Na podporu rodin s dětmi, zejména na rodinné
přídavky, připadá z celkových
výdajů 5,5 mld. Kčs. V těchto výdajích
se již počítá s realizací připravovaného
mateřského příspěvku od 1.
července 1970. Tento náklad bude představovat
v příštím roce 1967 mil. Kčs.
Největší podíl na úhrnu neinvestičních
výdajů nevýrobní sféry mají
výdaje na důchodové zabezpečení,
které se uvažují v návrhu rozpočtu
na příští rok ve výši 21,1
mld. Kčs. Proti očekávané skutečnosti
letošního roku je to růst o 1,7 mld. Kčs,
tj. o 8,5 %.
Z celkového zvýšení připadá
však část na zvýšení počtu
důchodců a růst průměrné
výše důchodů. Očekává
se, že počet vyplacených důchodů
stoupne v příštím roce o 100 tis. případů,
takže jejich počet dosáhne v příštím
roce 2 mil. 431 tis. Ve státním rozpočtu
jsou zabezpečeny prostředky na zvýšení
nejnižších důchodů od 1. 10. příštího
roku.
Neinvestiční výdaje na správu se v
návrhu státního rozpočtu plánují
ve výši 2 mld. Kčs. Z toho na národních
výborech 1,3 mld. Kčs. Neinvestiční
výdaje na správu rostou proti roku letošnímu
o 28 mil. Kčs, tj. o 1,4 %. V ústředně
řízených organizacích zůstávají
náklady na neinvestiční výdaje v podstatě
na úrovni roku 1969, takže je dodržen záměr
nezvyšovat náklady na osobní výdaje
v aparátech ministerstev a ústředních
úřadů.
Převážná část výdajů
na investice v nevýrobní sféře je
představována státní podporou bytové
výstavby. Výše státní subvence
a státního příspěvku na bytovou
výstavbu bude v roce 1970 upřesněna podle
skutečného průběhu bytové výstavby.
V návrhu státního rozpočtu je zapracována
částka 8,4 mld. Kčs.
Kromě účelových státních
subvencí počítá se pro plánovanou
družstevní a podnikovou bytovou výstavbu u
národních výborů poskytnout v příštím
roce dlouhodobý investiční úvěr
ve výši 1,1 mld. Kčs. Současně
se uvažuje, že družstva a podniky v příštím
roce splatí k částečné úhradě
dosud poskytnutých úvěrů na bytovou
výstavbu cca 150 mil. Kčs. Kromě toho v příštím
roce bude poskytnuta stavebníkům rodinných
domků subvence ve výši 150 mil. Kčs.
Nyní přicházím k velmi závažné
součásti celého státního rozpočtu,
a to k problematice národních výborů.
Při vypracování návrhu státního
rozpočtu byly předmětem mimořádně
pečlivých úvah finanční vztahy
rozpočtu ČSR k rozpočtům národních
výborů.
V návrhu ústředního rozpočtu
se uvažuje, že rozpočty národních
výborů obdrží dotace ve výši
13,4 mld. Kčs a subvenci z ústředního
rozpočtu a ze státních fondů ve výši
14 mld. Kčs, celkem 27,4 mld. Kčs.
V oblasti investiční výstavby zaručují
účelové subvence ze státního
rozpočtu do rozpočtů národních
výborů plně zdroje na financování
těch investičních záměrů,
které ve sféře rozpočtových
a příspěvkových organizací,
a pokud jde o dotace z rozpočtu i ve sféře
hospodářských organizací, jsou plánem
uvažovány a zabezpečovány kapacitně.
Rozpočet vlastních příjmů národních
výborů na příští rok ve
výši 13,1 mld. Kčs a dotace a subvence ve výši
27,4 mld. Kčs by však nestačily pokrýt
celý objem rozpočtových výdajů.
Na počátku rozpočtových prací
národní výbory předložily vyšší
požadavky na centrální zdroje k zabezpečení
naléhavých potřeb. S ohledem na celkovou
protiinflační funkci státního rozpočtu
na příští rok bylo nutno bedlivě
posoudit i konkrétní úlohu rozpočtů
národních výborů v této ekonomické
situaci.
