Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

122

VLÁDNÍ NÁVRH

Zákon

ze dne ................ 1967

o národních výborech

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Hlava první

POSTAVENÍ NÁRODNÍCH VÝBORŮ VE STÁTĚ A SPOLEČNOSTI

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 1

(1) Národní výbory jsou orgány socialistické státní moci a správy v krajích, v okresech a v obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením Komunistické strany Československa socialistické společenské zřízení, řídí se ústavou, ostatními zákony a právními předpisy.

(2) Národní výbory jako zastupitelské sbory pracujícího lidu jsou složeny z poslanců, kteří jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

(3) Poslanci jsou lidem kontrolováni, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých voličů odvoláni.

§ 2

Národní výbory organizují plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb společnosti se zvláštními potřebami a zájmy ve svém územním obvodu, především s potřebami rozvoje měst a obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské zájmy se zájmy místními, skupinovými a osobními. Chrání právo, oprávněně zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě k právům spoluobčanů. Podílejí se na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky.

§ 3

(1) Národní výbory vyvíjejí veškerou svou činnost ve spojení s občany, za jejich aktivní účasti a pod jejích stálou kontrolou. Vytvářejí předpoklady pro přímou účast občanů na plnění svých úkolů a přibírají občany k jejich řešení a provádění. Zapojují tak občany v nejširší míře do správy státu.

(2) Národní výbory soustavně zkoumají zájmy občanů, jejich potřeby a názory, radí se s nimi a návrzích závažných opatření, pozorně se zabývají jejích připomínkami a náměty a seznamují je s výsledky své práce a skládají jim účty ze své činnosti.

§ 4

(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi Národní fronty, zejména s Revolučním odborovým hnutím, s Československým svazem žen, s Československým svazem mládeže a ostatními společenskými organizacemi.

(2) Spolupráci s Revolučním odborovým hnutím zaměřují národní výbory na přípravu a uskutečňování důležitých opatření dotýkajících se zájmů pracujících a vyžaduji si k nim od jeho orgánů stanoviska. Obdobně spolupracují i s jednotnými zemědělskými družstvy.

(3) Národní výbory sdružují na základě vzájemné dohody se společenskými a zájmovými organizacemi prostředky a síly k účinnějšímu a hospodárnému provádění obecně prospěšných opatření a koordinují provádění společných úkolů.

§ 5

Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech, jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.

§ 6

(1) Národní výbory vzájemně spolupracuji s ostatními státními orgány ve svých územních obvodech k dosažení společných cílů. Spolupráci zaměřují zvláště na všestranné upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny, na předcházení trestné činnosti, na posilování obranyschopnosti republiky, na plnění zákona o rodině a na všestrannou ochranu občanských práv.

(2) Národní výbory upozorňují jiné státní orgány na nedostatky, které zjistí, a dávají podněty k jejich odstranění, úkoly jim mohou ukládat, jen pokud to zvláštní předpisy připouštějí.

(3) Soudy, prokuratura a Sbor národní bezpečnosti seznamují národní výbory se stavem socialistické zákonnosti v jejich obvodu.

(4) Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných náčelníků. Orgány Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny a podřízeny jen vyšším náčelníkům.

§ 7

(1) Vůči ústředně řízeným hospodářským organizacím, organizacím družstevním a ostatním vykonávají národní výbory státní správu, zejména na úseku výstavby, vodního hospodářství, vytváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, veřejného pořádku, požární ochrany, státních financí, ochrany rostlinné a živočišné výroby a zemědělského, půdního a lesního fondu. Předpisy upravující jednotlivé úseky činnosti státní správy stanoví, v kterých případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národního výboru.

(2) Ústředně řízené hospodářské organizace, družstevní a ostatní organizace jsou povinny spolupracovat s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.

Oddíl 2

Stupně a druhy národních výborů

§ 8

V obcích a ve městech jsou místní a městské národní výbory, v okresech okresní národní výbory a v krajích krajské národní výbory.

§ 9

Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí, o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.

§ 10

V hlavním městě republiky je Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy je řízen přímo vládou. Zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů stanoví zákon.

