Dohoda zavazuje signatáře k poskytnutí pomoci, ocitne-li se lidská posádka kosmického tělesa v nouzi, nebo kdyby pro selhání řídících mechanismů došlo k havárii kosmického tělesa. Stejně tak se signatáři zavazují podniknout všechna opatření k tomu, aby byla zajištěna a vypouštějící mocnosti navrácena tělesa nebo jejich části, které dopadnou na svrchované území smluvní strany. Těmto opatřením, která signatář musí podniknout neprodleně, předchází oznamovací povinnost, kterou vláda příslušné země musí splnit všemi ji k tomu dostupnými prostředky, m. j. uvědomit i generálního tajemníka OSN, aby v případě, že identita kosmického tělesa se nedá momentálně zjistit rozšířil informaci o jeho nálezu po své linii. Tak vstupuje OSN opět jednou na scénu jako integrující faktor mezi národy.

Myslím, že zasluhuje vyzdvihnout, že z hlediska světových dějin je dokladem rodícího se úsilí lidstva, které na samém prahu kosmické éry svých dějin spojuje své síly k solidární akci, mající tak humanistický charakter, a to ve světě, který dosud vynakládá obrovské prostředky na zbrojení. Vždyť jedna třetina až polovina hodnot vytvořených prací všeho obyvatelstva zeměkoule je umrtvována ve zbrojení. A proto třeba si jen přát, aby iniciátoři Dohody - především obě kosmické mocnosti - SSSR a USA, jimž jejich nepředstavitelné zdroje umožňují materiálně, technicky i finančně zajistit nesmírně vědecky náročný, technicky složitý a finančně nákladný kosmický program, co nejdříve dokončili i vypracování dalšího dokumentu, o kterém soudruh Pleskot mluvil, kterým má být dohoda o odpovědnosti za škody způsobené vypouštěním objektů do kosmického prostoru.

Na první pohled by se mohlo zdát, že uzavření takové dohody je málo praktické. Nicméně je si třeba uvědomit, že za krátkou dobu jedenácti let od vyslání prvního Sputniku 4. října 1957 bylo sovětskými a americkými raketami vyneseno do kosmického prostoru na 900 těles - ať už jako složité a důmyslné aparatury nebo jako kosmické lodi s lidskou posádkou. Vezmeme-li k tomu v úvahu ještě vyhořelé stupně nosných raket a jiné části aparatur, tak kolem Země krouží nebo kroužilo na 3500 těles vyslaných ze Země v rámci průzkumu kosmického prostoru. Z nich samozřejmě značná část již zanikla při vstupu do zemské atmosféry, avšak jen z tohoto, na tak krátkou dobu vpravdě imponujícího počtu vidíme, že kolem naší planety je čilý provoz a tudíž vypracování principů a jejich právní zakotvení v mezinárodních smlouvách je vysoce aktuální a praktické.

Konečně máme dokonce svědecky podchyceno, že i na území naší republiky dopadl již jednou (8. října 1963) úlomek kosmické rakety, který se zaryl do země nedaleko traktoristy Dominika Vaňka, pracujícího na poli u Radošovské Bresty, okres Senica. Tato příznačná episoda nám názorně může sloužit za praktický důkaz toho, jak i tato otázka - otázka odpovědnosti za škody vzniklé z činnosti v kosmickém prostoru, je na pořadu dne.

Konečně nelze přejít bez povšimnutí to, že naše NS se zabývá dohodou v předvečer dne, kdy odstartuje z Kenedyho mysu americká kosmická loď, na jejíž palubě budou 3 kosmonauti a jež směřuje k Měsíci. Donedávna ještě utopie se stává skutečností. Myslím, že i my můžeme popřát startujícím třem kosmonautům k Měsíci plný úspěch a šťastný návrat na Zemi.

Dohodu, která byla předložena NS ke schválení, podepsalo již 75 států. Pokud jde o její ratifikaci, je naše republika, jak bylo zřejmé z předcházejícího projevu, šestá, která dnes přistupuje k jejímu schválení a ratifikaci. Je to dalším důkazem dobré vůle naší socialistické republiky a jejího nadaného lidu o upřímnou ochotu k mezinárodní spolupráci.

