ČÁST IV.
Ochrana zemědělského půdního fondu
§ 8
Při územně plánovací činnosti
(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu při veškeré územně plánovací činnosti byla včas zajištěna, musí se zpracovatelé územních plánů řídit zásadami jeho ochrany ve všech stupních územních plánů. Při jejich zpracovávání musí orientačně vyhodnocovat ztráty na zemědělské výrobě, k nimž by došlo předpokládaným odnětím součástí zemědělského půdního fondů, a prokázat, že navrhované řešení je z hlediska celospolečenských zájmů s přihlédnutím k ztrátám na zemědělské výrobě nejvýhodnější.
(2) Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu musí být územní plány zpracovávány v součinnosti zejména se zemědělskými orgány národních výborů a s výrobními zemědělskými správami. Nejpozději před jejich předložením ke schválení musí být opatřeny souhlasem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, a to:
a) ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, jde-li o plány, které schvaluje vláda nebo rady krajských národních výborů; jde-li o plány, které schvalují rady krajských národních výborů na Slovensku, pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství;
b) krajského národního výboru, jde-li o plány, které schvaluje rada okresního národního výboru. Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, si může předem výjimečně vyhradit souhlas u plánů schvalovaných radou okresního národního výboru.
(3) uzemní rozhodnutí, jímž by byl dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13, popřípadě souhlas podle § 9 odst. 2 nebo § 10 odst. 4.
§ 9
Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů a při jejich stanovení
(1) Organizace oprávněné k těžbě výhradních ložisek jsou povinny řídit se při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů zásadami ochrany zemědělského půdního fondu [§ 7 odst. 2 zejména písm. a), d), f), g)], orientačně vyhodnocovat ztráty na zemědělské výrobě podle předpokládaného rozsahu odnětí půdy zemědělské výrobě a přihlížet k možnostem rekultivace pozemků dotčených těžbou.
(2) K návrhu na stanovení dobývacího prostoru pro povrchovou těžbu musí těžební organizace připojit souhlas z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, který uděluje při plošném rozsahu povrchovou těžbou dotčené zemědělské půdy do 1 ha okresní národní výbor, nad 1 ha do 5 ha krajský národní výbor po předchozím projednání žádosti okresním národním výborem, nad 5 ha ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, po předchozím projednání okresním národním výborem a krajským národním výborem.
(3) Příslušný orgán při rozhodování o udělení souhlasu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu k návrhu na stanovení dobývacích prostoru přihlíží k orientačnímu vyhodnocení ztrát na zemědělské výrobě, k možnostem rekultivace (odstavec 1) a k stanovisku výrobní zemědělské správy. Jde-li o závažnější zásahy do zemědělského půdního fondu, vyžádá si podle potřeby podrobnější údaje o předpokládaných ztrátách na zemědělské produkci.
(4) Žádost o udělení souhlasu se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část odnímané zemědělské půdy. V žádosti musí být odnětí zemědělské půdy zdůvodněno a doloženo podle § 10 a sdělen výsledek projednávání s místními národními výbory a uživateli půdy.
(5) V rozhodnutí o udělení souhlasu (odstavec 2) stanoví příslušný orgán v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu zásadní podmínky, za kterých souhlas uděluje. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 13 v rozsahu stanoveném v zásadních podmínkách.
§ 10
Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb
(1) Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy; pokud řešení není jednoznačné, navrhovat umístění investice v alternativách.
(2) Pro posouzení nezbytnosti odnětí půdy zemědělské výrobě je třeba propočítat výši ztrát hrubé zemědělské produkce za dobu odnětí půdy zemědělské výrobě. Od tohoto propočtu může orgán rozhodující o udělení předchozího souhlasu upustit, jestliže umístění investice bylo dostatečně zdůvodněno územním plánem (§ 8). Při různých alternativách řešení porovnávají se zvýšené náklady na výstavbu se snížením ztrát hrubé zemědělské produkce. V propočtu ekonomické efektivnosti zahrne se k tíži investičních nákladů též výše odvodu za odnětí půdy zemědělské výrobě.
(3) Do doby odnětí půdy zemědělské výrobě se počítá i doba potřebná k uvedení půdy do stavu původní úrodnosti. K nákladům spojeným s uvedením půdy do tohoto stavu se přihlíží rovněž při propočtu ekonomické efektivnosti. Není-li možno půdu vrátit zemědělské výrobě, se počítají ztráty na zemědělské produkci za dobu 100 let.
