Oddíl 4

Samostatná působnost národního výboru

§ 38

V otázkách péče a zlepšování životního prostředí, úrovně bydlení a uspokojování dalších potřeb občanů různými službami, o rozvíjení kulturního a společenského života a o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, dále v otázkách zřizování a řízení svých hospodářských organizací (§ 21 a § 22), v otázkách správy majetku a sdružování prostředků (§ 35 až § 37), stanovení hospodářského plánu a rozpočtu a hospodaření podle něho (§ 29 až § 33) a v otázkách zřizování a správy svých fondů (§ 34) vykonávají národní výbory svou působnost samostatně, řídíce se jen zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy.

Hlava čtvrtá

NÁRODNÍ VÝBOR A JEHO ORGÁNY

Oddíl 1

Pravomoc plenárního zasedaní národního výboru

§ 39

(1) Národní výbor se na svém plenárním zasedání usnáší o základních otázkách hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území a o základních otázkách své práce. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a) stanovit dlouhodobé rozvojové koncepce na území působnosti národního výboru,

b) stanovit dlouhodobé i prováděcí plány (krátkodobé programy) rozvoje hospodářství národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů,

c) stanovit rozpočet a schvalovat závěrečný účet národního výboru,

d) zřizovat, popř. zrušovat nebo slučovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace, a vymezit jim základní úkoly,

e) rozhodovat o územních změnách, popř. jednat o návrzích územních změn:

f) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů,

g) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi,

h) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkcí,

ch) ustanovovat vedoucí odborů a odvolávat je z funkcí,

i) rozhodovat o žádosti poslance a zproštění funkce,

j) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru,

k) rozhodovat a přijetí půjčky nebo poskytnutí úvěru,

l) jde-li o okresní národní výbor, volit podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců předsedu okresního soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy o činností okresního soudu,

m) jde-li o krajský národní výbor, volit soudce krajského soudu, předsedu krajského soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy a činnosti krajského soudu, podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

(3) Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.

§ 40

Místní a městský národní výbor může rozhodnout, že některou základní otázku života obce nebo města před tím, než k této otázce přijme usnesení, předloží k projednání občanům, učiní tak zejména, jde-li o sloučení obcí nebo o jiné závažné územní změny.

§ 41

Okresní a krajský národní výbor svolává k posouzení některých důležitých otázek týkajících se činnosti národních výborů konference národních výborů nižších stupňů.

Oddíl 2

Jednání plenárního zasedání národního výboru

§ 42

(1) Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní národní výbory nejméně šestkrát do raka k řádnému zasedání.

(2) Zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na základě usnesení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců, anebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, vláda nebo předsednictvo Slovenské národní rady, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.

(3) Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci, popř. s národními výbory nižších stupňů. Návrhy mohou předkládat rada, komise anebo jednotliví poslanci. Národní výbor si k prověření předložených návrhů může vyžadovat stanoviska, zejména své komise lidové kontroly, popř. pracovních skupin poslanců a dalších občanů, dále odborné posudky a vyjádření. S otázkami, které budou předmětem jednání plenárního zasedání, musí být poslanci včas seznámeni.

§ 43

(1) Plenární zasedání národního výboru jsou veřejná. Rada uvědomuje občany a místu a době jednání a o navrženém programu.

(2) Požádá-li o slovo poslanec národního výboru vyššího stupně Slovenské národní rady nebo Národního shromáždění anebo zástupce vlády, musí mu být uděleno. Slovo může být uděleno též občanu, který není poslancem.

§ 44

K platnosti usnesení plenárního zasedání národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců. Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.

§ 45

Plenární zasedání národního výboru řídí jeho předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje obecně závazná nařízení národního výboru a jiná jeho usnesení. Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Předsedu zastupuje místopředseda národního výboru nebo jiný člen rady pověřený národním výborem.

Oddíl 3

Rada

§ 46

(1) Rada je výkonný orgán národního výboru s všeobecnou působnosti. Organizuje a sjednocuje plnění úkolů národního výboru na všech úsecích. Rozhoduje zejména o otázkách, které svým významem přesahují rámec jednoho odvětví, popř. úseku státní správy.

(2) Rada národního výboru zejména

a) rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády, projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejich rad, organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy,

b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených národním, výborem, jmenuje a odvolává jejích vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti,

c) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci,

d) řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly a dozírá na jejich plnění, určuje vnitřní organizaci odborů a počty jejich pracovníků, stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů.

(3) Rada národního výboru může v nutných a neodkladných případech vydat obecně závazné nařízení. Takové nařízení však pozbude platnosti, nebude-li schváleno na nejbližším zasedání národního výboru.

§ 47

(1) Rada je plenárnímu zasedání národního výboru podřízena a odpovědna ze své činnosti, národní výbor může radu a její jednotlivé členy kdykoliv odvolat.

(2) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

§ 48

(1) Rada místního nebo městského národního výboru má v obcích nebo ve městech s počtem

do 600 obyvatel	5 - 7 členů,
od 600 do 1500 obyvatel	7 - 9 členů,
od 1500 do 5000 obyvatel	9 - 11 členů,
od 5000 do 10000 obyvatel	10 - 13 členů
od 10000 do 20000 obyvatel	11 - 14 členů,
nad 20000 obyvatel	12 - 15 členů.

 

(2) Rada okresního národního výboru má dvanáct až patnáct členů.

(3) Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.

§ 49

(1) Radu národního výboru tvoří předseda, místopředsedové, tajemník národního výboru a další členové, volení národním výborem z poslanců na celé volební období.

(2) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

§ 50

Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke schůzím podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.

§ 51

(1) Schůze rady řídí předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady.

(2) Předseda je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

§ 52

Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady, dbá též o účelnou organizaci práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.

Oddíl 4

Komise a správní komise

§ 53

Národní výbor zřizuje pro úseky své práce komise, a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.

§ 54

(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě. Vycházejí přitom ze znalostí místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací řízených a spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů, zjistí-li nedostatky v jejích práci, požadují jejich odstranění. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě.

(3) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním národního výboru. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřizuje odbory, plní i úkoly odborů.

§ 55

(1) Komise volí národní výbor z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navržení společenskými organizacemi.

(2) Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá o plnění jejích usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí radě na její nejbližší schůzi.

(3) Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.

§ 56

(1) Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího stupně.

(2) Pro vztah komisí místního a městského národního výboru k orgánům okresního národního výboru ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

§ 57

(1) V případech stanovených zvláštními předpisy zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací na úsecích, pro které jsou zřízeny. Tyto předpisy stanoví též jejich složení a působnost.

(2) Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně, jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

Oddíl 5

Komise lidové kontroly národního výboru

§ 58

(1) Okresní a krajský národní výbor, dále městský a místní národní výbor ve městech a v obcích se souhlasem okresního národního výboru, volí komisi lidové kontroly. Komise lidové kontroly národních výboru jsou součástí jednotné kontrolní soustavy.

(2) Členy komise lidové kontroly volí národní výbor z poslanců a dalších občanů. Členství v komisi lidové kontroly je neslučitelné s členstvím v radě národního výboru, v jiné komisi národního výboru a s funkcí vedoucího odboru.

(3) Předsedou komise lidové kontroly je zpravidla poslanec, zúčastňuje se jednání rady. Předsedu komise zastupuje místopředseda, kterého volí komise lidové kontroly.

(4) Komise lidové kontroly se schází podle potřeby, usnáší se většinou hlasů svých členů.

§ 59

(1) Komise lidové kontroly provádí na základě usnesení národního výboru kontrolu činnosti orgánů a organizací národního výboru i národních výborů nižších stupňů. Zvláštní zákon stanoví, v kterých věcech tato komise provádí státní kontrolu.

(2) Komise lidové kontroly předkládá národnímu výboru své stanovisko k závěrečnému účtu národního výboru a k otázkám plnění plánu a rozpočtu, jakož i iniciativní návrhy vyplývající ze závěrů její práce.

§ 60

(1) Komise lidové kontroly je podřízena plenárnímu zasedání národního výboru, ve své činnosti se řídí metodickými pokyny komise lidové kontroly národního výboru vyššího stupně a Ústřední komise lidové kontroly.

(2) Komise lidové kontroly plní kontrolní úkoly pro potřebu plenárního nasedání národního výboru a jeho rady. Spolupracuje se závodními komisemi lidové kontroly.

(3) Odborné práce pro komisi lidové kontroly národního výboru obstarává její aparát.

Oddíl 6

Odbory

§ 61

(1) Krajské, okresní a městské národní výbory zřizují pro jednotlivé odvětví a úseky své působnosti odbory.

(2) Místní národní výbory ve velkých obcích mohou zřídit jeden nebo více odborů. Ostatní místní národní výbory odbory nezřizují.

(3) Místo odboru může národní výbor zřídil jako svůj orgán jiný útvar, o tomto útvaru platí ustanovení a odborech.

(4) Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary národní výbory zřizují.

§ 62

Odbory

1. vykonávají státní správu v odvětvích a na úsecích působnosti národního výboru, pro které jsou zřízeny, s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru (§ 39), jeho rady (§ 46) nebo některé komise (§ 54 a § 57),

2. zabezpečují plnění usnesení národního výboru, jeho rady a komisí,

3. zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady a komisí.

§ 63

(1) Odbor je řízen radou a odpovídá ji za veškerou svou činnost. Ve věcech uvedených v § 62 č. 1 je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy, na Slovensku též příslušnému výkonnému orgánu Slovenské národní rady. Ve věcech uvedených v § 62 č. 2 a 3 odpovídá příslušné komisi.

(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.

Oddíl 7

Občanské výbory a jiné aktivy národního výboru

§ 64

(1) Městské národní výbory a místní národní výbory v obcích, kde to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje vyžadují, zřizují občanské výbory. Občané volí jejich členy na veřejných shromážděních na dobu čtyř let.

(2) Posláním občanských výborů je umožnit občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a organizovat jejich účast na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce a udržování a ochraně bytového majetku.

(3) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy.

(4) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich činností ve volebních obvodech.

§ 65

(1) K rozvíjení účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivy.

(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované vytvářely své aktivy k rozvíjení účasti občanů na své práci.

Hlava pátá

ŘÍZENÍ NÁRODNÍCH VÝBORŮ A JEJICH ORGÁNŮ

Oddíl 1

Vztahy národního výboru k ústředním orgánům a k národním výborům vyššího stupně

§ 66

(1) Působnost, pravomoc a organizaci národních výborů přísluší upravovat Národnímu shromáždění zákonem.

(2) Národní shromáždění usměrňuje činnost národních výborů k plnění klíčových úkolů. Zevšeobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce, působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.

(3) Národní shromáždění umožňuje národním výborům účast na projednávání návrhů zákonů a usnesení Národního shromáždění k otázkám činnosti národních výborů a na kontrole působení zákonů. Národní výbory se mohou obracet přímo na Národní shromáždění s iniciativními podněty.

§ 67

(1) Vláda řídí a kontroluje práci národních výborů a vytváří vhodné podmínky pro jejich činnost.

(2) Vláda zejména

a) organizuje přípravu státního plánu a státního rozpočtu na úseku národních výborů,

b) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,

c) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,

d) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti.

(3) Vláda podává Národnímu shromáždění zprávy a činnosti národních výborů, o stavu plnění úkolů v jejich působnosti a o opatřeních přijatých vládou při řízení národních výborů vládou.

§ 68

(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných předpisů a, nejde-li o věci uvedené v § 38, též vydáváním směrnic.

(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené a spravované národními výbory

a) zpracovávají koncepci rozvoje odvětví (úseku) a pomáhají ji aplikovat na podmínky jednotlivých krajů,

b) zabezpečují odbornou stránku činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací národních výborů,

c) organizují poradenskou službu pro národní výbory a jejich podniky a zařízení, prostřednictvím národních výborů zabezpečují nezbytnou celostátní jednotu odborné činnosti hospodářských organizací,

d) usměrňují racionalizaci řídících a správních činností,

e) pečují o výchovu odborných kádrů.

(3) Ministerstvo vnitra plní též úkoly orgánu vlády v otázkách řízení národních výborů vládou, zejména zpracovává podklady týkající se činnosti národních výborů a předkládá návrhy vládě. Zabezpečuje koordinaci činnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy ve vztahu k národním výborům.

(4) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v odvětvích ústředně řízených

a) zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví (oboru) a návrhy dlouhodobých plánů, projednávají s nimi přípravu důležitých investic a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,

b) vedou ústředně řízené organizace k těsné součinnosti s národními výbory, zejména s okresními a městskými národními výbory tak, aby s národními výbory projednávaly všechna závažná opatření týkající se rozvoje jejich území.

§ 69

(1) Slovenská národní rada se zúčastňuje na řešení základních otázek národních výborů na Slovensku. Usnáší se v souladu s celostátním zákonodárstvím, usneseními Národního shromáždění a vlády na opatřeních směřujících k prohloubení práce národních výborů na Slovensku, její usnesení jsou pro národní výbory na Slovensku závazná.

(2) Slovenská národní rada se účastní přípravy státního plánu a státního rozpočtu, kontroluje, jak národní výbory na Slovensku plní úkoly státního plánu a státního rozpočtu.

§ 70

(1) Předsednictvo Slovenské národní rady zabezpečuje podle zásadních směrnic vlády řízení a kontrolu činnosti národních výborů na Slovensku. Rozhoduje podle vládou stanovených zásad o použití finančních rezerv vydělených pro národní výbory na Slovensku. Předkládá vládě své návrhy a stanoviska k návrhu státního plánu a státního rozpočtu.

(2) Komise Slovenské národní rady pro národní výbory plní úkoly orgánu Slovenské národní rady v otázkách řízení národních výborů na Slovensku. V jejím čele je pověřenec-předseda.

(3) Pověřenci a komise Slovenské národní rady se ve vztazích vůči národním výborům řídí zvláštními předpisy.

§ 71

Národní výbor vyššího stupně usměrňuje, kontroluje a řídí činnost národních výborů nižšího stupně, dbá přitom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Spolupracuje s nimi při přípravě vlastních opatření, seznamuje je s důležitými otázkami společenského rozvoje, které řeší vyšší orgány, poskytuje jim všestrannou pomoc a opírá se a jejich iniciativu.

Oddíl 2

Náprava nesprávných opatření

§ 72

(1) Plenární zasedání národního výboru může nesprávné usnesení rady nebo komise změnit nebo zrušit, učiní tak vždy, odporuje-li takové usnesení zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu nebo stanovenému plánu, rozpočtu nebo jinému jeho usnesení. Nesprávné opatření odboru zruší nebo změní, nezjedná-li nápravu sama rada.

(2) Má-li rada za to, že některé usnesení komise je nesprávné, může jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí národnímu výboru na jeho nejbližším plenárním zasedání. Toto oprávnění radě nepřísluší, jde-li o usnesení komise lidové kontroly národního výboru.

(3) Nesprávné opatření odboru může zrušit nebo změnit rada.

§ 73

Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního výboru, zruší je Národní shromáždění, vláda je oprávněna výkon takového nařízení pozastavit a předložit věc Národnímu shromáždění.

§ 74

(1) Odporuje-li usnesení plenárního zasedání národního výboru zákonu, jinému obecně závaznému předpisu, usnesení plenárního zasedání národního výboru vyššího stupně, usnesením nebo směrnicím vyšších státních orgánů a nezjedná-li nápravu národní výbor sám, národní výbor vyššího stupně nebo vláda takové usnesení zruší.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového usnesení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání.

§ 75

Je-li některé usnesení rady národního výboru nesprávné a nezjedná-li národní výbor nápravu sám, zruší je rada národního výboru vyššího stupně nebo vláda.

§ 76

Je-li některé opatření odboru ve věcech uvedených v § 62 č. 1 nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor nebo jeho rada, může je zrušit odbor národního výboru vyššího stupně, jde-li o opatření odboru krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy.

§ 77

Usnesení plenárního zasedání národního výboru, rady nebo komise anebo opatření odboru ve věcech uvedených v § 38 zruší orgán vyššího stupně, jen jsou-li v rozporu se zákonem nebo s jiným obecně závazným právním předpisem.

§ 78

O nápravě rozhodnutí vydaných ve správním řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

Hlava šestá

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 79

Ustanovení § 13 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se mění tak, že se místo okresu Košice vytváří okres Košice-město a okres Košice-venkov.

§ 80

(1) Zrušují se

a) zákon č. 143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejích orgánů,

b) zákon č. 65/1960 5b., o národních výborech,

c) ustanovení § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 32/1963 Sb., o organizaci řízení zemědělství,

d) ustanovení § 13 věty první a druhé a § 14 zákona č. 34/1964 Sb., o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů,

e) ustanovení § 29 věty druhé a § 42 věty druhé hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.,

f) vládní nařízení č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 189/1960 Sb.,

g) vládní nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů,

h) vládní nařízení č. 102/1961 Sb., o úpravě působnosti národních výborů podle předpisů o využití nerostného bohatství,

ch) vládní nařízení č. 11/1962 Sb., o prohloubení organizace řízení zemědělství národními výbory,

i) vládní nařízení č. 93/1961 Sb., o spotřebitelských radách,

j) vládní nařízení č. 59/1959 Sb., o občanské kontrole provozoven,

k) část II vyhlášky č. 83/1961 Sb., a úkolech orgánů ROH a národních výborů při výkonu dozoru a péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(2) Nedotčen zůstává zákon č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

(3) Dosavadní užší komise zřízené podle zvláštních předpisů se řídí ustanoveními a správních komisích (§ 57).

§ 81

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

(2) Ustanovení § 58 až § 60 nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(3) Ustanovení § 70 odst. 2 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(4) Ustanovení § 79 nabývá účinnosti dnem, kdy budou provedeny volby v příštím volebním období.