Doporučuji proto NS jménem obou výborů - ústavně právního a zahraničního - aby předloženou dohodu schválilo a doporučilo ji presidentu republiky k ratifikaci.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji zpravodaji s. Fialovi za jeho zprávu. Táži se, zda se někdo hlásí k rozpravě? (Nikdo.) Není tomu tak. Dávám tedy hlasovat. Kdo je pro, aby NS ČSSR vyslovilo souhlas s dohodou o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru, podepsanou v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna 1968, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Konstatuji, že NS ČSSR vyslovilo souhlas s dohodou o pomoci a návratu kosmonautů a vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru.

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k projednání zprávy předsednictva NS o činnosti předsednictva a výborů NS.

20. Zpráva předsednictva NS o činnosti předsednictva a výborů NS.

Předsednictvo NS předložilo zprávu o činnosti předsednictva a výborů NS písemně. Táži se, zda má někdo dotaz nebo připomínku k této zprávě?

Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi, ve zprávě předsednictva, kterou jsme dostali, se na 8 straně říká: Z podnětu výborů a poslanců NS požádalo předsednictvo NS vládu o podání zprávy o aktuálních otázkách cenové politiky. Zprávu zařadilo na pořad společné schůze výborů NS, kterou svolalo na 4. prosince 1968.

Tam, jak víte, vzniklo usnesení. Je zde citované a vládě byla tlumočena žádost, aby k té otázce, týkající se bezprostředních zájmů pracujících, podala průkaznou zprávu. Kdy to bude ?

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Má ještě někdo nějaký dotaz?

Posl. Němec: Na str. 20 předložené zprávy předsednictvem je takováto pasáž: Na podkladě kvalifikované technické a právní expertízy výbor konstatoval ve svém usneseni, že práce čs. rozhlasu ve dnech 21. a 28. srpna, používaná rozhlasová technika atd. nebyla v žádném rozporu s platnými zákony a předpisy.

Neznáme tu expertizu. Rád bych slyšel, jakých expertiz používal kulturní výbor. Měli by nám to soudruzi zde říci.

Předseda NS Smrkovský: To je dotaz na kulturní výbor.

K otázce první bych chtěl říci, že zpráva byla poslancům v těchto dnes rozeslána na jejich adresy. Učinili jsme patřičné zákroky u vlády a dostali jsme ujištění, že při každé další úpravě cen bude NS řádně předem informováno, a pokud jde o úpravy cen, k nimž došlo, zpráva o tom vám byla zaslána. To je odpověď na dotaz posl. Kozelky.

A nyní, pokud jde o dotaz s. Němce, zodpoví ho posl. Poledňák.

Posl. Poledňák: Kulturní výbor NS při projednávání rozpočtu, mezi jehož kapitoly patří i kapitola rozhlasu, měl k dispozici velice obsáhlou zprávu jednak vedení Čs. rozhlasu, která je předkládána vládě, zprávu Ústřední správy spojů. Tohoto jednání se zúčastnil předseda Úřadu pro tisk a informace a někteří další odborníci, kteří na základě vyjádření potvrzeného Nejvyšším soudem došli k závěrům, že používání všech spojů, spojovacích prostředků, techniky atd. v době od 21. do 28. srpna, bylo zcela legální a bylo používáno takových spojů a techniky, které jsou vlastními ČSSR. Především z těchto důvodů jsme dospěli k závěru, který je obsažen ve zprávě předsednictva NS.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji za vysvětlení. Jsou ještě nějaké další dotazy ? Hlásí se znovu s. Němec.

Posl. Josef Němec: Po vysvětlení soudruha předsedy Poledňáka myslím, že pak by bylo potřeba opravit konstatování, a sice v tom smyslu, že technika Čs. rozhlasu byla používána tak, jak to zde je formulováno, ne práce Čs. rozhlasu.

Předseda NS Smrkovský: Ptám se, zda předseda kulturního výboru Poledňák chce k tomu zaujmout stanovisko.

Posl. Poledňák: Doporučuji, aby formulace, která je v této zprávě na straně 20 zůstala ve znění, které je zde formulováno, poněvadž se domnívám, že ani první část tohoto konstatování není v rozporu se skutečností a opírá se o konstatování Národního shromáždění i vlády, které se k této otázce vyjádřily. Samozřejmě, otázka techniky atd. je nesporná na základě zjištění, která byla prováděna.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Hlásí se posl. Kalkus.

