rehabilitaci. Jestliže jsou ve zprávě uvedeny již konkrétní výsledky rozhodování zvláštních senátů - a já osobně se domnívám, že jsou to nemalé výsledky - pak za těmito číselnými údaji jako společný jmenovatel stojí organizátorská práce celého resortu a jeho poctivá snaha obnovit důvěru ve spravedlnost. Dosavadní průběh rehabilitačního řízení přesvědčivě dokazuje oprávněnost a společenskou nutnost přijatého zákona o soudní rehabilitaci. Jsme si vědomi toho, že naši občané spojují otázky rehabilitace i se zárukami své právní jistoty. To nás také zavazuje k tomu, abychom důsledně pokračovali v provádění zákona o soudní rehabilitaci v souladu se zásadami akčního programu komunistické strany Československa, které spočívají v důsledném zaručení základních občanských práv a svobod, v dodržování socialistické zákonnosti a v rehabilitaci neprávem postižených občanů.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. ministru Kučerovi. Prosím, kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo. Přistoupíme proto k hlasování. Kdo souhlasí, aby členy zvláštních senátů pro Nejvyšší soud a pro krajské soudy v českých krajích a členem zvláštního kárného senátu byli zvoleni soudci podle předloženého návrhu ministra spravedlnosti a ústředního výboru Národní fronty, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasováni? (Nikdo.) Děkuji.

Konstatuji, že Národní shromáždění ČSSR zvolilo na návrh ministra spravedlnosti a ústředního výboru Národní fronty podle ústavního zákona č. 81/1968 Sb. a zákona č. 82/1968 Sb. soudce zvláštních senátů pro Nejvyšší soud a pro krajské soudy v českých krajích a soudce zvláštního kárného senátu.

Dávám hlasovat o další volbě. Kdo souhlasí, aby podle předloženého návrhu ministerstva spravedlnosti byli zvoleni soudci zvláštního senátu pro Nejvyšší soud a pro vyšší vojenský soud, ať zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Děkuji.