§ 11

V Bratislavě, sídle slovenských národních orgánů, je Národní výbor města Bratislavy a obvodní národní výbory. Národní výbor města Bratislavy je řízen přímo krajským národním výborem. Zvláštní úpravu působnosti Národního výboru města Bratislavy a obvodních národních výborů a jejich organizační výstavby stanoví zákon Slovenské národní rady. Tento zákon též stanoví, v kterých otázkách může vykonávat Národní výbor města Bratislavy působnost, která jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

§ 12

(1) Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích městského charakteru, které na návrh okresního národního výboru určí krajský národní výbor.

(2) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích jsou řízeny přímo krajským národním výborem. V obvodech těchto měst působí obvodní národní výbory.

Hlava druhá

POSLANCI

§ 13

(1) Počet svých poslanců stanoví národní výbor se zřetelem na počet obyvatel, na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti i se zřetelem na to, aby národní výbor tvořil dělný pracovní sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby

a) místní nebo městský národní výbor měl nejméně

11 poslanců	v obcích do	300 obyvatel,
15 poslanců	v obcích do	600 obyvatel,
25 poslanců	v obcích do	1500 obyvatel,
30 poslanců	v obcích do	5000 obyvatel,
40 poslanců	v obcích do	10000 obyvatel,
50 poslanců	v obcích do	20000 obyvatel,
80 poslanců	v obcích do	50000 obyvatel,
100 poslanců	v obcích nad	50000 obyvatel,

 

b) okresní národní výbor měl nejméně

60 poslanců v okresech do 80 000 obyvatel,

80 poslanců v okresech s větším počtem obyvatel,

c) krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců

d) městský národní výbor ve městech, kde působí obvodní národní výbory, činil nejméně 130 poslanců.

(2) Obvodní národní výbor slonoví počty svých poslanců obdobně jako městský nebo místní národní výbor (odstavec 1 písm. a).

§ 14

Poslanec národního výboru se podílí na jednání a rozhodování národního výboru, zvláště se aktivně účastní zasedání národního výboru a jeho orgánů, za jejichž člena byl zvolen. Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory, udržuje s nimi stálé spojení a skládá jim účty ze své činnosti.

§ 15

Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům,

b) vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mino zasedání národního výboru nebo komise, odpověď na tyto dotazy musí být dána neprodleně, nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů,

c) požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů, vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací národního výboru, vysvětlení musí být dáno bezodkladně,

d) doporučovat vedoucím organizací opatření k odstranění nedostatků, v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě,

e) účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně,

f) účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací.

§ 16

Poslanec národního výboru je povinen zejména

a) aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa,

b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejich podnětů a připomínek,

c) udržovat stálý styk se společenskými organizacemi pracujících, které působí v jeho obvodu,

d) uplatňovat ve veškeré své práci zkušenosti a podněty občanů,

e) úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty a zkušenosti v práci národního výboru.

§ 17

(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo z obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno, to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.

(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu, v níž je obsažena i náhrada ušlého výdělku. Poslanci, který vykonává při zaměstnání funkci předsedy, tajemníka a ve zvlášť stanovených případech i funkci místopředsedy národního výboru nebo předsedy komise, přísluší od národního výboru kromě náhrady ušlého výdělku ještě odměna za výkon funkce. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku.

(3) Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.

Hlava třetí

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 18

Předním úkolem národních výborů je péče o uspokojování potřeb občanů, zejména péče o výstavbu města obcí, a zdravé životní prostředí, o zlepšování úrovně bydlení, o rozšiřování různých služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, o souladný rozvoj jejich území, optimální využívání přírodních, hospodářských a společenských podmínek a o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů.

§ 19

Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku

- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,

- územního plánování a stavebního řádu,

- pracovních sil,

- ochrany přírody,

- využití nerostného bohatství,

- zemědělství,

- lesního a vodního hospodářství,

- energetiky,

- hospodaření s byty a s nebytovými prostory,

- financí a správy a ochrany národního majetku,

- zásobování, obchodu a cestovního ruchu,

- služeb,

- dopravy,

- silničního hospodářství,

- školství a péče o děti,

- kultury a informací,

- ochrany kulturních památek,

- zdravotnických služeb,

- sociálního zabezpečení,

- obrany státu,

- ochrany veřejného pořádku,

- protipožární ochrany,

- všeobecné vnitřní správy.

