Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1966
IV. volební období
82
Společná zpráva
výborů ústavně právního, pro národní výbory, pro investiční výstavbu a stavebnictví a zemědělského
k vládnímu návrhu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (tisk 76)
Výbory Národního shromáždění - ústavně právní, pro národní výbory, pro investiční výstavbu a stavebnictví a zemědělský - projednaly v květnu a červnu 1966 vládní návrh zákona o ochraně zemědělského půdního Fondu a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:
1. § 1 upravit takto:
"§ 1
(1) Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
(2) Součástí zemědělského půdního fondu jsou též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ní nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
(3) O tom, že jde podle § 1 odst. 1 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech okresní národní výbor.
(4) Krajský národní výbor může si výjimečně rozhodování podle odstavce 3 vyhradit."
2. Dosavadní § 2 vypustit a dosavadní § 3 - 6 přečíslovat.
3. V dosavadním § 3 odst. 1 upravit na konci citaci takto: "(§ 1)".
V odstavci 2 vložit na konci první věty tato slova: "po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování".
4. V dosavadním § 4 odst. 1 v druhém řádku nahradit slova "které je účelné přeměnit na půdu ornou, projednávají tyto přeměny" těmito slovy: "u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednají jejich přeměnu na půdu ornou...".
Na konci tohoto odstavce připojit samostatnou větu tohoto znění: "Přeměnu chmelnic, vinic a ovocných sadů na ornou půdu nelze takto uložit."
Odstavec 2 upravit takto:
"(2) Okresní národní výbory si mohou výjimečně rozhodování podle odstavce 1 vyhradit."
5. Dosavadní § 5 přesunout za dosavadní § 6.
6. Dosavadní § 6 přeřadit před dosavadní § 5 a upravit jej takto:
"§ 4
Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu
(1) K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení okresního národního výboru. Toto povolení není třeba, jde-li změnu zemědělského pozemku - s výjimkou chmelnic, vinic a ovocných sadů - na půdu ornou. Okresní národní výbor si před rozhodnutím vyžádá stanovisko výrobní zemědělské správy; jde-li o přeměnu na chmelnici, vinici, zahradu nebo ovocný sad, rozhodne v dohodě s orgánem územního plánování.
(2) Krajský národní výbor si může výjimečně rozhodnutí vyhradit, jde-li o značný rozsah, popřípadě dosah změn."
7. Vložit nový § 6 8 tohoto znění:
"§ 6
Ustanovení § 3 a 5 se nevztahují na pozemky do výměry 800 m2, na nichž je postaven rodinný domek, dále na pozemek do výměry 400 m2, na němž je postavena rekreační chata nebo na pozemek do výměry 400 m2, na němž je zřízena zahrádka."
8: V § 7 odst. 2 upravit takto:
"(2) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součástí zemědělského půdního fondu nebo ke ztížení jeho využití, nutno zejména:
Písmeno g) v odstavci 2 upravit takto:
"g) zúrodňovat jiné zemědělské pozemky nebo rekultivovat jinou půdu,".
9. V § 6 odst. 2 písm. a) v pátém řádku a v písm. b) ve čtvrtém řádku nahradit slovo "pověřenectvo" slovem "pověřenec";
V písm. b) odst. 2 vložit v pátém řádku za slova "si může předem" slovo "výjimečně":
10. § 9 upravit takto:
"§ 9
Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů a při jejich stanovení
(1) Organizace oprávněné k těžbě výhradních ložisek jsou povinny řídit se při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů zásadami ochrany zemědělského půdního fondu [§ 7 odst. 2 zejména písm. a), d), f), g)], orientačně vyhodnocovat ztráty na zemědělské výrobě podle předpokládaného rozsahu odnětí půdy zemědělské výrobě a přihlížet k možnostem rekultivace pozemků dotčených těžbou.
(2) K návrhu na stanovení dobývacího prostoru pro povrchovou těžbu musí těžební organizace připojit souhlas z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, který uděluje při plošném rozsahu povrchovou těžbou dotčené zemědělské půdy do 1 ha okresní národní výbor, nad 1 ha do 5 ha krajský národní výbor po předchozím projednání žádosti okresním národním výborem, nad 5 a ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, po předchozím projednání okresním národním výborem a krajským národním výborem.