Posl. Kalkus: Po vysvětlení soudruha Poledňáka mám dotaz, když právě v těch kritických dnech zasedala vláda a její usnesení bylo legální a byla téměř v kompletním stavu a byla schopna se usnášet, zasedalo Národní shromáždění ČSSR, jestli měl ještě někdo jiný v tomto státě právo vládnout. Byla zde legální vláda, která vládla, bylo zde Národní shromáždění, které bylo schopno přijímat zákony. Ptám se tedy, jestli měl Čs. rozhlas právo dát celostátní pokyn k tomu, aby se ničily silniční ukazatelé, sundávala čísla domů, sundávala čísla ulic a aby také ke ztrátám, které už tak republika měla, přibyly další ztráty, které jsme si svévolností nadělali sami.

Předseda NS Smrkovský: Než se dále přihlásí někdo do rozpravy, kladu otázku - to mohu jako každý z vás - zda má smysl otevírat tyto problémy, týkající se 21. srpna, respektivě dalších dnů, na tomto našem posledním zasedání NS. Kladu otázku, komu a čemu to má sloužit, k čemu to má být dobré. Tuto otázku kladu jako poslanec i jako předseda NS. K čemu je to dobré!

Hlásí se s. Sekaninová.

Posl. dr. Sekaninová-Čakrtová: Soudruhu předsedo, přihlásila jsem se ještě než se ujal slova posl. Kalkus. Chtěla jsem navázat na dotaz, který předcházel, pokud se týkal techniky nebo činnosti hromadných sdělovacích prostředků a jen připomenout našemu plénu, pokud jde o činnost rozhlasových a televizních pracovníků a všech technických pracovníků a redaktorů tisku, pracovníků polygrafie a pomocných služeb, jež zabezpečují jejich činnost, prohlášení Národního shromáždění, jež zasedalo v kritických srpnových dnech a jež řeklo, že tito pracovníci se zasloužili o to, že se ustavičně realizuje jednota vedoucích ústavních orgánů naší vlasti a nejširší veřejnosti, že jejich zásluhou se šíří a mohutní vlastenecké hnutí. V závěru jim potom vzdalo srdečné a upřímné díky a hlásí se ke společnému heslu "věříme vám, důvěřujte nám". To řeklo Národní shromáždění pracovníkům sdělovacích prostředků. Chtěla jsem to jen připomenout. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji. Na konstatování, které bylo ve vystoupení jednoho soudruha, kde bylo řečeno, že v srpnových dnech vláda byla kompletní a tudíž mohla legálně vládnout, dovolím si upozornit příslušného poslance, že tomu tak nebylo, neboť v srpnových dnech, o kterých právě je řeč, předseda vlády nebyl v Praze, čili vláda kompletní nebyla. Já bych vás chtěl poprosit, opravdu poprosit, abychom došli k závěru, že by nebylo dobré ani užitečné, a k ničemu potřebné, abychom v rozporu s naším obecným míněním se vraceli k jednotlivým detailům srpnových dnů, ke kterým - dosud zde mluvili samí komunističtí poslanci - už řekl své slovo i ÚV KSČ.

Nevím, proč se máme my v NS na konci své činnosti k těmto dílčím otázkám srpnových dnů vracet. Protože už nikdo další se o slovo nepřihlásil, navrhuji - po vysvětlení, které zde někteří příslušní soudruzi dali - aby Národní shromáždění vzalo tuto zprávu předsednictva NS a výborů NS se souhlasem na vědomí. Samozřejmě budeme hlasovat.

Táži se, kdo souhlasí s návrhem, aby zpráva byla vzata na vědomí? Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? Prosím skrutátory, aby spočítali hlasy. Konstatuji, že 19 poslanců se zdrželo hlasování z celkového počtu 256 poslanců zapsaných kolem 14. hodiny. Děkuji.

Národní shromáždění vzalo zprávu o činnosti předsednictva a výborů NS se souhlasem na vědomí. 19 poslanců se zdrželo hlasování.

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k poslednímu bodu dnešního našeho jednání, kterým jsou

21. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Především se ptám, zda některý z poslanců chce ještě přednést interpelaci nebo dotaz. Pokud jde o soudruhy ministry a členy vlády, už je přihlášen ministr Krejčí, který odpoví na interpelaci, resp. vystoupení posl. Lukačoviče. Hlásí se posl. Špálovský. Prosím, aby se ujal slova. Dále se hlásí poslanci Kolder a Holatová.

