Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

132

Společná zpráva

výborů Národního shromáždění

k vládnímu návrhu zákona o národních výborech (tisk 122)

Výbory Národního shromáždění - ústavně právní, pro národní výbory, pro plán a rozpočet, průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, pro investiční výstavbu a stavebnictví, pro zemědělství a výživu, kulturní a zdravotní - projednaly v měsících květnu a červnu 1967 vládní návrh zákona o národních výborech (tisk 122) s úpravami, které v § 23, 58, 59, 60 a 81 provedla vláda ve své schůzi konané dne 24. května 1967 (dodatek k tisku 122), a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:

1. V § 2 upravit druhou větu takto:

"Jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb společnosti s potřebami a zájmy ve svém územním obvodu, především s potřebami rozvoje měst a obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské, místní, skupinové a osobní zájmy."

2. V § 4 upravit začátek odstavce 1 takto:

"(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména..."

3. V § 4 odst. 3 vypustit v druhé řádce slova "a zájmovými"

4. V § 7 upravit začátek odstavce 1 takto:

"(1) Vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím..."

5. V § 7 upravit začátek odstavce 2 takto:

"(2) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace..."

6. V § 10 upravit začátek odstavce takto:

"V hlavním městě Československé socialistické republiky..."

7. V § 16 písm. c) vypustit slovo "pracujících".

8. V § 17 upravit odstavec 2 takto:

"(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku, vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru."

9. V § 19 v předposledním řádku slovo "protipožární" nahradit slovem "požární".

10. V § 22 odst. 1 ve čtvrté řádce za slova "stanovit ji" vložit slova "v mezích obecně závazných právních předpisů".

11. V § 22 odst. 2 ve třetím řádku za slovo "určitou" vložit slovo "naléhavou".

12. V § 23, jehož znění bylo vládou dodatečně upraveno, nahradit v odstavci 1 větě druhé i v odstavci 2 slova "ústředně řízené hospodářské organizace, organizace družstevní a ostatní organizace" slovy "ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace".

13. V § 25 odst. 2 písm. d) vypustit slova "veřejného pořádku" a slova "protipožární" nahradit slovem "požární".

14. V § 26 odst. 2 vypustit v první větě slova "řídí a prostřednictvím podniků".

15. V § 26 odst. 2 upravit druhou větu takto:

"Řídí sbor (útvar) požární ochrany."

16. V § 27 odst. 2 vypustit slova "pokud zákony neupravují tuto působnost jinak".

17. V § 29 označit jeho dosavadní obsah jako odstavec 1 a připojit jako odstavec 2 ustanovení tohoto znění:

"(2) Pro hospodářství řízené národními výbory platí předpisy vydané k provedení zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství."

18. V § 30 odst. 1 upravit druhou větu takto: "Krajským národním výborům jsou ve státním plánu a ve státním rozpočtu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu, dále dlouhodobě stanovené dotace nebo odvody (dlouhodobé souhrnné finanční vztahy), účelové subvence, popřípadě další závazné limity."

19. V § 30 odst. 1 vypustit poslední větu.

20. V § 30 upravit odstavec 2 takto:

"(2) V rámci stanovených závazných úkolů a závazných limitů stanoví krajský a okresní národní výbor závazné úkoly, dále dlouhodobé souhrnné finanční vztahy, účelové subvence, popřípadě další závazné limity národním výborům nižších stupňů."

21. § 36 upravit takto:

"Národní majetek, který spravuje hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo národní majetek, který národní výbor spravuje a využívá k některému z účelů uvedených v § 21, může být opatřením nadřízených orgánů převeden do správy jiné organizace tomuto národnímu výboru nepodřízené tehdy, vznikne-li pochybnost o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat, nebo jde-li o nemovitý majetek, jehož je třeba k uskutečnění stavby, jejího užívání nebo k provedení asanace."

22. V § 39 odst. 2 upravit písm. a) takto:

"a) stanovit dlouhodobé rozvojové koncepce územního obvodu národního výboru".

23. V § 39 odst. 2 písm. b) slova "rozvoje hospodářství národního výboru" nahradit slovy "rozvoje hospodářství řízeného národním výborem".

24. V § 39 odst. 2 písm. d) slova "a vymezit jim základní úkoly" nahradit slovy "a hospodářským organizacím vymezit předmět činnosti".

25. V § 39 odst. 2 za písm. g) zařadit nová písm. h) tohoto znění:

"h) schvalovat plán činnosti komise lidové kontroly národního výboru".

26. V § 39 odst. 2 písm. i) nahradit spojku "a" předložkou "o".

27. V § 39 odst. 2 dosavadní označení ustanovení pod písm. h), ch), i), j), k), l), m) nahradit označením písm. ch), i), j), k), l), m), n).

28. V § 40 upravit druhou část věty takto: "učiní tak zejména, jde-li o územní plán obce, o sloučení obcí nebo o jiné závažné územní změny."

29. V § 55 upravit odstavec 1 takto:

"(1) Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navržení společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci."

30. V § 55 odst. 2 vypustit v poslední větě slova "k rozhodnutí".

31. V § 56 upravit odstavec 2 takto:

"(2) Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení."

32. V § 65 odst. 1 vypustit v první řádce slovo "rozvíjení".

33. V § 65 odst. 2 za slovo "spravované" vložit slova "nebo řízené" a vypustit slovo "rozvíjení".

34. V § 66 odst. 2 v druhé větě nahradit slovo "Zevšeobecňuje" slovem "Zobecňuje".

35. V § 67 odst. 3 vypustit na konci odstavce slovo "vládou".

36. V § 72 odst. 1 větě druhé za slovo "odboru" vložit v závorce slova "(správní komise) ".

37. V § 72 odst. 3 za slovo "odboru" vložit v závorce slova "(správní komise)".

38. § 73 upravit takto:

"(1) Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního výboru, zruší je Národní shromáždění.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového obecně závazného nařízení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání. Jde-li o obecně závazné nařízení krajského národního výboru, pozastaví je vláda a předloží věc Národnímu shromáždění."

39. § 76 upravit takto:

"Je-li některé opatření odboru (správní komise) ve věcech uvedených v § 62 č. 1 nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor nebo jeho rada, může je zrušit odbor (správní komise) národního výboru vyššího stupně, jde-li o opatření odboru (správní komise) krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy, popřípadě příslušný orgán Slovenské národní rady, jde-li o věc spadající do jeho působnosti."

40. V § 79 označit jeho dosavadní obsah jako odstavec 1 a připojit další odstavec tohoto znění:

"(2) Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 93/1964 Sb., o určení oborů státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady a o souvisejících změnách v organizaci některých ústředních orgánů, ve znění zákonného opatření č. 1/1967 Sb. zákona č. 29/1967 Sb., se doplňuje takto: "i) ve všeobecné vnitřní správě národních výborů, místního hospodářství a archivnictví."

41. V § 81 upravit odstavec 4 takto:

"(4) Ustanovení § 79 odst. 1 nabývá účinnosti dnem, kdy budou provedeny volby v příštím volebním období, ustanovení § 79 odst. 2 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona."

V Praze dne 16. června 1967

Dr. Škoda v. r.	Dr. Hrabal v. r.
předseda výboru ústavně právního	zpravodaj výboru ústavně právního
Mazúr v. r.	Leflerová v. r.
místopředseda výboru pro národní výbory	zpravodajka výboru pro národní výbory
Tymeš v. r.	Tomášik v. r.
předseda výboru pro plán a rozpočet	zpravodaj výboru pro plán a rozpočet
Ing. Bichler v. r.	Závěta v. r.
předseda výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu	zpravodaj výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu
Dohnal v. r.	Ing. Perkovič v. r.
předseda výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje	zpravodaj výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje
Gabriška v. r.	Hanzlík v. r.
předseda výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví	zpravodaj výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví
Kučera -v. r.	Krejčí v. r.
předseda výboru pro zemědělství a výživu	zpravodaj výboru pro zemědělství a výživu
Poledňák v. r.	Turečková v. r.
předseda výboru kulturního	zpravodajka výboru kulturního
Dr. Petrusová v. r.	Doc. Manďák v. r.
předsedkyně výboru zdravotního	zpravodaj výboru zdravotního

 

Zákon

ze dne ...................... 1967

o národních výborech

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Hlava první

POSTAVENÍ NÁRODNÍCH VÝBORŮ VE STÁTĚ A SPOLEČNOSTI

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 1

(1) Národní výbory jsou orgány socialistické státní moci a správy v krajích, v okresech a v obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením Komunistické strany Československa socialistické společenské zřízení, řídí se ústavou, ostatními zákony a právními předpisy.

(2) Národní výbory jako zastupitelské sbory pracujícího lidu jsou složeny z poslanců, kteří jsou volení na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

(3) Poslanci jsou lidem kontrolování, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých volků odvolání.

§ 2

Národní výbory organizují plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území. Jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb společnosti s potřebami a zájmy ve svém územním obvodu, především s potřebami rozvoje města obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské, místní, skupinové a osobní zájmy. Chrání práva, oprávněné zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě k právům spoluobčanů. Podílejí se na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky.

§ 3

(1) Národní výbory vyvíjejí veškerou svou činnost ve spojení s občany, za jejich aktivní účastí a pod jejich stálou kontrolou: Vytvářejí předpoklady pro přímou účast občanů na plnění svých úkolů a přibírají občany k jejich řešení a provádění. Zapojují ták občany v nejširší míře do správy státu.

(2) Národní výbory soustavné zkoumají zájmy občan, jejich potřeby a názory, radí se s nimi o návrzích závažných opatření, pozorně se zabývají jejich připomínkami a náměty a seznamují je s výsledky své práce a skládají jim účty ze své činnosti.

§ 4

(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s Revolučním odborovým hnutím, s Československým svazem žen, s Československým svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi.

(2) Spolupráci s Revolučním odborovým hnutím zaměřují národní výbory na přípravu a uskutečňování důležitých opatření dotýkajících se zájmů pracujících a vyžadují si k nim od jeho orgánů stanoviska. Obdobně spolupracují i s jednotnými zemědělskými družstvy.

(3) Národní výbory sdružují na základě vzájemné dohody se společenskými organizacemi prostředky a síly k účinnějšímu a hospodárnému provádění obecně prospěšných opatření a koordinují provádění společných úkolů.

§ 5

Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech, jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.

§ 6

(1) Národní výbory vzájemně spolupracuji s ostatními státními orgány ve svých územních obvodech k dosažení společných cílů. Spolupráci zaměřují zvláště na všestranné upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny, na předcházení trestné činnosti, na posilování obranyschopnosti republiky, na plnění zákona o rodině a na všestrannou ochranu občanských práv.

(2) Národní výbory upozorňují jiné státní orgány na nedostatky, které zjistí, a dávají podněty k jejich odstranění, úkoly jim mohou ukládat, jen pokud to zvláštní předpisy připouštějí:

(3) Soudy, prokuratura a Sbor národní bezpečnosti seznamují národní výbory se stavem socialistické zákonnosti v jejich obvodu.

(4) Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v různé své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných náčelníků. Orgány Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služeb odpovědny a podřízeny jen vyšším náčelníkům.

§ 7

(1) Vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevníma ostatním organizacím vykonávají národní výbory státní správu, zejména na úseku výstavby, vodního hospodářství, vytváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, veřejného pořádku, požární ochrany, státních financí, ochrany rostlinné a živočišné výroby a zemědělského půdního a lesního fondu. Předpisy upravující jednotlivé úseky činnosti státní správy stanoví, v kterých případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národního výboru.

(2) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace jsou povinny spolupracovat s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.

Oddíl 2

Stupně a druhy národních výborů

§ 8

V obcích a ve městech jsou místní a městské národní výbory, v okresech okresní národní výbory a v krajích krajské národní výbory.

§ 9

Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí, o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.

§ 10

V hlavním městě Československé socialistické republiky je Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy je řízen přímo vládou. Zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů stanoví zákon.

§ 11

V Bratislavě, sídle slovenských národních orgánů, je Národní výbor města Bratislavy a obvodní národní výbory. Národní výbor města Bratislavy je řízen přímo krajským národním výborem. Zvláštní úpravu působnosti Národního výboru města Bratislavy a obvodních národních výborů a jejich organizační výstavby stanoví zákon Slovenské znárodní rady. Tento zákon též stanoví, v kterých otázkách může vykonávat Národní výbor města Bratislavy působnost, která jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

§ 12

(1) Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích městského charakteru, které na návrh okresního národního výboru určí krajský národní výbor.

(2) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích jsou řízeny přímo krajským národním výborem. V obvodech těchto měst působí obvodní národní výbory.

Hlava druhá

POSLANCI

§ 23

(1) Počet svých poslanců stanoví národní výbor se zřetelem na počet obyvatel, na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti i se zřetelem na to, aby národní výbor tvořil dělný pracovní sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby

a) místní nebo městský národní výbor měl nejméně

11	poslanců v obcích	do	300 obyvatel,
15	poslanců v obcích	do	600 obyvatel,
25	poslanců v obcích	do	1500 obyvatel,
30	poslanců v obcích	do	5000 obyvatel,
40	poslanců v obcích	do	10000 obyvatel,
60	poslanců v obcích	do	20000 obyvatel,
80	poslanců v obcích	do	50000 obyvatel,
100	poslanců v obcích	nad	50000 obyvatel,

 

b) okresní národní výbor měl nejméně

60 poslanců v okresech do 80 000 obyvatel,

80 poslanců v okresech s větším počtem obyvatel,

c) krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců,

d) městský národní výbor ve městech, kde působí obvodní národní výbory, měl nejméně 130 poslanců.

(2) Obvodní národní výbor stanoví počty svých poslanců obdobně jako městský nebo místní národní výbor (odstavec 1 písm. a).

§ 14

Poslanec národního výboru se podílí na jednání a rozhodování národního výboru, zvláště se aktivně účastní zasedání národního výboru a jeho orgánů, za jejichž člena byl zvolen. Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory, udržuje s nimi stálé spojení a skládá jim účty ze své činnosti.

§ 15

Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům,

b) vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána neprodleně, nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů,

c) požadovat od vědoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů, vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací národního výboru; vysvětlení musí být dáno bezodkladně,

d) doporučovat vedoucím, organizací opatření k odstranění nedostatků, v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě,

e) účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně,

f) účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací.

§ 16

Poslanec národního výboru je povinen zejména

a) aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa,

b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejich podnětů a připomínek,

c) udržovat stálý styk se společenskými organizacemi, které působí v jeho obvodu,

d) uplatňovat ve veškeré své práci zkušenosti a podněty občanů,

e) úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty a zkušenosti v práci národního výboru.

§ 17

(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo z obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno, to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.

(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku, vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.

(3) Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.

Hlava třetí

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 18

Předním úkolem národních výborů je péče o uspokojování potřeb občanů, zejména péče o výstavbu města obcí, o zdravě životní prostředí, o zlepšování úrovně bydlení, o rozšiřování různých služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, o souladný rozvoj jejich území, optimální využívání přírodních, hospodářských a společenských podmínek a o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů.

§ 19

Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku

- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,

- územního plánování a stavebního řádu,

- pracovních sil,

- ochrany přírody,

- využití nerostného bohatství,

- zemědělství,

- lesního a vodního hospodářství,

- energetiky,

- hospodaření s byty a s nebytovými prostory,

- financí a správy a ochrany národního majetku,

- zásobování, obchodu a cestovního ruchu,

- služeb,

- dopravy,

- silničního hospodářství,

- školství a péče o děti,

- kultury a informací,

- ochrany kulturních památek,

- zdravotnických služeb,

- sociálního zabezpečení,

- obrany státu,

- ochrany veřejného pořádku,

- požární ochrany,

- všeobecné vnitřní správy.

§ 20

(1) Národní výbory spravují

- předškolní i mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení,

- kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení,

- zdravotnická zařízení,

- zařízení sociálního zabezpečení.

(2) V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 a v otázkách jejich odborného vedení se národní výbory řídí obecně závaznými předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy a národního výboru vyššího stupně.

§ 21

K plnění svých úkolů národní výbory mohou zřizovat a řídit organizace nebo zařízení obstarávající.

- komunální služby (zásobování vodou, čištění města, kanalizace, veřejné osvětlení),

- správu domovního majetku,

- místní stavebnictví,

- místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,

- správu silnic,

- opravářské činnosti a osobní služby,

- ubytovací služby, veřejné stravování, rekreací a cestovní ruch,

- místní výrobu,

- zásobování tuhými palivy,

- obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,

- projektové a investorské práce, popřípadě inženýrské činnosti, jiné specializované služby a další služby pro obyvatelstvo,

- sběr odpadových surovin.

§ 22

(1) Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti, svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí v mezích obecně závazných právních předpisů podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět revize jejího hospodaření a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.

(2) Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu své činnosti provedla určitou naléhavou práci nutnou v důležitém obecném zájmu.

§ 23

(1) Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivě úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.

(2) Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy ke státnímu rozpočtu, způsob provádění stanoví vláda nařízením.

§ 24

Národní výbory mohou

a) zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládat je jiným orgánům,

b) udělovat veřejná uznání.