Konstatuji, že NS ČSSR zvolilo na návrh ministra spravedlnosti podle ústavního zákona č. 81/1968 Sb. a zákona č. 82/1968 Sb. soudce zvláštního senátu pro Nejvyšší soud a pro vyšší vojenský soud.

Sděluji, že slib zvolených soudců bude proveden dne 21. prosince 1968.

Dávám hlasovat o posledním návrhu. Kdo souhlasí, aby podle předloženého návrhu ministra spravedlnosti byli zproštěni svých funkcí soudce Nejvyššího soudu a soudcové vojenských soudů, ať zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Konstatuji, že NS ČSSR na návrh ministra spravedlnosti podle § 52 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č. 36/1964 Sb. zprostilo funkcí soudce Nejvyššího soudu a soudce vojenských soudů.

Dovolte mi, abych v této souvislosti poděkoval ministru spravedlnosti a jeho resortu i Národní frontě za zpracování a předložení návrhu tohoto zákona.

Vážené Národní shromáždění, vážení hosté, otázky, které jsme měli zařazeny na pořad dnešního jednání, byly vyčerpány. Dávám však v úvahu, zda bychom ještě dnes neměli dále projednat návrh, který podle původního programu jsme měli projednávat zítra, a to vládní návrh, kterým se předkládají NS ČSSR k souhlasu Všeobecné podmínky pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP a dále zprávu předsednictva NS o činnosti předsednictva a výborů NS, kterou jste dostali písemně.

Nakonec našeho dnešního jednání bychom chtěli umožnit poslancům, pokud mají takový záměr, aby přednesli interpelace a případně přítomní ministři by mohli na některé odpovědět.

Právě jsem informován, že je na cestě po návratu ze zahraničí úřadující náměstek ministra zahraničních věcí soudruh Pleskot, takže bychom mohli popřípadě ještě dnes projednat vládní návrh, kterým se předkládá NS ČSSR k souhlasu dohoda o pomoci a návratu kosmonautů, o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru.

Soudružky a soudruzi, v té souvislosti chci říci, že zbývající program tohoto posledního plenárního zasedání NS jsou smlouvy, které na pořadu máme a které podle našeho společného rozhodnutí byly zařazeny na zítřejší den. V tom směru také byly vyrozuměny zastupitelské úřady příslušných zemí. Pokud o tyto otázky jde, nelze je přesunout ze zítřejšího dne na den dnešní, neboť je třeba, abychom právě při tomto posledním našem zasedání zachovali důstojnost k projednávaným problémům, o kterých jsme se sami rozhodli. Tedy smlouvy až zítra. Změnit se to nedá. Mám za to, že všichni uznáte, že jinak postupovat nemůžeme.

Nyní bych kladl otázku, zda souhlasíte, abychom dnes ještě ty čtyři body, které jsem jmenoval, projednali, třebaže podle programu bychom je měli projednat zítra. Ptám se, zda souhlasíte. (Hlasy: Ano.) Ano. Kdo je proti? Nikdo. Jsme dohodnuti a mohli bychom postupovat tak, že bychom jako další bod dali - jestli soudruzi ministři jsou přítomni

18. Vládní návrh, kterým se předkládají k souhlasu Všeobecné podmínky pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP.

Výklad k tomu podá ministr zahraničního obchodu ing. Václav Valeš. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr ing. Valeš: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda předkládá NS mnohostranné mezinárodní ujednání, které bylo vypracováno ve formě doporučení orgánu RVHP, a to Stálé komise RVHP pro zahraniční obchod. Předmětem tohoto doporučení je uvedení v platnost Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP.

Obdobným ujednáním o Všeobecných podmínkách je Československo vázáno již od roku 1958, kdy bylo rovněž přijato doporučení o uvedení v platnost Všeobecných podmínek pro dodávky zboží. Jejich text byl nyní novelizován, přičemž byla zařazena ustanovení, k jejichž uvedení v platnost v ČSSR je třeba souhlasu NS a ratifikace presidenta republiky.

Všeobecné podmínky RVHP jsou standardními dodacími podmínkami, jaké jsou známy ve světovém obchodě. Ve světě existuje takových standardních dodacích podmínek velké množství, především jako různé podnikové podmínky nebo jako vzory doporučené mezinárodními organizacemi. V poválečném období se dokonce ujala podobného úkolu i Evropská hospodářská komise Organizace Spojených národů. Na rozdíl od těchto podmínek jsou však Všeobecné podmínky RVHP závazným dokumentem dohodnutým mezi státy v rámci RVHP; jsou přijímány jako doporučení, v němž se členské státy zavazují uvést je v platnost a zařídit, že všechny kontrakty na dodávky zboží mezi organizacemi členských států se budou uzavírat na jejich základě.

Aby mohl být tento závazek splněn, je třeba projednat přijaté doporučení stejným způsobem jako mezinárodní smlouvu. Tím bude dosaženo, že Všeobecné podmínky se stanou součástí československého právního řádu a při kontraktaci československých organizací s podniky členských států RVHP budou mít přednost před československými vnitrostátními předpisy.

Všeobecné podmínky jsou praktickou pomůckou usnadňující kontraktaci v zahraničním obchodě. V praxi se osvědčily a oceňují je všechny členské země Rady vzájemné hospodářské pomoci, neboť sjednocují obchodní praxi.

Ve všech zásadách těchto Všeobecných podmínek je právní úprava kontraktní praxe v souladu se světovými usancemi. Celkově je možno považovat Všeobecné podmínky za výhodné. Obsahují řadu ustanovení, která jsou na prospěch našemu vývozu, zejména strojírenskému. Předpokládané Všeobecné podmínky berou v úvahu současné tendence projevující se v naší ekonomice. Dávají ovšem rovněž možnosti smluvním stranám upravit své poměry v kontraktu podle konkrétní situace v daném obchodním případě.

Ze všech těchto důvodů navrhuji, aby se v dosavadní praxi ve vzájemném obchodě mezi členskými státy RVHP, založené na Všeobecných podmínkách RVHP, pokračovalo.

Navrhuji jménem vlády, aby Národní shromáždění předložený vládní návrh, kterým se předkládají k souhlasu Všeobecné podmínky pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP, schválilo.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji za zprávu ministru Valešovi.

Prosím zpravodaje posl. Slobodu, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. ing. Sloboda: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, Československá socialistická republika je od roku 1958 viazané doporučením orgánu Rady vzájomné hospodárskej pomoci, stálej komisie pre zahraničný obchod, dodržovať pri uzatváraní kontraktov na dodávky tovarov s členskými štátmi Všeobecné podmienky dohodnuté v rámci RVHP a doporučené používať.

Tieto Všeobecné podmienky pre dodávky tovarov z roku 1958 boli teraz novelizované. Novelizácia bola zjednaná opäť vo forme doporučenia Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, ktoré bolo prijaté všetkými členskými štátmi, t. j. Bulharskou ľudovou republikou, Maďarskou ľudovou republikou, Mongolskou ľudovou republikou, Nemeckou demokratickou republikou, Poľskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou, Sovietskym zväzom a Československou socialistickou republikou.

Doporučenie RVHP i text Všeobecných podmienok zaväzuje Československú socialistickú republiku k tomu, že zariadi, aby všetky kontrakty na dodávky tovarov uzavierané medzi československými podnikmi a organizáciami zahraničného obchodu členských štátov sa riadili Všeobecnými podmienkami. Text týchto Všeobecných podmienok sa v niektorých ustanoveniach líši od československých zákonov. Aby mohol byť text záväzný pre československé subjekty poverené činnosťou v zahraničnom obchode, je potrebný súhlas Národného zhromaždenia v zmysle článku 42 Ústavy ČSSR a potom bude predložený k ratifikácii prezidentovi republiky.

Vláda ČSSR sa preto obracia s návrhom, aby Národné zhromaždenie pred ratifikáciou prezidentom republiky vyslovilo súhlas so Všeobecnými podmienkami pre dodávky tovarov medzi organizáciami členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.