Posl. Špálovský: Soudružky a soudruzi poslanci! Mám interpelaci na předsedu vlády. Skupina poslanců NS, mající své volební obvody na území města Brna, sešla se ze zástupci vysokých škol a studentů, aby projednala kapacitu a stav vysokoškolských kolejí na území města Brna. Touto otázkou se již zabývaly i ostatní orgány městského národního výboru i KNV, které vyčerpaly téměř všechny možnosti k řešení.

Poslanci NS upozornili při projednávání rozpočtu ve svých výborech investičním, průmyslovém a kulturním na neutěšenou situaci v kapacitě vysokoškolských kolejí na území města Brna a nedostalo se jim od zástupců vlády uspokojivých odpovědí, zejména pokud se týká řešení stávajících obtíží.

Obracím se proto na vás, soudruhu předsedo, abyste se vyjádřil ke kritické situaci ve vysokoškolských kolejích v Brně.

Ubytovací situace studentů v Brně je nejhorší v celé republice a vyvolává oprávněné rozhořčení nejen představitelů vysokých škol, ale především studentů.

V současné době je v Brně k dispozici necelých 8000 lůžek. To umožňuje ubytovat 50-60 % studentů, přičemž koleje jsou přetíženy o více než 25 %. Koleje jsou přeloženy, k ubytování jsou využívány studovny, náhradní místnosti, a přesto nemohou pokrýt potřebu ubytování. Koleje jsou umístěny v dřevěných barácích, které připomínají spíš zajatecký lágr.

V současné době by bylo potřeba k snížení přeložení alespoň 2000 lůžek. Tuto kapacitu nelze získat jinak než výstavbou nových kolejí. l když se počítá s výstavbou kolejí pod Palackého vrchem, ani tato výstavba nemůže zajistit dostatečné ubytovací prostory. Situace se ještě horší v roce 1970 a 1971, nehledě k tomu, že výstavba stávajících objektů zaostává a je značné zpoždění, takže nelze předpokládat předání kapacit v daném termínu.

Situaci ve výstavbě nelze řešit stavebními podniky z města Brna, ani z kraje. Touto otázkou by se tedy měly zabývat vládní orgány. Šlo by především o to, aby výstavba vysokoškolských kolejí a celého vysokoškolského areálu v městě Brně byla preferována a sledována přímo vládou. K tomu by bylo třeba usnesení vlády.

Upozorňujeme vás na tuto vážnou situaci a prosíme, abyste těmto otázkám věnoval pozornost. Přikládáme materiál o kapacitě a stavu vysokoškolských kolejí v městě Brně. Poslanci Špálovský, Kovářová, Vaculík, Vaverka a Procházka.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji, dále je přihlášen poslanec Kolder, dávám mu slovo.

Posl. Kolder: Soudruzi a soudružky poslanci. Je známo, že západoněmecký časopis Der Spiegel ze dne 14. října uveřejnil rozhovor mezi soudruhem Smrkovským a Kuzněcovem. Soudruh Smrkovský ve svém vyjádření uvádí, že tato indiskrece nevzešla ani od něho, ani od okruhu jeho blízkých spolupracovníků. Ve svém vyjádření, které bylo rozdáno členům ÚV KSČ, soudruh Smrkovský uvádí: Proto jsem požádal Generální prokuraturu o vyšetření toho, jak k této indiskreci došlo.

Žádám soudruha Smrkovského, předsedu NS a generálního prokurátora, aby na nejbližší schůzi NS byla podána zpráva o stavu šetření.

K mé lítosti jsem se dočetl ze zahraničního tisku, že ve zmíněném rozhovoru mě soudruh Smrkovský hrubě pomlouvá a uráží. Cituji: Pokud jde o Koldera, je známo z ostravské oblasti, kde působil, že se jedná o demoralizovaného alkoholika, který nemůže být pokládán za čestného člověka. V čele strany nemůže stát žádný demoralizovaný člověk, mohl by ovšem pracovat, kde to nevadí.

Soudruh Smrkovský ve svém vyjádření píše: Indiskrece, v níž tyto výroky byly vyneseny na veřejnost, mě mrzí neméně než soudruha Koldera. - Tím de facto potvrzuje, že výrok uvedený v časopise Spiegel, týkající se mé osoby, soudruh Smrkovský skutečně učinil. To mi samozřejmě znemožňuje, abych vstoupil do soudního sporu s časopisem Der Spiegel, a bylo by mi pod důstojnost, abych se soudil s předsedou NS.