Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

223

Vládní návrh

Zákon

ze dne ....................... 1968

o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zvláštní přídavek k dávkám sociálního zabezpečení

(1) Ze sociálního zabezpečení (pojištění) se poskytuje zvláštní přídavek

a) k starobnímu, invalidnímu, částečnému invalidnímu, vdovskému a sirotčímu důchodu, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969, k osobnímu a sociálnímu důchodu a k důchodu manželky, přiznaným před tímto dnem,

b) k starobnímu, invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu, na něž vznikl nárok po 31. prosinci 1988, které však byly vyměřeny z průměrného měsíčního výdělku nebo z jiného obdobného základu vypočteného za období ukončené před 1. lednem 1968,

c) k vdovskému a sirotčímu důchodu pozůstalých po zemřelém, kterému náležel starobní, invalidní, částečný invalidní nebo osobní důchod, jde-li o důchody uvedené pod písm. a) a b), nebo který by měl v době smrti nárok na takový starobní nebo invalidní důchod,

d) k důchodům rodičů a sourozenců přiznaným podle předpisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před 1. lednem 1957,

e) k zaopatřovacímu příspěvku s výjimkou příspěvku poskytovaného družstevním rolníkům v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách.

(2) Zvláštní přídavek k sirotčímu důchodu činí 50 Kčs měsíčně; k ostatním důchodům

ve výši měsíčně				činí měsíčně
Kčs				Kčs
		do	799	45
od	800	do	899	50
od	900	do	999	55
od	1000	do	1099	59
od	1100	do	1199	83
od	1200	do	1299	87
od	1300	do	1399	71
od	1400	do	1499	75
od	1500	do	1599	79
od	1800	do	1899	82
od	1700	do	1799	85
od	1800	do	1899	88
od	1900	do	1999	91
od	2000	do	2099	94
od	2100	do	2199	97
od	2200			100

 

Pro určení výše zvláštního přídavku k důchodu je rozhodná výše měsíční částky důchodu náležející po snížení a zvláštní daň z důchodu a po krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti anebo po omezení výplaty důchodu pro pokračování v zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě pro ústavní nebo jiné zaopatření důchodce; při souběhu důchodů, k nimž podle odstavce 1 náleží přídavek, se výše zvláštního přídavku určí podle úhrnné výše důchodů vyplácených po úpravě pro souběh důchodů, po snížení a zvláštní dani z důchodu a po krácení pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti anebo po omezení výplaty důchodu pro pokračování v zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě pro ústavní nebo jiné zaopatření důchodce. Do rozhodné výše důchodu se nezapočítává zvýšení pro bezmocnost ani výchovné.

(3) zvláštní přídavek k zaopatřovacímu příspěvku činí měsíčně:

a) pro nezaopatřené dítě	30 Kčs
b) pro manželku, zletilou příbuznou a družku vojáka a pro manžela vojákyně	50 Kčs

 

c) pro rodiče, prarodiče, občany, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchána a tchyni

jde-li o jednotlivce	145 Kčs
jde-li o manželskou dvojici, pro každého manžela	22 Kčs

 

d) pro umělce v době vojenského cvičení,

nehledí-li se při vyměřování zaopatřovacího příspěvku k žádné další osobě, [§ 78 odst. 5 vyhl. č. 102/1964 Sb.]	40 Kčs
hledí-li se k jedné takové osobě,	50 Kčs
hledí-li se k více takovým osobám,	60 Kčs

 

(4) Zvláštní přídavek k důchodu nepodléhá zvláštní dani z důchodu a nezapočítává se do výše důchodu rozhodné pro výplatu důchodu nebo jeho části; nezapočítává se ani při výpočtu důchodu, jehož výše se stanoví z důchodu, k němuž náleží zvláštní přídavek. Zvláštní přídavek k důchodu se vyplácí, i když důchod spolu se zvláštním přídavkem překročí hranice omezující výši důchodu stanoveným procentním poměrem k průměrnému měsíčnímu výdělku (pracovní odměně) nebo překročí nejvyšší výměry důchodu stanovené pevnými částkami. [např. § 13 odst. 4, § 18 odst. 1 a 4, § 23 odst. 4, § 28 odst. 1 a 3 a odst. 4 písm. b), § 100 odst. 3 a 4, § 101, § 102 odst. 2 a § 103 zák., č. 11/1964 Sb., § 45 odst. 3, § 47 odst. 1 a 3, § 58 odst. 1 a 3 a odst. 4 písm. b) zák. č. 103/1964 Sb.]

(5) Zvláštní přídavek se poskytuje i k zaopatřovacímu příspěvku krácenému pro souběh s jiným příjmem; vyplácí se, i když úhrn zaopatřovacího příspěvku spolu se zvláštními přídavky překročí hranice omezující výši zaopatřovacích příspěvků stanoveným procentním poměrem k průměru čistých výdělků (příjmů z pracovní činnosti) vojáka za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem nastoupení služby v ozbrojených silách nebo překročí nejvyšší výměru zaopatřovacích příspěvků stanovenou pevnými částkami. [§ 47 zák. č. 101/1964 Sb. a § 82 zák. č. 103/1964 Sb., § 22 odst. 3 vyhl. č. 105/1964 Sb.]

(6) Zvláštní přídavek se poskytuje bez žádosti. Dojde-li ke změně výše vyplácené dávky, určí se výše zvláštního přídavku znovu. Zvláštní přídavek se poskytuje i k důchodům vypláceným do ciziny. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o zvláštním přídavku předpisy o dávkách.

(7) Zvláštní přídavek se poskytuje měsíčně předem současně s měsíčními částkami dávky, počínajíc částkou splatnou v lednu 1969.

Čl. II.

Změny zákona o sociálním zabezpečení

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 89/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 č. 1 písm. e) zní:

"e) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen "účastníci odboje") a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů. [zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb., a prováděcí předpisy k tomuto zákonu]

2. V § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) se za slova "vědeckých pracovníků" vkládá slovo "novinářů".

3. V § 13 odst. 4 a § 23 odst. 4 se na konci těchto odstavců vypouští část věty za středníkem.

4. V § 18 odst. 1 a v § 101 odst. 1 se připojuje na novém řádku tato další věta:

"Částkou převyšující tyto výměry se starobní důchod vyměří, jen pokud jde a zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod; důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí však přesáhnout čistku 2500 Kčs měsíčně."

5. § 18 odst. 5 zní:

"(5) Je-li starobní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se starobní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Starobní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90% průměrného měsíčního výdělku (odstavec 4);

b) může být starobní důchod v nejnižší výměře podle § 16 odst. 2 vyměřen i nad 90% uvedeného průměrného měsíčního výdělku."

6. § 28 odst. 4 zní:

"(4) Je-li invalidní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce;

a) vyměří se invalidní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90% průměrného měsíčního výdělku (odstavec 3) též pracovníku staršímu 20 let;

b) může být invalidní důchod dosahující částky aspoň 445 Kčs měsíčně, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, vyměřen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90% uvedeného průměrného měsíčního výdělku."

7. V § 31 odst. 3 se připojuje tato další věta:

"Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně."

8. § 32 zní:

"§ 32

Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a hrubého příjmu z výdělečné činnosti převyšuje měsíčně částku 1500 Kčs.

(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově

a) po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo

b) jestliže vdova pečuje o dítě (§ 11. odst. 4)."

9. V § 37 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

"(3) Je-li sociální důchod jediným zdrojem výživy důchodce, poskytuje se až do výše 445 Kčs měsíčně; splňují-li podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba manželé (druh a družka), poskytuje se jim společný sociální důchod až do výše 645 Kčs měsíčně."

10. V § 41 odst. 1 se vypouští ustanovení písm. a); v důsledku toho se v témže odstavci vypouští označení dalšího ustanovení písmenem b) a v odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova "písm. b)".

11. V § 45 odst. 2 se částka 200 Kčs zvyšuje na 500 Kčs.

12. § 46 odst. 3 zní:

"(3) Má-li manželka, zletilá příbuzná, družka vojáka nebo manžel vojákyně jiný příjem z výdělečné činnosti a nepečuje o dítě (§ 11 odst. 4), krátí se zaopatřovací příspěvek o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a hrubého příjmu převyšuje měsíčně částku 1500 Kčs."

13. V § 64 odst. 1 větě druhé se dosavadní citace "§ 18 odst. 1, § 28 odst. 1, § 101 odst. 1, § 103 odst. 1" doplňuje na konci citací "§ 107 g) odst. 1".

14. § 95 odst. 1 zní:

"(1) Pro sociální zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů platí obdobně ustanovení části první, čtvrté, páté a osmé tohoto zákona; pokud se dále nestanoví jinak."

15. § 100 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.

18. Za sedmou část zákona se vkládá nová část osmá, která zní:

"Část osmá

Důchodové zabezpečení účastníků odboje

§ 107 a

Úvodní ustanovení

Pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich platí ustanovení tohoto zákona, pokud se v této části nestanoví jinak.

