Česká národní rada 1969 – 1971

Dovolte mi nyní, abych se stručně zmínil o způsobu, jakým byl návrh zákona o volbách do ČNR projednán v našich orgánech, a abych stručně vyzvedl hlavní rysy. Iniciativním návrhem skupiny poslanců na vydání tohoto zákona se před čtrnácti dny zabývalo předsednictvo ČNR, které jej přikázalo k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro národní výbory a národnosti. Oba výbory jednaly o věci ve schůzích konaných minulý týden a podstatné závěry z jejich jednání jsou uvedeny v písemné zprávě, která vám byla rozdána a v níž výbory shodně doporučují, aby ČNR tento návrh zákona schválila. V jednání obou výborů nešlo nikterak o shodu pouze formální. Je třeba zdůraznit, že usnesení obou výborů vyvěrá z hlubokého přesvědčení, že tento návrh zákona je normou politicky významnou, a že plní požadavek další demokratizace našeho života, jak to vytyčil XIV. sjezd KSČ.

V úvodním paragrafu návrh zákona mluví o tom, jaký by měl být profil poslance České národní rady. Klade důraz na jeho oddanost věci socialismu, na jeho morální vlastnosti a v neposlední řadě na jeho znalosti politické a odborné, bez nichž se poslanec, chce-li mít úspěch ve své odpovědné politické práci, nemůže obejít ani v zastupitelském sboru, ani mezi voliči.

V další části obsahuje návrh obvyklá ustanovení o voličských seznamech. Připomínám k nim pouze, že při zápisu československého státního občana do voličských seznamů nehraje roli ani národnost, ani česká či slovenská příslušnost: rozhodující je jeho bydliště, popřípadě jeho přítomnost na území České socialistické republiky v den voleb.

Návrh zákona je vybudován na známé zásadě jednomandátových volebních obvodů. Území ČSR bude rozděleno na 200 volebních obvodů, z nichž v každém bude zvolen jeden poslanec ČNR. Při dodržení zásady rovnosti občanů, tj. aby na každého poslance připadal přibližně stejný počet obyvatel, bude to znamenat, že na jednoho poslance ČNR připadne něco přes 49 tisíc obyvatel. Přitom hranice volebních obvodů nemají přesahovat hranice krajů, nebude však možno vždy dodržet, aby nepřesahovaly hranice okresů.

Jedním z klíčových bodů každého volebního zákona je způsob navrhování kandidátů. Předložený návrh zákona vychází ze zásady u nás již osvědčené, že právo navrhovat kandidáty mají KSČ, ostatní politické strany a společenské organizace sdružené v Národní frontě. Každý československý občan může být členem některé organizace sdružené v NF. Takto je zajištěn vliv občanů na navrhování kandidátů na poslance. Z takto vzniklých návrhů vybírá kandidáty pro jednotlivé volební obvody příslušný orgán NF v ČSR. Tímto způsobem, že se totiž kandidáti stávají kandidáty NF, dále tím, že i volební programy budou programy NF, dostává se NF náležitého vlivu na průběh a výsledek celého volebního procesu. Národní frontě přísluší přihlašovat kandidáty k registraci u obvodních volebních komisí; NF vytváří celý systém komisí NF, které volby řídí; komisím NF přísluší dozírat na přesné dodržování volebních předpisů apod. Tím vším se současně garantuje jak vliv občanů, tak jejich účast na organizaci a řízení voleb. V souvislosti s navrhováním a výběrem kandidátů pro volby do ČNR je záhodno odpovědět na otázku, která se několikrát vyskytla při projednávání návrhů volebních zákonů ve výborech. Zda bude napříště možno, aby poslanec ČNR byl současně poslancem FS, tedy o otázku dvojího poslaneckého mandátu. K tomu lze konstatovat, že ústavní zákon o čs. federaci vyslovuje pouze neslučitelnost mezi poslaneckým mandátem ve SL a SN. Jinak je tedy možné, aby někdo kandidoval současně např. do NV a do ČNR nebo do ČNR a některé sněmovny FS apod. Není pravděpodobné, že by takových případů bylo mnoho. Zde však záleží konec konců na NF, zda vybere a bude kandidovat jednu a tutéž osobu do dvou zastupitelských sborů.