§ 20

Národní výbory spravují

- předškolní i mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení,

- kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení,

- zdravotnická zařízení,

- zařízení sociálního zabezpečení.

V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 a v otázkách jejich odborného vedení se národní výbory řídí obecně závaznými předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy a národního výboru vyššího stupně.

§ 21

K plnění svých úkolů národní výbory mohou zřizovat a řídit organizace nebo zařízení obstarávající

- komunální služby (zásobování vodou, čištění města, kanalizace, veřejné osvětlení),

- správu domovního majetku,

- místní stavebnictví,

- místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,

- správu silnic,

- opravářské činnosti a osobní služby,

- ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci a cestovní ruch,

- místní výrobu,

- zásobovaní tuhými palivy,

- obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,

- projektové a investorské práce, popř. inženýrské činnosti, jiné specializované služby a další služby pro obyvatelstvo,

- sběr odpadových surovin.

§ 22

(1) Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti, svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět revize jejího hospodaření a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.

(2) Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu své činnosti provedla určitou práci nutnou v důležitém obecném zájmu.

§ 23

Národní výbory provádějí podle zvláštních předpisů státní kontrolu.

§ 24

Národní výbory mohou

a) zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládal je jiným orgánům,

b) udělovat veřejná uznání.

Oddíl 2.

Působnost národních výborů jednotlivých stupňů a druhů

§ 25

Místní národní výbor

(1) Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojovaní oprávněných potřeb a zájmů občanů, podmínky zdravého způsobu života a práce v obci, organizuje výstavbu obce, pečuje o její zvelebování a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu a intenzivnímu rozvoji zemědělství.

(2) Místní národní výbor

a) spravuje mateřskou a základní devítiletou školu, územní jesle, dětský útulek, školní jídelnu, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;

b) spravuje místní komunikace a místní osvětlení a obstarává podle místních podmínek další komunální nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území,

c) schvaluje rozmístění prodejen, prodejní dobu a činí další opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva,

d) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku veřejného pořádku, evidence obyvatelstva, vedení matrik, protipožární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.

(3) Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat si stanovisko místního národního výboru.

(4) Místní národní výbor může, přihlížeje k povaze svých úkolů a k podmínkám své práce, vydat statut, v němž zejména upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a dále uvede okruh organizací a zařízení, které spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Řídí se vzorovým statutem, který vydá Národní shromáždění.

§ 26

Městsky národní výbor

(1) Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva občanů.

(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§ 25 odst. 2 a 3), spravuje městská kulturní zařízení, rozvíjí městské hospodářství, řídí a prostřednictvím podniků zajišťuje komunální služby a zpravidla ostatní služby pro obyvatelstvo. Řídí protipožární ochranu. Řídí zpravidla organizaci místního stavebnictví. Stará se též o cestovní ruch.

(3) Vzorový statut městských národních výborů, který vydá Národní shromáždění, stanoví, v kterých otázkách krajský národní výbor svěří do působnosti městského národního výboru výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru.

(4) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích a jejich obvodní národní výbory mají působnost městských i okresních národních výborů. Vzorový statut též stanoví, v kterých otázkách vláda svěří do působnosti těchto městských národních výborů výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

(5) Městský národní vyber vycházeje z rozhodnutí krajského národního výboru nebo vlády, uvede ve svém statutu podrobněji svou působnost, upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a pravomoci, dále uvede okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích ve svém statutu provedou též rozdělení působnosti mezi městským národním výborem a obvodními národními výbory. Při vydání statutu se národní výbor řídí vzorovým statutem a přihlíží k povaze svých úkolů, vyplývajících z potřeb a podmínek rozvoje města.

§ 27

Okresní národní výbor

(1) Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených organizací.

(2) Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19, pokud zákony neupravují tuto působnost jinak.

(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při řešení oblastních proporcí a při vytváření koncepce rozvoje okresu.

(4) Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit.