§ 107 b

Skupiny účastníků odboje

Účastníci odboje, kteří splňují podmínky stanovené zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, nebo zákonem č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1948 Sb., se pro účely důchodového zabezpečení zařazují do těchto čtyř skupin:

1. do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, jestliže v této době aspoň šest měsíců

- konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) kteří aspoň dva roky konali polní službu v ozbrojených útvarech,

c) kteří byli výkonnými letci anebo parašutisty shozenými nebo vysazenými v týlu nepřítele,

d) kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů fašistické persekuce, nebo se za uvedených okolností stali plně (částečně) invalidními, pokud tato invalidita trvá ke dni vzniku nároku na důchod, nebo

e) jejichž odbojová činnost trvala nepřetržitě od roku 1939 do osvobození;

2. do II. skupiny se zařazují účastnici odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva roky, jestliže v této době aspoň tři měsíce

- konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) jejichž odbojová činnost v ozbrojených útvarech trvala aspoň rok, jestliže v této době konali aspoň šest měsíců polní službu,

c) kteří aspoň osm měsíců konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

d) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. skupiny;

3. do III. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů nebo byli vězněni z důvodů fašistické persekuce nebo

b) jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. nebo II. skupiny;

4. do IV. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala po dobu kratší než jeden rok nebo

b) kteří byli účastníky povstání v květnu 1945, [Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zák. č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl, byl těžce zraněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.] pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I., II. nebo III. skupiny.

(2) Účastníci protiválečných vzpour za první světové války se zařazují do IV. skupiny účastníků odboje.

§ 107 c

Průměrný měsíční výdělek

Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní poškození, které utrpěl v souvislosti s odbojovou činností, své dosavadní zaměstnání, zjišťuje se jeho průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodu, pokud je to pro něj výhodnější, z výdělku, kterého dosahují stejně kvalifikovaní zdraví pracovníci v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával.

§ 107 d

Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 60 let u muže a věku 55 let u ženy odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let u muže a 52 let u ženy, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který konal aspoň šest měsíců polní službu v ozbrojených útvarech nebo byl po tuto dobu vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 59 let u muže a 54 let u ženy.

(3) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastnice odboje činí 55 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.

(4) Jsou-li jiná ustanovení tohoto zákona o věku potřebném pro nárok na plný starobní důchod výhodnější, platí tato jiná ustanovení.

§ 107 e

Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 65 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li a účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje I. a II. skupiny, která byla zaměstnána aspoň 20 roků (§ 12 odst. 2), se určí tak, že se od věku 60 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účastnici odboje I. skupiny, a nejméně 57 let, jde-li o účastnici odboje II. skupiny.

(3) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který konal aspoň 6 měsíců polní službu nebo byl po tuto dobu vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let, a jde-li o ženu, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, 59 let.

(4) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, činí 60 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.

§ 107 f

Výše starobního a invalidního důchodu

(1) Základní výměra plného starobního a invalidního důchodu (§ 23 odst. 1, § 102 odst. 1) činí pro účastníka odboje

I.	60%
II.	55%
III. a IV.	50%

 

průměrného měsíčního výdělku.

(2) Ustanovení § 13 odst. 2, § 23 odst. 2 a § 100 odst. 2 platí s tím, že procentní zvýšení základní výměry za každý rok zaměstnání náleží účastníkům odboje I. a II. skupiny od 21. roku zaměstnání.

(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje starobní a invalidní důchod (§ 23 odst. 1, § 24 a § 102 odst. 1) účastníka odboje

skupiny	měsíčně o Kčs
I.	120
II. a III.	100
IV.	80

 

Starobní a invalidní důchod činí ke dni vzniku nároku na důchod

a) nejvýše 70% průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,

b) nejvýše 60% průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje III. a IV. skupiny, pokud jiná ustanovení tohoto zákona nejsou pro něj výhodnější; jde-li o účastníka odboje I. skupiny, není výše důchodu takto omezena.

(5) Zvýšení přesahující hranici 70%, popřípadě 60% průměrného měsíčního výdělku, uvedenou v předchozím odstavci, v § 13 odst. 4, § 23 odst. 4 a § 100 odst. 3, náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu podle odstavce 3.

(6) Invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje, jehož invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s odbojovou činností, se posuzuje podle ustanovení o invalidním (částečném, invalidním) důchodu při pracovním úrazu (§ 26); ustanovení § 20 odst. 1 tu neplatí. Ustanovení § 40 odst. 3 platí obdobně.

§ 107 g

Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu

Starobní a invalidní důchod účastníka odboje spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku 2500 Kčs měsíčně.

(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li o účastníka odboje

skupiny	měsíčně Kčs
I.	1400
II.	1200
III.	1000
IV.	800

 

(3) Nejnižší výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu nejnižší výměry invalidního důchodu.

(4) Starobní a invalidní důchod činí nejvýše 100% průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod; to však neplatí, jde-li a starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře (odstavec 2) anebo o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1957.

§ 107 h

Vdovský důchod

Starobní a invalidní důchod vdovy

(1) Vdově po účastníku odboje náleží vdovský důchod, splní-li se některá z podmínek stanovených v § 30 odst. 2 písm. a) až e) pro nárok na vdovský důchod i po uplynutí dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje činí nejméně 560 Kčs měsíčně.

(3) Vdovský důchod účastnice odboje, která nemá jiný důchod ani příjem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti, se vyměří nejméně částkou uvedenou v § 107 g odst. 2 podle toho, do které skupiny účastníků odboje je vdova zařazena.

(4) Vdovský důchod se vdově výdělečně činné nekrátí, jde-li o účastnici odboje nebo o vdovu po účastníku odboje.

(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský důchod, požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 560 Kčs měsíčně.

§ 107 ch

Výše sirotčího důchodu

(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

(2) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí 700 Kčs měsíčně.

§ 107 i

Výše sociálního důchodu

(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se účastníku odboje

skupiny	ve výši Kčs měsíčně
I.	1400
II.	1200
III.	1000
IV.	800

 

(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se ve výši 560 Kčs měsíčně.

107 j

Výše důchodů rodičů

Poskytuje-li se rodičům účastníka odboje, který v souvislosti s odbojovou činností padl, byl popraven, nebo zemřel ve vězení, důchod rodičů, starobní, invalidní, vdovský nebo sociální důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 600 Kčs měsíčně, jde-li o jednotlivce, a 930 Kčs měsíčně, jde-li a manželskou dvojici.

§ 107 k

Vynětí ze zvláštní daně z důchodu

Důchody poskytované v nejnižší výměře podle této části zákona ani důchody z nich vyměřené nepodléhají zvláštní dani z důchodu.

17. Dosavadní část osmá se označuje jako část devátá.

18. Za § 122 se vkládá nový § 122 a, který zní:

"§ 122 a

Úprava důchodů rodičů a sourozenců

Důchody rodičů a sourozenců přiznané podle předpisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před 1. lednem 1957, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, se upraví na žádost důchodce tak, aby důchod nečinil méně než 445 Kčs měsíčně, a jde-li o manželskou dvojici, méně než 645 Kčs měsíčně."

19. § 141 se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. III.

Změny zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 č. 3 písm. c) zní:

"c) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen "účastníci odboje") a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky,"

2. 39 odst. 1 č. 2 zní:

" 2. doba

a) před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva trvale v něm pracovala (§ 2 odst. 1 a 2) ve stanoveném rozsahu, i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev,

b) před 1. lednem 1969, po kterou družstevnice před vstupem do jednotného zemědělského družstva spolupracovala v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění spolupracujících členů rodiny na soukromém hospodářství svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem, neb po kterou družstevnice byla ve stanoveném rozsahu pracovně činná v jednotném zemědělském družstvu I. nebo II. typu."

3. V § 45 odst. 3 a § 54 odst. 4 se na konci těchto odstavců vypouští část věty za středníkem.

4. V § 47 odst. 1 se nahrazuje na konci věty tečka středníkem a připojuje se tato další věta: "jde-li o starobní důchod se zvýšením za dobu další pracovní činnosti po vzniku nároku na tento důchod, nesmí důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) přesahovat částku 2500 Kčs měsíčně."

5. § 47 odst. 4 zní:

"(4) je-li starobní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se starobní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Starobní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90% průměrné měsíční pracovní odměny (odstavec 3);

b) může být starobní důchod v nejnižší výměře podle § 46 odst. 2 vyměřen i nad 90% uvedené průměrné měsíční pracovní odměny."

6. V § 48 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

"(3) Jestliže starobní důchod je jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce a úprava podle předchozích ustanovení není výhodnější, vyměří se částkou 445 Kčs měsíční, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně."

7. § 58 odst. 4 zní:

"(4) Je-li invalidní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se invalidní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90% průměrné měsíční pracovní odměny (odstavec 3) též členu družstva staršímu 20 let;

b) může být invalidní důchod dosahující aspoň 445 Kčs měsíčně, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, vyměřen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90% uvedené průměrné měsíční pracovní odměny."

8. V § 59 se připojuje nový odstavec 5, který zní:

"(5) Jestliže invalidní důchod je jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce a úprava podle předchozích odstavců není výhodnější, vyměří se invalidní důchod částkou 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou 445 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně."

9. V § 66 odst. 3 se připojuje tato další věta:

"Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně."

10. § 66 odst. 6 zní:

(6) Ustanovení odstavce 3 věty první o nejnižší výměře vdovského důchodu neplatí pro vdovské důchody vdov po členech družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření."