Konstatuji, že NS ČSSR zvolilo na návrh ministra
spravedlnosti podle ústavního zákona č.
81/1968 Sb. a zákona č. 82/1968 Sb. soudce zvláštního
senátu pro Nejvyšší soud a pro vyšší
vojenský soud.
Sděluji, že slib zvolených soudců bude
proveden dne 21. prosince 1968.
Dávám hlasovat o posledním návrhu.
Kdo souhlasí, aby podle předloženého
návrhu ministra spravedlnosti byli zproštěni
svých funkcí soudce Nejvyššího
soudu a soudcové vojenských soudů, ať
zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti?
(Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Děkuji.
Konstatuji, že NS ČSSR na návrh ministra spravedlnosti
podle § 52 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č.
36/1964 Sb. zprostilo funkcí soudce Nejvyššího
soudu a soudce vojenských soudů.
Dovolte mi, abych v této souvislosti poděkoval ministru
spravedlnosti a jeho resortu i Národní frontě
za zpracování a předložení návrhu
tohoto zákona.
Vážené Národní shromáždění,
vážení hosté, otázky, které
jsme měli zařazeny na pořad dnešního
jednání, byly vyčerpány. Dávám
však v úvahu, zda bychom ještě dnes neměli
dále projednat návrh, který podle původního
programu jsme měli projednávat zítra, a to
vládní návrh, kterým se předkládají
NS ČSSR k souhlasu Všeobecné podmínky
pro dodávky zboží mezi organizacemi členských
států RVHP a dále zprávu předsednictva
NS o činnosti předsednictva a výborů
NS, kterou jste dostali písemně.
Nakonec našeho dnešního jednání
bychom chtěli umožnit poslancům, pokud mají
takový záměr, aby přednesli interpelace
a případně přítomní
ministři by mohli na některé odpovědět.
Právě jsem informován, že je na cestě
po návratu ze zahraničí úřadující
náměstek ministra zahraničních věcí
soudruh Pleskot, takže bychom mohli popřípadě
ještě dnes projednat vládní návrh,
kterým se předkládá NS ČSSR
k souhlasu dohoda o pomoci a návratu kosmonautů,
o vrácení předmětů vypuštěných
do kosmického prostoru.
Soudružky a soudruzi, v té souvislosti chci říci,
že zbývající program tohoto posledního
plenárního zasedání NS jsou smlouvy,
které na pořadu máme a které podle
našeho společného rozhodnutí byly zařazeny
na zítřejší den. V tom směru
také byly vyrozuměny zastupitelské úřady
příslušných zemí. Pokud o tyto
otázky jde, nelze je přesunout ze zítřejšího
dne na den dnešní, neboť je třeba, abychom
právě při tomto posledním našem
zasedání zachovali důstojnost k projednávaným
problémům, o kterých jsme se sami rozhodli.
Tedy smlouvy až zítra. Změnit se to nedá.
Mám za to, že všichni uznáte, že
jinak postupovat nemůžeme.
Nyní bych kladl otázku, zda souhlasíte, abychom
dnes ještě ty čtyři body, které
jsem jmenoval, projednali, třebaže podle programu
bychom je měli projednat zítra. Ptám se,
zda souhlasíte. (Hlasy: Ano.) Ano. Kdo je proti?
Nikdo. Jsme dohodnuti a mohli bychom postupovat tak, že bychom
jako další bod dali - jestli soudruzi ministři
jsou přítomni
18. Vládní návrh, kterým se předkládají
k souhlasu Všeobecné podmínky pro dodávky
zboží mezi organizacemi členských států
RVHP.
Výklad k tomu podá ministr zahraničního
obchodu ing. Václav Valeš. Prosím, aby se ujal
slova.
Ministr ing. Valeš: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vláda předkládá
NS mnohostranné mezinárodní ujednání,
které bylo vypracováno ve formě doporučení
orgánu RVHP, a to Stálé komise RVHP pro zahraniční
obchod. Předmětem tohoto doporučení
je uvedení v platnost Všeobecných podmínek
pro dodávky zboží mezi organizacemi členských
států RVHP.
Obdobným ujednáním o Všeobecných
podmínkách je Československo vázáno
již od roku 1958, kdy bylo rovněž přijato
doporučení o uvedení v platnost Všeobecných
podmínek pro dodávky zboží. Jejich text
byl nyní novelizován, přičemž
byla zařazena ustanovení, k jejichž uvedení
v platnost v ČSSR je třeba souhlasu NS a ratifikace
presidenta republiky.