(4) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být projednán s okresním národním výborem a opatřen jeho souhlasem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, si může výjimečně projednání a souhlas vyhradit.
(5) Návrh na schválení investičního úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být vždy doložen předchozím souhlasem podle § 13 odst. 1, popřípadě souhlasem podle § 9 odst. 2 a u nadzemních a podzemních vedení souhlasem podle odstavce 4.
§ 11
Při těžební a průmyslové činnosti
(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou organizace tyto činnosti provozující povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) zejména:
a) současně s plánem těžby vypracovat plán zahlazení následků těžby včetně rekultivace a předložit jej okresnímu národnímu výboru ke schválení; krajský národní výbor si může schválení vyhradit;
b) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace nebo v ekonomicky odůvodněných případech zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené okresním národním výborem k zúrodnění;
c) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty zemědělské výrobě;
d) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby, vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci, pro zúrodnění, popřípadě pro jiné hospodářské využití;
e) provádět podle schválených plánů soustavnou rekultivací narušených pozemků a pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak, aby byli vytvořeno takové pádní prostředí, které by umožňovalo využit rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu;
f) před zrušením provozu předložit okresnímu národnímu výboru ke schválení plán na dokončení půdních úprav a prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti;
g) dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu;
h) učinit opatření k zabránění, popřípadě k nejúčinnějšímu omezení úniku pevných a plynných látek poškozujících zemědělskou půdu a výrobu.
(2) Orgány příslušné podle § 9 odst. 2 mohou v odůvodněných případech povolit výjimky z povinnosti skrývky (odstavec 1 písmeno b).
§ 12
Při projektování a výstavbě směrových a liniových staveb a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1) Při projektování a výstavbě staveb směrových a liniových (silnic, drah, nadzemních a podzemních vedení; vodohospodářských směrových staveb, kanálů apod.) musí investor dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu a učiněna taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích, závlahových a jiných zařízení pro zemědělskou výrobu nadále plnila svůj úkol.
(2) Investoři nadzemních vedení jsou povinni na vlastní náklad učinit taková opatření, aby nadzemním vedením nebylo znemožněno řádné obhospodařování dosavadních zemědělských pozemků; zejména chmelnic a vinic a jejich obnova.
(3) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích jsou provozovatelé těchto prací povinni postupovat v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, zejména jsou povinni:
a) projednat včas zamýšlené provádění prací s okresním a místním národním výborem, s výrobní zemědělskou správou a s uživatelem půdy,
b) před zahájením prací provést skrývku kulturní vrstvy půdy, pokud v odůvodněných případech okresní národní výbor nepovolí výjimku,
c) provádět práce na pozemku především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést pozemek do původního stavu,
d) provádět práce tak, aby na zemědělských kulturách a zemědělské půdě došlo k co nejmenším škodám.
(4) Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investoři staveb nadzemních a podzemních vedení, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas okresního národního výboru. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě podle § 13.
ČÁST V.
Odnětí součástí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě
Oddíl 1
Odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
§ 13
Předchozí souhlas
(1) Zemědělská půda nesmí být odňata zemědělské výrobě, pokud na základě předchozího souhlasu nebylo rozhodnuto o jejím odnětí zemědělské výrobě podle § 14. Předchozího souhlasu k tomu není třeba v případech zalesňování zemědělské půdy za účelem jejího účelnějšího využití a v případech, ve kterých je okresní národní výbor k jeho udělení sám příslušný, ale pro jednoduchost případu, např. pro nepatrnou výměru odnímané půdy, od jeho udělování upustí. Předchozí souhlas uděluje, jde-li o zemědělskou půdu o výměře
a) do 1 ha okresní národní: výbor,
b) nad 1 ha do 5 ha krajský národní výbor po předchozím projednání žádosti okresním národním výborem,
c) nad 5 ha ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, po předchozím projednání okresním národním výborem a krajským národním výborem.
Je-li příslušný okresní, popřípadě krajský národní výbor, a plocha odnímaná zemědělské výrobě leží ve dvou nebo více okresech, popřípadě krajích, uděluje předchozí souhlas ten okresní, popřípadě krajský národní výbor, v jehož obvodu leží její největší část.