§ 28

Krajský národní výbor

(1) Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji, za tím účelem vypracovává návrh plánu rozvoje oblasti, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se dalších prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje kraje.

(2) Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených a spravovaných organizací.

(3) Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení základních úkolů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic ústředních orgánů.

(4) Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li řízení nebo správa na tomto stupni účelnější, dále může řídit nebo spravovat organizace poskytující zvlášť specializované služby.

Oddíl 3

Plán, rozpočet a správa majetku

§ 29

Národní výbor sestavuje a schvaluje

a) dlouhodobý hospodářský plán,

b) prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program),

c) rozpočet.

§ 30

(1) Při zpracování svého dlouhodobého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených pro rozvoj hospodářství řízeného národními výbory v kraji ve státním plánu rozvoje národního hospodářství i z vlastního dlouhodobého výhledu, opřeného o technickoekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve státním plánu a ve státním rozpočtu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu, dále dlouhodobě stanovené dotace (dlouhodobé finanční vztahy), účelové subvence a souhrnné závazné limity. Odchylky od obecně platných zásad soustavy plánovitého řízení národního hospodářství stanoví vláda.

(2) V rámci stanovených závazných úkolů a souhrnných závazných limitů a dlouhodobých finančních vztahů stanoví krajský a okresní národní výbor závazné úkoly a souhrnné závazné limity a dlouhodobé finanční vztahy národním výborům nižších stupňů.

(3) Prováděti hospodářský plán (krátkodobý program) zpřesňuje úkoly dlouhodobého plánu, zejména se zřetelem na podmínky vytvořené při plnění dlouhodobého hospodářského plánu.

§ 31

(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím.

(2) Rozpočet musí být vyrovnán.

(3) Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.

§ 32

(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména

a) příjmy z hospodářství národního výboru, především odvody hospodářských organizací jím řízených,

b) příjmy od ústředně řízených organizací ve stanoveném rozsahu,

c) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

d) výnosy místních poplatků, jde-li o místní nebo městský národní výbor,

e) povinné příspěvky ukládané organizacím podle zvláštních předpisů k částečné úhradě nákladů na pořízení a provoz veřejné prospěšných zařízení ve správě národního výboru, zejména pokud jde o vyvolanou a doplňkovou investiční výstavbu (prostředky na zbudování a udržování místní komunikace, veřejné dopravní služby, jeslí, na rozšíření sítě vodovodů a kanalizací, veřejného osvětlení apod.),

f) dlouhodobě stanovené dotace a dále účelové subvence ze státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu národního výboru vyššího stupně,

g) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních nebo jiných společenských organizací,

h) výnosy pokut a majetkových sankcí ukládaných za porušování povinností stanovených v zájmu ochrany životního prostředí,

i) úvěry a půjčky.

(2) Plánované příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou subvencí, úvěrů a povinných příspěvků podle ustanovení odstavce 1 písm. e), národní výbory jich mohou používat ke krytí kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.

§ 33

(1) Národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí veškerých svých závazků, které převzal, závazků vyplývajících z plnění zákonných povinností, popř. též odvody do rozpočtu národního výboru vyššího stupně, popř. do státního rozpočtu.

(2) Nedosahuje-li národní výbor rozpočtem předpokládaných příjmů, musí omezit v odpovídajícím rozsahu výdaje, přitom však musí zabezpečit výdaje ke krytí převzatých závazků a výdaje na plnění zákonných povinností.

§ 34

Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy, především z prostředků získaných ze svého hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji hospodářské a kulturní výstavby.

§ 35

Národní výbor a jeho organizace spravují majetek ve státním socialistickém vlastnictví, který slouží k plnění jejich úkolů.

§ 36

Národní majetek, který spravuje hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo národní majetek, který národní výbor spravuje a využívá k některému z účelů uvedených v § 21, může být opatřením nadřízeného orgánu převeden do správy jiné organizace tomuto národnímu výboru nepodřízené jen na základě zákona.

§ 37

Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními, družstevními nebo jinými společenskými organizacemi o společném použití prostředků, jde-li o plnění jejich společných úkolů (sdružování prostředků).