Je třeba říci, že národní
výbory si tuto situaci plně uvědomily a kladně
na ni reagovaly. Bedlivě prozkoumaly možnosti vnitřní
mobilizace svých vlastních příjmů
k pokrytí nezbytných potřeb rozvoje na důležitých
úsecích jimi řízeného hospodářství.
Na základě podrobného projednávání
národní výbory odhalily proti roku 1969 vyšší
možnosti objemu vlastních příjmů
a zapojením fondu rozvoje a rezerv i nerozpočtovaných
příjmů přispívají z
těchto zdrojů částkou 1,8 mld. Kčs
k přednostnímu zabezpečení plánovaných
úkolů.
Návrh rozpočtových vztahů národních
výborů k ústřednímu rozpočtu,
jehož důsledkem je zapojení doplňkových
prostředků národních výborů
do jejich hospodaření v příštím
roce klade na národní výbory v jejich řídící
funkci vysoké nároky. Znamená to, že
národní výbory musí pečlivě
vážit, které potřeby a v jakém
pořadí realizovat a které odsunout na pozdější
dobu.
Státní rozpočet i při svých
omezených možnostech vyčleňuje zvlášť
prostředky na některé specifické potřeby
národních výborů. Jde např.
o prostředky pro hlavní město Prahu k urychlení
rekonstrukcí a údržby i výstavby metra,
dále zabezpečuje, aby se začala postupně
řešit situace v pohraničí apod.
Předložený návrh státního
rozpočtu zajišťuje v potřebné míře
úkol působit souhrnným finančním
vztahem k vyšší hospodárnosti ve vynakládání
prostředků a k účelnějšímu
využívání doplňkových
zdrojů národních výborů v souladu
s celospolečenskými zájmy, a tím i
vytvářen nutný protiinflační
tlak v rozpočtovém hospodaření národních
výborů obdobně jako v celém státním
rozpočtu.
Navržená výše souhrnného finančního
vztahu vyžaduje sice zapojení volných doplňkových
zdrojů národních výborů na
úhradu plánovaných potřeb, ale přitom
neznamená násilný zásah do podstaty
hospodářské základny národních
výborů nebo do základních principů
finančního hospodaření formou direktivního
přerozdělení fondu rezerv a rozvoje.
Celkový objem vlastních zdrojů národních
výborů představuje spolu s dotacemi a subvencemi
dohromady téměř 42 mil. Kčs. Z těchto
prostředků zabezpečují národní
výbory kromě bytové výstavby zejména
provoz, výstavbu i údržbu škol a zdravotnických
zařízení, zabezpečují místní
dopravu a řadu dalších potřeb občanů
na úseku placených i neplacených služeb.
Soudružky a soudruzi, hlavním rysem rozpočtového
hospodaření v roce 1970 musí být nesmlouvavý
tlak na hospodárnost ve všech oblastech a na všech
pracovištích. Tento tlak musí přispět
k odhalení a využití rezerv, které v
národním hospodářství máme.
Na současném stupni politického i hospodářského
rozvoje, kdy pod vedením strany usilujeme o upevnění
konsolidace na všech úsecích společenského
života, je třeba se dívat i na státní
rozpočet jako na významný nástroj
státního řízení, a nikoliv
úzce fiskálně.
Politickou polohu státního rozpočtu na příští
rok spatřujeme jednak v tom, že spolu s plánem
má upevnit celý systém řízení
a posílit plánovitost vývoje, jednak v tom,
že základním činitelem, který
v příštím roce má splnění
náročných úkolů zásadně
ovlivnit, je rozvinutí aktivity a iniciativy pracujících.
Základním úkolem v roce 1970 je stabilizace
vnitřního trhu, zlepšení vztahů
mezi poptávkou a nabídkou. Pokud jde o poptávku,
znamená to v první řadě uvést
do souladu růst příjmů obyvatelstva
s růstem výroby. Produktivitu práce musíme
zvyšovat rychleji než mzdy. Nechceme mzdy snižovat,
ale musíme trvat na tom, že mzda je přiměřenou
odměnou za vykonanou kvalitní práci. Musíme
realizovat staré české přísloví,
že "bez práce nejsou koláče".
Znamená to zejména principiálně změnit
poměr k prosazování nové techniky,
cílevědomě rozpracovávat opatření
k úspoře materiálových nákladů,
důsledněji využít všech poznatků
moderního řízení a organizace práce.
Musíme se rovněž ostře postavit proti
všem projevům lajdáctví, proti nedodržování
pracovní doby a jejímu nízkému využívání,
proti spekulaci s pracovními silami, proti obcházení
pracovněprávních předpisů,
proti zneužívání sociálních
výhod, které naše socialistická společnost
poskytuje.
Ke zlepšení situace na vnitřním trhu
by přispělo i zvýšení podílu
úspor obyvatelstva. Předpokládáme,
že uklidnění cenové hladiny a vyvrácení
pověsti o měnové reformě povede k
tomu, že míra spořivosti se opět zvedne
na svou dřívější úroveň.
Chceme zejména podpořit dlouhodobé úspory,
a proto od 1. ledna 1970 bude zaveden nový druh vkladů
s 12 měsíční výpovědní
lhůtou a 4% úročením.
Druhou oblastí poptávky, které musíme
v roce 1970 věnovat maximální pozornost,
je oblast investic. Trvající tlak na investice při
poklesu počtu dělníků ve stavebnictví
a při nedostatečné výrobě stavebních
hmot vede k nadměrnému růstu rozestavěnosti
v investiční výstavbě, ve které
jsou vázány obrovské prostředky. Celkový
objem rozestavěnosti investic bez bytové výstavby
činil ke konci třetího čtvrtletí
letošního roku v České socialistické
republice 135 mld. Kčs. Za tři čtvrtletí
letošního roku bylo dokončeno 5757 staveb,
ale nově zahájeno 12 666 staveb. Značná
rozptýlenost investic se i nadále projevuje nepříznivě
v růstu nákladů, prodlužování
doby výstavby, v opožděném uvádění
kapacit do provozu a v neposlední řadě i
v zaostávání bytové výstavby
a její komplexnosti.
V úsilí o ozdravění naší
ekonomiky bude značná pozornost věnována
i oblasti zásob, ve které jsou rovněž
imobilizovány značné finanční
i hmotné zdroje.
Zásada maximální hospodárnosti a uplatnění
finanční kázně musí být
prosazena do každodenní činnosti všech
článků národního hospodářství.
O tom, že tato zásada není dosud všude
dodržována, svědčí poznatky kontrolních
orgánů. Například jen za deset měsíců
letošního roku bylo na základě výsledků
revizní činnosti odborů státních
financí odvedeno do státního rozpočtu
dodatečně 800 mil. Kčs.
Soudružky a soudruzi, předložený návrh
státního rozpočtu České socialistické
republiky na příští rok chce být
jedním z nástrojů, který by měl
napomáhat ekonomické a politické konsolidaci
naší socialistické společnosti. Jeho
sestavení nebylo jednoduchou záležitostí.
Stejně tak realizace bude vyžadovat od všech
pracujících jak ve výrobě, tak v řídících
orgánech, maximální soustředění
na základní problémy související
se zvýšením výkonnosti národního
hospodářství, na efektivní vynakládání
rozpočtových prostředků.
Dovolte mi, abych vám jménem vlády poděkoval
za vaše poznatky, doporučení a aktivní
účast na sestavování návrhu
státního rozpočtu a abych vás jménem
vlády požádal, abyste předložený
návrh státního rozpočtu České
socialistické republiky na rok 1970 schválili.
Předseda E. Erban: Děkuji soudruhu ministrovi.
Přerušuji nyní schůzi na 20 minut. Po
přestávce budeme pokračovat v jednání
rozpravou o státním rozpočtu ČSR na
rok 1970. Prosím, abyste odevzdali přihlášky
do rozpravy.
/Jednání bylo přerušeno v 16.20 hod.
a znovu zahájeno v 16.48 hod./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír
Ambruz /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji
přerušenou schůzi České národní
rady.
Do rozpravy o vládním návrhu zákona
ČNR o státním rozpočtu na rok 1970
se přihlásilo celkem 10 poslanců.
Dávám slovo prvnímu z nich, poslanci Aloisu
Žílovi, a připraví se poslankyně
dr. Pátková.
