Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda E. Erban: Děkuji poslanci dr. Veltruskému.

Než budeme, soudružky a soudruzi, pokračovat v rozpravě, chtěl bych si s vámi ujasnit náš další postup. Doporučuji, abychom dnes pokračovali v rozpravě asi do 18.30 hod. Před závěrem dnešního jednání by nám předseda vlády představil novou vládu. Schůzi bychom potom přerušili a pokračovali zítra v 9.00 hodin rozpravou a projednáním bodů 3 až 6, které jsou uvedeny v pořádku, přiloženém k pozvánce.

Není-li námitek, budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášen je místopředseda ČNR František Toman.

Místopředseda ČNR František Toman: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Vyslechli jsme programové prohlášení nové české vlády z úst jejího předsedy prof. Kempného. Toto programové prohlášení je charakteristické svou střídmostí a uvážeností a je oproštěno v pravém slova smyslu od jakýchkoliv frází a laciných slibů. Toto programové prohlášení je však zároveň fundované poznáním celospolečenských problémů a má jasné záměry a cíle. Je si však nutno uvědomit - a to zde soudruh prof. Kempný několikrát podtrhl, že splnění těchto cílů a těchto záměrů není jenom věcí vlády, ale je podmíněno úsilím a iniciativou celé společnosti, jejích organizací, institucí i jednotlivců.

Vláda ve svém prohlášení zdůrazňuje, že považuje za organickou součást své politiky součinnost s politickými stranami a společenskými organizacemi Národní fronty. Chtěl bych proto vládu České socialistické republiky ujistit jménem poslanců České národní rady, příslušníků Čs. strany lidové, že naše strana bude vládu plně a všestranně podporovat v plnění předloženého vládního programu.

Jsme pevně přesvědčeni, že jedině socialistickou cestou můžeme dospět k dalšímu rozvoji naší společnosti, a proto považujeme tento vládní program za významný nástroj politické i hospodářské konsolidace České socialistické republiky.

Jsme si také vědomi toho, že pod vedením Komunistické strany Československa bylo již dosaženo mnoha kladných výsledků na úseku politické konsolidace naší země a byly také normalizovány naše vnější politické i hospodářské vztahy s bratrskými socialistickými zeměmi, a to především se Sovětským svazem. Z těchto výsledků je nutno vycházet, avšak tyto výsledky musíme dále prohlubovat a rozvíjet.

Ubezpečuji českou vládu, že i naše strana bude získávat všechny poctivě smýšlející občany pro správné chápání politiky našeho socialistického státu a zajišťovat tak jejich spoluúčast při řešení problémů našeho národního hospodářství, a to za plného uznávání vedoucí úlohy Komunistické strany Československa.

Plně se ztotožňujeme se stanoviskem vlády, že pro tuto státotvornou politiku nelze získávat občanskou veřejnost různými populárními a romantickými sliby, ale konkrétními a věcnými opatřeními.

Vycházíme přitom ze zásady, že naše strana byla a je těsně spjata se životem a potřebami pracujícího lidu a naší socialistické společnosti. Nechceme být samoúčelnou politickou organizací, nechceme, aby naše strana byla chápána jako cíl, nýbrž aby byla prostředkem k socialistickému rozvoji naší republiky.

Vládní prohlášení poskytuje tedy našim stranickým orgánům, organizacím a jednotlivým odborným pracovním týmům konkrétní pracovní náplň ve všech hlavních oblastech společenské činnosti. Není možné, a nebylo by ani účelné, abych všechny tyto oblasti zde uváděl. Chtěl bych se však zmínit alespoň o některých.

Vládní prohlášení výrazně zdůrazňuje, že v socialistické společnosti má rozhodující význam oblast průmyslu, neboť na jeho úrovni a rozvoji závisí životní úroveň celé společnosti. Nám všem tedy půjde o to, aby průmysl nesetrvával v tradičních a prostých reprodukčních metodách.

Na úseku vědy a techniky i řízení, ale i v řadách pracovníků je nutno zainteresovat a mobilizovat všechny schopné síly a talenty. K tomu přistupuje i problematika pracovní kázně a morálky. Domnívám se, že jde opravdu o velký politický úkol, ke kterému se hlásíme i my. Vždyť přístup k programu racionalizace výroby a otázka pracovní morálky je záležitost lidí, je výrazem jejich politického i odborného uvědomění a vyspělosti. Rozvíjet a zkvalitňovat výrobu je tedy trvalým úkolem nejen vedoucích hospodářských činitelů, ale i celé naší společnosti.

Všechny tyto náležitosti se týkají i problematiky zemědělství, kde v zemědělských závodech ve vedoucích funkcích pracuje mnoho našich členů. Jsme si plně vědomi naší společenské odpovědnosti za jejich politický i za jejich odborný růst.