Všeobecné podmínky RVHP jsou standardními
dodacími podmínkami, jaké jsou známy
ve světovém obchodě. Ve světě
existuje takových standardních dodacích podmínek
velké množství, především
jako různé podnikové podmínky nebo
jako vzory doporučené mezinárodními
organizacemi. V poválečném období
se dokonce ujala podobného úkolu i Evropská
hospodářská komise Organizace Spojených
národů. Na rozdíl od těchto podmínek
jsou však Všeobecné podmínky RVHP závazným
dokumentem dohodnutým mezi státy v rámci
RVHP; jsou přijímány jako doporučení,
v němž se členské státy zavazují
uvést je v platnost a zařídit, že všechny
kontrakty na dodávky zboží mezi organizacemi
členských států se budou uzavírat
na jejich základě.
Aby mohl být tento závazek splněn, je třeba
projednat přijaté doporučení stejným
způsobem jako mezinárodní smlouvu. Tím
bude dosaženo, že Všeobecné podmínky
se stanou součástí československého
právního řádu a při kontraktaci
československých organizací s podniky členských
států RVHP budou mít přednost před
československými vnitrostátními předpisy.
Všeobecné podmínky jsou praktickou pomůckou
usnadňující kontraktaci v zahraničním
obchodě. V praxi se osvědčily a oceňují
je všechny členské země Rady vzájemné
hospodářské pomoci, neboť sjednocují
obchodní praxi.
Ve všech zásadách těchto Všeobecných
podmínek je právní úprava kontraktní
praxe v souladu se světovými usancemi. Celkově
je možno považovat Všeobecné podmínky
za výhodné. Obsahují řadu ustanovení,
která jsou na prospěch našemu vývozu,
zejména strojírenskému. Předpokládané
Všeobecné podmínky berou v úvahu současné
tendence projevující se v naší ekonomice.
Dávají ovšem rovněž možnosti
smluvním stranám upravit své poměry
v kontraktu podle konkrétní situace v daném
obchodním případě.
Ze všech těchto důvodů navrhuji, aby
se v dosavadní praxi ve vzájemném obchodě
mezi členskými státy RVHP, založené
na Všeobecných podmínkách RVHP, pokračovalo.
Navrhuji jménem vlády, aby Národní
shromáždění předložený
vládní návrh, kterým se předkládají
k souhlasu Všeobecné podmínky pro dodávky
zboží mezi organizacemi členských států
RVHP, schválilo.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji za zprávu
ministru Valešovi.
Prosím zpravodaje posl. Slobodu, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. ing. Sloboda: Vážené
Národné zhromaždenie, súdružky
a súdruhovia poslanci, Československá socialistická
republika je od roku 1958 viazané doporučením
orgánu Rady vzájomné hospodárskej
pomoci, stálej komisie pre zahraničný obchod,
dodržovať pri uzatváraní kontraktov na
dodávky tovarov s členskými štátmi
Všeobecné podmienky dohodnuté v rámci
RVHP a doporučené používať.
Tieto Všeobecné podmienky pre dodávky tovarov
z roku 1958 boli teraz novelizované. Novelizácia
bola zjednaná opäť vo forme doporučenia
Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, ktoré
bolo prijaté všetkými členskými
štátmi, t. j. Bulharskou ľudovou republikou,
Maďarskou ľudovou republikou, Mongolskou ľudovou
republikou, Nemeckou demokratickou republikou, Poľskou ľudovou
republikou, Rumunskou socialistickou republikou, Sovietskym zväzom
a Československou socialistickou republikou.
Doporučenie RVHP i text Všeobecných podmienok
zaväzuje Československú socialistickú
republiku k tomu, že zariadi, aby všetky kontrakty na
dodávky tovarov uzavierané medzi československými
podnikmi a organizáciami zahraničného obchodu
členských štátov sa riadili Všeobecnými
podmienkami. Text týchto Všeobecných podmienok
sa v niektorých ustanoveniach líši od československých
zákonov. Aby mohol byť text záväzný
pre československé subjekty poverené činnosťou
v zahraničnom obchode, je potrebný súhlas
Národného zhromaždenia v zmysle článku
42 Ústavy ČSSR a potom bude predložený
k ratifikácii prezidentovi republiky.
Vláda ČSSR sa preto obracia s návrhom, aby
Národné zhromaždenie pred ratifikáciou
prezidentom republiky vyslovilo súhlas so Všeobecnými
podmienkami pre dodávky tovarov medzi organizáciami
členských štátov Rady vzájomnej
hospodárskej pomoci.
Návrh prerokovali dňa 27. novembra výbor
pre plán a rozpočet a výbor zahraničný
a dňa 10. decembra výbor ústavnoprávny.
Uvedené výbory doporučujú vládny
návrh schváliť. Ako spravodajca tento ich návrh
tlmočím. V súlade so závermi,
ktoré prijali na svojich rokovaniach výbor ústavnoprávny,
výbor zahraničný a výbor pre plán
a rozpočet, navrhujem, aby Národné zhromaždenie
vyslovilo so Všeobecnými podmienkami súhlas,
tak ako je to uvedené v správe ústavnoprávneho
výboru.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci
Slobodovi. Ptám se, zda se někdo hlásí
k tomuto bodu do rozpravy? (Nikdo se nehlásí.)
Není tomu tak.
Dám hlasovat. Kdo je pro, aby Národní shromáždění
Československé socialistické republiky podle
čl. 42 Ústavy vyslovilo před ratifikací
presidentem republiky souhlas se Všeobecnými podmínkami
pro dodávky zboží mezi organizacemi členských
států Rady vzájemné hospodářské
pomoci, ať zvedne ruku! (Děje se.)
Kdo je proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že Národní shromáždění
Československé socialistické republiky vyslovilo
souhlas se Všeobecnými podmínkami pro dodávky
zboží mezi organizacemi členských států
Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu,
kterým je
19. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Dohoda o pomoci a návratu kosmonautů a
o vrácení předmětů vypuštěných
do kosmického prostoru, podepsaná v Londýně,
v Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna 1968 (tisk 190) a
společná zpráva výborů ústavně
právního a zahraničního.
Návrh odůvodní úřadující
zástupce ministra zahraničních věcí
Václav Pleskot. Prosím ho, aby se ujal slova.
Úřadující zástupce ministra
Pleskot: Vážené Národní shromáždění,
soudružky a soudruzi, vláda předkládá
Národnímu shromáždění
k vyslovení souhlasu text Dohody o pomoci a návratu
kosmonautů a o vrácení předmětů
vypuštěných do kosmického prostoru.
Dohoda byla - jak zmíněno - podepsána československými
velvyslanci v Londýně, Moskvě a Washingtonu
dne 22. dubna letošního roku.
Návrh Dohody byl vypracován na půdě
OSN jmenovitě v právním podvýboru
Výboru OSN pro mírové využití
kosmického prostoru, za aktivní spoluúčasti
Československa, které je členem tohoto orgánu.
Návrh textu Dohody byl předložen loňskému
zasedání Valného shromáždění
OSN, které text Dohody rezoluci č. 2345 jednomyslně
schválilo a vyzvalo státy, aby k Dohodě přistoupily.
Předloženou Dohodu podepsalo zatím 75 států.
Dohoda vstoupila v platnost dne 3. prosince t. r. po té,
co ji ratifikovaly Sovětský svaz, Spojené
státy a Velká Británie a uložily ratifikační
listinu. Kromě těchto zemí Dohodu dále
ratifikovaly rovněž lrská republika a Nepál.
Na vypracováni Dohody měly především
zájem obě kosmické velmoci - SSSR a USA -
v souvislosti se svými programy průzkumu kosmického
prostoru, v nichž se počítá i v budoucnu
s vysíláním předmětů
s lidskou posádkou. Tragické události, k
nimž došlo v roce 1967 při plnění
těchto programů naléhavost uzavření
Dohody jen zdůraznily. Sovětský svaz původně
doporučoval, aby byla přednostně uzavřena
dohoda upravující pouze poskytování
pomoci lidským posádkám a souhrn problémů
týkajících se navrácení předmětů
vypuštěných do kosmu byl upraven další,
samostatnou smlouvou. USA a většina západních
zemí s tímto pojetím nesouhlasily a požadovaly,
aby obě otázky byly upraveny jedním dokumentem.
Dohoda vychází v prvé řadě
ze zásad lidskosti, z humánního požadavku
poskytnout urychleně kosmonautům potřebnou
pomoc v případě jejich katastrofy nebo jiné
tragické události, jíž by byly ohroženy
jejich životy či zdraví. Tento základní
koncept vychází ze všeobecného uznání,
kterého se dostává kosmickým velmocem
za jejich činnost při průzkumu kosmického
prostoru, jehož výsledky obohacují poznání
a zkušenosti celého lidstva. Dohoda, vzhledem ke svému
základnímu poslání, nerozlišuje
mezi činností výlučně mírovou
a akcemi, v nichž mohou převládat výzkumné
úkoly vojenského charakteru. Vedle poskytnutí
pomoci lidské posádce předpokládá
Dohoda i navrácení kosmické lodi nebo jejích
části státu, který kosmický
objekt s lidskou posádkou do kosmického prostoru
vyslal. Dohoda, zejména v čl. 2 a čl. 5 odst.
2 velmi vhodným způsobem spojuje požadavek
poskytnutí pomoci ohrožené posádce a
vrácení předmětů s principem
suverenity státu, na jehož území k nehodě
došlo.
Vláda rozhodla, aby Dohoda byla předložena
Národnímu shromáždění
především pro její ojedinělost
a obecně politický význam v oblasti nově
vznikajícího mezinárodního kosmického
práva. Je podrobnějším rozpracováním
zásady vyjádřena v již námi ratifikované
Smlouvě o zásadách činnosti států
při výzkumu a využívání
kosmického prostoru, včetně Měsíce
a ostatních nebeských těles. V současné
době se v orgánech OSN projednává
návrh další dohody, která má
upravovat odpovědnost za škody způsobené
činností v kosmickém prostoru. Poslední
jednání o této další dohodě
proběhlo v červnu letošního roku v Ženevě.
Bohužel se zatím nepodařilo vyhovět
požadavku rezoluce loňského zasedání
Valného shromáždění, aby tato
dohoda byla připravena pro jeho letošní zasedání.
V jednání se nepodařilo překlenout
některá rozdílná stanoviska mezi jednotlivými
členy podvýboru a bude třeba rozpory a možnosti
jejich vyřešení dále studovat. Zdá
se, že na rozdíl od Dohody o pomoci kosmonautům
kosmické velmoci na urychlené sjednání
dohody o odpovědnosti za škody nenaléhají,
neboť to budou ony, které se ocitnou v pozici odpovědného
dlužníka. S tímto stavem nejsou spokojeny některé,
především rozvojové země a některé
z nich - např. lndie a Brazílie - prohlásily,
že nepřistoupí k Dohodě o pomoci kosmonautům,
dokud nebude sjednána dohoda o odpovědnosti za škody.
Vláda doporučuje Národnímu shromáždění,
aby s předloženou Dohodou o pomoci kosmonautům
vyjádřilo souhlas především pro
její vysoce humanitní poslání. Samozřejmě
si všichni přejeme, aby v pronikání
do kosmického prostoru bylo dosahováno dalších
pozitivních úspěchů a abychom ustanovení
předložené Dohody v praxi nemuseli nikdy použít.
Všechny tři právní dokumenty - Smlouva
o zásadách činnosti státu v kosmu,
předkládaná Dohoda o pomoci kosmonautům
a připravovaná dohoda o odpovědnosti za škody
spolu obsahově souvisí a budou tvořit logický
celek nového kosmického práva.
Po vyslovení souhlasu Národním shromážděním
bude Dohoda předložena presidentu republiky k ratifikaci.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. Pleskotovi
za zprávu. Zpravodajskou zprávu přednese
posl. Fiala, kterého prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Fiala: Soudružky a soudruzi poslanci,
zahraniční výbor společně s
ústavně právním výborem NS
projednaly předloženou Dohodu o pomoci a návratu
kosmonautů a o vrácení předmětů
vypuštěných do kosmického prostoru na
schůzi 15. července t. r.
Oba výbory na základě výkladu tehdejšího
ministra zahraničních věcí prof. dr.
Hájka, který zejména zdůraznil, že
Československo přistoupilo k této dohodě
vedeno jejím hluboce humanitním obsahem a svým
zájmem na kosmickém výzkumu, na němž
se přímo podílí na základě
smlouvy uzavřené mezi ČSSR a SSSR o vědecké
spolupráci na výzkumu vesmíru. Tato smlouva
umožňuje i naší vědě, aby
se uplatnila i v tomto oboru na poli, které by jinak pro
nesmírně náročné požadavky
na techniku a s tím spojené obrovské finanční
náklady bylo našim vědcům nedostupné.
Ministr Hájek ve svém projevu tehdy podtrhl, kromě
již zde uvedeného, že předložená
dohoda důsledně dbá ve všech svých
ustanoveních, aby byla respektována suverenita signatářů
při všech akcích, které budou vyžadovat
zásah kosmické mocnosti na jejich území
při kritických situacích, jež smlouva
předvídá. Čl. 2 výslovně
zdůrazňuje, že všechny operace, které
budou za tím účelem podniknuty, musí
být řízeny a kontrolovány vládou,
která má nad příslušným
územím svrchovanost a jež bude jednat v těsné
a stálé poradě s vypouštějícím
státem. Podobné ustanovení je i v čl.
5.