(3) Příslušný orgán při rozhodování o udělení souhlasu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu k návrhu na stanovení dobývacích prostorů přihlíží k orientačnímu vyhodnocení ztrát na zemědělské výrobě, k možnostem rekultivace (odstavec 1) a k stanovisku výrobní zemědělské správy. Jde-li o závažnější zásahy do zemědělského půdního fondu, vyžádá si podle potřeby podrobnější údaje o předpokládaných ztrátách na zemědělské produkci.
(4) Žádost o udělení souhlasu se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část odnímané zemědělské půdy. V žádosti musí být odnětí zemědělské půdy zdůvodněno a doloženo podle § 10 a sdělen výsledek projednávání s místními národními výbory a uživateli půdy.
(5) V rozhodnutí o udělení souhlasu (odstavec 2) stanoví příslušný orgán v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu zásadní podmínky; za kterých souhlas uděluje. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 13 v rozsahu stanoveném v zásadních podmínkách."
11: V § 10 upravit odstavec 1 takto:
"(1) Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy; pokud řešení není jednoznačné, navrhovat umístění investice v alternativách."
V odstavci 4 v šestém řádku nahradit slovo "pověřenectvo" slovem "pověřenec" a v sedmém řádku vložit za slova "si může" slovo "výjimečně".
12. V § 11 odst. 1 vložit v pátém řádku za slovo "povinny" slova "řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7)".
Odstavec 2 upravit takto:
"(2) Orgány příslušné podle § 9 odst. 2 mohou v odůvodněných případech povolit výjimky z povinnosti skrývky (odstavec 1 písmeno b)."
13. V 12 odst. 3 upravit písm. a) takto:
"a) projednat včas zamýšlené provádění prací s okresním a místním národním výborem, s výrobní zemědělskou správou a s uživatelem půdy,".
Odstavec 4 upravit takto:
"(4) Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investoři staveb nadzemních a podzemních vedení, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas okresního národního výboru. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě podle § 13."
14. V § 13 odst. 1 upravit první a druhou větu takto:
"(1) Zemědělská půda nesmí být odňata zemědělské výrobě, pokud na základě předchozího souhlasu nebylo rozhodnuto o jejím odnětí zemědělské výrobě podle § 14. Předchozího souhlasu k tomu není třeba v případech zalesňování zemědělské půdy za účelem jejího účelnějšího využití a v případech, ve kterých je okresní národní výbor k jeho udělení sám příslušný, ale pro jednoduchost; případu; např. pro nepatrnou výměru odnímané půdy, od jeho udělování upustí."
Písmeno c) v odstavci 1 upravit takto:
"c) nad 5 ha ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, po předchozím projednání okresním národním výborem a krajským národním výborem."
V odstavci 4 v druhém a ve třináctém řádku nahradit slovo "pověřenectvo" slovem "pověřenec".
V odstavci 6 připojit na konci druhé věty slova "a sdělen výsledek projednávání s místními národními výbory a uživateli půdy".
15. V § 14 odst. 1 upravit takto:
"(1) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část. Vyžaduje-li se k rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy předchozí souhlas podle § 13, je okresní národní výbor vázán tímto předchozím souhlasem."
K odstavci 2 připojit nečíslovaný odstavec a v jeho šestém řádku vypustit slova "podle potřeby". Za třetí větu vložit novou větu tohoto znění: "V odůvodněných případech mohou orgány příslušné podle § 13 odst. 1 povolit z povinnosti skrývky výjimky."
Odstavec 4 upravit takto:
"(4) Okresní národní výbor zašle opis rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě příslušnému středisku geodézie, které plochy v rozhodnutí odňaté natrvalo zemědělské výrobě vyjme z evidence zemědělské půdy; plochy dočasně odňaté z evidence nevyjímá a vede je ve zvláštní evidenci."
16. V § 15 upravit odstavec 1 takto:
"(1) O odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě odnímaná součást, popřípadě její největší část leží, po přezkoumání důvodů požadovaného odnětí s přihlédnutím k jeho důsledkům pro zemědělskou výrobu. V rozhodnutí může stanovit podmínky, za nichž odnětí povoluje; přitom musí přihlížet k jejich účelnosti a hospodárnosti. K rozhodnutí o odnětí není třeba předchozího souhlasu."
17. § 16 upravit takto:
"Odvody do státního rozpočtu a fondů jednotných zemědělských družstev
§ 16
(1) Ten, v jehož zájmu byla půda odňata zemědělské výrobě, je povinen odvádět do státního rozpočtu (jednotné zemědělské družstvo do svého fondu, určeného k financování investic do půdy) peněžitou částku, kterou předepíše okresní národní výbor.
(2) Odváděné částky nejsou v žádném vztahu k vlastnictví k půdě. Částky odváděné do státního rozpočtu budou evidovány tak, aby mohly být použity k rozvoji zemědělské výroby, zejména k zúrodnění a k rekultivaci zemědělské půdy."
18. Dále vložit nové § 17 - 24.
"Oddíl 1
Odvody do státního rozpočtu
§ 17
Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) Odvody se předepisují při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, u které hodnota roční hrubé produkce rostlinné výroby z 1 ha při řádném způsobu hospodaření převyšuje 1500 Kčs, u luk a pastvin 750 Kčs.
(2) Základní sazba odvodu činí 50 násobek, u luk a pastvin 100 násobek roční hrubé produkce rostlinné výroby dochované na odnímané půdě při řádném způsobu hospodaření.
(3) U investic a zařízení; jejichž umístění je jejich povahou jednoznačně určeno, u staveb stavebních bytových družstev a u staveb jednotlivců se stanoví odvod vždy jen ve výši základní sazby.
(4) U investic a zařízení, jejichž umístění není jejich povahou jednoznačně určeno, se stanoví odvod ve výši základní sazby pouze při odnětí půdy, jejíž hodnota roční hrubé produkce rostlinné výroby z 1 ha při řádném způsobu hospodaření nepřevyšuje 3000 Kčs. Při roční hrubé produkci rostlinné výroby z 1 ha od 3000 Kčs do 4 000 Kčs se stanoví odvod ve výši 75 násobku, od 4000 Kčs do 10 000 Kčs ve výši 100 násobku a nad 10 000 Kčs ve výši 200 násobku roční hrubé produkce rostlinné výroby, dochované při řádném způsobu hospodaření. U luk a pastvin se základní sazba nezvyšuje.
(5) Výměrou půdy odnímané zemědělské výrobě, rozhodnou pro stanovení odvodu, je u účelových zemědělských staveb plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná a plocha použitá pro zpevněné plochy a komunikace, u staveb jednotlivců a stavebních bytových družstev plocha skutečně zastavovaná a plocha použitá pro nádvoří, u ochranných pásem pak ta plocha, na níž byla zemědělská výroba zcela vyloučena. V ostatních případech je rozhodnou pro stanovení odvodu celá plocha odnímaná zemědělské výrobě.
§ 18
Při dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí za dobu odnětí každoročně do státního rozpočtu částky ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby, dochované na odňaté půdě při řádném způsobu hospodaření, předepsané okresním národním výborem. Toto ustanovení platí též pro organizace, které podléhají povinnosti odvodu podle § 19 odst. 3.
(2) Provozovatelé těžby vyhrazených a nevyhrazených nerostů a rašeliny platí odvody (odstavec 1) až do doby dokončení rekultivace nebo jiné úpravy podle plánu schváleného okresním národním výborem, ostatní dočasní uživatelé zemědělské půdy pro nezemědělské účely až do doby vrácení půdy zemědělské výrobě v původním stavu.
§ 19
Výpočet výše odvodu a jeho předpis
(1) Orgán, který uděluje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě, současně rozhodne podle povahy investice, popřípadě zařízení, zda se za odnětí platí odvod podle § 17 odst. 3 nebo 4.
(2) Okresní národní výbor předepíše při rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě tomu, v jehož zájmu k odnětí dochází, výši odvodu. Při trvalém odnětí půdy zemědělské výrobě je odvod splatný do 15 dnů po dni, k němuž se půda v rozhodnutí okresního národního výboru odnímá zemědělské výrobě. Při dočasném odnětí půdy je odvod splatný nejpozději do konce běžného roku.
(3) Zjistí-li okresní národní výbor, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [§ 24 písm. ch)], vyměří odvod podle § 18 a předepíše jej dočasnému uživateli od doby skutečného odnětí.
§ 20
Snížení výše odvodů
(1) Organizaci, která provede zúrodnění zemědělských pozemků nebo rekultivaci jiných pozemků tak, aby byly schopny zemědělského využití; sníží okresní národní výbor výši předepsaného odvodu za trvalé odnětí až o 50 násobek částky, odpovídající předpokládanému zvýšení roční hrubé produkce rostlinné výroby oproti produkci dosahované před provedením zúrodnění, popřípadě rekultivace, až do výše stanoveného odvodu. Jde-li o dočasné odnětí, upustí okresní národní výbor od ročních odvodů po dobu, pokud součet takto neplacených ročních odvodů nedosáhne částky odpovídající 50 násobku uvedeného zvýšení hrubé produkce rostlinné výroby.
(2) Neodpovídá-li zúrodnění nebo rekultivace předpokládanému rozsahu nebo předpokládaným výsledkům, okresní národní výbor organizaci přiměřeně zvýši sníženou částku odvodu. Neprovede-li organizace zúrodnění nebo rekultivaci při dočasném odnětí, je povinna dodatečně zaplatit roční odvody v plné výši; provede-li je v menším rozsahu nebo neodpovídají-li předpokládaným výsledkům, okresní národní výbor výši ročních odvodů přiměřeně upraví.
§ 21
Pokud předepsaný odvod ve stanovené lhůtě nebyl splněn, vykoná se odepsáním z účtu organizace, u občanů správní exekucí, popřípadě soudním výkonem rozhodnutí.
Oddíl 2
Odvody do fondů jednotných zemědělských družstev
§ 22
(1) Jednotná zemědělská družstva, která jsou investory staveb na zemědělské půdě, odvedou z vlastních investičních zdrojů částku stanovenou násobkem roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované na odňaté půdě na dobu předpokládaného trvání stavby, nejvýše však za dobu 50 let do fondu určeného k financování investic do půdy.
(2) Jednotná zemědělská družstva, která provozují těžbu nerostných surovin, odvádějí z provozních prostředků do fondu (odstavec 1) po dobu odnětí půdy zemědělské výrobě pro účely těžby ročně částku ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované na odňaté půdě, až do doby vrácení půdy zemědělské výrobě ve stavu původní úrodnosti, popřípadě do doby dokončení rekultivace podle plánu schváleného okresním národním výborem.
§ 23
Výši odvodů předepisuje okresní národní výbor; ustanovení § 19 platí obdobně.
Oddíl 3
Osvobození od odvodů
§ 24
Odvody za odnětí půdy zemědělské výrobě se nepředepisují v těch případech, ve kterých jde o odnětí půdy zemědělské výrobě:
a) v zastaveném území obce,
b) pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,
c) za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely,
d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,
e) za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu jejího účelnějšího využití,
f) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické fičely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivém případě nepřesahuje 55 m2, a větrných jam,
h) pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,
ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu."
19. Dosavadní § 17 a 18 přečíslovat na § 25 a 26.
20. Nadpis části VIII. upravit takto: "Ustanovení společná, přechodná a závěrečná".
21. Dosavadní § 19 a 20 přečíslovat na § 27 a 28.
22. Dále vložit nový § 29 tohoto znění:
"§ 29
Okresní národní výbor v případech, kdy odvod za odnětí půdy zemědělské výrobě, předepsaný organizaci, je splatný v roce 1966 a 1967, může povolit odklad placení až na dobu dvou let."
23. Dosavadní § 21 - 23 přečíslovat na § 30 - 32.
24. Dosavadní § 21 upravit takto:
"§ 30
(1) Vláda může upraví podrobnosti o způsobu výpočtu a placení odvodů.
(2) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy k provedení § 5, § 8, § 10 a § 11. V těchto předpisech podrobněji vymezí, která opatření a za jakých podmínek mohou být uložena uživatelům zemědělských pozemků k ochraně zemědělského půdního fondu při jejich obhospodařování, upřesní způsob ochrany zemědělského půdního fondu při územní plánovací činnosti, zpracovávání dokumentace staveb a při těžební a průmyslové činnosti."
25. Dosavadní § 23 upravit takto:
"§ 32
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1966."
V Praze dne 6. června 1966
|
dr. Škoda v. r. |
Šik v. r. |
|
předseda ústavně právního výboru |
zpravodaj ústavně právního výboru |
|
Leflerová v. r. |
J. Červinka v. r. |
|
předsedkyně výboru NS pro národní |
zpravodaj výboru NS pro národní |
|
výbory |
výbory |
|
Gabriška v. r. |
Pružinec v. r. |
|
předseda výboru pro investiční |
zpravodaj výboru pro investiční |
|
výstavbu a stavebnictví |
výstavbu a stavebnictví |
|
V. Kučera v. r. |
Borůvka v. r. |
|
předseda zemědělského výboru |
zpravodaj zemědělského výboru |
Zákon
ze dne ...................... 1966
o ochraně zemědělského půdního fondu
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I.
Zemědělský půdní fond
§ 1
(1) Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
(2) Součástí zemědělského půdního fondu jsou též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
(3) O tom, že jde podle § 1 odst. 1 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech okresní národní výbor.
(4) Krajský národní výbor může si výjimečně rozhodování podle odstavce 3 vyhradit.
ČÁST II.
Rozšiřování zemědělského půdního fondu, jeho využití pro zemědělskou výrobu a změny kultur uvnitř fondu
§ 2
Rozšiřování zemědělského půdního fondu
(1) Okresní národní výbor ve spolupráci s výrobní zemědělskou správou a místním národním výborem, popřípadě jeho prostřednictvím, zjišťuje v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1).
(2) Zjistí-li okresní národní výbor, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich části, pro zemědělskou výrobu, nebo jejich převod na zemědělský podnik po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování. Nezemědělská organizace, která nezajistí zemědělské využití takových pozemků a ani nesouhlasí s jejich převodem na zemědělský podnik, je povinna odvádět do státního rozpočtu peněžitou částku, kterou jí okresní národní výbor předepíše podle § 16.
(3) Okresní národní výbor prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.
§ 3
Rozšiřování orné půdy
(1) Místní národní výbory zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednají jejich přeměnu na půdu ornou s výrobními zemědělskými správami a uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim ji mohou uložit; přeměnu zpravidla uloží, zjistí-li, že bez souhlasu příslušného orgánu byla půda původně orná přeměněna na jinou půdu zemědělskou. Přeměnu chmelnic, vinic a ovocných sadů na ornou půdu nelze takto uložit.
(2) Okresní národní výbory si mohou výjimečně rozhodování podle odstavce 1 vyhradit.
§ 4
Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu
(1) K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení okresního národního výboru. Toto povolení není třeba, jde-li o změnu zemědělského pozemku - s výjimkou chmelnic, vinic a ovocných sadů - na půdu ornou. Okresní národní výbor si před rozhodnutím vyžádá stanovisko výrobní zemědělské správy; jde-li o přeměnu na chmelnici, vinici, zahradu nebo ovocný sad, rozhodne v dohodě s orgánem územního plánování.
(2) Krajsky národní výbor si může výjimečně rozhodnutí vyhradit, jde-li o značný rozsah, popřípadě dosah změn.
§ 5
Využití zemědělských pozemků
(1) Zemědělské pozemky musí být obhospodařovány tak, aby zemědělský půdní fond nebyl zmenšován ani zhoršován. Za tím účelem mohou okresní národní výbory po slyšení místních národních výborů uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.
(2) Při ukládání opatření podle odstavce 1 přihlíží okresní národní výbor k účelnosti a hospodárnosti, zejména sleduje, aby ukládaná opatření byla pro uživatele (vlastníky) pozemku únosná a úměrná předpokládaným výsledkům. Opatření předem projedná s uživateli (vlastníky) pozemku, popřípadě též s organizací jim nadřízenou.
§ 6
Ustanovení § 3 a 5 se nevztahují na pozemky do výměry 800 m2, na nichž je postaven rodinný domek, dále na pozemek do výměry 400 m2, na němž je postavena rekreační chata nebo na pozemek do výměry 400 m2, na němž je zřízena zahrádka.
ČÁST III.
Zásady ochrany zemědělského půdního fondu
§ 7
(1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V).
(2) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součástí zemědělského půdního fondu nebo ke ztížení jeho využití, nutno zejména:
a) chránit zemědělskou půdu především v produkčních zemědělských oblastech a narušovat co nejméně organizaci zemědělského půdního fondu,
b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a zejména chránit ornou půdu,
c) odnímat zemědělské výrobě jen nejnutnější plochu zemědělské půdy, a to i když jde o účelové a zemědělské stavby, a zabránit roztříštěné výstavbě,
d) provádět skrývku kulturních vrstev půdy a opatření k jejímu hospodárnému využití,
e) umísťovat výstavbu tak, aby co nejméně narušovala zájmy zemědělské výroby,
f) narušenou zemědělskou půdu rekultivovat,
g) zúrodňovat jiné zemědělské pozemky nebo rekultivovat jinou půdu,
h) při umísťování směrových a liniových staveb (§ 12) co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
ch) po skončení výstavby neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby zemědělská půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.