Článek 55

Zachovávání zákonů a předpisů přijímajícího státu

1. Bez újmy na jejich výsadách a imunitách je povinností všech osob požívajících výsad a imunit dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Mají rovněž povinnost nevměšovat se do vnitřních věcí přijímajícího státu.

2. Konzulárních místnosti se nesmí používat způsobem, který by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí.

3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku nevylučují možnost umístit úřad a jiné instituce nebo organizace v části budovy, v níž jsou konzulární místnosti, za předpokladu, že místnosti, které jsou jim určeny, jsou odděleny od místností užívaných konzulárním úřadem. V takovém případě se nebudou uvedeni úřady považovat pro účely této Úmluvy za část konzulárních místností.

Článek 56

Pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám

Členové konzulárního úřadu budou dbát povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu, pokud jde o pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám při provozu vozidla, lodi nebo letadla.

Ćlánek 57

Zvláštní ustanovení týkající se soukromého výdělečného povolání

1. Konzulární úředníci z povolání nebudou v přijímajícím státě vykonávat pro svůj osobní zisk žádnou profesionální nebo obchodní činnost.

2. Výsady a imunity uvedené v této hlavě se nebudou poskytovat:

a) konzulárním zaměstnancům nebo členům služebního personálu, kteří vykonávají jakékoliv výdělečné povolání v přijímajícím státě,

b) rodinným příslušníkům osob uvedených v pododstavci a) tohoto odstavce nebo členům jejich soukromého personálu,

c) rodinným příslušníkům člena konzulárního úřadu, kteří sami vykonávají jakékoliv výdělečné povolání v přijímajícím státě.

HLAVA III.: POSTAVENÍ HONORÁRNÍCH KONZULÁRNÍCH ÚŘEDNÍKŮ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ VEDENÝCH TĚMITO ÚŘEDNÍKY

Článek 58

Všeobecná ustanovení a výhodách, výsadách a imunitách

1. Články 28, 29, 30, 34, 35, 36, 37, 38 a 39, odstavec 3 článku 54 a odstavce 2 a 3 článku 55 se vztahují na konzulární úřady vedené honorárním konzulárním úředníkem. Kromě toho se výhody, výsady a imunity těchto konzulárních úřadů řídí články 59, 60, 61 a 62.

2. Články 42 a 43, odstavec 3 článku 44, články 45 a 53 a odstavec 1 článku 55 se vztahují na honorární konzulární úředníky. Kromě toho se výhody, výsady a imunity těchto konzulárních úředníků řídí články 63, 64, 65, 66 a 67.

3. Výsady a imunity uvedené v této Úmluvě se neposkytují rodinným příslušníkům honorárního konzulárního úředníka nebo konzulárního zaměstnance zaměstnaného na konzulárním úřadě vedeném honorárním konzulárním úředníkem.

4. Zasílání konzulárních zavazadel mezi dvěma konzulárními úřady umístěnými v různých státech a vedenými honorárními konzulárními úředníky není dovoleno bez souhlasu obou příslušných přijímajících států.

Článek 59

Ochrana konzulárních místností

Přijímající stát učiní všechna opatření, která jsou nezbytno k ochraně konzulárních místností konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem před napadením nebo poškozením a k tomu, aby se zabránilo rušení klidu konzulárního úřadu nebo újmě na jeho důstojnosti.

Článek 60

Osvobození od zdanění konzulárních místností

1. Konzulární místnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, jichž je vysílající stát vlastníkem nebo nájemcem, jsou osvobozeny od veškerých celostátních, oblastních nebo místních daní a dávek všeho druhu s výjimkou těch, které se vybírají za poskytování zvláštních služeb.

2. Osvobození od zdanění uvedené v odstavci 1 tohoto členku se nevztahuje na daně a poplatky, jež mají podle zákonů a předpisů přijímajícího státu platit osoby vstupující do smluvního poměru s vysílajícím státem.

Článek 61

Nedotknutelnost konzulárních archívů a dokumentů

Konzulární archívy a dokumenty konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem jsou vždy a všude nedotknutelné za předpokladu, že jsou uloženy odděleně od ostatních listin a dokumentů, a to zvláště od soukromé korespondence vedoucího konzulárního úřadu a všech osob, které s ním pracují, a od materiálů, knih a dokumentů týkajících se jejich povolání nebo obchodu.

Článek 62

Osvobození od celních dávek

Přijímající stát bude ve shodě se zákony a nařízeními, která přijme, povolovat dovoz a poskytovat osvobození ode všech celních dávek, daní a s tím souvisících poplatků kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby u dále uvedených předmětů za předpokladu, že jsou určeny pro úřední potřebu konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, týká se to státních znaků, vlajek, vývěsných štítů, pečetí a razítek, knih, úředních tiskovin, úředního nábytku, úředního vybavení a obdobných předmětů dodávaných vysílajícím státem nebo z jeho podnětu konzulárnímu úřadu.

Článek 63

Trestní řízení

Honorární konzulární úředník se musí dostavit k příslušným orgánům, je-li proti němu zahájeno trestní řízení. Řízení se však bude provádět s náležitým ohledem na jeho osobu, odůvodněným jeho úředním postavením, a pokud není zatčen nebo ve vazbě, způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. Je-li nutné vzít honorárního konzula do vazby, musí být řízení proti němu zahájeno v co nejkratší době.

Článek 64

Ochrana honorárních konzulárních úředníků

Přijímající stát má povinnost poskytnout honorárnímu konzulárnímu úředníku ochranu, kterou vyžaduje jeho úřední postavení.