(2) Plocha rozhodná pro příslušnost k udělení předchozího souhlasu se posuzuje podle celkového konečného rozsahu výstavby, nikoliv podle jejich jednotlivých časových nebo stavebních etap.
(3) Orgány udělující předchozí souhlas zkoumají, zda bylo dbáno zásad ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7) a v případech závažnějších zásahů do zemědělského půdního fondu stanoví jako zásadní podmínku udělení souhlasu provést opatření, kterými uplatnění zásad jeho ochrany má být zajištěno; přitom vycházejí z územních plánů a přihlížejí k celospolečenským zájmům, k politickému a ekonomickému zdůvodnění odnětí, k odhadu ztrát na zemědělské výrobě, k nimž tímto odnětím dojde a ke stanovisku výrobní zemědělské správy.
(4) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství, mohou zmocnit krajský národní výbor k udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. c) zejména v těch případech, v nichž požadavek odnětí zemědělské půdy byl řádně zdůvodněn již při schvalování, doplnění, popřípadě přehodnocení (§ 28) směrných nebo podrobných územních plánů anebo při projednávání srovnávacích studií umístění investice. V takových případech může též krajský národní výbor po projednání s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství, na Slovensku s pověřencem Slovenské národní rady pro zemědělství, zmocnit okresní národní výbor k rozhodování podle odstavce 1 písm. b).
(5) Předchozí souhlas je pro rozhodování podle § 14 závazný. Udělení předchozího souhlasu pozbude platnosti za 3 roky po jeho vydání, pokud v něm nebylo stanoveno jinak.
(6) Žádost o předchozí souhlas se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část odnímané zemědělské půdy. V žádosti musí být odnětí zemědělské půdy zdůvodněno a doloženo podle § 10 a sdělen výsledek projednávání s místními národními výbory a uživateli půdy.
(7) Při odnětí zemědělské půdy zemědělská výrobě v zastavěném území obce a při jejím odnětí za účelem investice pro zvýšení úrodnosti zemědělské půdy, není třeba žádost dokládat propočtem ekonomické efektivnosti.
§ 14
Rozhodnutí o odnětí zemědělská půdy zemědělské výrobě
(1) O odnětí zemědělské půdy zemědělská výrobě rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část. Vyžaduje-li se k rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy předchozí souhlas podle § 13, je okresní národní výbor vázán tímto předchozím souhlasem.
(2) Okresní národní výbor rozhoduje v souladu s předchozím souhlasem na základě upřesněného návrhu žadatelova na odnětí zemědělská půdy zemědělské výrobě (u staveb upřesněného podle projektové dokumentace, u těžby podle plánu otvírky, přípravy a dobývání). V rozhodnutí uvede plochy odnímané zemědělské výrobě na trvalo a dočasně, upřesní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. V rozhodnutí současně uloží provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby; uloží zejména povinnost provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy půdy, její odvoz na místo hospodárného využití a její rozprostření. Místo hospodárného využití ornice určí okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou. V odůvodněných případech mohou orgány příslušné podle § 13 odst. 1 povolit z povinnosti skrývky výjimky. Při ukládání opatření musí dbát na jejich účelnost a hospodárnost. Rozhodnutí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby, vydává postupně pro plochy, k jejichž odnětí podle postupu výstavby, popřípadě těžby dochází, aby odnímaná půda až do jejího použití k nezemědělským účelům byla využita pro zemědělskou výrobu.
(3) V případech, ve kterých není třeba předchozího souhlasu, rozhoduje okresní národní výbor po přezkoumána důvodů navrhovaného odnětí s přihlédnutím ke ztrátám na zemědělské produkci. V rozhodnutí může stanovit podmínky odnětí.
(4) Okresní národní výbor zašle opis rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě příslušnému středisku geodézie, které plochy v rozhodnutí odňaté natrvalo zemědělské výrobě vyjme z evidence zemědělské půdy; plochy dočasně odňaté z evidence nevyjímá a vede je ve zvláštní evidenci.
Oddíl 2
Odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou
§ 15
(1) O odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodě odnímaná součást, popřípadě její největší část leží, po přezkoumání důvodů požadovaného odnětí s přihlédnutím k jeho důsledkům pro zemědělskou výrobu. V rozhodnutí může stanovit podmínky, za nichž odnětí povoluje; přitom musí přihlížet k jejich účelnosti a hospodárnosti. K rozhodnutí o odnětí není třeba předchozího souhlasu.
(2) Opis rozhodnutí doručí okresní národní výbor příslušnému středisku geodézie.
ČÁST VI.
Odvody do státního rozpočtu a fondů jednotných zemědělských družstev
§ 16
(1) Ten, v jehož zájmu byla půda odňata zemědělské výrobě, je povinen odvádět do státního rozpočtu (jednotné zemědělské družstvo do svého fondu, určeného k financování investic do půdy) peněžitou částku, kterou předepíše okresní národní výbor.
(2) Odváděné částky nejsou v žádném vztahu k vlastnictví k půdě. Částky odváděné do státního rozpočtu budou evidovány tak, aby mohly být použity k rozvoji zemědělské výroby, zejména k zúrodnění a k rekultivaci zemědělské půdy.
Oddíl 1
Odvody do státního rozpočtu
§ 17
Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) Odvody se předepisují při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, u které hodnota roční hrubé produkce rostlinné výroby z 1 ha při řádném způsobu hospodaření převyšuje 1500 Kčs, u luk a pastvin 750 Kčs.
(2) Základní sazba odvodu činí 50 násobek, u luk a pastvin 100 násobek roční hrubé produkce rostlinné výroby dochované na odnímané půdě při řádném způsobu hospodaření.
(3) U investic a zařízení, jejichž umístění je jejich povahou jednoznačně určeno, u staveb stavebních bytových družstev a u staveb jednotlivců se stanoví odvod vždy jen ve výši základní sazby.
(4) U investic a zařízení, jejichž umístění není jejich povahou jednoznačně určeno, se stanoví odvod ve výši základní sazby pouze při odnětí půdy, jejíž hodnota roční hrubé produkce rostlinné výroby z 1 ha při řádném způsobu hospodaření nepřevyšuje 3000 Kčs. Při roční hrubé produkci rostlinné výroby z 1 ha od 3000 Kčs do 4000 Kčs se stanoví odvod ve výši 75 násobku, od 4000 Kčs do 10 000 Kčs ve výši 100 násobku a nad 10 000 Kčs ve výši 200 násobku roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované při řádném způsobu hospodaření. U luk a pastvin se základní sazba nezvyšuje.
(5) Výměrou půdy odnímaná zemědělské výrobě, rozhodnou pro stanovení odvodu, je u účelových zemědělských staveb plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná a plocha použitá pro zpevněné plochy a komunikace, u staveb jednotlivců a stavebních bytových družstev plocha skutečně zastavovaná a plocha použitá pro nádvoří, u ochranných pásem pak ta plocha, na níž byla zemědělská výroba zcela vyloučena. V ostatních případech je rozhodnou pro stanovení odvodu celá plocha odnímaná zemědělské výrobě.
§ 18
Při dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí za dobu odnětí každoročně do státního rozpočtu částky ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované na odňaté půdě při řádném způsobu hospodaření, předepsané okresním národním výborem. Toto ustanovení platí též pro organizace, které podléhají povinnosti odvodu podle § 19 odst. 3.
(2) Provozovatelé těžby vyhrazených a nevyhrazených nerostů a rašeliny platí odvody (odstavec 1) až do doby dokončení rekultivace nebo jiné úpravy podle plánu schváleného okresním národním výborem, ostatní dočasní uživatelé zemědělské půdy pro nezemědělské účely až do doby vrácení půdy zemědělské výrobě v původním stavu.
§ 19
Výpočet výše odvodu a jeho předpis
(1) Orgán, který uděluje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě, současně rozhodne podle povahy investice, popřípadě zařízení, zda se za odnětí platí odvod podle § 17 odst. 3 nebo 4.
(2) Okresní národní výbor předepíše při rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě tomu, v jehož zájmu k odnětí dochází, výši odvodu. Při trvalém odnětí půdy zemědělské výrobě je odvod splatný do 15 dnů po dni, k němuž se půda v rozhodnutí okresního národního výboru odnímá zemědělské výrobě. Při dočasném odnětí půdy je odvod splatný nejpozději do konce běžného roku.
(3) Zjistí-li okresní národní výbor, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [§ 24 písm. ch)], vyměří odvod podle § 18 a předepíše jej dočasnému uživateli od doby skutečného odnětí.
