Z rozdělení původního unitárního
rozpočtu ČSSR vyplynuly tyto vzájemné
vztahy mezi jednotlivými rozpočty: Příjmem
státního rozpočtu federace pro rok 1968,
a nikoliv příjmem státního rozpočtu
ČSR, je celý výnos daně ze mzdy ve
výši 15,3 mld. korun a 8,05 % podíl na dani
z obratu ve výši 2,5 mld. korun. Do státního
rozpočtu federace plyne i odvod z redistribuce mezi VHJ
ve výši 900 mil. korun. Celkem tedy činí
příjmy státního rozpočtu federace
18,7 mld. korun.
Z federálního rozpočtu se dává
na financování vybraných akcí dotace
rozpočtu ČSR 1,1 mld. korun.
Rozhodující část příjmů
státního rozpočtu plyne z odvodu českých
podniků. Odvody hospodářských organizací
- bez daně z obratu - představují 53,9 mld.
korun, tj. 62 % z úhrnu rozpočtových příjmů.
Výnos daně z obratu je uvažován ve výši
30,4 mld. korun, což je 35 % z celkových příjmů.
Z úhrnu výdajů státního rozpočtu
ČSR 87 mld. korun připadá na hospodářství
34 %, na kulturní a sociální opatření
36 %, tj. více než na hospodářství,
na bezpečnost 1,6 %, na správu 0,9 %. Zbývající
27,6 % tvoří dotace a subvence národním
výborům.
Ve výdajích na hospodářství
je zařazena částka 10,6 mld. korun na neinvestiční
dotace ústředním hospodářským
organizacím. Tyto dotace jsou zaměřeny zejména
na posílení finanční základny
zemědělství. Z celkové výše
neinvestičních dotací při padá
na zemědělství a potravinářský
průmyslu 7,4 mld. korun, tj. 70 %. Jde o diferenciální
příplatky a přírůstkové
prémie státním zemědělským
organizacím, intervence k nákupním cenám,
u potravinářských a nákupních
podniků, dotace k cenám u organizací potravinářského
průmyslu aj.
Podíl průmyslu na celkovém objemu neinvestičních
dotací činí 7,1 %, podíl neprůmyslových
odvětví 4 %. Vedle toho počítá
státní rozpočet ještě s dotacemi
pro JZD ve výši 1,3 mld. korun.
Odstranění a snižování neinvestičních
dotací na hospodářství ze státního
rozpočtu je problém nejen ekonomický, ale
i politický. Konkrétní řešení
není jednoduché, vzhledem k tomu, že ve většině
případů se řešení dotací
nutně dotkne nejen důchodů podniků,
ale i obyvatelstva. Přesto však chceme ve státním
rozpočtu ČSR posilovat podíl těch
dotací, které působí na změny
struktury výroby podporou rozvoje progresívních,
efektivních výrob a pasívní dotace
sanující neefektivnost postupně, ale důsledně
odstraňovat.
Výdaje na investice dosahují ve státním
rozpočtu výše 15,7 mld. korun, z nich připadá
10 mld. korun na investice rozpočtových organizací
většinou terciární sféry, 4,8
mld. korun na dotace na investice hospodářských
organizací, jako např. pro zemědělství
a lesní hospodářství 1,2 mld. korun,
průmysl a stavebnictví 1,2 mld. korun, pro dopravu,
obchod, spoje apod. 2,4 mld. korun, a 0,9 mld. korun na investice
příspěvkových organizací.
Na státní podporu bytové výstavby
ve všech jejích formách je ve státním
rozpočtu počítáno s částkou
téměř 8,5 mld. korun, z toho největší
částka připadá na subvence pro komunální
výstavbu a na technické a občanské
vybavení bytové výstavby 4,3 mld. korun a
na státní příspěvek na družstevní
bytovou výstavbu 2,1 mld. korun. Na neinvestiční
výdaje na vědu a techniku počítá
státní rozpočet pro rok 1969 s částkou
3,5 mld. korun.
Z neinvestičních výdajů na správu
unitárního rozpočtu ČSSR připadá
na ČSR 2,021 mld. korun, tj. 56 %, z nich pak 764 mil.
korun na ústředí a 1,257 mld. korun na národní
výbory.