Článek 65

Vynětí z registrace cizinců a povolení pobytu

Honorární konzulární úředníci, pokud neprovozují pro svůj osobní zisk jakoukoliv profesionální nebo obchodní činnost v přijímajícím státě, jsou osvobozeni od všech povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu týkajícími se registrace cizinců a povolení pobytu.

Článek 66

Osvobození od zdanění

Honorární konzulární úředník je osvobozen ode všech daní a dávek z odměn a příjmů, které dostává od vysílajícího státu vzhledem k výkonu konzulárních funkcí.

Článek 67

Osvobození od osobních služeb a povinnosti

Přijímající stát osvobodí honorární konzulární úředníky ode všech osobních služeb, veškerých veřejných služeb všeho druhu a od vojenských povinností, jako jsou rekvizice, vojenské kontribuce a ubytování.

Článek 68

Fakultativní povaha instituce honorárních konzulárních úředníků

Každý stát má právo svobodně rozhodnout, zda bude jmenovat nebo přijímat honorární konzulární úředníky.

HLAVA IV. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 69

Konzulární jednatelé, kteří nejsou vedoucími konzulárních úřadů

1. Každý stát má práva svobodně rozhodnout, zda bude zřizovat nebo povolovat konzulární jednatelství spravovaná konzulárními jednateli, které vysílající stát nejmenoval vedoucími konzulárních úřadů.

2. Podmínky, za nichž konzulární jednatelství uvedená v odstavci 1 tohoto článku mohou vykonávat svoji činnost, a výsady a imunity, kterých budou požívat konzulární jednatelé, jimž tato jednatelství byla svěřena, budou stanoveny dohodou mezi vysílajícím a přijímajícím státem.

Článek 70

Výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi

1. Ustanovení této Úmluvy se vztahují, pokud to souvislost dovoluje, rovněž na výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi.

2. Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzulárních odděleních nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkcí mise je nutno oznamovat ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem.

3. Při výkonu konzulárních funkcí se může diplomatická mise obracet:

a) na místní orgány konzulárního obvodu,

b) na ústřední orgány přijímajícího státu, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními dohodami.

4. Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v odstavci 2 tohoto článku se budou i nadále spravovat pravidly mezinárodního práva týkajícími se diplomatických styků.

Článek 71

Občané přijímajícího státu a osoby v něm trvale usedlé

1. Konzulární úředníci, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, požívají, pokud jim přijímající stát poskytne další výpady, výsady a imunity, pouze vynětí z jurisdikce a osobní nedotknutelnosti v souvislosti s úředními úkony provedenými při výkonu jejich funkcí a výsad uvedené v odstavci 3 článku 44. Pokud se týče těchto konzulárních úředníků, je přijímající stát rovněž vázán povinností uvedenou v článku 42. Je-li proti uvedenému konzulárnímu úředníku zahájeno trestní řízení, bude se s výjimkou případu, že úředník je zatčen nebo ve vazbě, provádět způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí.

2. Ostatní členové konzulárního úřadu, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, a členové jejich rodin, jakož i rodinní příslušníci konzulárních úředníků uvedených v odstavci 1 tohoto článku požívají výhod, výsad a imunit pouze v rozsahu, v jakém jim je poskytne přijímající stát. Rodinní příslušníci členů konzulárního úřadu a členové soukromého personálu, kteří jsou sami občany přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, rovněž požívají výhod, výsad a imunit pouze v rozsahu, v jakém jim je poskytne přijímající stát. Přijímající stát však bude vykonávat svoji jurisdikci nad uvedenými osobami takovým způsobem, aby neodůvodněně nebránil výkonu funkcí konzulárního úřadu.

Článek 72

Zákaz diskriminace

1. Při provádění ustanovení této Úmluvy nebude přijímající stát činit rozdíl mezi jednotlivými státy.

2. Za diskriminaci se však nepovažuje:

a) jestliže přijímající stát provádí některé z ustanovení této Úmluvy v omezeném rozsahu, protože se v tomto rozsahu provádí vůči jeho misi ve státě vysílajícím,

b) jestliže na základě obyčeje nebo podle dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení, než jaké je zaručeno ustanoveními této Úmluvy.

Článek 73

Vztah mezi touto Úmluvou a jinými mezinárodními dohodami

1. Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají jiných mezinárodních dohod, které jsou v platnosti mezi jejími smluvními státy.

2. Žádné ustanovení této Úmluvy nebrání státům, aby sjednávaly mezinárodní dohody potvrzující, doplňující, rozšiřující nebo rozmnožující její ustanovení.

HLAVA V. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 74

Podpis

Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace nebo stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora, a kterémukoli jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1963 u spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky a poté, do 31. března 1964, v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.

Článek 75

Ratifikace

Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 76

Přístup

Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoli státu, jenž náleží do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 74. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 77

Nabytí platnosti

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni uložení dvacáté druhé ratifikační listiny noto listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

Článek 78

Oznamovací povinnost generálního tajemníka

Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomí všechny státy náležející do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 74:

a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle členku 74, 75 a 76,

b) o dni, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 77.

Článek 79

Autentické znění

Originál této Úmluvy, jejíž čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle její ověřené opisy všem státům náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 74.

Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, byvše řádně k tomu zmocněni svými vládami, tuto Úmluvu podepsali.

Dáno ve Vídni dne 24. dubna roku tisíc devět set šedesát tři.