Pondělí 22. prosince 1969

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové dr. Ambruz, Jedlička a Toman

Členové vlády České socialistické republiky místopředseda vlády ing. Rázl, ministři ing. Lér, Hamerník, doc. ing. Löbl, prof. MUDr. Hrbek, PhDr. Brůžek, RNDr. PhMr. Vlček, Grösser, Toman, prof. JUDr. Starý, Urbánková, Horník

150 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Z Kanceláře České národní rady: sekretář České národní rady dr. Vácha

Předseda ČNR E. Erban /zvoní/: Zahajuji šestou schůzi České národní rady.

Oznamuji, že dne 16. prosince 1969 neočekávaně zemřel poslanec České národní rady soudruh plk. Václav Ircing. Soudruh Ircing byl dlouholetým poslancem Národního shromáždění, poslancem České národní rady byl od jejího vzniku a platně se podílel na vzniku ústavního zákona o čs. federaci.

Prosím soudružky a soudruzi, abychom jeho památku uctili povstáním. /Přítomní uctívají povstáním a chvílí ticha památku zemřelého poslance V. Ircinga./

Děkuji.

Z poslanců České národní rady, kteří byli zvoleni v doplňovací volbě v 5. schůzi, nesložili dosud slib někteří poslanci. Dnes jsou z nich přítomni poslanci Miroslav Hudeček a, Olga Pelikánová.

Podle čl. 114 ústavního zákona o čs. federaci skládá poslanec svůj poslanecký slib ve schůzi České národní rady, které se poprvé účastní.

Protože se poslanci Miroslav Hudeček a Olga Pelikánová dostavili do dnešní schůze, přistoupíme ke složení jejich poslaneckého slibu.

Slib bude složen tím způsobem, že bude přečtena předepsaná formule poslaneckého slibu a jmenovaní poslanci ke mně přistoupí a složí slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám nyní o přečtení formule poslaneckého slibu a jmenované poslance žádám, aby ke mně přistoupili vykonat slib.

Sekretář ČNR dr. Vácha /čte/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony ČSSR i ČSR a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

/Poslanci M. Hudeček a O. Pelikánová přistupují k předsedovi E. Erbanovi a podáním ruky a slovem "slibuji" skládají poslanecký slib./

Předseda E. Erban: Děkuji. Tím poslanci Miroslav Hudeček a Olga Pelikánová složili svůj poslanecký slib.

Předsednictvo České národní rady se ve své schůzi dne 16. prosince 1969 usneslo navrhnout České národní radě k projednání tento pořad schůze, který je uveden i na rozeslané pozvánce:

I. Zpráva mandátového a imunitního výboru České národní rady o ověření platnosti doplňovací volby poslanců ČNR. Zpravodaj poslanec Zdeněk Gavenda.

II. Společná zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu ČSR na rok 1970. Společný zpravodaj poslanec prof. dr. Ladislav Veltruský, CSc.

III. Společná zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet, ústavně právního výboru a průmyslového výboru k vládnímu návrhu zákona České národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. Společný zpravodaj poslanec ing. Jiří Souček.

IV. Zpráva předsedy České národní rady podle § 60 odst. 1, číslo 5 zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, o činnosti předsednictva České národní rady.

Slyšeli jste, soudružky a soudruzi poslanci, návrh denního pořadu 6. schůze České národní rady.

Má někdo k přednesenému návrhu pořadu dnešní schůze nějaké připomínky nebo námitky? /Připomínky nebyly./

Nemá.

Konstatuji, že je přítomno 120 poslanců České národní rady, že tedy je Česká národní rada schopna se usnášet.

Přistoupíme ke schválení denního pořadu.

Kdo s navrženým pořadem dnešní schůze souhlasí, nechť zvedne ruku. /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednávání I. bodu pořadu, kterým je

I

Zpráva mandátového a imunitního výboru ČNR o ověření platnosti doplňovací volby poslanců ČNR

Zpravodajskou zprávu přednese předseda mandátového a imunitního výboru poslanec Zdeněk Gavenda. Prosím ho, aby se ujal slova.

Posl. Gavenda: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, mandátový a imunitní výbor České národní rady mne pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti doplňovací volby 62 nově zvolených poslanců České národní rady. Podle ustanovení § 64 zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, je úkolem mandátového a imunitního výboru zkoumat platnost volby poslanců České národní rady. Proto se mandátový a imunitní výbor na své schůzi dne 22. 12. 1969 zabýval platností doplňovací volby poslanců ČNR, provedené v 5. schůzi České národní rady dne 26. 11. 1969. Zkoumal přitom, zda jsou splněny všechny náležitosti příslušných zákonných norem.

Podle § 2 ústavního zákona č. 117/1969 Sb., o prodloužení volebního období národních výborů, národních rad a Federálního shromáždění, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů, vyžaduje-li to řádný chod zastupitelského sboru, může tento sbor na návrh příslušného orgánu Národní fronty doplnit volbou počet svých členů. Ve smyslu tohoto ustanovení navrhlo předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR, aby Česká národní rada doplňovací volbu poslanců České národní rady vykonala. Současně předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR předložilo návrh 62 kandidátů na poslance České národní rady. Předsednictvo České národní rady na své 20. schůzi dne 6. 11. 1969 zařadilo doplňovací volbu na pořad 5. schůze České národní rady, která dne 26. 11. tuto volbu tajným hlasováním provedla.

Podle zprávy volební komise uvedené v protokolu a podané ústně poslancem JUDr. Václavem Chytilem na schůzi pléna dne 26. 11. 1969 po skončené volbě všech 62 kandidátů obdrželo nadpoloviční většinu hlasů poslanců přítomných při volbě a bylo ve smyslu § 35 odst. 1 zák. ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, zvoleno za poslance České národní rady. Doplňovací volba byla tak provedena v souladu se zákonnými předpisy.

Mandátový výbor proto navrhuje, aby Česká národní rada přijala toto usnesení:

Česká národní rada souhlasí se zprávou svého mandátového a imunitního výboru a konstatuje, že v doplňovací volbě podle ústavního zákona č. 117/1969 Sb. byli poslanci České národní rady platně zvoleni. Česká národní rada proto podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ověřuje platnost voleb těchto poslanců.

Předseda E. Erban: Slyšeli jste zprávu mandátového a imunitního výboru. Má někdo k této zprávě nějaké připomínky? /Připomínky nebyly./

Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat o celé zprávě mandátového a imunitního výboru najednou ve znění předložené zprávy výboru /tisk 57 /.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./

Námitky nejsou. Kdo tedy souhlasí s předloženou zprávou mandátového a imunitního výboru, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím Česká národní rada ověřila platnost doplňovací volby poslanců České národní rady zvolených ve schůzi České národní rady dne 26. 11. 1969.

Tím je projednán 1. bod pořadu schůze.

Druhým bodem schváleného pořadu je

II

Společná zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1970

Mám za povinnost vás informovat o tom, že předseda vlády ČSR prof. ing. Kempný mne požádal, aby byl omluven na této 6. schůzi České národní rady, jíž se nemůže zúčastnit pro onemocnění.

Společným zpravodajem k tomuto bodu je poslanec prof. dr. Ladislav Veltruský. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. prof. Veltruský: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Hovořím k tisku č. 54 a k tisku č. 56. Chtěl bych zdůraznit některé momenty, které ukazují složitost rozpočtových prací v letošním roce. Je to, jak víte, trvající nerovnováha v národním hospodářství, zpomalení tempa růstu výroby a pokles efektivnosti, který vede nakonec k nižší tvorbě zdrojů proti předpokladům, nesoulad mezi růstem mezd a produktivitou práce, další negativní jevy v rozestavěnosti a nárůstu zásob, nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou na vnitřním trhu, pokles spořivosti obyvatelstva při současném zvýšení tempa růstu peněžních příjmů obyvatelstva a trvající nebezpečí schodkového hospodaření státního rozpočtu za letošní rok.

Zároveň je však možno konstatovat některé příznivé rysy nebo tendence, nebo jejich náznaky, že se totiž zastavila řada sestupných křivek, v nemalé míře zřejmě i následkem vládních opatření z června letošního roku. To je myslím jeden z vážných momentů jakéhokoliv konsolidačního pohybu. Na druhé straně je pak možno konstatovat určitá zjištění, že při zpomalení průmyslové výroby na některých úsecích roste finalita výroby, což znamená velice pozitivní rys a prvek v naší ekonomice. Je-li obecná tendence k nárůstu zásob, nesmí přehlížet ty momenty, které ukazují, že na některých úsecích se dostávají do pohybu existující rezervy. Takový vývoj je velmi vítaný tam, kde máme svoje bohužel tradiční problémy a obtíže, jako mimořádně velikou výrobní spotřebu, malou finalitu, narůstání rozpracovanosti a podobně, čili kde se nám dosud vyskytují určité prvky živelnosti ve vývoji plánovaného hospodářství.

Druhým takovým vážným momentem je problém úspornosti, hospodárnosti či efektivnosti. Nechci nosit dříví do lesa, ale myslím, že není nikdy škoda si připomenout, že hospodárnost může být chápána ekonomicky, ale také zcela mechanicky a že tedy podle toho, jakým způsobem je chápána, může mít tlak na úspornost v inflační situaci, efekt zmírňování inflačního napětí, ale může také napětí zvyšovat.

Myslím, že všichni znáte ono rčení, že nikdy nejsme dost bohatí na to, abychom na určitých věcech šetřili.

Jde tedy o otázku selekce v úsporách a otázku, jaké perspektivy další tvorby zdrojů se zakládají. Toto hledisko považuje česká vláda za prvořadé. Myslím, že podobně i práce zákonodárného sboru a jeho výborů se musí během celého roku zaměřovat na to, aby se účinně prosazovala úspornost v celém našem národním hospodářství a ve všech jeho sférách aby zároveň s úsporností bylo tvrdě uplatňováno hledisko tvorby a rozšiřování zdrojů, které je pozitivní stránkou při obnovování hospodářské rovnováhy. Myslím také, že řada opatření, která se provádějí v současné době, vyžaduje plné podpory nejen zde při projednávání a hlasování, ale i při jednání s občany v okresech a obvodech. Po doplnění České národní rady poslanci, kteří mají těsnější vztahy a vazby k místům, která reprezentují, je tím více otázkou přístupu každého jednotlivého poslance, aby podpořila pomáhal vytvořit všeobecné psychologické protiinflační prostředí. Dosud nám velmi negativně působilo posilování a zvyšování inflačního psychologického klimatu u spotřebitele, u podniků i státní správy. Jsem v této souvislosti přesvědčen, že pevnost důchodové politiky ve všech sférách našeho hospodářství povede k větší rozvážnosti v nákupech i ve spotřebě.

Jestliže se nám podaří toto obecné protiinflační klima, určité napětí na straně peněz vytvořit, uděláme myslím pro stabilizaci celé ekonomiky velice mnoho. To není žádná specifická věc pro Československo, to je určitá ekonomická vazba, která se ve všech zemích vždy znovu opakuje, jestliže se vytvářejí obdobné podmínky. Podporujeme v současné situaci úsilí vlády o restriktivní politiku a odhodlání čelit tlakům na rozšiřování výdajů, zejména tam, kde jejich hospodářský přínos je pochybný.

Jestliže vláda předpokládá dnes v podstatě vyrovnaný rozpočet, je třeba ocenit práci všech, kteří se na zabezpečení tohoto náročného úkolu podíleli, a vyslovit jim za to náš upřímný dík.

Samozřejmě v rozpočtu se objevují nemalé problémy. Napjatost předloženého vládního návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1970 je zřejmá z toho, že růst rozpočtových příjmů proti očekávanému plnění za rok 1969 představuje převážnou část plánovaného přírůstku národního důchodu ČSR, takže na krytí přírůstků potřeb, které nejsou financovány z rozpočtu, zbývá jen poměrně málo prostředků.

Návrh rozpočtu obsahuje v této souvislosti velmi náročné mobilizační úkoly jak pro výrobní, tak i nevýrobní sféru, při čemž bylo nutno odsunout některé naléhavé úkoly, z nichž část již byla vládou dříve schválena.

K zajištění příjmové části rozpočtu, pro kterou jsou rozhodující příjmy od podniků, se vychází z toho, že se bude dynamika růstu zdrojů na základě přijatých opatření ke stabilizaci a konsolidaci ekonomiky dále zvyšovat. Konkrétně to znamená dosáhnout v podnikové sféře snížení materiálových nákladů o 1,25 % a podílu mzdových nákladů o 1,5 %, což je výrazný obrat proti letošnímu roku, kdy úroveň materiálových nákladů v podstatě stagnuje a tempo růstu mzdových nákladů i přes zlepšení ve II. pololetí je vyšší než tempo růstu výkonů a hrubého důchodu. Z velmi náročného, zejména v porovnání s vývojem v posledních dvou letech, úkolu snížení nákladů vychází úkol zvýšení rentability, a tím i efektivnosti výroby, která je hlavním zdrojem růstu zisku uvažovaného v plánu a rozpočtu. Přitom v důsledku zavedení nového systému podnikového zdanění v průmyslových a stavebních organizacích a v organizacích zahraničního obchodu dochází ke zvýšení daňového zatížení podnikové sféry. Podle kvantifikace provedené ministerstvem financí se při novém způsobu zdanění zvýší hrubý daňový výnos o 4,4 mld. Kčs, z nichž 2,3 mld. Kčs je počítáno na provádění selektivní finanční politiky, takže čistý přínos nového daňového systému pro státní rozpočet představuje 2,1 mld. Kčs.

V této souvislosti nelze nevidět dopad nových daní, zejména v podnicích spotřebního a potravinářského průmyslu, ve výrobě stavebních hmot, v energetice a plynárenství, kde dosud platily značné výjimky a úlevy z odvodových povinností. Tím vyvstává velmi náročný a přitom nevděčný úkol objektivního posouzení a konkrétního řešení finanční situace podniků, aby zavedení nových daní neohrožovalo zabezpečení provozu, případně i žádoucí rozvoj podniků, a to pomocí selektivní finanční politiky. V těchto případech ovšem nejde o podporu progresívních výrob, ale o jistou kompenzaci nežádoucích dopadů nových daní.

Ani v roce 1970 se státní rozpočet neobejde bez odvodu odpisů, podobně jako v minulých letech. Jediná změna spočívá v tom, že se v souvislosti s růstem daňového zatížení sníží celkové odvody odpisů do státního rozpočtu o 0,75 mld. Kčs, a to v důsledku slevy odvodů u podniků, u kterých je zůstatková cena základních prostředků nižší než 40 % pořizovací ceny a v těch případech, kde odvody převyšují 95 % vytvořených odpisů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP