Oddíl 2

Působnost národních výborů jednotlivých stupňů a druhů

§ 25

Místní národní výbor

(1) Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb a zájmů občanů, podmínky zdravého způsobu, života a práce v obci, organizuje výstavbu obce, pečuje o její zvelebování a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu a intenzivnímu rozvoji zemědělství.

(2) Místní národní výbor

a) spravuje mateřskou a základní devítiletou školu, územní jesle, dětský útulek, školní jídelnu, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení,

b) spravuje místní komunikace a místní osvětlení a obstarává podle místních podmínek další komunální nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území,

c) schvaluje rozmístění prodejen, prodejní dobu a činí další opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva,

d) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.

(3) Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat si stanovisko místního národního výboru.

(4) Místní národní výbor může, přihlížeje k povaze svých úkolů a k podmínkám své práce, vydat statut, v němž zejména upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a dále uvede okruh organizací a zařízení, které spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Řídí se vzorovým statutem, který vydá Národní shromáždění.

§ 26

Městský národní výbor

(1) Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva občanů.

(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru § 25 odst. 2 a 3), spravuje městská kulturní zařízení, rozvíjí městské hospodářství, zajišťuje komunální služby a zpravidla ostatní služby pro obyvatelstvo. Řídí sbor (útvar) požární ochrany. Řídí zpravidla organizaci místního stavebnictví. Stará se též o cestovní ruch.

(3) Vzorový statut městských národních výborů, který vydá Národní shromáždění, stanoví, v kterých otázkách krajský národní výbor svěří do působnosti městského národního výboru výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru.

(4) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích a jejich obvodní národní výbory, mají působnost městských i okresních národních výborů. Vzorový statut též stanoví, v kterých otázkách vláda svěří do působnosti těchto městských národních výborů výkon, státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

(5) Městský národní výbor vycházeje z rozhodnutí krajského národního výboru nebo vlády, uvede ve svém statutu podrobněji svou působnost, upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a pravomoci, dále uvede okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích ve svém statutu provedou též rozdělení působnosti mezi městským národním výborem a obvodními národními výbory. Při vydání statutu se národní výbor řídí vzorovým statutem a přihlíží k povaze svých úkolů, vyplývajících z potřeb a podmínek rozvoje města.

§ 27

Okresní národní výbor

(1) Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených organizací.

(2) Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19.

(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při řešení oblastních proporcí a při vytváření koncepce rozvoje okresu.

(4) Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit.

§ 28

Krajský národní výbor

(1) Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji, za tím účelem vypracovává návrh plánu rozvoje oblasti, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se dalších prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje kraje.

(2) Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených a spravovaných organizací.

(3) Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení základních úkonů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic ústředních orgánů.

(4) Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li řízení nebo správa na tomto stupni účelnější, dále může řídit nebo spravovat organizace poskytující zvlášť specializované služby.

Oddíl 3

Plán, rozpočet a správa majetku

§ 29

(1) Národní výbor sestavuje a schvaluje

a) dlouhodobý hospodářský plán,

b) prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program),

c) rozpočet.

(2) Pro hospodářství řízené národními výbory platí předpisy vydané k provedení zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství.

§ 30

(1) Při zpracování svého dlouhodobého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených pro rozvoj hospodářství řízeného národními výbory v kraji ve státním plánu rozvoje národního hospodářství i z vlastního dlouhodobého výhledu, opřeného o technickoekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve státním plánu a ve státním rozpočtu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu, dále dlouhodobě stanovené dotace nebo odvody (dlouhodobé souhrnné finanční vztahy), účelové subvence, popřípadě další závazné limity.

(2) V rámci stanovených závazných úkolů a závazných limitů stanoví krajský a okresní národní výbor závazné úkoly, dále dlouhodobé souhrnné finanční vztahy, účelové subvence, popřípadě další závazné limity národním výborům nižších stupňů.

(3) Prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program) zpřesňuje úkoly dlouhodobého plánu, zejména se zřetelem na podmínky vytvořené při plnění dlouhodobého hospodářského plánu.

§ 31

(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím.

(2) Rozpočet musí být vyrovnán.

(3) Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.