Závěrem jen stručnou poznámku k průběhu volebního dne. Na rozdíl od minulých volebních zákonů, kdy tradičně platilo ustanovení, že se všeobecné volby konají v den pracovního klidu, zavádí předložený návrh volebního zákona, stejně jako ostatní volební zákony zásadu, že se volby konají buď v určený den, který nemusí být dnem pracovního klidu, nebo že se volby mohou konat ve dvou dnech; první den odpoledne a druhý den dopoledne. I tato zdánlivě drobná úprava našich již vžitých volebních předpisů ukazuje na snahu umožnit našim občanům co nejplněji, aby mohli vykonat své základní politické právo a svou morálně politickou povinnost oprávnění volit. Právní povinnost volit náš návrh nezná.

Stručně shrnuji, že podle názorů obou výborů předložený volební zákon o volbách do ČNR je formálně jasný, je srozumitelný a odpovídá našim vžitým dobrým volebním tradicím.

Mohu proto s plnou odpovědností jako společný zpravodaj obou výborů doporučit, aby ČNR předložený iniciativní návrh svého zákona o volbách do ČNR po rozpravě schválila.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Nyní dávám slovo zpravodaji ke čtvrtému bodu pořadu k návrhu zákona ČNR o volbách do národních výborů v ČSR posl. V. Koutnému.

Posl. Václav Koutný: Vážené soudružky a soudruzi! Jako společný zpravodaj ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona ČNR o volbách do NV v ČSR mám podat výklad o projednání tohoto vládního návrhu ve výborech ČNR.

Dovolte mi nejprve několik poznámek úvodem. Politický význam připravovaných voleb do NV je zcela mimořádný. Půjde o vytvoření národních výborů jako zastupitelských sborů na vesnici, ve městech, v okresech i v krajích v takovém složení, aby mohly úspěšně a odpovědně vykonávat vůli našeho lidu a plnit náročné úkoly při realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ. Velký význam voleb a zejména voleb do národních výborů je v tom, že mají být dalším stupněm k upevnění morálně politické jednoty naší společnosti a k dalšímu rozvoji společenské aktivity našich občanů. O velkém významu voleb do NV svědčí to, že v nich má být zvoleno kolem sto padesáti tisíc poslanců. Národní výbory představují v naší zemi již tradiční soustavu lidových orgánů státní moci a správy a ve své historii čestně splnily své úkoly v boji za moc dělnické třídy a za její upevnění a rozvinutí. Vždy se vyznačovaly úsilím neustále prohlubovat a posilovat své spojení s lidem, vždy stály v předních řadách boje za splnění úkolů výstavby socialismu v naší zemi a vedoucí politická síla naší země - Komunistická strana Československa - v nich měla vždy jednu ze svých pevných politických opor.

Jeden z úvodních článků naší ústavy praví, že veškerá moc v tomto státě patří pracujícímu lidu. A tato moc se realizuje mnohostrannými a rozmanitými formami socialistické demokracie.

Národní výbory přitom představují jednu ze základních forem socialistické demokracie, tedy třídní demokracie pro miliónové vrstvy pracujícího lidu. Přímým posláním národních výborů je řešit každodenní i perspektivní problémy pracujícího lidu v obcích, okresech a krajích. Na práci národních výborů, na jejich citlivém přístupu k problémům občanů, na politické zkušenosti a odborné zdatnosti poslanců i pracovníků národních výborů do značné míry záleží, jaký je pohled pracujících na státní moc, jaký je zájem lidí o účast na správě a řízení státu, jaká je spokojenost širokých vrstev lidu.