Posl. Žíla: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
byl jsem pověřen funkcí zpravodaje ke státnímu
rozpočtu na úseku ministerstva vnitra ČSR,
a proto se chci ve svém diskusním příspěvku
stručně zabývat některými otázkami
z působnosti ministerstva vnitra, a to v souvislosti s
finančním zajištěním úkolů
tohoto resortu. Předesílám, že ve výboru
pro právní ochranu občanů jsme velmi
pečlivě projednávali návrh rozpočtu
ministerstva vnitra ČSR. Sledovali jsme jeho činnost
ve II. pololetí t. r., k čemuž jsme využili
podkladů Nejvyššího kontrolního
úřadu i samotného ministerstva. Získali
jsme pak dostatek kvalifikovaných podkladů pro jednání,
abychom odpovědně mohli posoudit rozsah a dosah
finančního zabezpečení ministerstva
vnitra.
Jak je známo a jak o tom také bylo hovořeno
i na zasedání ČNR v listopadu t. r. v rozpravě
k vládnímu prohlášení, nebyly
v minulosti vždy dostatečně brány v
úvahu všechny specifické podmínky výkonu
služby zajišťované útvary ministerstva
vnitra. Tak např. nebylo v potřebném rozsahu
přihlíženo k růstu kriminality a ke
stále komplikovanějšímu vývoji
v dopravní službě. Výkon služby
se prováděl a dosud někdy i provádí
zastaralými technickými prostředky. Tuto
situaci nejlépe charakterizují některé
údaje ze silniční dopravy. V roce 1968 bylo
na našich silnicích usmrceno 1598 osob a více
než 9000 občanů bylo těžce zraněno.
Škody způsobené haváriemi dopravních
prostředků převyšují jednu čtvrtinu
miliardy Kčs a jsou téměř o 100 %
vyšší než v roce 1966. Počet evidovaných
motorových vozidel převyšuje 1,6 mil. a oproti
roku 1966 se zvýšil o 100 tisíc.
Růstu počtu vozidel neodpovídá stav
dopravní sítě, takže jízda na
našich silnicích vyžaduje zvýšené
sledování dopravní bezpečnosti. Statistika
ukazuje, že největší počet havárií
je zaviněn rychlou jízdou, která není
přiměřená stavu silnic a současnému
provozu na nich. Proto je kontrola rychlosti za současného
stavu jedním z úkolů bezpečnostních
orgánů v dopravě. Víme, že dnes
jsou již běžně používány
přístroje k přesné kontrole rychlosti,
avšak příslušníci VB jsou při
svých kontrolách odkázáni na technická
zařízení, jež jsou závislá
na reagenci osob, které měření provádějí.
K měření rychlosti tímto způsobem
je třeba početně silného obsazení
skupiny, která toto měření provádí.
Výsledky takovéhoto měření
bývají nepřesné, jsou pak předmětem
oprávněné kritiky a mají za následek
podávání stížností a odvolání.
Již jenom tento dílčí problém,
který jsem uvedl jako příklad, dokazuje,
že pro zabezpečení dopravní bezpečnosti
u nás je třeba zajišťovat všechny
optimální podmínky včetně moderní
techniky.
K problémům růstu kriminality uvádím
pro ilustraci: Na území ČSR bylo v roce 1968
zaznamenáno 72 368 kriminálních trestních
činů a více než 59 tisíc provinění.
Vzestupná tendence je u deliktů majetkového
charakteru a u násilných činů. Varujícím
projevem je vzrůst trestné činnosti spáchané
na ulici. V roce 1968 je počet těchto deliktů
vyšší o 3500 než v roce 1967 a dosáhl
27 395 případů.
Rozpor mezi růstem kriminality, narůstající
složitostí problematiky dopravy a mezi možnostmi
zajistit na těchto úsecích plně bezpečnost,
trvá několik let a prohlubuje se. Nedocenění
významu bezpečnosti se mimo jiné projevilo
i snížením počtu příslušníků
VB pod úroveň počtů bývalých
bezpečnostních sborů. Ani tyto snížené
stavy se však do současné doby nepodařilo
naplnit. Přesto VB přejímala úkoly
od jiných orgánů státní správy.
Náročné úkoly, neúměrná
pracovní doba - v průměru 240 hod. měsíčně
u příslušníků pořádkové
služby - a nízké nástupní platy
spolu s pozůstatky emocí z let 1968 a 1969 v myšlení
lidí jsou příčinami, proč vázne
nábor nových příslušníků
a proč ze sboru odcházejí mladí příslušníci.
Současné ekonomické možnosti nedovolují
okamžité a komplexní řešení,
které by odstranilo uvedené i další
nedostatky. Předložený návrh rozpočtu
ministerstva vnitra vychází proto ze současných
ekonomických možností a pokrývá
potřebu resortu ve sféře materiálního
zabezpečení i na úseku personálním.
Jsou však oblasti, které rozpočet zajistit
nemůže. Přitom jejich řešení
je stejně neodkladné, protože i na nich závisí,
zda se ministerstvo vnitra vyrovná s požadavky, které
jsou na něj kladeny. Jde o oblast bytové výstavby,
která je celostátním problémem. U
složky VB nemá vlastní byt 24 % příslušníků
a v Praze 414 příslušníků nemá
vyřešenou svou bytovou situaci. V Praze nemá
ministerstvo vnitra ani dostatek prostoru pro ubytování
svobodných příslušníků
a Městská správa VB nemůže proto
přijímat příslušníky z
mimopražského náboru.
Požadavky občanů a národních
výborů na ministerstvo vnitra, aby byly posíleny
útvary Veřejné bezpečnosti, jsou však
oprávněné. Zde je třeba zdůraznit,
že bez účinné pomoci všech činitelů
a pokud se týče Prahy bez spolupráce a pomoci
samého soudruha primátora se situace nezlepší.
Soudružky a soudruzi poslanci, uvedl jsem jen několik
problémů, abych na nich dokumentoval významné
úkoly ministerstva vnitra a jeho útvarů.
Řešení těchto problémů
vyžaduje náklady, které jsou promítnuty
v předloženém návrhu rozpočtu.
Realizace úkolů zajištěných finančními
prostředky má zabezpečit činnost ministerstva
vnitra jako důležitého mocenského orgánu
státu, který svým posláním
a činností upevňuje funkci našeho socialistického
státu na jednom z nejdůležitějších
úseků, tj. na úseku bezpečnosti naší
socialistické republiky i na úseku bezpečnosti
našich občanů.
Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji
poslanci Žílovi za jeho vystoupení, slovo má
poslankyně dr. Pátková, připraví
se generální kontrolor dr. Hromádka.
Posl. dr. Pátková: Vážené
shromáždění! K rozpočtu, pokud
jedná o ministerstvu spravedlnosti, pouze několik
poznámek.
Především pro budoucnost, pokud jde o jeho
umístění: Zatím se nachází
v nevýrobní sféře sub 4./ pod titulem
"Správa státu". Jsou však soudy toliko
orgány státní správy a ministerstvo
spravedlnosti pouze správní aparát? Domnívám
se, že na ně nelze takto pohlížet, protože
nejde o typickou státní správu, ale o mocenský
aparát zvláštního charakteru. Patří
jim proto i ve státním rozpočtu i pro příští
rok tomu odpovídající umístění.
Zpravodaj posl. Kučera označil ve výboru
tento rozpočet jako reálný, odpovídající
zásadám hospodárnosti i všem úkolům.
Výbory vzaly jeho zprávu na vědomí
stejně tak jako projev ministra spravedlnosti dr. Němce,
kterému poslanci slíbili pro jeho resort plnou podporu.
Ovšem rozpočet, který má být
číselným zobrazením skutečnosti,
je v tomto případě zkreslen k neprospěchu
resortu. Je převážně nákladový,
neboť proti cca 234 mil. Kčs výdajů
stojí toliko 19 mil. 850 tis. Kčs příjmů,
v nichž cca 10 mil. Kčs pochází z odvodů
české advokacie, zbytek pak náhrady nákladů
trestního řízení. Ovšem notářské
poplatky, kolkovné a soudní poplatky, které
jsou značné, jdou do státní pokladny
jinými cestami než přes resort ministerstva
spravedlnosti. Do jeho příjmů nesporně
patří, protože jedině a výhradně
vyplývají z činnosti orgánů
justice a bylo by proto na místě, aby se tam dostaly.
Pak teprve bude ciferné vyjádření
odpovídat pravému stavu.