§ 32

(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména

a) příjmy z hospodářství národního výboru, především odvody hospodářských organizací jím řízených,

b) příjmy od ústředně řízených organizací ve stanoveném rozsahu,

c) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

d) výnosy místních poplatků, jde-li a místní nebo městský národní výbor,

e) povinné příspěvky ukládané organizacím podle zvláštních předpisů k částečné úhradě nákladů na pořízení a provoz veřejně prospěšných zařízení ve správě národního výboru, zejména pokud jde o vyvolanou a doplňkovou investiční výstavbu (prostředky na zbudování a udržování místní komunikace, veřejné dopravní služby, jeslí, na rozšíření sítě vodovodů a kanalizací, veřejného osvětlení apod.),

f) dlouhodobě stanovené dotace a dále účelové subvence ze státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu národního výboru vyššího stupně,

g) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních nebo jiných společenských organizací,

h) výnosy pokut a majetkových sankcí ukládaných za porušování povinností stanovených v zájmu ochrany životního prostředí,

i) úvěry a půjčky.

(2) Plánované příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou subvenci, úvěrů a povinných příspěvků podle ustanovení odstavce 1 písm. e), národní výbory jich mohou používat ke krytí kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.

§ 33

(1) Národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí veškerých svých závazků, které převzal, závazků vyplývajících z plnění zákonných povinností, popřípadě též odvody do rozpočtu národního výboru vyššího stupně, popřípadě do státního rozpočtu.

(2) Nedosahuje-li národní výbor rozpočtem předpokládaných příjmů, musí omezit v odpovídajícím rozsahu výdaje, přitom však musí zabezpečit výdaje ke krytí převzatých závazků a výdaje na plnění zákonných povinností.

§ 34

Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy, především z prostředků získaných ze svého hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji hospodářské a kulturní výstavby.

§ 35

Národní výbor a jeho organizace spravují majetek ve státním socialistickém vlastnictví, který slouží k plnění jejich úkolů.

§ 36

Národní majetek, který spravuje hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo národní majetek, který národní výbor spravuje a využívá k některému z účelu uvedených v § 21, může být opatřením nadřízených orgánů převeden do správy jiné organizace tomuto národnímu výboru nepodřízené tehdy, vznikne-li pochybnost o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat, nebo jde-li o nemovitý majetek, jehož je třeba k uskutečnění stavby, jejího užívání nebo k provedení asanace.

§ 37

Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními, družstevními nebo jinými společenskými organizacemi a společném použití prostředků, jde-li o plnění jejich společných úkolů (sdružování prostředků).

Oddíl 4

Samostatná působnost národního výboru

§ 38

V otázkách péče o zlepšování životního prostředí, úrovně bydlení a uspokojování dalších potřeb občanů různými službami, o rozvíjení kulturního a společenského života a o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, dále v otázkách zřizování a řízení svých hospodářských organizací (§ 21 a § 22), v otázkách správy majetku a sdružování prostředků (§ 35 až § 37), stanovení hospodářského plánu a rozpočtu a hospodaření podle něho (§ 29 až § 33) a v otázkách zřizování a správy svých fondů (§ 34) vykonávají národní výbory svou působnost samostatné, řídíce se jen zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy.

Hlava čtvrtá

NÁRODNÍ VÝBOR A JEHO ORGÁNY

Oddíl 1

Pravomoc plenárního zasedání národního výboru

§ 39

(1) Národní výbor se na svém plenárním zasedání usnáší o základních otázkách hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území a o základních otázkách své práce. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a) stanovit dlouhodobé rozvojové koncepce územního obvodu národního výboru,

b) stanovit dlouhodobé i prováděcí plány (krátkodobé programy) rozvoje hospodářství řízeného národním výborem a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů,

c) stanovit rozpočet a schvalovat závěrečný účet národního výboru,

d) zřizovat, popřípadě zrušovat nebo slučovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a hospodářským organizacím vyměřit předmět činnosti,

e) rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích územních změn,

f) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů,

g) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi,

h) schvalovat plán činnosti komise lidové kontroly národního výboru,

ch) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkcí,

i) ustanovovat vedoucí odborů a odvolávat je z funkcí,

j) rozhodovat o žádosti poslance o zproštění funkce,

k) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru,

i) rozhodovat o přijeti půjčky nebo poskytnutí úvěru,

m) jde-li o okresní národní výbor, volit podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců předsedu okresního soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy o činnosti okresního soudu,

n) jde-li o krajský národní výbor, volit soudce krajského soudu, předsedu krajského soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy o činnosti krajského soudu podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

(3) Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.