Celkové rozpočtové výdaje národních
výborů uvažované ve výši
38 mld. korun jsou kryty částkou 14 mld. korun vlastními
zdroji. Subvence a dotace z ústředního rozpočtu
činí 24 mld. korun. Národní výbory
budou mít kromě toho k dispozici ještě
své doplňkové zdroje, zejména přebytky
z hospodaření v roce 1968, zůstatky fondu
rezerv a rozvoje a nerozpočtované příjmy.
Celkově odhadujeme úhrn těchto doplňkových
zdrojů zhruba na 2,3 mld. korun.
Situaci ve státním rozpočtu ČSR na
letošní rok značně komplikuje nepříznivý
hospodářský vývoj v letošním
roce. Vyrovnanost rozpočtu je při pokračování
dosavadních tendencí v hospodářství
velmi ohrožena. Letošní hospodářský
vývoj vláda označila za velmi vážný.
Vážnost situace vidíme v tom, že k řadě
nerovnovážných stavů strukturálního
charakteru, které v naší ekonomice trvají
již delší dobu, přistoupilo letos všeobecné
zpomalení tvorby společenských zdrojů,
které je provázeno rychlým růstem
důchodů, zejména rychlým růstem
peněžních příjmů obyvatelstva.
Tato rychle rostoucí kupní síla nenachází
protiváhu ani na trhu spotřebního zboží,
ani v bytové výstavbě, ani ve službách.
V oblasti výroby roste produktivita práce pomaleji
než mzdy a nově vytvořené zdroje jsou
z velké části umrtvovány v rozestavěných
investicích a zásobách. Tyto rysy nejsou
v našem hospodářství novým zjevem,
letos působí mnohem intenzívněji.
Dosažené výsledky v uplynulých měsících
jsou v příkrém rozporu s možnostmi naší
ekonomiky. Základní příčinu
nutno hledat v nízké výkonnosti hospodářství
a v nízké účinnosti jeho řízení.
Dynamika průmyslové výroby značně
zaostává za předpokladem hospodářské
směrnice na letošní rok a některých
rozhodujících oborech, které zabezpečují
vnitřní trh, nedosahuje růst výroby
ani úrovně loňského roku. Růst
produktivity práce v průmyslu i ve stavebnictví
byl značně předstižen růstem
průměrných mezd.
Velmi nepříznivá situace je v bytové
výstavbě. Ve všech jejích formách
bylo za prvních 5 měsíců letošního
roku dokončeno jen 8241 bytů, tj. jen 12,7 % plánu
na tento rok a o 3445 bytů méně než
ve stejné době loňského roku. Celková
hospodářská situace je ještě
zhoršována neuspokojivým vývojem zahraničního
obchodu.
Zpomalení tvorby se týká i oblasti financí.
Máme-li starosti s neuspokojivým vývojem
produktivity práce z hlediska tvorby hmotných zdrojů
v souvislosti s vývojem mezd, pak nás nejméně
stejnou měrou znepokojuje vývoj rentability. Pokles
rentability byl způsoben prudkým růstem nákladů
na mzdy, který nebyl dostatečně kompenzován
úsporami materiálu. Nepříznivý
dopad tohoto vývoje na zisk a odvody ze zisku přímo
ohrožuje vyrovnanost státního rozpočtu.
K řešení této situace bylo nutno přijmout
řadu regulačních a stabilizačních
opatření, jak o nich hovořil předseda
vlády soudruh Rázl ve svém projevu. Předpokládáme,
že důsledné splnění těchto
opatření by mělo přinést zmírnění
napjatosti naší finanční situace a zlepšit
předpoklady pro vyrovnané rozpočtové
hospodaření.
V současné době pracuje ministerstvo financí
na rozpočtovém projektu na r. 1970. V rozpočtovém
projektu na tento rok chceme prosazovat ucelený program
vlády ČSR v podmínkách federálního
uspořádání. V rozpočtovém
projektu chceme v předstihu informovat vládu, poslance
ČNR a KNV o základních finančních
vztazích a finančních ekonomických
problémech rozpočtu ČSR na r. 1970.
Již při prvních pracích na rozpočtu
1970 se ukazuje, že sestavit vyrovnaný, případně
přebytkový státní rozpočet,
který by aktivně působil jako protiinflační
činitel, bude velmi obtížné. Jestliže
bychom chtěli dodržet předpoklad konsolidačního
programu a vytvořit velký rozpočtový
přebytek řádově ve výši
několika mld. Kčs, znamenalo by to řadu zásadních
a důrazných opatření ke zvýšení
rozpočtových zdrojů, jakož i některá
restriktivní opatření. V roce 1970 se tedy
budeme velmi obtížně rozhodovat, jak své
zdroje použijeme, zejména které potřeby
dále odsuneme. Jestliže chceme posílit stabilitu
měny, alespoň zmírnit inflační
proces, je tento postup nezbytný.
Předpokládáme, že ČNR v průběhu
sestavování státního rozpočtu
na r. 1970 pomůže při obtížném
rozhodování, které naléhavé
potřeby nejen přednostně řešit,
ale které dále odsunout a v souvislosti s tím
i omezit růst rozpočtových výdajů
a současně že nám bude nápomocna
při hledání dodatečných zdrojů,
které by pomohly řešit problémy rozpočtu
aktivnějším způsobem.
Velký význam přikládám všestrannému
zvýšení hospodárnosti a prohloubení
finanční kázně. Všeobecné
oslabení disciplíny se nevyhnulo ani oblasti finančního
hospodaření. Výsledky prověrek a revizí,
provedených v útvaru financí, ukazují
na trvalé finanční nepořádky
a nekázně v některých podnicích
a organizacích. O tom svědčí fakt,
že tyto revize přinesly v r. 1968 státní
pokladně 1,4 mld. Kčs a za prvních 6 měsíců
1969 0,7 mld. Kčs.
K upevnění finančního pořádku
vláda projednala koncem června a předložila
k projednání ČNR návrh zákona
o povinné revizi účetních závěrek.
Ke zvýšení účinnosti finančního
hospodaření připravujeme řadu zákonných
norem, které se úzce dotýkají federálního
i národního rozpočtu. Významnou úlohu
má sehrát návrh zákona o rozpočtových
pravidlech, kterým se vymezuje postavení a úkoly
jednotlivých rozpočtů v celkové soustavě
rozpočtového hospodaření. Jde o důležitý
politicko-ekonomický úkol. Ve spolupráci
s federálními a slovenskými vládními
orgány hledáme cestu, jak optimalizovat jednotlivé
rozpočty v závislosti na úkolech, které
mají řešit. Počítáme zejména
se zakotvením zásady dlouhodobosti vztahů
mezi jednotlivými rozpočty, aby všechny 3 vlády
předem znaly prostor rozpočtového hospodaření
a provádět dlouhodobější rozpočtovou
politiku. I tak je ovšem nutno počítat s možností
určité korekce těchto vztahů podle
konkrétního vývoje finančního
hospodaření.
Další významnou připravovanou normou
je návrh zákona o podnikových daních.
České vládní orgány propracovaly
řadu variant s cílem najít takový
systém podnikových daní, který by
slaďoval celospolečenské i podnikové
zájmy. Po rozsáhlých diskusích je
navrhován způsob zdanění, založený
na zdanění zisku, mezd a podnikového jmění.
Práce na takovém systému se urychleně
finalizují.
Významná opatření se připravují
na úseku finančního hospodaření
národních výborů. Vycházíme
z toho, že současná etapa vývoje naší
společnosti vyžaduje upevnit a posílit úlohu
národních výborů, zejména jejich
nejnižších stupňů, jako státních
orgánů a zastupitelských orgánů
lidu při rozhodování o záležitostech
občanů, při rozvíjení socialistické
demokracie, při správě veřejných
záležitostí a při řešení
problémů rozvoje okresů, měst i obcí.
Vláda proto připravuje v široké diskusi
soubor návrhů a opatření obsahujících
zejména posílení správní i
ekonomické působnosti městských a
místních národních výborů
i úpravu postavení a úkolů národních
výborů vyšších stupňů.
Tato opatření uvažují s posílením
působnosti městských a místních
národních výborů ve správním
řízení a s rozvinutím jejich samosprávných
funkcí, především v oblasti hospodaření.
Mají být řešeny otázky postupného
vytváření jejich vlastní příjmové
základny, vyrovnávání jejich rozpočtů
vlastními opatřeními a jednotně upravena
jejich dispoziční a uživatelská práva
ke svěřenému majetku. Očekáváme,
že tyto zákony spolu s ostatními připravovanými
zákony přispějí k celkovému
zvýšení finanční kázně,
posílení stability hospodaření jednotlivých
článků hospodářských
a k upevnění právního řádu
na všech úsecích finančního hospodaření.
Řekl jsem již, že naše ekonomická
situace je vážná. Jsou nutná okamžitá
a rázná opatření, z nichž mnohá
jsou nepopulární a tíživá. Jsme
však přesvědčeni - a zdůraznila
to i realizační směrnice květnového
pléna ÚV KSČ - že máme dosti
sil i prostředků, rezerv i výrobního
potenciálu k rychlému překonání
současných obtíží a k zabezpečení
podmínek pro další, efektivní rozvoj
národního hospodářství a celé
naší socialistické společnosti.
Jménem vlády ČSR navrhuji, abyste návrh
státního rozpočtu ČSR na r. 1969 schválili.
Místopředseda dr. Jičínský:
Děkuji ministru ing. Lérovi za jeho výklad.
Nyní přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy
je přihlášen s. poslanec Neuman, poslanec dr.
Springer a generální kontrolor ČSR dr. Hromádka.
Prosím prvního přihlášeného,
aby se ujal slova.
Posl. Neuman: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
předně mám faktickou připomínku
k očíslování paragrafů. Obracím
se na zpravodaje, aby upřesnil na str. 2 § 2. Tam
je paragraf, který se škrtá, je to paragraf
3, § 4 se přečíslovává
na § 2 a § 5 na § 3.
V souvislosti s projednáváním rozpočtu
ČSR na rok 1969 dovolte, abych se vrátil v několika
poznámkách k státnímu závěrečnému
účtu za rok 1968.
Podkladový materiál, který jsme obdrželi
kupř. z Nejvyššího kontrolního
úřadu ČSR, ukazuje, jak se v loňském
roce ne vždy správně hospodařilo se
státními prostředky. Právě
přede mnou to zde řekl soudruh ministr financí.
Mám na mysli kupříkladu čerpání
účelových dotací a subvencí,
kde byly zjištěny nepovolené, tzv. černé
stavby bez stavebního povolení.
Rovněž ve sféře společenské
spotřeby nebylo postupováno účelně
a hospodárně, jak o tom svědčí
kupříkladu v oblasti školství nakupování
učebních pomůcek, které zůstávají
nevyužity.
Pozastavil jsem se nad zprávou Nejvyššího
kontrolního úřadu ČSR, ve které
se uvádí, že v hlavním městě
Praze nebylo z 41 zakoupených jazykových laboratoří
v provozu 9 a z 8 elektro laboratoří 6, což
znamenalo dočasné umrtvení investic v hodnotě
cca 4,6 miliónu Kčs. Obdobná situace byla
v Jihomoravském kraji, kde bylo dodáno do škol
značné množství magnetofonů,
osciloskopů a jiných přístrojů,
které byly mimo používání, dokonce
některé nebyly ani vybaleny. To svědčí
o tom, že se nakupovalo jen proto, aby se utratily přidělené
finanční prostředky za každou cenu.
Pokud jde o naše důchodce, víme, že mnozí
nemají na růžích ustláno, mám-li
použít tohoto výrazu. Národní
výbory na jedné straně nečerpaly prostředky
na doplňkovou péči, na druhé straně
docházelo k poskytování dávek bez
šetření o sociální potřebnosti
žadatelů. Dokonce, jak bylo zjištěno v
okrese Olomouc, zakupovaly se za tyto prostředky i lihoviny.
O tom, jak často neodpovědně byly utráceny
státní prostředky, svědčí
skutečnost, že domovní správa hradila
při rekonstrukci objektů sklářského
muzea národnímu podniku Český křišťál
v Lenoře i nákup fotopřístroje, tři
tranzistorová radia, koberce atd.
Také účetní evidence některých
národních výborů není v pořádku.
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu
o tom hovoří velmi podrobně. Zamýšlíme-li
se nad takto zbytečně promrhanými státními
prostředky, musíme si zároveň položit
otázku, jaká byla odpovědnost vedoucích
pracovníků k účelnému vynakládání
svěřených prostředků. Nebo
představují si tito a jim podobní pracovníci,
že v systému demokracie si může každý
v tomto státě dělat co chce, nebo jak sám
uzná za vhodné? Jistě nechceme nikomu nařizovat,
nechceme se vracet k direktivnímu systému, který
jsme odsoudili, nechceme celý náš hospodářský
život sešněrovat předpisy, ale přece
jen musíme trvat na dobrovolné kázni našich
spoluobčanů a hlavně vedoucích pracovníků,
kteří rozhodují o tom, jak naložit se
svěřenými prostředky. Jestliže
těmto lidem byla dána důvěra, pak
si musí nejen této důvěry vážit,
ale rozhodovat s péčí řádného
hospodáře. Dnes více než kdy jindy platí
heslo "Každý hospodářem na svém
pracovišti".
Jaké závěry nám tedy z toho, co jsem
řekl, plynou? Byly proti těm, kteří
si takto nehospodárně počínali, vyvozeny
trestní postihy? Obávám se, že nikoliv.
Jestliže tedy dnes diskutujeme o rozpočtu na letošní
rok, měli bychom také říci na adresu
všech odpovědných funkcionářů
a pracovníků, že budeme tvrdě a nekompromisně
požadovat dodržování finanční
kázně a že proti těm, kteří
se proviní, budou vyvozeny hmotné postihy. V této
souvislosti všichni jistě vítáme projev
předsedy vlády ing. Rázla, který zde
jasně řekl, co bude vláda vyžadovat
od vedoucích pracovníků na ekonomickém
úseku.
V nedávné době u nás kolovalo okřídlené
heslo "Co Čech, to kontrolor". Jak tedy plnili
všichni ti kontroloři své úkoly? Nezůstali
také něco dlužni svému poslání?
Tím více vystupuje do popředí záslužná
práce Nejvyššího kontrolního úřadu
ČSR, který velmi podrobně a odpovědně
přistupuje k plnění svých úkolů.
Dnes budeme schvalovat státní rozpočet ČSR
na rok 1969. Je třeba, abychom k hospodaření
podle nového rozpočtu přistupovali s hlubokým
přesvědčením, že nebudeme opakovat
chyby a nedostatky minulých let a že učiníme
vše k tomu, aby přístup odpovědných
pracovníků na všech úsecích státní
správy byl ovládán zásadami nejvyšší
občanské morálky a odpovědnosti. Děkuji
za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda dr. Jičínský:
Dávám slovo posl. dr. Springerovi.
Posl. dr. Springer: Vážená Česká
národní rado, rozpočet ČSR počítá
na výdaje na úseku české správy
nemocenského pojištění s položkou
8 788 500 000 Kčs, tj. celých deset procent rozpočtu.
Výše výdajů je ovlivněna počtem
pracovníků, jejich mzdovou úrovní,
vývojem porodnosti, počtem nezaopatřených
dětí v rodině a vývojem průměrného
procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
a konečně průměrnou dobou trvání
pracovní neschopnosti na jedno onemocnění.
V roce 1968 došlo k růstu výdajů následkem
zvýšení přídavků na děti
a prodloužení mateřské dovolené,
na které jako na zvýšení populačních
dávek bylo v rozpočtu nemocenského pojištění
již pamatováno. Přesto ani toto opatření
nebylo s to zastavit pokles porodnosti a snížení
potratovosti. ČSR má dnes tak nízkou porodnost,
že ohrožuje budoucnost žádaného populačního
vývoje. Bude nutné všemi prostředky
podporovat zdravý vývoj populace a odstranit negativní
jevy, a to i případnou novelizací interrupčního
zákona. Jsou reálné předpoklady, že
v roce 1969 dojde k plnění kapitoly rozpočtu
nemocenského pojištění zaměstnanců
na úsecích: peněžitá pomoc v
mateřství, vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství a přídavky
na děti.
Na těchto úsecích může dojít
i k úsporám, které bych ani nepovažoval
za žádoucí. Rozpočet na rok 1969 počítá
s procentem pracovní neschopnosti 4,5. Již v roce
1968 bylo docíleno 4,58 % průměrné
pracovní neschopnosti proti 4,19 % dosaženým
v roce 1967. Mimo to došlo i k prodloužení průměrné
délky pracovní neschopnosti. V roce 1965 činila
průměrná délka 15,4 a v roce 1968
již 16,9 dnů.