Návrh prerokovali dňa 27. novembra výbor pre plán a rozpočet a výbor zahraničný a dňa 10. decembra výbor ústavnoprávny. Uvedené výbory doporučujú vládny návrh schváliť. Ako spravodajca tento ich návrh tlmočím. V súlade so závermi, ktoré prijali na svojich rokovaniach výbor ústavnoprávny, výbor zahraničný a výbor pre plán a rozpočet, navrhujem, aby Národné zhromaždenie vyslovilo so Všeobecnými podmienkami súhlas, tak ako je to uvedené v správe ústavnoprávneho výboru.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci Slobodovi. Ptám se, zda se někdo hlásí k tomuto bodu do rozpravy? (Nikdo se nehlásí.)

Není tomu tak.

Dám hlasovat. Kdo je pro, aby Národní shromáždění Československé socialistické republiky podle čl. 42 Ústavy vyslovilo před ratifikací presidentem republiky souhlas se Všeobecnými podmínkami pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci, ať zvedne ruku! (Děje se.)

Kdo je proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že Národní shromáždění Československé socialistické republiky vyslovilo souhlas se Všeobecnými podmínkami pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, kterým je

19. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru, podepsaná v Londýně, v Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna 1968 (tisk 190) a společná zpráva výborů ústavně právního a zahraničního.

Návrh odůvodní úřadující zástupce ministra zahraničních věcí Václav Pleskot. Prosím ho, aby se ujal slova.

Úřadující zástupce ministra Pleskot: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, vláda předkládá Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu text Dohody o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru. Dohoda byla - jak zmíněno - podepsána československými velvyslanci v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna letošního roku.

Návrh Dohody byl vypracován na půdě OSN jmenovitě v právním podvýboru Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru, za aktivní spoluúčasti Československa, které je členem tohoto orgánu. Návrh textu Dohody byl předložen loňskému zasedání Valného shromáždění OSN, které text Dohody rezoluci č. 2345 jednomyslně schválilo a vyzvalo státy, aby k Dohodě přistoupily.

Předloženou Dohodu podepsalo zatím 75 států. Dohoda vstoupila v platnost dne 3. prosince t. r. po té, co ji ratifikovaly Sovětský svaz, Spojené státy a Velká Británie a uložily ratifikační listinu. Kromě těchto zemí Dohodu dále ratifikovaly rovněž lrská republika a Nepál.

Na vypracováni Dohody měly především zájem obě kosmické velmoci - SSSR a USA - v souvislosti se svými programy průzkumu kosmického prostoru, v nichž se počítá i v budoucnu s vysíláním předmětů s lidskou posádkou. Tragické události, k nimž došlo v roce 1967 při plnění těchto programů naléhavost uzavření Dohody jen zdůraznily. Sovětský svaz původně doporučoval, aby byla přednostně uzavřena dohoda upravující pouze poskytování pomoci lidským posádkám a souhrn problémů týkajících se navrácení předmětů vypuštěných do kosmu byl upraven další, samostatnou smlouvou. USA a většina západních zemí s tímto pojetím nesouhlasily a požadovaly, aby obě otázky byly upraveny jedním dokumentem.

Dohoda vychází v prvé řadě ze zásad lidskosti, z humánního požadavku poskytnout urychleně kosmonautům potřebnou pomoc v případě jejich katastrofy nebo jiné tragické události, jíž by byly ohroženy jejich životy či zdraví. Tento základní koncept vychází ze všeobecného uznání, kterého se dostává kosmickým velmocem za jejich činnost při průzkumu kosmického prostoru, jehož výsledky obohacují poznání a zkušenosti celého lidstva. Dohoda, vzhledem ke svému základnímu poslání, nerozlišuje mezi činností výlučně mírovou a akcemi, v nichž mohou převládat výzkumné úkoly vojenského charakteru. Vedle poskytnutí pomoci lidské posádce předpokládá Dohoda i navrácení kosmické lodi nebo jejích části státu, který kosmický objekt s lidskou posádkou do kosmického prostoru vyslal. Dohoda, zejména v čl. 2 a čl. 5 odst. 2 velmi vhodným způsobem spojuje požadavek poskytnutí pomoci ohrožené posádce a vrácení předmětů s principem suverenity státu, na jehož území k nehodě došlo.

Vláda rozhodla, aby Dohoda byla předložena Národnímu shromáždění především pro její ojedinělost a obecně politický význam v oblasti nově vznikajícího mezinárodního kosmického práva. Je podrobnějším rozpracováním zásady vyjádřena v již námi ratifikované Smlouvě o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a ostatních nebeských těles. V současné době se v orgánech OSN projednává návrh další dohody, která má upravovat odpovědnost za škody způsobené činností v kosmickém prostoru. Poslední jednání o této další dohodě proběhlo v červnu letošního roku v Ženevě. Bohužel se zatím nepodařilo vyhovět požadavku rezoluce loňského zasedání Valného shromáždění, aby tato dohoda byla připravena pro jeho letošní zasedání. V jednání se nepodařilo překlenout některá rozdílná stanoviska mezi jednotlivými členy podvýboru a bude třeba rozpory a možnosti jejich vyřešení dále studovat. Zdá se, že na rozdíl od Dohody o pomoci kosmonautům kosmické velmoci na urychlené sjednání dohody o odpovědnosti za škody nenaléhají, neboť to budou ony, které se ocitnou v pozici odpovědného dlužníka. S tímto stavem nejsou spokojeny některé, především rozvojové země a některé z nich - např. lndie a Brazílie - prohlásily, že nepřistoupí k Dohodě o pomoci kosmonautům, dokud nebude sjednána dohoda o odpovědnosti za škody.

Vláda doporučuje Národnímu shromáždění, aby s předloženou Dohodou o pomoci kosmonautům vyjádřilo souhlas především pro její vysoce humanitní poslání. Samozřejmě si všichni přejeme, aby v pronikání do kosmického prostoru bylo dosahováno dalších pozitivních úspěchů a abychom ustanovení předložené Dohody v praxi nemuseli nikdy použít.

Všechny tři právní dokumenty - Smlouva o zásadách činnosti státu v kosmu, předkládaná Dohoda o pomoci kosmonautům a připravovaná dohoda o odpovědnosti za škody spolu obsahově souvisí a budou tvořit logický celek nového kosmického práva.

Po vyslovení souhlasu Národním shromážděním bude Dohoda předložena presidentu republiky k ratifikaci.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. Pleskotovi za zprávu. Zpravodajskou zprávu přednese posl. Fiala, kterého prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Fiala: Soudružky a soudruzi poslanci, zahraniční výbor společně s ústavně právním výborem NS projednaly předloženou Dohodu o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru na schůzi 15. července t. r.

Oba výbory na základě výkladu tehdejšího ministra zahraničních věcí prof. dr. Hájka, který zejména zdůraznil, že Československo přistoupilo k této dohodě vedeno jejím hluboce humanitním obsahem a svým zájmem na kosmickém výzkumu, na němž se přímo podílí na základě smlouvy uzavřené mezi ČSSR a SSSR o vědecké spolupráci na výzkumu vesmíru. Tato smlouva umožňuje i naší vědě, aby se uplatnila i v tomto oboru na poli, které by jinak pro nesmírně náročné požadavky na techniku a s tím spojené obrovské finanční náklady bylo našim vědcům nedostupné.

Ministr Hájek ve svém projevu tehdy podtrhl, kromě již zde uvedeného, že předložená dohoda důsledně dbá ve všech svých ustanoveních, aby byla respektována suverenita signatářů při všech akcích, které budou vyžadovat zásah kosmické mocnosti na jejich území při kritických situacích, jež smlouva předvídá. Čl. 2 výslovně zdůrazňuje, že všechny operace, které budou za tím účelem podniknuty, musí být řízeny a kontrolovány vládou, která má nad příslušným územím svrchovanost a jež bude jednat v těsné a stálé poradě s vypouštějícím státem. Podobné ustanovení je i v čl. 5.