Jde tedy hlavně o vztah volených orgánů národních výborů k občanům, tedy o vztah poslanců k občanům. Přitom si musíme uvědomit, že od posledních voleb do národních výborů uplynulo již přes sedm let, a že národní výbory, aby právě mohly plnit úspěšně své významné úkoly, potřebují si ověřit ve volbách názory občanů na svou práci minulou i budoucí. Potřebují tedy složit občanům účty ze své činnosti a nastínit jim a s jejich pomocí dotvořit záměry, plány svých území do budoucna.

Vládní návrh zákona o volbách do národních výborů v České socialistické republice vytváří předpoklady pro tuto práci národních výborů a v uvedeném smyslu o něm také jednaly oba výbory České národní rady a informovaně se s ním seznámily i ostatní výbory.

Soudruh profesor Vaněček zde před chvílí mluvil o tom, že vlastně jde o celý soubor volebních zákonů, z nichž dva projednává Česká národní rada. Hovořil zde též o vnitřním propojení všech těchto návrhů zákonů, které je navenek vyjádřeno i textovou shodou těchto zákonů. Vládní návrh zákona České národní rady o volbách do národních výborů v České socialistické republice, k němuž jsem zpravodajem, byl v té podobě, v jaké jej vláda ČSR České národní radě předložila, sice v obsahové shodě s ostatními návrhy zákonů, ale v některých ustanoveních se s nimi neshodoval textově. I vy, poslanci České národní rady, jste dostali předběžně návrh zákona o volbách do národních výborů v České socialistické republice, ale to bylo ještě před jednáním vlády ČSR a později pak vládní návrh tak, jak byl projednán vládou, jste také dostali.

Naše výbory projednaly tento vládou předložený návrh a po úvaze se shodly na tom, že bude účelné upravit tento vládní návrh tak, aby byl nejen v obsahové, ale pokud možno i v textové shodě s ostatními volebními zákony, v tomto případě pak zejména s návrhem zákona Slovenské národní rady o volbách do národních výborů ve Slovenské socialistické republice. To uvádím na vysvětlenou, proč je společná zpráva obou výborů k tomuto vládnímu návrhu zákona poměrně tak obsáhlá.

Pokud se týká samotného textu vládního návrhu zákona České národní rady o volbách do národních výborů v ČSR, platí o něm všeobecně to, co zde přednesl soudruh profesor Vaněček k návrhu zákona ČNR o volbách do České národní rady.

Proto mi dovolte, abych se zastavil pouze u těch ustanovení návrhu, kde se tento návrh zákona vzhledem k tomu, že upravuje volby do národních výborů, od ostatních volebních zákonů liší.

Bylo zde již řečeno, že náš volební systém je založen na zásadě jednomandátových volebních obvodů. Tato zásada platí plně i pro volby do krajských a městských národních výborů. Odchylkou od této zásady je ustanovení návrhu zákona, které připouští, aby v malých obcích do 3000 obyvatel vytvořily tyto obce pro účely voleb do místního národního výboru buď jeden společný obvod, ve kterém jsou pak na společné kandidátní listině voleni všichni poslanci MNV, nebo několik více mandátových volebních obvodů, nebo popř. i tolik jednomandátových volebních obvodů, kolik má být voleno poslanců. Jaká možnost bude v konkrétním případě zvolena, to záleží, jak praví návrh, na místních podmínkách, jejichž uvážení přísluší místnímu národnímu výboru, o jehož volby jde.

Další odchylka se týká nových voleb v těchto malých obcích. Návrh zákona stanoví, stejně jako ostatní volební zákony, že zvolen je ten kandidát, k jehož volbě se dostavila nadpoloviční většina voličů zapsaných ve voličských seznamech volebního obvodu a pro kterého byla odevzdána nadpoloviční většina platných hlasů.

Není-li některý z těchto požadavků splněn, musí se ve volebním obvodě konat do čtrnácti dnů nová volba, při níž platí přiměřeně všechna ustanovení volebního zákona, jako by šlo o první volbu. Ovšem v malých obcích při nové volbě do místního národního výboru není nutno stavět znovu celou společnou kandidátní listinu, tvoří-li obec jeden volební obvod nebo několik vícemandátových volebních obvodů, nýbrž v nové volbě kandiduje a volí se pouze tolik kandidátů, kolik jich nebylo v první volbě zvoleno.

Návrh zákona pochopitelně počítá také s tím, že se v průběhu volebního období může uprázdnit poslanecký mandát. Je to tím aktuálnější, že volební období zastupitelských sborů, zvolených v příštích volbách, bude ve smyslu ústavního zákona, který včera schválilo Federální shromáždění, pětileté. Návrh zákona musí proto počítat s doplňovacími volbami. Tam, kde budou jednomandátové volební obvody, to jest u všech národních výborů vyšších stupňů, bude nutno konat doplňovací volby při každém uprázdnění poslaneckého mandátu. Výjimkou z tohoto pravidla jsou opět malé obce, kde byli poslanci zvoleni na společných kandidátních listinách. V těchto obcích, pokud jde o jejich místní národní výbory, není nutno konat doplňovací volby, dokud celkový počet poslanců MNV neklesne pod nejnižší minimum stanovené zákonem, tj. zákonem o národních výborech. A jistě jste si všimli, že nám byl rozdán vládní návrh zákona České národní rady, podle něhož se tato minima u malých obcí snižují. Neznamená to, že by v příštích volbách měly být do MNV v těchto obcích voleny tyto mimořádné počty. Naopak bude účelné, bude-li voleno poslanců více než stanovené minimum, protože nebude nutno konat příliš často doplňovací volby. Jinak obecně platí, že doplňovací volby není třeba konat v posledním roce volebního období.

Návrh zákona ČNR o volbách do národních výborů počítá též s možností dalšího slučování obcí. V těchto případech platí, že poslanci, kteří byli zvoleni do místních národních výborů v obcích, které se sloučily, vytvoří místní národní výbor takto nově vzniklé obce. Kdyby však při tomto pouhém spojení poslanců do nového MNV mělo dojít k nápadným rozdílům mezi počty obyvatel, připadajících na jednoho poslance, např. dvakrát více obyvatel než v druhé obci, kdyby tak byla tedy závažněji porušena zásada rovnosti, může národní výbor vyššího stupně rozhodnout, aby v nově vzniklé obci byly vykonány volby do nového národního výboru.

K závěrečné deváté části návrhu zákona pouze poznamenávám, že ve všech návrzích volebních zákonů se navrhuje jejich účinnost od 1. srpna t. r. To otevírá dostatečný časový prostor pro vykonání všech politických příprav i pro splnění všech zákonem požadovaných předpokladů.

Ke zdárné přípravě a úspěšnému provedení voleb přispěje jistě i okolnost, že i tento návrh zákona, stejně jako návrh zákona ČNR o volbách do České národní rady, je dostatečně jasný a zřetelný, že jeho text nepotřebuje mnoho vysvětlivek a že je proto dobrým základem pro úspěch voleb do národních výborů v naší republice.

Před zakončením ještě upozorňuji na rozdanou zprávu /tisk 126/. Zde je nutno vypustit navrženou změnu § 641, která vznikla nedopatřením, protože slůvko "neprodleně", o které zde jde, je ve vládním návrhu obsaženo.

Dále na poslední straně zprávy si laskavě opravte označení § 52 na § 53. Jde o tiskovou chybu.

Závěrem doporučuji, aby ČNR po rozpravě tento vládní návrh schválila, a to ve znění předložené zprávy obou výborů, kterou jsem v této zpravodajské zprávě opravil.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji poslanci Koutnému. O slovo se přihlásil soudruh ing. Jung, ministr vnitra ČSR, kterému uděluji slovo.

Ing. Josef Jung, ministr vnitra ČSR: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi a soudružky poslanci!

Vláda vám předkládá k projednání a schválení návrh zákona České národní rady o volbách do národních výborů v České socialistické republice. Dovolte mi, abych po úvodním slovu zpravodaje poslance Koutného uvedl ještě některé skutečnosti k odůvodnění tohoto návrhu.

Nastávající volby do zastupitelských sborů předpokládají, aby byl uzákoněn volební systém, odpovídající zásadám naší socialistické demokracie a aby byl v souladu s danou situací v našem politickém životě.

Nemusím na tomto fóru připomínat, že národní výbory. od své existence v uplynulém období pětadvaceti let se plně osvědčily jako místní orgány socialistické státní moci a správy a splnily tak v dosavadním vývoji naší socialistické společnosti v podstatě své politické, společenské a ústavní poslání, i když se tento vývoj přirozeně neobešel bez problémů a nedostatků.

Není třeba tu také podrobněji rozvádět, jak národní výbory významně přispěly k upevnění a rozvoji socialistických výrobních vztahů a vůbec k vybudování socialistické společnosti, k rozvoji kultury a vzdělanosti obyvatelstva a tím vším ke zvýšení životní úrovně lidu.

Úloha národních výborů v životě naší vlasti postupem doby se tak stále zvyšovala a zvyšuje. V krizovém období let 1968 - 1969 uplatnily se národní výbory nesporně jako důležitý stabilizační činitel společnosti a staly se tak i význačným nositelem konsolidačního procesu.

Samozřejmě, že i v podmínkách federativního uspořádání státu zůstávají nadále základem soustavy našich zastupitelských sborů jako demokratických orgánů státní moci právě národní výbory.

Jak zdůraznila nově Rezoluce XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, připadá národním výborům v dalším rozvoji socialistické demokracie stále významnější úloha jako místním orgánům státní moci a správy i jako nejširší organizaci pracujících. Národní výbory totiž mají svým bezprostředním vztahem k životu občanů všechny předpoklady pro rozsáhlé získávání občanů k aktivní účasti na správě a řízení státu a společnosti a tudíž i předpoklady pro všestranné rozvíjení socialistické demokracie.

Nynější etapa vývoje naší společnosti vyžaduje plné využití předností a možností socialistického zřízení. Proto se právem od národních výborů požaduje, aby se rozhodněji podílely na řešení celospolečenských záležitostí, na uspokojování rozmanitých potřeb občanů. Zejména jde o potřeby občanů v bytové péči, v poskytování kvalitních služeb, v dopravě, zásobování, o vytváření podmínek pro rozvoj zemědělské výroby. Vedle plnění tohoto základního úkolu očekává se od národních výborů, že budou výrazněji působit na rozvoj péče o zdraví, vzdělání, školní výchovu a kulturní život občanů, že budou výrazněji pečovat o zlepšování životních a společenských podmínek důchodců, energicky chránit veřejný pořádek, celospolečenské zájmy a práva občanů. Očekává se také, že se bude více uplatňovat politickovýchovná úloha NV i jejich úsilí, směřující k prohlubování socialistického vědomí a soužití občanů.

Národní výbory budou tedy i nadále v obcích, okresech a krajích uskutečňovat přímo vůli lidu a svou činností přispívat k upevnění jednoty a síly našeho socialistického státu a morálněpolitické jednoty našeho lidu. Uskutečňování této mimořádně významné úlohy předpokládá především, aby do NV byli zvoleni nejschopnější, socialismu oddaní občané, a aby došlo přitom k vyššímu zastoupení dělníků, žen a mládeže. Účinným a nezbytným nástrojem k tomuto cíli má být zákon ČNR o volbách do NV v ČSR, jehož návrh vám vláda předložila k projednání a ke schválení.