Bez pomoci celé naší společnosti nelze úspěšně a dokonale řešit také ostatní problémy, o kterých vládní prohlášení hovoří. Vezměme si např. oblast sociální politiky. Je pravdou, že tento úsek už dnes nechápeme jen jako humanitní službu potřebným občanům, ale že je právem pokládán za významný ekonomický nástroj, který zpětně ovlivňuje pracovní výkonnost člověka, jeho vztah ke společnosti a v řadě oblastí, jako je např. populační vývoj, ovlivňuje i vlastní reprodukci pracovních sil. Ovšem je skutečností, že současná ekonomická situace, známé napětí mezi zdroji a potřebami neumožňuje plnou realizaci původně zamýšleného sociálního programu, jak se zde již hovořilo.

Je si však nutno při této příležitosti současně uvědomit, že ani dostatek účelových zdrojů v této oblasti nemůže vždy vyřešit všechno. Vždyť správné mezilidské vztahy v rodině a ve společnosti vůbec mohou mnohdy zmírnit či likvidovat morální i sociální napětí. Také z těchto aspektů lidských citů a vztahů vychází ve své činnosti naše strana, pokud jde o realizaci konkrétních úkolů na úseku sociální politiky.

Jsme rovněž přesvědčeni, že řada vytyčených úkolů vládního programu může být mnohdy realizována pouze tou drobnou, nenápadnou, obětavou a mravenčí prací prostých a skromných pracovníků v národních výborech a v orgánech Národní fronty.

Bude však nutno nadále propracovávat formu spolupráce mezi národními výbory a orgány Národní fronty a to hlavně na úseku samosprávné působnosti. Na plnění těchto úkolů spolupracuje početná řada našich poslanců a funkcionářů, které povedeme k tomu, aby s ještě větším úsilím napomáhali prosazovat úkoly předloženého vládního prohlášení mezi občanskou veřejností.

Při této příležitosti chtěl bych zdůraznit, že 25. výročí osvobození naší země Sovětskou armádou chápeme jako frontální nástup politické jednoty a budovatelské síly našich obcí a našich měst.

Soudruzi poslanci, soudružky poslankyně, vážení hosté! Vláda České socialistické republiky, která se dnes uchází o důvěru tohoto nejvyššího zastupitelského sboru svým programovým prohlášením, staví si vysoce náročné úkoly a cíle. Chtěl bych proto znovu ujistit přítomné členy české vlády, že mohou počítat s aktivní tvůrčí podporou příslušníků Čs. strany lidové, jejíž programové cíle jsou v plném souladu s programem budování socialismu v naší vlasti.

Proto předložený vládní program chceme podporovat nejen slovy, ale především konkrétními činy. /Potlesk./

Předseda E. Erban: Děkuji poslanci Tomanovi a uděluji slovo poslanci Čeňku Procházkovi.

Posl. Čeněk Procházka: Soudružky a soudruzi, vážení poslanci! Prohlášení vlády ČSR projednáváme v údobí, kdy v celé naší společnosti probíhá konsolidační proces, kdy se znovu začíná pod vedením KSČ upevňovat státní moc a kdy stojíme bezprostředně před dokončením realizace jednotného řízení všech činností naší společnosti.

Přejít v této otázce k činům znamená vytvořit základní podmínky, mezi které podle mého názoru patří i získat každého občana naší země k činorodé práci v naplňování vládního programu, aby došlo k vzájemné důvěře, aby každý občan se stal aktivním spolutvůrcem státní politiky.

Domnívám se, že dnešní prohlášení vlády k tomu vytváří potřebné podmínky. Stojí za povšimnutí, že nová vláda chce navázat ve své práci na všechny kladné prvky činnosti vlády předcházející a v duchu závěrů květnového a zářijového pléna ústředního výboru strany, v zájmu rychlejší konsolidace bude měnit metody uskutečňování své politiky ve prospěch všech občanů této země.

Dalším prvkem, který zajisté vytvoří podmínky vzájemné důvěry, je skutečnost, že vláda ve svém prohlášení nedává naší veřejnosti nové sliby; naproti tomu - a to chci zvlášť zdůraznit - občané naší republiky očekávají od ní otevřená a věcná řešení všech problémů v politickém, veřejném i hospodářském životě společnosti. Zvlášť v současné době, kdy bude nutné vedle politických problémů řešit i narůstající nedostatky v ekonomických výsledcích národního hospodářství.