§ 20
Snížení výše odvodů
(1) Organizaci, která provede zúrodnění zemědělských pozemků nebo rekultivaci jiných pozemků tak, aby byly schopny zemědělského využití, sníží okresní národní výbor výši předepsaného odvodu za trvalé odnětí až o 50 násobek částky, odpovídající předpokládanému zvýšení roční hrubé produkce rostlinné výroby oproti produkci dosahované před provedením zúrodnění, popřípadě rekultivace, až do výše stanoveného odvodu. Jde-li o dočasné odnětí, upustí okresní národní výbor od ročních odvodů po dobu, pokud součet takto neplacených ročních odvodů nedosáhne částky odpovídající 50 násobku uvedeného zvýšení hrubé produkce rostlinné výroby.
(2) Neodpovídá-li zúrodnění nebo rekultivace předpokládanému rozsahu nebo předpokládaným výsledkům, okresní národní výbor organizaci přiměřeně zvýší sníženou částku odvodu. Neprovede-li organizace zúrodnění nebo rekultivaci při dočasném odnětí, je povinna dodatečně zaplatit roční odvody v plné výši; provede-li je v menším rozsahu nebo neodpovídají-li předpokládaným výsledkům, okresní národní výbor výši ročních odvodů přiměřeně upraví.
§ 21
Pokud předepsaný odvod ve stanovené lhůtě nebyl splněn, vykoná se odepsáním z účtu organizace, u občanů správní exekucí, popřípadě soudním výkonem rozhodnutí.
Oddíl 2
Odvody do fondů jednotných zemědělských družstev
§ 22
(1) Jednotná zemědělská družstva, která jsou investory staveb na zemědělské půdě, odvedou z vlastních investičních zdrojů částku stanovenou násobkem roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované na odňaté půdě na dobu předpokládaného trvání stavby, nejvýše však za dobu 50 let do fondu určeného k financování investic do půdy.
(2) Jednotná zemědělská družstva, která provozují těžbu nerostných surovin, odvádějí z provozních prostředků do fondu (odstavec 1) po dobu odnětí půdy zemědělské výrobě pro účely těžby ročně částku ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby, docilované na odňaté půdě, až do doby vrácení půdy zemědělské výrobě ve stavu původní úrodnosti, popřípadě do doby dokončení rekultivace podle plánu schváleného okresním národním výborem.
§ 23
Výši odvodů předepisuje okresní národní výbor; ustanovení § 19 platí obdobně.
Oddíl 3
Osvobození od odvodů
§ 24
Odvody za odnětí půdy zemědělské výrobě se nepředepisují v těch případech, ve kterých jde o odnětí půdy zemědělské výrobě:
a) v zastaveném území obce,
b) pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,
c) za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely,
d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadně zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,
e) za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu jejího účelnějšího využití,
f) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivém případě nepřesahuje 55 m2, a větrných jam,
h) pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,
ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
ČÁST VII.
Zvláštní ustanovení
§ 25
Ustanovení § 7 odst. 1, § 10, § 13, § 14 a § 15 neplatí v případech použití zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu:
a) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,
c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
§ 26
V případech uvedených v § 25 písm. c) je však ten, kdo zemědělskou půdu odnímá zemědělské výrobě, povinen předem projednat s okresním národním výborem použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům a ohlásit ukončení jejího nezemědělského použití a její uvedení do původního stavu.
ČÁST VIII.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 27
Na plnění úkolů vyplývajících ze zabezpečování tohoto zákona se zúčastňuje Slovenská národní rada.
§ 28.
Územní plány, které nebyly zpracovány podle § 8, musí být postupně doplněny, popřípadě přehodnoceny.
§ 29
Okresní národní výbor v případech, kdy odvod za odnětí půdy zemědělské výrobě, předepsaný organizaci, je splatný v roce 1966 a 1967, může povolit odklad placení až na dobu dvou let.
§ 30
(1) Vláda může upravit podrobnosti o způsobu výpočtu a placení odvodů.
(2) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy k provedení § 5, § 8, § 10 a § 11. V těchto předpisech podrobněji vymezí, která opatření a za jakých podmínek mohou být uložena uživatelům zemědělských pozemků k ochraně zemědělského půdního fondu při jejich obhospodařování, upřesní způsob ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, zpracovávání dokumentace staveb a při těžební a průmyslové činnosti.
§ 31
Zrušují se
zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška ministerstva zemědělství č. 7/1980 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 32
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1966.