§ 40

Místní a městský národní výbor může rozhodnout, že některou základní otázku života obce nebo města před tím, než k této otázce přijme usnesení, předloží k projednání občanům, učiní tak zejména, jde-li o územní plán obce, o sloučení obcí nebo o jiné závažné územní změny.

§ 41

Okresní a krajský národní výbor svolává k posouzení některých důležitých otázek týkajících se činnosti národních výborů konference národních výborů nižších stupňů.

Oddíl 2

Jednání plenárního zasedání národního výboru

§ 42

(1) Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní národní výbory nejméně šestkrát do roka k řádnému zasedání.

(2) Zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na základě usnesení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců, anebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, vláda nebo předsednictvo Slovenské národní rady, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.

(3) Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci, popřípadě s národními výbory nižších stupňů. Návrhy mohou předkládat rada, komise anebo jednotliví poslanci. Národní výbor si k prověření předložených návrhů může vyžadovat stanoviska, zejména své komise lidové kontroly, popřípadě pracovních skupin poslanců a dalších občanů, dále odborné posudky a vyjádření. S otázkami, které budou předmětem jednání plenárního zasedání, musí být poslanci včas seznámeni.

§ 43

(1) Plenární zasedání národního výboru jsou veřejná. Rada uvědomuje občany o místu a době jednání a o navrženém programu.

(2) Požádá-li o slovo poslanec národního výboru vyššího stupně, Slovenské národní rady nebo Národního shromáždění anebo zástupce vlády, musí mu být uděleno. Slovo může byt uděleno též občanu, který není poslancem.

§ 44

K platnosti usnesení plenárního zasedání národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců. Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.

§ 45

Plenární zasedání národního výboru řídí jeho předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje obecně závazná nařízení národního výboru a jiná jeho usnesení. Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Předsedu zastupuje místopředseda národního výboru nebo jiný člen rady pověřený národním výborem.

Oddíl 3

Rada

§ 46

(1) Rada je výkonný orgán národního výboru s všeobecnou působností. Organizuje a sjednocuje plnění úkolů národního výboru na všech úsecích. Rozhoduje zejména a otázkách, které svým významem přesahují rámec jednoho odvětví, popřípadě úseku státní správy.

(2) Rada národního výboru zejména

a) rozpracovává a zabezpečuje plněn úkolů, jež vyplývají z usnesena národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády, projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejich rad, organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy,

b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti,

c) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci,

d) řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly a dozírá na jejich plnění, určuje vnitřní organizaci odborů a počty jejich pracovníků, stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje a růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů.

(3) Rada národního výboru může v nutných a neodkladných případech vydat obecně závazné nařízení. Takové nařízení však pozbude platnosti, nebude-li schváleno na nejbližším zasedání národního výboru.

§ 47

(1) Rada je plenárnímu zasedání národního výboru podřízena a odpovědna ze své činnosti; národní výbor může radu a její jednotlivé členy kdykoliv odvolat.

(2) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

§ 48

(1) Rada místního nebo městského národního výboru má v obcích nebo ve městech s počtem

		do	600	obyvatel	5	-	7 členů,
od	600	do	1500	obyvatel	7	-	9 členů,
od	1500	do	5000	obyvatel	9	-	11 členů,
od	5000	do	10000	obyvatel	10	-	13 členů,
od	10000	do	20000	obyvatel	11	-	14 členů,
		nad	20000	obyvatel	12	-	15 členů.

 

(2) Rada okresního národního výboru má dvanáct až patnáct členů.

(3) Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.

§ 49

(1) Radu národního výboru tvoří předseda, místopředsedové, tajemník národního výboru a další členové, volení národním výborem z poslanců na celé volební období.

(2) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

§ 50

Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke schůzím podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.

§ 51

(1) Schůze rady řídí předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady.

(2) Předseda je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

§ 52

Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady, dbá též o účelnou organizaci práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.

Oddíl 4

Komise a správní komise

§ 53

Národní výbor zřizuje pro úseky své práce komise, a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.

§ 54

(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě. Vycházejí přitom ze znalostí místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací řízených a spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů, zjistí-li nedostatky v jejich práci, požadují jejich odstranění. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě.

(3) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním národního výboru. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřizuje odbory, plní i úkoly odborů.

§ 55

(1) Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci.

(2) Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá o plnění jejích usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc radě na její nejbližší schůzi.

(3) Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.

§ 56

(1) Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího stupně.

(2) Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

§ 57

(1) V případech stanovených zvláštními předpisy zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat a právech a povinnostech občanů a organizací na úsecích, pro které jsou zřízeny. Tyto předpisy stanoví též jejich složení a působnost.

(2) Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně, jde-li a správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

Oddíl 5

Komise lidové kontroly národního výboru

§ 58

(1) Okresní a krajský národní výbor zřizuje komisi lidové kontroly, může ji též zřídit městský a místní národní výbor. Komise lidové kontroly národních výborů jsou součástí soustavy komisí lidové kontroly.

(2) Členy komise lidové kontroly volí národní výbor z poslanců a dalších občanů. Členství v komisí lidové kontroly je neslučitelné s členstvím v radě národního výboru, v jiné komisi národního výboru a s funkcí vedoucího odboru národního výboru.

(3) Předsedou komise lidové kontroly je poslanec; zúčastňuje se jednání rady. Předsedu komise zastupuje místopředseda, kterého volí plenární zasedání národního výboru.

(4) Komise lidové kontroly se schází Bodle potřeby, usnáší se většinou hlasů svých členů.

§ 59

(1) Komise lidové kontroly provádí kontrolu v rozsahu, v němž jí to plenární zasedání v rámci kontrolní působnosti národního výboru (§ 23) uloží, jinak provádí kontrolní činnost jen v rozsahu vymezeném podle zvláštního zákona.

(2) Komise lidové kontroly předkládá národnímu výboru své stanovisko k závěrečnému účtu národního výboru a k otázkám plnění plánu a rozpočtu, jakož i iniciativní návrhy vyplývající ze závěrů její práce. Kontroluje stav a úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

§ 60

(1) Komise lidové kontroly je podřízena plenárnímu zasedání národního výboru, které schvaluje plán její činnosti, ve své činnosti se řídí metodickými pokyny komise lidové kontroly národního výboru vyššího stupně a Ústřední komise lidové kontroly.

(2) Komise lidové kontroly plní kontrolní úkoly pro potřebu plenárního zasedání národního výboru a jeho rady. Spolupracuje se závodními komisemi lidové kontroly.

(3) Odborné práce pro komisi lidové kontroly národního výboru obstarává její aparát.

Oddíl 6

Odbory

§ 61

(1) Krajské, okresní a městské národní výbory zřizují pro jednotlivé odvětví a úseky své působnosti odbory.

(2) Místní národní výbory ve velkých obcích mohou zřídit jeden nebo více odborů. Ostatní místní národní výbory odbory nezřizují.

(3) Místo odboru může národní výbor zřídit jako svůj orgán jiný útvar; o tomto útvaru platí ustanovení o odborech.

(4) Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary národní výbory zřizují.

§ 62

Odbory

1. vykonávají státní správu v odvětvích a na úsecích působnosti národního výboru, pro které jsou zřízeny, s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru (§ 39), jeho rady (§ 46) nebo některé komise (§ 54 a § 57),

2. zabezpečují plnění usnesení národního výboru, jeho rady a komisí,

3. zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady a komisí.

§ 63

(1) Odbor je řízen radou a odpovídá ji za veškerou svou činnost. Ve věcech uvedených v § 62 č. 1 je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy, na Slovensku též příslušnému výkonnému orgánu Slovenské národní rady. Ve věcech uvedených v § 62 č. 2 a 3 odpovídá příslušné komisi.

(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.

Oddíl 7

Občanské výbory a jiné aktivy národního výboru

§ 64

(1) Městské národní výbory a místní národní výbory v obcích, kde to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje vyžadují, zřizují občanské výbory. Občané volí jejich členy na veřejných shromážděních na dobu čtyř let.

(2) Posláním občanských výborů je umožnit občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a organizovat jejich účast na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce a udržování a ochraně bytového majetku.

(3) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy.

(4) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech.

§ 65

(1) K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivity.

(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené vytvářely své aktívy k účasti občanů na své práci.