Z vystoupení předsedy vlády je zřejmé, že vláda je rozhodnuta uskutečnit vážná - možno říci nepopulární - opatření proti všem, kdo narušují nebo rozvracejí národní hospodářství. Jsem přesvědčen, že tato opatření budou všemi, kteří spolu s vládou cítí odpovědnost před národem, podpořena. Vždyť víc než kdy jindy je v této situaci platná zásada, že politika je koncentrovaná ekonomika, kde jinde než v oblasti hospodářské lze skutky a činy dokázat věrnost myšlenkám socialismu. Této zásady jsme si vědomi i my, poslanci České národní rady, proto i každý z nás cítí nutnost úzké spolupráce s vládou při přípravě a uskutečňování takových opatření, která nás postupně vyvedou z dnešních potíží. Kladu si však otázku, jaké formy a jaký systém práce nutno zvolit při realizaci vládního programu. Domnívám se, že dnešním dnem skončí neujasněný stav, který dosud vládl v přípravách a způsobu projednávání návrhů zákonů upravujících ekonomické vztahy a že vláda nastoupí promyšlený systém v legislativní práci a přitom plně využije zkušeností i aktivní pomoci každého poslance.

My poslanci bychom chtěli naproti tomu vládu požádat, aby naše doporučení byla vždy chápána jako výraz opravdové snahy problémům pomoci a věřit, že naše připomínky, vzešlé z průzkumů v závodech a jednání ve výborech, jsou při rozhodování brány v úvahu, byť i šlo o kritická stanoviska k práci kohokoliv. Vždyť právě v době, kdy vláda a zákonodárný sbor hledá v otázkách řízení ekonomiky optimální a racionální způsob, musí docházet k výměně názorů. Oběma partnerům jde o to, aby byla znovu obnovena autorita státu, který odpovídá za úspěšný rozvoj ekonomiky. K tomu bude třeba vymezit úlohu státního plánu na jedné straně a odpovědnost za jeho uplatnění v praxi na straně druhé.

Proto se plně stavím za to, že náročnost na práci, spojená s kontrolou a hodnocením jednotlivce zásadně podle jejich výsledků a pečlivý výběr řídících pracovníků, kteří budou nositeli zmíněných zásad, je cestou, jak využít rezerv, které máme v naší materiálně technické základně bez velkých investičních prostředků. Domnívám se, že nám to v poměrně krátké době pomůže překonat dnešní hospodářské potíže.

Výchova a cílevědomá příprava lidí se dnes vážně dostává na pořad dne v celé společnosti, neboť úspěch socialistické výstavby si vyžaduje nejen plánovitosti a závazného řízení shora, nýbrž i uvědomělého rozvoje iniciativy pracujících zdola. V této zásadě je třeba společně hledat cesty k řešení některých otázek řízení, neboť nelze nadále setrvávat na představách, že podniky budou řídit kolektivy pracujících bez prosazování a uplatnění ústředního plánu a zásady jednoho vedoucího, tj. odborného řízení. Za povšimnutí proto stojí i slova vládního prohlášení na adresu středního řídícího článku, tj. našich generálních ředitelství, oborových podniků či integračních seskupení, a to že vláda bude usilovat o promyšlený racionalizační systém, který za pomoci státního plánu a rozpočtu obnoví účinný systém od vlády až po podniky, s důrazem na střední článek řízení. Je skutečně na čase, že i k této problematice se říká otevřené slovo, neboť vývoj ve způsobu řízení podniků je celostátně poznamenán přecházením z jednoho extrému do druhého. Je přece známo, že tendence ekonomických teoretiků uplatňované např. ve strojírenském odvětví, šly do krajních možností naprosté samostatnosti podniků i přesto, že jim byla známa. existující převaha poptávky nad nabídkou jak ve výrobcích, tak i v materiálech, nenutily podniky rozvíjet zdravé zásady ekonomické reformy, ale naopak jim umožňovaly využívat monopolního postavení, mnohdy na úkor zájmů společnosti nebo zpochybnění toho, zda vůbec má existovat řídící článek nad podniky stejného oboru a jeho funkční náplně. Prosazení těchto názorů přivodilo stav anarchie, neboť podnikové plány - a to i v letošním roce - nebyly navzájem dostatečně účinně koordinovány a tak došlo k vážnému narušení kooperačních vztahů a neplnění významných dodávek jak uvnitř výrobně hospodářských jednotek, tak i mezi jednotlivými VHJ. Podniky měly možnost si zvolit v některých případech "nejefektivnější dodávky" bez ohledu na potřeby jiných podniků, čímž byla oslabována finalita výroby, rostly nadměrné zásoby atd. Tím se stal plán pomocným nástrojem podnikové politiky bez zřetele k záměrům centra, což nutně vedlo k narušení celostátních proporcí.

Při těchto vztazích není ani možné provádět důslednou specializaci výrobních programů podniků; ve finanční sféře docházelo k tříštění zdrojů a k nemožnosti používat prostředků na investice k rozvoji společensky prospěšných akcí, úvěry nebyly usměrňovány podle skutečných potřeb, zdroje na výzkumné a vývojové práce jsou v mnohých podnicích stravovány v neúčelných nákladech, místo aby byl zajištěn rozvoj perspektivních oborů i nadpodnikového charakteru a k řešení výrob zaostávajících za světovým standardem.

Je třeba říci, že bez povšimnutí nezůstala ani personální politika a že došlo k zásahům různých extrémních orgánů s cílem oslabit správné zásady kádrové práce, dosáhnout relativní závislosti některých podnikových ředitelů při řízení kolektivů a oslabení jejich odpovědnosti vůči potřebám národního hospodářství.

Při hledání optimálního řízení národního hospodářství přes posílení středního řídícího článku je nutné důsledně dbát na to, aby nedošlo k obnově administrativně byrokratických metod, aby nebyla utlumena iniciativa podniků, ale naopak, aby byla rozvíjena a usměrňována se zájmy státního plánu.

Odstranění těchto a dalších negativních vlivů má vláda na mysli, když prohlašuje ústy svého předsedy, že použije veškeré své autority k obnovení úlohy a postavení státního plánu a rozpočtu jako hlavních nástrojů řízení. I v tomto směru je třeba vládu podepřít, neboť hodlá na úseku ekonomiky uplatňovat zásady politiky KSČ, i když naše strana stojí před vážnými rozhodnutími, jak dál postupovat v jednotlivých oblastech ekonomiky, které přijme jedno z nejbližších plenárních zasedání ústředního výboru KSČ.

Na závěr mi dovolte vyjádřit názor k realizaci předloženého vládního prohlášení: jeho účinnosti bude dosaženo teprve tehdy, když bude uvedeno do konkrétních podmínek našich centrálních orgánů národních výborů a podniků, když jeho myšlenky budou předmětem rozvoje iniciativy kolektivů i jednotlivých pracujících.

Abych nezůstal i já jen u slov, chci dnešnímu plénu i vládě ČSR sdělit, že náš kolektiv vyrobí v letošním roce /mimo jiné/ pro kompletaci bytové výstavby navíc radiátorové články pro 500 bytů, k tomu využíváme volné soboty a práce v noci.

Protože zaměření vládního prohlášení je věcné a jeho zásady správné, budu hlasovat pro to, aby Česká národní rada vyslovila vládě ČSR plnou důvěru a podporu. /Potlesk./

Předseda E. Erban: Slovo má místopředseda ČNR Věroslav Jedlička.

Místopředseda: ČNR V. Jedlička: Vážené shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Dovolte mi přednést stanovisko klubu poslanců České národní rady, příslušníků Československé strany socialistické, k prohlášení vlády ČSR, které přednesl její předseda prof. Kempný.

Naše strana vítá, že nová česká vláda navazuje na vše pozitivní z programového prohlášení první české vlády z ledna letošního roku, že se mění toliko některé přístupy k řešení problémů, jak to ostatně vyžaduje současná situace.

Z našeho pohledu velmi oceňujeme, že i nová vláda je si vědoma toho, že je vládou Národní fronty a že tudíž považuje za organickou součást své politiky spolupráci se všemi politickými stranami a s organizacemi sdruženými v Národní frontě. Neobyčejná složitost problémů, před nimiž v současné době vláda stojí, přímo vyžaduje, aby řešení všech závažných celospolečenských otázek se opíralo o dokonalé poznání dílčích zájmů všech skupin obyvatelstva.

Vláda by především měla dobře znát různé, někdy i rozporné zájmy, potřeby a požadavky lidí všech společenských vrstev, aby mohla odpovědně určit, co je v té které otázce opravdu celospolečensky potřebným rozhodnutím. Rozdílnost, různorodost se tedy musí projevit i v procesu hledání řešení, což prakticky znamená v procesu přípravy různých rozhodnutí a usnesení.

A právě v této souvislosti výrazně vystupuje do popředí úloha Národní fronty, která je onou základnou, kde se dílčí či skupinové zájmy mohou uplatňovat. Na tomto základě pak může vznikat opravdu reálná jednota v dalším postupu při plnění a provádění přijatých rozhodnutí a usnesení. Vítáme proto ty myšlenky ve vládním programu, které naznačují, že vláda chce na základě těchto principů Národní frontu plně respektovat, že chce svými přístupy k řešení všech složitých problémů dneška napomáhat k dalšímu prohlubování socialistické demokracie v naší vlasti.

Plně podporujeme stanovisko vlády, že svou příští práci nechce stavět na nejisté základně tak zvané populární politiky, ale, že chce občany získávat věcností a otevřeností. Proto podkládáme za zcela správná otevřená slova o stavu našeho národního hospodářství, v jehož ozdravění vláda právem spatřuje těžiště své činnosti v nynější etapě.